Zavalí nás internetové peníze?

Vzpomínáte na qéčka, nuggety či virtuální peníze v Monetce? Stačí se vrátit o několik let zpátky, kdy se první společnosti pokoušely vyřešit problém mikroplateb, tedy jak platit na internetu malé částky, třeba v řádu jednotek korun. Nevalný úspěch všech projektů měl společného jmenovatele: český internet nebyl na takovou službu dostatečně zralý. To se samozřejmě mohlo v následujících letech změnit, na to ale přišla další rána v podobě úpravy bankovní legislativy. Jak jsme vás informovali v článku Elektronické peněženky nevěří na svou záchranu, stalo se vydávání elektronických peněz od ledna roku 2003 výhradně doménou bank. A tak nebankovní mikroplatby zavřely krám.

Jenže novela zákona o bankách počítá s existencí zvláštního zákona, který by povolil výjimku. Tím je zákon o platebním styku, který říká, za jakých podmínek mohou elektronické peněžní prostředky vydávat i nebankovní subjekty. Základním kamenem je ale získat výjimku České národní banky. To se v září letošního roku podařilo společnosti Computer Press, která tím může znovu spustit svoji elektronickou peněženku Monetka.

V těchto dnech dokončuje provozovatel pilotní implementaci systému v rámci skupiny Computer Press. "Ke spuštění ostrého provozu dojde 1. listopadu," slibuje Jiří Hlavenka, předseda představenstva a výkonný ředitel Computer Pressu. Start se tedy posunul o měsíc, než bylo původně slibováno v tiskovém prohlášení.

Monetka na každém rohu? Zatím ne.

V první fázi, tedy bezprostředně po spuštění, budou v systému pouze internetové obchody a služby v rámci skupiny Computer Press. Rozšíření však má přijít velmi rychle. "Dnes registrujeme asi pět desítek žádostí o implementaci systému a stále se nám hlásí noví zájemci," pochvaluje si Hlavenka. Do konce roku má dojít ke spuštění u zhruba desítky dalších partnerů, v roce 2005 pak k ještě většímu rozšíření. Jak velké ale nakonec bude nezávisí jen na počtu zájemců. "Než umožníme novému serveru používání Monetky, chceme mít jistotu, že je to solidní partner, který chce systém používat k tomu účelu, ke kterému byl vyvinut, a ne například k praní špinavých peněz nebo jiným podvodům," vysvětluje Hlavenka. Navíc musí provozovatel zapojení nových partnerů konzultovat také s Českou národní bankou. Zákon o platebním styku totiž vymezuje subjekty, které mohou elektronické peníze přijímat. Obezřetnost je tedy na místě.

Zadarmo a bez úroků

Z pohledu obchodníka je nabízení možnosti platit Monetkou opravdu lákavé. Jediným nákladem je totiž technická implementace, ta nezabere více jak týden. Za vstup do systému, jednotlivé platby zákazníků nebo převody z účtu Monetky na bankovní účet nebudou obchodníkům účtovány žádné poplatky. "Chceme, aby se systém co nejvíce rozšířil," říká Hlavenka a dodává, že to dovolují poměrně nízké výdaje na projekt a minimální nutnost marketingové podpory díky více než dostatečnému zájmu potenciálních partnerů.

Zákazník, který by chět pomocí Monetky platit, musí nejdříve převést peníze na účet elektronické peněženky. Takovéto "nabití" účtu nebude zpoplatněno, zákazník se ovšem nevyhne desátku své bance za příkaz k úhradě. Placení na internetu pak bude bez poplatku, obdobně jako u obchodníka přijímajícího elektornické peníze. Nulové poplatky za transakci činí systém zajímavým pro obě strany - platícího i kupujícícho.

Ze zákona má provozovatel povinnost umožnit zpětnou konverzi elektronických peněz do hotovosti či na běžný účet zákazníka, a to bez účtování ceny za tuto operaci. Povoleno však zůstává přenesení nutných nákladnů na takový převod. V minulé verzi Monetky, tedy v roce 2002, bylo účtováno padesát korun za zpětnou konverzi (převod elektronických peněz zákazníka na jeho bankovní účet). Poplatek zůstává i v nové Monetce. "Musíme dát příkaz k převodu peněz na účet zákazníka, je to náš náklad," hájí svůj postup Jiří Hlavenka a dodává, že peněženka nemá být nástrojem na jednu platbu (nabij, zaplatť a zbytek vyber), ale stejně jako klasická peněženka na opakované placení a "dobíjení".

Systém fungující na bázi nulových poplatků vypadá velmi atraktivně, ale v z něčeho přeci musí plynout přínos i pro provozovatele. "Projekt má pro nás především strategickou hodnotu. Až bude dostatečně rozšířen, budou z něj jednotliví partneři profitovat. Až v té chvíli může přijít na řadu nějaké zpoplatnění," vysvětluje Hlavenka. Jinými slovy dnes zdarma, v budoucnu stejně jako u jiných systémů za poplatek. "Zpoplatenění na straně obchodníků neplánujeme provést dříve než za dva roky," říká Hlavenka. Stále je však řeč o straně obchodníků. Z pohledu uživatelů je zpoplatnění podle Computer Pressu i po dvou letech nepravěpodobné.

Pokud je řeč o ukládání peněz na nějaký účet, a tím elektronická peněženka svým způsobem je, je na místě zhodnotit i úročení. Před dvěma lety totiž bylo možné získat čtyřprocentní úrok. Zůstatky na účtu Monetky však budou dosahovat tak nízkých úrovní, že nějaké úročení ztrácí smysl. Proto se s ním již nepočítá. Na tomto místě je třeba upozornit ještě na jednu skutečnost. Zákon o platebním styku omezuje maximální zůstatek na účtu elektronické peněženky jedné osoby na čtyři a půl tisíce korun. Tento limit bude použit i v případě Monetky.

Monetka tu není sama, ale...

Elektronická peněženka není jediným způsobem, jak platit na internetu. Prvním konkurentem, který vás asi napadne, jsou platební karty. U nich však platí několik zásadních omezení. Elektronické karty, které v ČR tvoří většinu vydaných, není možné na síti použít. Zbývají tedy jen virtuální a embosované karty. U druhých jmenovaných navíc často až po jejich odblokování pro internet. Druhou zásadní brzdou rozvoje akceptace karet na webu je poplatek, který platí obchodník z každé transakce. Jedno až tři procenta mohou v silné cenové konkurenci elektronických obchodů znamenat příliš. A do třetice tu máme bezpečnost. Placení zadáním čísla karty se může snadno proměnit v hazard. Jak jsme psali v článku (Ne)bezpečné platby na internetu, existují i bezpečnější varianty "kartování" na síti. Tak jako tak zůstávají vyšší náklady, které je předurčují k vyšším, tedy nikoli mikroplatbám.

Z bankovní sféry je třeba ještě zmínit převod peněz z vašeho účtu na účet obchodníka. Jenže tady nastupuje s výjimkou eBanky časová prodleva ve vypořádání převodu, která je u internetových nákupů nežádoucí. A samozřejmě náklady v podobě bankovních poplatků. Stejně jako karty jsou přímé převody vhodné pro vyšší částky.

Z nebankovních variant placení na webu je třeba zmínit služby fungující na bází SMS zpráv. Tím prvním je Premium SMS, která funguje tak, že pošlete na uvedené číslo SMSku. Za ni vám bude naúčtována cena vyšší, než je cena běžné SMS. Příjemce (například obchodník) z vyšší ceny za odeslání zprávy získá pouze určitou část. Několik desítek procent ceny si totiž vezme provozovatel systému. Jinou variantou je služba SMSpay. Funguje tak, že převodem z vašeho běžného účtu nabijete virutální účet u SMSpay. Pokud elektronický obchod nabídne platbu tímto způsobem, kliknete na příslušné logo a objeví se vám kód platby. Ten pošlete SMSkou na číslo systému SMSpay, ten ověří zůstatek na vašem virtuálním účtu a oznámí elektronickému obchodu, že vám může zboží či službu poskytnout. Z uvedeného vyplývá, že se opět nevyhnete poplatkům, pokud chcete systém použít.

Takže revoluce?

Na poli mikroplateb, tedy transferů částek v řádu korun až stokorun, má Monetka velkou šanci na úspěch. Minimálně pro letošní rok bude jediným systémem, který nabídne mikroplatby nezatížené poplatky za jednotlivé platby. A to je její hlavní deviza. Jakmile o ni přijde (Jiří Hlavenka připouští možnost zpoplatnění po dvou letech), otevře se znovu otázka, zda nebude jiný systém levnější. Toto slovo je totiž v branži mikroplateb přímo klíčovým. Problémem by mohla být také rozšířenost systému. Zákon o platebním styku nastavuje poměrně přísné mantinely v podobě požadavků na subjekty, které budou elektronické peníze přijímat. Uvidíme, jak se s tím Monetka popere. Její šance zvyšuje i fakt, že o podobné povolení k činnosti jiný nebankovní subjet zatím nepožádal.

Už jste někdy platili na internetu? Myslíte si, že má Monetka šanci na úspěch? Nebo fandíte jinému řešení?