Chystá se kartel realitních kanceláří?

Téměř nepozorovaně prošla médii zpráva o chystaném návrhu zákona o realitních kancelářích. Realitky mají mít povinné pojištění proti úpadku či striktně oddělený majetek vlastníků a klientů kanceláří. Ačkoliv se to na první pohled může zdát jako dobrá regulace, její dopady budou fatální. Jak zmínila reportáž ČT24 dne 30. března – radikálně se sníží počet realitních živností. Dnes jsou jich v Česku tisíce, po schválení zákona jich možná zbude něco kolem svou set. Takový je totiž počet členů Asociace realitních kanceláří, která se o prosazení podobné regulace snaží již mnoho let.

Odstavit konkurenci!

Její snaha je pochopitelná. Míň realitek znamená snížení konkurence, tedy sen každého podnikatele – čím menší konkurence, tím menší boj o klienty. A čím menší boj o klienty, tím vyšší ceny, menší tlak na kvalitu služeb a vyšší zisky. Konkurence znamená nutnost inovace a inovace znamenají pro zavedené podnikatele náklady. Konkurence znamená, že toho velkého může vždy nahradit malý, ale šikovnější obchodník.

Ten, kdo na konkurenci vydělává, je samozřejmě klient, pro něj znamená nižší ceny a kvalitnější služby. Regulace realitních kanceláří povede k monopolizaci či kartelizaci trhu. Jak „efektivní“ jsou monopoly a kartely, můžeme dnes a denně vidět na železnici či na telekomunikačním trhu.

Všichni platíme vyvoleným

Nikdo samozřejmě nebrání velkým kancelářím dobrovolně se pojistit proti úpadku a tuto skutečnost prezentovat jako konkurenční výhodu. Problém však je, že ani samy velké realitní kanceláře nechtějí očividně tento náklad nést, a tak si – s pomocí zákona – nechají tyto náklady zaplatit námi ostatními. První, kteří budou platit náklady na povinné pojištění vybrané sortě realitek, budou samozřejmě ti živnostníci, kteří kvůli novému zákonu budou muset skončit. Jejich zisky se přesunou na bankovní konta dnešních velkých společností. Druzí, kteří tyto náklady zaplatí, jsou spotřebitelé – tedy my – a to v klesající kvalitě služeb a vzrůstajících reálných cenách. Nedochází k ničemu jinému než k tolikrát odsuzované socializaci ztrát. Vadilo nám to u bank v době nejhlubší krize, proč si toho nevšímáme teď?

Nejde o nic jiného, než o socializaci nákladů, kdy my všichni platíme vyvoleným realitkám jejich výsadní pozici na trhu (aniž bychom chtěli). Zároveň však jde o jednoduchou privatizaci zisku – nikdo jiný, než samy agentury, které si nový zákon prakticky sami píší, na tom nevydělá.

Ochrana spotřebitele? Záminka

„V žádném případě nejde o omezení konkurence na zprostředkovatelském trhu. Jedná se zejména o  ochranu spotřebitele. Jděte se zeptat těch, kteří byli nekompetentním přístupem realitního zprostředkovatele poškozeni. Ostatně také naše ankety (polední je na našem webu) říkají, že převažuje názor, že úprava je žádoucí.“ Požádal jsem o vysvětlení Asociaci realitních kanceláří – toto je část onoho vyjádření.

Je to ovšem poněkud absurdní. Anketa o správnosti regulace na webu ARK ČR je asi tak relevantní, jako anketní otázka „Je kapitalismus správný?“ na webu KSČM.

Jedinou podmínkou funkčnosti konkurence je volný vstup na trh. Tato jediná podmínka je zde narušena. Vedle současných malých kanceláří na této úpravě nejvíce ztratí potenciální budoucí tygři realitního trhu, kteří by na něj mohli přinést inovace – ale nepřinesou, protože vstup do odvětví bude prostě příliš drahý.

Další zákon? Stačí ty stávající...

Moje matka před pár lety o jeden byt přišla podvodným jednáním realitního makléře. Dokud však existuje cosi jako trestný čin podvodu, není třeba obchodní regulace. Naopak – ať je asociace tahounem! Ať je zárukou solidnosti! Ať asociace po svých členech požaduje povinná pojištění, certifikáty o odbornosti a další. Ať to využije jako konkurenční výhodu – sama vidí, že je zde po něčem takovém poptávka. Ať jde a uspokojí ji!

Pokud budou za neodpovědnost spotřebitelů a nesolidnost nabízejících platit všichni ostatní, nedojde k ničemu jinému než k přelití neodpovědnosti a nesolidnosti do dalších odvětví. Musíme se prostě naučit číst smlouvy. Musíme se naučit ptát se po kvalitě a odbornosti. Dokud budeme jen tupě socializovat ztráty jedinců, nenaučíme se osobní odpovědnosti – nenaučíme se ničemu z dříve vyřčeného.

... a i těch je zbytečně mnoho

To, co skutečně chrání spotřebitele, je konkurence. Konkurence přináší inovace a zkvalitnění služeb. Dnes je však realitní trh spíše přeregulován, nikoliv neregulován. Jak mi napsali přímo z ARK ČR, pro kvalifikovaný výkon realitní činnosti je třeba mít odborné znalosti z těchto oborů:

• Občanské právo
• Obchodní právo
• Právní normy týkající se katastru nemovitostí
• Právní normy tvořící daňový systém
• Bankovnictví
• Oceňování nemovitostí
• Stavební právo vč. územního plánování
• Základní znalosti o stavbách (typy, konstrukce apod.)
• Marketing
• Zásady komunikace s klientem (obchodní dovednosti)

Minimálně pět bodů jsou uměle vynucené nutnosti, regulace. Jsou to právní normy zbytečně složité, zbytečně nepřehledné. Už to je regulace, která narušuje konkurenční soutěž. Dokud budeme trvat na zbytečně složitém právním systému, dokud budeme narušovat trh územním (centrálním) plánováním, dokud budeme přenášet ztráty jedinců na všechny ostatní, nemůžeme očekávat, že obchod bude férový.

Už nyní dobrovolné směny a obchodní vztahy zbytečně sešněrováváme. Další korzet problémy nevyřeší, jen dýchat se bude zas o něco hůř.