Co může dělat zaměstnanec, kterému firma dluží mzdu
31. 8. 2009 | Richard Gürlich | 54 komentářů
Pokud vám firma dluží mzdu, je nejlepší odejít výpovědí okamžitým zrušením pracovního poměru. Prostá výpověď či dohoda pro vás mohou být nevýhodné.
Kvůli recesi se řada českých firem dostala do platební neschopnosti a skončila v tzv. insolvenčním řízení. Mezi věřitele, kterým dluží peníze, patří i jejich zaměstnanci. Ti se sice v takovém případě mohou ke svým výplatám dostat, ale musí se o peníze aktivně přihlásit.
Od okamžiku, kdy je v insolvenčním rejstříku zveřejněna tzv. vyhláška o zahájení řízení, není možné, aby zaměstnanec podal k soudu žalobu o nezaplacení dlužné mzdy. Pohledávky zaměstnanců, tedy dlužné mzdy, za poslední tři roky evidované v účetnictví firmy však mají zvláštní přednostní režim. Proto tyto pohledávky zaměstnanci nemusí v insolvenčním řízení přihlásit. Uspokojují se v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku (insolvenci). Zaměstnanec je však přeci jen musí uplatnit, a to tak, že vyzve insolvenčního správce k jejich splnění.
Návrh na zahájení insolvenčního řízení vůči firmě může podat k příslušnému soudu i zaměstnanec, kterému podnik dluží výplatu.
Podmínkou pro oprávněnost podání takového návrhu je, aby byl zaměstnavatel v úpadku, tzn. měl více věřitelů, nejméně dva, a peněžité dluhy po splatnosti po dobu delší než třicet dnů a tyto dluhy není schopen plnit. Podává-li návrh věřitel, v našem případě zaměstnanec, uvede, proč si myslí, že daný dlužník je v úpadku, doloží to důkazy a připojí přihlášku své pohledávky na příslušném formuláři. Tato možnost je tedy dána zaměstnanci zejména v případě, že ví a dokáže prokázat, že má jeho zaměstnavatel více věřitelů, přičemž postačí, že jsou všichni tito věřitelé jeho zaměstnanci, kteří neobdrželi mzdu ani 30 dnů po lhůtě její splatnosti a že zaměstnavatel není schopen tyto dluhy splnit.
Pokud uběhl výplatní termín a vy jste stále neobdrželi od zaměstnavatele mzdu, která Vám náleží, je také možné, že váš zaměstnavatel se ocitl v platební neschopnosti. V tomto případě se na úřadu práce či v insolvenčním rejstříku můžete informovat, zda váš zaměstnavatel je na seznamu firem, na jehož majetek bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh. V případě, že nikoli, můžete, jak jsme již výše zmínili, insolvenční návrh podat sami.
Pokud je firma v platební neschopnosti, může zaměstnanec dostat část dlužných peněz od úřadu práce. Zaměstnanec může své splatné mzdy uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím jeho mzdě za tři měsíce rozhodného období. Zaměstnanec si může sám vybrat, za které měsíce si dlužné mzdy uplatní. Pokud zaměstnanci vznikl nárok na odstupné, nejedná se o samostatný mzdový nárok, ale tento mzdový nárok se zahrnuje do měsíce (společně se mzdou), ve kterém zaměstnanec u zaměstnavatele naposledy pracoval.
Žádost na uspokojení mzdových nároků, kterými se rozumí mzda (plat), její náhrady a odstupné, se podává na předepsaném formuláři na úřad práce, přičemž je dána lhůta pro podání této přihlášky. Tuto je možné podat nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů od vyhlášení tzv. moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo od podání insolvenčního návrhu. Neuplatní-li zaměstnanec svůj mzdový nárok ve výše uvedených lhůtách, nárok na uspokojení dlužných mezd úřadem práce zaniká. Tím ovšem není dotčeno právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu.
Autor pracuje v advokátní kanceláři Gürlich&Co.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem