Za dlužnou mzdu můžete poslat firmu do konkurzu

Kvůli recesi se řada českých firem dostala do platební neschopnosti a skončila v tzv. insolvenčním řízení. Mezi věřitele, kterým dluží peníze, patří i jejich zaměstnanci. Ti se sice v takovém případě mohou ke svým výplatám dostat, ale musí se o peníze aktivně přihlásit.

Od okamžiku, kdy je v insolvenčním rejstříku zveřejněna tzv. vyhláška o zahájení řízení, není možné, aby zaměstnanec podal k soudu žalobu o nezaplacení dlužné mzdy. Pohledávky zaměstnanců, tedy dlužné mzdy, za poslední tři roky evidované v účetnictví firmy však mají zvláštní přednostní režim. Proto tyto pohledávky zaměstnanci nemusí v insolvenčním řízení přihlásit. Uspokojují se v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku (insolvenci). Zaměstnanec je však přeci jen musí uplatnit, a to tak, že vyzve insolvenčního správce k jejich splnění.

Návrh na zahájení insolvenčního řízení vůči firmě může podat k příslušnému soudu i zaměstnanec, kterému podnik dluží výplatu.

Podmínkou pro oprávněnost podání takového návrhu je, aby byl zaměstnavatel v úpadku, tzn. měl více věřitelů, nejméně dva, a peněžité dluhy po splatnosti po dobu delší než třicet dnů a tyto dluhy není schopen plnit. Podává-li návrh věřitel, v našem případě zaměstnanec, uvede, proč si myslí, že daný dlužník je v úpadku, doloží to důkazy a připojí přihlášku své pohledávky na příslušném formuláři. Tato možnost je tedy dána zaměstnanci zejména v případě, že ví a dokáže prokázat, že má jeho zaměstnavatel více věřitelů, přičemž postačí, že jsou všichni tito věřitelé jeho zaměstnanci, kteří neobdrželi mzdu ani 30 dnů po lhůtě její splatnosti a že zaměstnavatel není schopen tyto dluhy splnit.

Pokud uběhl výplatní termín a vy jste stále neobdrželi od zaměstnavatele mzdu, která Vám náleží, je také možné, že váš zaměstnavatel se ocitl v platební neschopnosti. V tomto případě se na úřadu práce či v insolvenčním rejstříku můžete informovat, zda váš zaměstnavatel je na seznamu firem, na jehož majetek bylo vyhlášeno tzv. moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh. V případě, že nikoli, můžete, jak jsme již výše zmínili, insolvenční návrh podat sami.

Pokud je firma v platební neschopnosti, může zaměstnanec dostat část dlužných peněz od úřadu práce. Zaměstnanec může své splatné mzdy uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím jeho mzdě za tři měsíce rozhodného období. Zaměstnanec si může sám vybrat, za které měsíce si dlužné mzdy uplatní. Pokud zaměstnanci vznikl nárok na odstupné, nejedná se o samostatný mzdový nárok, ale tento mzdový nárok se zahrnuje do měsíce (společně se mzdou), ve kterém zaměstnanec u zaměstnavatele naposledy pracoval.

Připraveno ve spolupráci s:

Žádost na uspokojení mzdových nároků, kterými se rozumí mzda (plat), její náhrady a odstupné, se podává na předepsaném formuláři na úřad práce, přičemž je dána lhůta pro podání této přihlášky. Tuto je možné podat nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů od vyhlášení tzv. moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo od podání insolvenčního návrhu. Neuplatní-li zaměstnanec svůj mzdový nárok ve výše uvedených lhůtách, nárok na uspokojení dlužných mezd úřadem práce zaniká. Tím ovšem není dotčeno právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu.

Autor pracuje v advokátní kanceláři Gürlich&Co.

Dostali jste se někdy do situace, že se váš zaměstnavatel dostal do konkurzu? Napište svou zkušenost.