Sedm věcí, které byste měli vědět o důchodu

Čeští poslanci nyní projednávají změny v důchodovém systému. Jde především o prodloužení doby odchodu do důchodu či prodloužení potřebné délky pojištění pro získání nároku na důchod. Stále ovšem není jasné, kdy a v jaké podobě zákon nakonec schválí a kdy začne platit. Neuškodí proto shrnout, co zatím čeká Čechy, kteří se v příštích měsících do důchodu chystají a jichž se nový zákon už nedotkne.

Důchodový věk

Pro nárok na starobní důchod je zákonem stanoven potřebný důchodový věk, který se zatím posouvá – každým rokem se hranice důchodového věku odsouvá mužům o dva a ženám o čtyři měsíce. Toto posouvání mělo původně skončit v roce 2013, kdy by muži odcházeli do starobního důchodu v 63 letech, a ženy by měly důchodový věk odstupňován od 63 let podle počtu vychovaných dětí.

Pokud poslanci nynější návrh ministra práce a sociálních věcí schválí, nebude ani tento posun skokový ale prostě se v odsouvání důchodového věku bude dále pozvolna pokračovat, až dosáhne např. avizovaných 65 let.

Doba pojištění

Jak již bylo řečeno, kromě dosažení důchodového věku je třeba splnit také potřebnou délku doby pojištění, která je v současné době 25 let, ale výhledově by měla být zvýšena až na 35 let.

Ve výjimečných případech, kdy žadatel o důchod nemá potřebnou dobu pojištění, může si o důchod požádat ještě v 65 letech, kdy mu postačí 15 let doby pojištění. Jestliže nesplní ani tuto podmínku, zůstává po zbytek života bez nároku na důchod.

Do této doby se započítávají nejen doby zaměstnání, ale i další doby přímo uvedené v zákoně o důchodovém pojištění jako je např. doba studia (prvních 6 let doby studia po 18. roce věku), doba péče o dítě do 4 let či o zdravotně postižené dítě do 18 let, doba nezaměstnanosti (tj. doba, po kterou je poskytována podpora v nezaměstnanosti, doba evidence na úřadu práce bez podpory se započítává pouze v rozsahu 3 let za celý život).

Z čeho se důchod počítá

Při výpočtu důchodu se vychází z hrubého příjmu ze všech zaměstnání, která člověk vykonával od 1. 1. 1986 do konce roku předcházejícímu roku, ke kterému si člověk o důchod požádá. Pro žadatele o důchod v roce 2008 se tak bude vycházet z období od 1. 1. 1986 do 31.12. 2007. Protože se výše příjmů rok od roku zvyšuje, stát vždy v září stanoví koeficienty, podle kterých jsou příjmy za uplynulé roky přepočítány na nynější úroveň.

Vlastní výpočet důchodu

Důchod jako takový je dvousložkový. Základní výměra důchodu je pro všechny důchodce stejná a činí 1 700 Kč měsíčně, kdežto procentní výměra důchodu se vypočítává z příjmu. Příjem se vypočítává jako průměr z výše uvedeného období, poté se redukuje a z takto upraveného příjmu se za každý rok doby účasti na důchodovém pojištění započítá 1,5 %.

Nejnižší možná výše procentní výměry činí dle zákona 770 Kč měsíčně, horní hranice není stanovena.

Předčasný starobní důchod

Zákon o důchodovém pojištění počítá také s možností, že někdo potřebuje odejít na starobní důchod dříve. To je možné až tři roky před dosažením důchodového věku.

Ovšem cenou za tuto možnost je trvalé zkrácení důchodu, a to o 0,9 % za každých i započatých 90 kalendářních dnů, které chybí do nároku na starobní důchod. Takto napsáno to nevypadá jako hrozivá částka, ovšem pokud člověk odejde opravdu o 3 roky do důchodu dříve, je toto zkrácení zpravidla o 11,7 %, což může měsíčně udělat i více než 1 000 Kč.

V povědomí veřejnosti stále zůstává v minulosti platná možnost, že si důchodce po dosažení normálního důchodového věku požádá o jeho dopočtení a důchod je mu pak zvýšen, ale tato možnost již byla v minulosti zrušena a zkrácení důchodu je nevratné. Je tedy třeba dobře vážit, zda se nástup na předčasný důchod vyplatí.

Odchod do starobního důchodu později

Pokud někdo naopak do starobního důchodu neodejde ani v den dosažení důchodového věku a dále pracuje, zvyšuje si tak svůj starobní důchod. O této problematice jsme již psali v článku „Jak si v důchodu zvýšit příjem“.

Práce v důchodu

Zákon počítá také s možností, že si člověk o starobní důchod požádá, ovšem i při jeho pobírání chce dále pracovat. Možnost práce při starobním důchodu není omezena výší výdělku, pouze zákon stanoví, že důchodce musí mít uzavřenu pracovní smlouvu na dobu určitou, a to vždy nejdéle na jeden rok. Opakovanému prodlužování takto sjednaného pracovního poměru nic nebrání.