V roce 1991 dělala minimální mzda dva tisíce korun měsíčně, v roce 2001 pět tisíc, v roce 2007 už osm tisíc pět set. Skokové zvyšování zažila za současné vlády, postupně stoupla až na 11 tisíc korun. A růstu není konec, do konce července by mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí vládě předložit návrh, který počítá s tím, že od ledna 2018 se minimální mzda zvýší na 12 200 korun měsíčně.
V koaliční smlouvě se vláda zavázala, že minimální mzda během jejího vládnutí dosáhne alespoň 40 procent průměrné mzdy – a ta teď dělá 27 889 korun, současná minimální mzda dosahuje jejích 39, 4 procenta, plánovaných 12 200 korun by dalo 43,7 procenta (na začátku příštího roku ale pravděpodobně bude průměrná mzda o něco vyšší než dnes).
Tripartita: Nejednotná
Tripartita na dalším zvyšování minimální mzdy nenašla shodu. Odboráři míří ještě výš než Ministerstvo práce a sociálních věcí, navrhují zvýšení o 1500 korun. Svaz průmyslu a dopravy je pro zvýšení o osm set korun.
„Umělý tlak na růst mezd prostřednictvím minimální mzdy neodpovídá přirozenému růstu mezd v českém hospodářství. Pokud vláda zvýší minimální mzdu o dalších 1200 korun, zaměstnavatele odměňování zaměstnanců za jednoduchou, nenáročnou a nekvalifikovanou práci vyjde na další dvě miliardy korun za rok. Stát by si z navýšení od zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců pobírajících minimální mzdu ukousnul tři čtvrtě miliardy korun za rok na daních a odvodech,“ propočítala Hospodářská komora.
Svaz průmyslu a obchodu chce, aby vláda zafixovala minimální mzdu na úrovni 40 procent průměrné mzdy. Na tom, že by se měla minimální mzda valorizovat podle jasného modelu, srozumitelného všem, se shodla celá tripartita. Dnes může minimální mzdu libovolně zvyšovat (nebo snižovat) vláda, nepotřebuje ani posvěcení Parlamentu.
Ke zvyšování minimální mzdy se staví rezervovaně i nový ministr financí Ivan Pilný. „Samotný institut minimální mzdy je pro mě něco, co pokud má vliv na ekonomiku, tak není kladný. Nicméně má-li se zvyšovat, považuji za stěžejní, aby se na míře navýšení shodla tripartita. Model, ve kterém by se výše minimální mzdy určovala systémově například na základě poměru vůči průměrné mzdě je rozhodně logičtější a systémovější než ad hoc hýbání s výší minimální mzdy podle toho, jaké složení zrovna má úřadující vláda,“ uvedl pro Peníze.cz.
S čím minimální mzda ještě zahýbe
Minimální mzda je v Česku mimo jiné provázaná s daněmi, odvody na zdravotní pojištění nebo přivýdělkem lidí, kteří jsou v evidenci úřadu práce.
V oblasti daní jde například o limit pro zdaňování důchodů. Pokud váš roční důchod přesáhne 36násobek minimální mzdy platné k prvnímu dni daného zdaňovacího období (tedy daného roku), musíte převis nad tuho hranici zdanit. Pro letošek hraniční částka dělá 396 tisíc korun. Jestli se minimální mzda zvýší na 12 200, bude roční limit dosahovat 439 200 korun, důchod by tedy danilo míň lidí.
Zvýšení minimální mzdy ovlivní také nárok na daňový bonus – jednou z podmínek vzniku nároku na bonus je, že máte roční příjmy alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Pro rok 2017 platí hranice 66 tisíc korun, po plánovaném zvýšení minimální mzdy by šlo o 73 200 korun, na daňový bonus by tedy dosáhlo míň lidí.
S minimální mzdou je provázaná také daňová sleva na umístění dítěte v předškolním zařízení (známá jako školkovné) – maximální výše daňové úlevy se rovná minimální mzdě platné k prvnímu dni daného roku. Jeden z rodičů by si tak místo letošních 11 tisíc mohl za rok 2018 z daně z příjmů odečíst až 12 200 korun (případně míň, podle toho, kolik za školku nebo jesle skutečně zaplatil).
Minimální mzda je provázaná také s odvody na zdravotní pojištění u osob bez zdanitelných příjmů. Jestli nevyděláváte nebo máte jen výdělky, ze kterých se neodvádí pojistné, a neplatí za vás zdravotní pojištění stát, musíte se do osmi dnů přihlásit zdravotní pojišťovně jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) a začít pojistné platit. Zdravotní pojištění u OBZP dosahuje 13,5 procenta z minimální mzdy, v roce 2017 z částky 11 tisíc korun, dělá tedy 1485 korun měsíčně. Kdyby se počítalo z částky 12 200 korun, zvýší se na 1647 korun měsíčně.
Zdravotní pojištění se zvýší také lidem, kteří pracují na zkrácený úvazek a berou míň než měsíční minimální mzdu, i pro ně je totiž minimálním vyměřovacím základem pro výpočet zdravotního pojištění minimální mzda. Výjimkou jsou státní pojištěnci, na ty se minimální vyměřovací základ nevztahuje. Doplatek do stanoveného minima vypočte zaměstnavatel a strhne vám ho z hrubé mzdy.
Výše minimální mzdy by měla zajímat také lidi, kteří jsou v evidenci úřadu práce. Když si budete k podpoře v nezaměstnanosti přivydělávat a úřad práce to zjistí, podporu vám sebere. Jestli vám ale nesejde na podpoře v nezaměstnanosti nebo na ní stejně nemáte nárok, a chcete hlavně, aby vám úřad práce zprostředkoval zaměstnání, je tu možnost přilepšovat si finančně v rámci takzvaného nekolidujícího zaměstnání – nesmíte si ale měsíčně vydělat víc než půlku minimální mzdy. Dnes tedy maximálně pět a půl tisíce za měsíc. Po plánovaném zvýšení minimální mzdy by mohlo jít o šest tisíc sto korun.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 6. 2017 15:50, Jára Cimrman
Vždycky je důležité, co si za mzdu můžete koupit. Nejjednodušší je vše valorizovat podle inflace. Jenže inflace je nástroj na okrádání pracujících otroků, takže se to jaksi oligarchii nehodí do krámu.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
7. 6. 2017 12:20, Lukáš
Ono je to trošku složitější a ani menší minimální mzda to neřeší a o peníze přicházím. Řešil jsem to i s právníky a žel, pojišťovna má tu možnost díky špatně napsanému zákonu a tím možnému výkladu tak i tak prostě postižené lidi takto "odrbávat"... Příjde mi to hnusné, neb zaměstnavatel je pojištěn ze zákona pro ochranu postižených pracovním úrazem, ale ti si musí sami vše vybojovat a kdo nemá právní povědomí nebo právníky za sebou má těžkou smůlu.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.