O polovinu vyšší mzda. Koho nejvíc potěšil růst ekonomiky

Tereza Mynářová | rubrika: Analýza | 14. 11. 2016 | 2 komentáře
Od roku 2011 se v celé České republice medián hrubé měsíční mzdy zvýšil o téměř osm procent. V některých oborech byl ale růst několikanásobně vyšší. Polepšili si hlavně špatně placení zaměstnanci, kterým pomohlo zvyšování minimální mzdy, a manažeři. Zároveň je růst výdělků patrný i v technických profesích.
O polovinu vyšší mzda. Koho nejvíc potěšil růst ekonomiky

Před námi nejsou dobré časy a ti, kdo spoléhají na růst mezd, se v nejbližší době nedočkají, varoval před čtyřmi lety tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Česká ekonomika skutečně na následující dva roky spadla do recese. Od roku 2014 však prochází oživením a například v posledním čtvrtletí loňského roku rostl tuzemský HDP dokonce druhým nejrychlejším tempem v Evropské unii.

A jak se od té doby změnily zmíněné mzdy?

Zatímco v „předkrizovém“ roce 2011 činil medián průměrné hrubé měsíční mzdy (dále pouze „měsíční mzdy“) 21 224 korun, v roce 2015 to bylo 22 971 korun, téměř o osm procent víc. Jak přitom ukazují statistiky z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), který zpracovává společnost TREXIMA, v některých oborech si zaměstnanci polepšili ještě mnohem více.

Pomohlo i vyšší minimum

Nejvíce pocítili růst mezd pomocní montážní dělníci. Medián jejich měsíční mzdy se mezi lety 2011-2015 zvýšil z 9656 na 17 529 korun neboli o 81,5 procenta. Na druhém místě jsou prodavači drobného zboží, klenotů, nábytku a bytových doplňků, kteří si přilepšili o 66 procent.

Jak rostla minimální mzda

Obrázek zvětšíte klikem

Ani v jednom případě tento růst ale neznamená, že by šlo o dynamické profese, kde se vyplatí pracovat. Naopak. Jde o podprůměrně placené obory a růst výdělků tu byl v uplynulých letech tažen hlavně zvyšováním minimální mzdy. „V případě skokového nárůstu minimální mzdy musí zaměstnavatelé upravit mzdové tarify i pro ostatní zaměstnance – aby zůstal neporušený princip odstup odstupňovaného odměňování v závislosti na odbornosti, zkušeností, praxe a výkonnosti,“ vysvětluje ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Totéž pravděpodobně platilo i pro kvalifikované stavební dělníky, jejichž měsíční mzda vzrostla z 16,4 na 21 tisíc korun.

„U montážních dělníků se patrně projevil také vliv nedostatku pracovníků pro průmyslovou výrobu,“ věří navíc ředitel TREXIMY Jaromír Janoš. Ve skupině zaměstnání ‚pomocní pracovníci ve výrobě‘, kam kromě pomocných montážních dělníků patří také například ruční baliči nebo mazači strojů a zařízení, bylo v databázi Úřadu práce ČR k 11. listopadu evidovaných celkem 8500 volných míst – šlo tedy o jednu z vůbec nejhůře obsaditelných pozic v Česku.

Deset profesí, kde mzdy rostly mezi lety 2011 a 2015 relativně nejrychleji

Kategorie zaměstnání

Medián hrubé měsíční mzdy

2011

2015

Relace k roku 2011

[Kč]

[%]

1.

Pomocní montážní dělníci

9 656

17 529

181,5

2.

Prodavači drobného zboží, klenotů, nábytku a bytových doplňků

11 264

18 713

166,1

3.

Montážní dělníci výrobků z kombinovaných materiálů

17 042

22 912

134,4

4.

Nejvyšší představitelé velkých společností a institucí

90 847

121 988

134,3

5.

Obchodní náměstci (ředitelé)

54 845

72 994

133,1

6.

Bankovní makléři

32 118

42 435

132,1

7.

Nejvyšší představitelé středních společností a institucí

50 436

64 787

128,5

8.

Řídící pracovníci v oblasti dopravy

36 018

46 233

128,4

9.

Kvalifikovaní stavební dělníci hlavní stavební výroby

16 422

20 984

127,8

10.

Brusiči nástrojů a kovů

19 376

23 999

123,9

Zdroj: ISPV

Anketa

Přidávali vám v posledních letech?

Mzdy manažerů odrážejí stav ekonomiky

Z tabulky je zároveň patrné, že v kategoriích zaměstnání, ve kterých se mzdy zvyšovaly nejrychleji, jsou hojně zastoupeni i manažeři – nejvyšší představitelé velkých či středních společností, řídící pracovníci v oblasti dopravy nebo obchodní náměstci.

Ti vděčí za růst mezd hlavně oživení celé ekonomiky a jednotlivých firem. Jak totiž připomíná Janoš, právě u řídících pracovníků či obchodníků je významná část mzdy závislá na hospodářských výsledcích útvaru nebo celé organizace. „To se týká jak základní mzdy, která se často nastavuje na základě výsledků hospodaření v předchozím období, tak odměn a bonusů,“ pokračuje.

Ze statistiky ISPV nicméně vyplývá, že podíl odměn řídících pracovníků na jejich hrubé měsíční mzdě se ve sledovaném období nijak výrazně nezměnil. Zároveň se ve většině případů nacházel nad průměrem celé země, který ve mzdové sféře loni činil 16 procent. „Myslím si, pokud manažeři vedou firmu tak, že prosperuje, vytváří pracovní místa a zvyšuje zaměstnancům mzdy rychleji než konkurence, vysoké odměny si podle mého názoru zaslouží,“ dodává Janoš.

Kde najdeme obor budoucnosti?

Při pohledu na žebříček zaměstnání s nejrychlejším růstem mezd se logicky nabízí otázka, jestli jde díky statistice mezd najít i „obory budoucnosti“, které mají perspektivu, budou placeny stále lépe, a na které by se tedy měli budoucí středoškoláci či vysokoškoláci zaměřit.

„V byznysu se obtížně z minulosti věští budoucnost. Garantovat růst dlouhodobě do budoucna je složité, a to především u prací relativně snadno robotizovatelných,“ pochybuje Janoš.

Očima expertů

Naše anketa

Které studijní obory jsou pro budoucí vysokoškoláky nejperspektivnější a jakým by se měli obloukem vyhnout? Zeptali jsme se zástupců vzdělávacích organizací, personálních agentur, asociací podnikatelů, ekonomů, osobností ze světa financí a byznysu.

Očima expertů: Hledáme obor budoucnosti

Pokud bychom měli najít zaměstnání, která mají a budou mít perspektivu, tak to podle něj budou jednoznačně technické obory – několik profesí s technickým či matematickým základem ostatně najdeme i v žebříčku nejrychleji rostoucích mezd, byť ne v první desítce. Například v kategorii zaměstnání „technik elektronik přístrojů“ vzrostla měsíční mzda o 22 procent, elektrotechnikům pak o 21 procent, strojírenským technologům o 18 procent a obsluze průmyslových robotů o 15 procent. Stejně tak mají podle něj budoucnost programátoři, jejichž mzdy ve sledovaném období rostly o devět procent, mechanici a opraváři elektrických přístrojů – v této kategorii zaměstnání došlo k růstu mzdy o 20 procent, ale i medici či biologové.

Uplatnění najdou ale třeba i lakýrníci, podobnou činnost bude totiž obtížné robotizovat. Zároveň jde podle Janoše opět o typicky nedostatkovou profesi – v inzerátech na internetu najdeme v tomto oboru momentálně více než 750 volných míst. O tom, že zde chybí zaměstnanci, svědčí i růst měsíční mzdy mezi lety 2011 a 2015 o více než 20 procent.

Kdo vydělává méně

Na opačném konci žebříčku, který srovnává měsíční mzdy v roce 2011 a 2015, se nacházejí řídící pracovníci v oblasti pojištění. Přestože však medián jejich měsíční mzdy ve sledovaném období klesl o více než osm procent, stále patřili k nadprůměrně placeným zaměstnancům. Kromě toho se ve „spodní pětce“ nacházejí i stavební technici, kteří pravděpodobně doplácejí na dlouhodobé problémy českého stavebnictví, a horníci – protože důsledky propadu cen uhlí na světových trzích se nevyhnuly ani České republice. V obou případech jde však stále o nadprůměrně odměňované profese.

Patnáct profesí, kde mzdy rostly relativně nejpomaleji

Kategorie zaměstnání

Medián hrubé měsíční mzdy

2011

2015

Relace k roku 2011

[Kč]

[%]

1.

Řídící pracovníci v oblasti pojišťovacích služeb

64 089

58 818

91,8

2.

Stavební technici přípravy a realizace investic, inženýringu

32 402

31 165

96,2

3.

Vrátní

11 722

11 298

96,4

4.

Odborní poradci v peněžnictví

35 783

34 554

96,6

5.

Horníci v uhelných dolech (převážně ruční)

36 053

34 982

97,0

Zdroj: ISPV

Píšete si o inflaci

V diskuzi pod článkem jsme našli vzkaz, že bychom měli článek doplnit grafem s vývojem inflace: „Taky dejte obrázek inflace, nic neroste.“

Tak ho přidáváme. Vypadá to z něj, že poslední dobou především neroste inflace.

Podívejte, jak s námi cvičila inflace v posledních letech

Další šikovné grafy základních makroekonomických ukazatelů – nezaměstnanost, HDP, průměrné mzdy a další – hledejte na Peníze.cz v sekci Makroekonomika.

Metodika

V rámci analýzy jsme u jednotlivých kategorií zaměstnání podle metodiky CZ-ISCO porovnali, jak se změnil medián hrubé měsíční mzdy mezi lety 2011 a 2015. Do srovnání byly zařazeny pochopitelně pouze kategorie zaměstnání, u kterých jsou k dispozici údaje za oba referenční roky. Rok 2011 byl zvolen mimo jiné proto, že za předchozí roky (např. 2010 nebo 2005, které by se nabízely více) nejsou celoroční údaje veřejně dostupné.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+4
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 2 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Propouštění kvůli minimální mzdě? Až bude přes dvacet tisíc

29. 10. 2016 | Tereza Mynářová | 18 komentářů

Propouštění kvůli minimální mzdě? Až bude přes dvacet tisíc

Chceme dostat minimální mzdu nad hranici chudoby, tedy na víc než 12 tisíc hrubého měsíčně, říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ta částka je pro... celý článek

Očima expertů: Hledáme obor budoucnosti. Na jakou práci se chystat

21. 10. 2016 | Ondřej Tůma | 10 komentářů

Očima expertů: Hledáme obor budoucnosti. Na jakou práci se chystat

Které studijní obory jsou pro budoucí vysokoškoláky nejperspektivnější a jakým by se měli obloukem vyhnout? Zeptali jsme se zástupců vzdělávacích organizací, personálních agentur, asociací... celý článek

Za práci výplatu, ne dávky

7. 10. 2016 | Michal Kašpárek | 21 komentářů

Za práci výplatu, ne dávky

Gadžo z nevkusného klipu opravdu nemá čas sedět. Nemůžou za to ale nemakačenka, nýbrž zoufale nízká cena práce. Tu teď chce ODS srazit ještě níž.

Minimální mzda roste na 11 000 korun. Ustojí firmy permanentní tlak?

6. 10. 2016 | Gabriel Pleska | 43 komentářů

Minimální mzda roste na 11 000 korun. Ustojí firmy permanentní tlak?

Vláda už potřetí zvýšila minimální mzdu. Zdroje prý jsou. V cizích kapsách. Podnikatel vydrží hodně, ale stokrát nic umořilo osla. Jenže neustálé ostřelování vládou a spřízněnými odbory,... celý článek

Čiň manažeru dobře, špatnou firmou se ti odmění

3. 10. 2016 | Jan Traxler | 2 komentáře

Čiň manažeru dobře, špatnou firmou se ti odmění

Výnosy akcií firem, které jsou nejštědřejší ke svým manažerům, dlouhodobě zaostávají za průměrem. Nejlíp placení ředitelé se často příliš soustředí na krátkodobé finanční cíle a zapomínají... celý článek

Partners Financial Services