„Neproplácení náhrad za pracovní cesty je častější než nevyplácení mzdy. Mnoho zaměstnanců totiž ani neví, že na cestovné a stravné mají nárok, nebo se nechtějí se zaměstnavatelem dostat do sporu,“ komentuje Eva Jurčíková ze společnosti Vaše nároky.cz.
Samozřejmostí by mělo být, že když vás šéf pošle na služební cestu, proplatí výdaje za hromadnou dopravu (nebo po dohodě za taxík). Pokud chcete jet vlastním autem, musíte se na tom se zaměstnavatelem předem domluvit. Dohoda může být zakotvena i přímo v pracovní smlouvě. „Zaměstnanec nemůže bez souhlasu zaměstnavatele požadovat náhrady za použití svého automobilu. Na druhou stranu zase zaměstnavatel nemůže zaměstnance nutit, aby používal vlastní vozidlo,“ říká Eva Jurčíková z Vaše nároky.cz. Když se na cestě vlastním autem domluvíte, máte kromě proplacení spotřebovaných pohonných hmot nárok ještě na amortizační úhradu za každý najetý kilometr.
Když trvá služební cesta pět hodin a víc, musíte dostat také stravné neboli diety – pokud vám tedy zaměstnavatel jídlo a pití bezplatně nezajistí. Výše stravného se odvíjí od počtu hodin strávených na pracovní cestě, upravuje ji zákoník práce. V pracovní nebo kolektivní smlouvě si ale můžete sjednat i vyšší stravné, než stanovuje zákon. Když jedete na služebku do zahraničí, vyplácí se stravné v cizí měně.
Podrobný přehled o tom, jak vysoké cestovné a stravné vám musí zaměstnavatel vyplatit, platný pro rok 2016, přinesly Peníze.cz před časem:
Pro přehlednost jsme pro vás připravili i kalkulačku cestovních náhrad
Základní verzeVýpočet včetně stravného
„Zejména u zahraničního stravného se často jedná o vysoké částky, na které mají zaměstnanci nárok, přitom se často najdou zaměstnavatelé, kteří je vůbec nevyplácejí,“ upozorňuje Eva Jurčíková.
Na diety se u nás nehraje… Cesťáky u nás nevedeme. Slyšeli jste od zaměstnavatele takovou větu?
„Zaměstnanec neznalý práva může nabýt dojmu, že zaměstnavatel jedná podle zákona, a svého nároku se nedomáhá. Je samozřejmě také mnoho případů, kdy je zaměstnanec se svými právy ohledně vyplácení cestovného a stravného obeznámený, ale po zaměstnavateli je nevymáhá, protože se bojí, že by mohl přijít o místo,“ popisuje Eva Jurčíková.
Zaměstnavatel je povinný poskytnout vám na cestovní náhrady zálohu – ta může posloužit jako pojistka, že peníze za cestu nakonec nepůjdou z vaší kapsy. Vy máte naopak povinnost do deseti dnů po skončení služební cesty zaměstnavateli předložit doklady k vyúčtování cestovních náhrad a nespotřebovanou zálohu vrátit. „Je tedy velmi důležité, aby si zaměstnanec uschoval účtenky za všechny výdaje, které mu v důsledku pracovní cesty vznikly. Následně je zaměstnavatel povinen ve lhůtě deseti dnů od předložení dokladů provést vyúčtování a zaměstnanci proplatit veškeré cestovní náhrady,“ pokračuje Eva Jurčíková.
Jak se můžete bránit
Jestli vám šéf cestovní náhrady a stravné nevyplácí, jak má, vyzvěte ho k nápravě a zkuste se domluvit. Pokud neuspějete, nezbývá než se svého nároku domáhat u soudu.
„Některé spory se vyřeší už po zaslání předžalobní výzvy právníkem. V těchto případech zaměstnavatelé většinou vědí, že právo je na straně zaměstnance, a než aby hradili vysoké soudní náklady, raději dlužné peníze uhradí. S mnoha zaměstnavateli jsme ale byli nuceni jít i do soudního sporu, protože nároky našich klientů neuznávali,“ říká Eva Jurčíková z Vaše nároky.cz.
Mnozí zaměstnanci se podle ní bojí o místo, a tak do sporu se zaměstnavatelem raději vůbec nepouštějí – čehož neféroví zaměstnavatelé zneužívají.
Zbývá ještě možnost stěžovat si u inspekce práce – nepomůžete si tak sice k penězům, které vám zaměstnavatel dluží, ale inspekce mu může udělit pokutu a eventuálně ho tak přimět, aby v protizákonném jednání nepokračoval.
Podnět ke kontrole je třeba podat příslušnému oblastním inspektorátu práce (podle místa, kde práci vykonáváte), případně Státnímu úřadu inspekce práce.
Jednoznačně identifikujte zaměstnavatele, proti kterému podnět směřuje; uveďte jeho název, sídlo, IČ i místo výkonu práce, pokud je jiné než sídlo. Uvést musíte také své jméno, doručovací adresu, telefon nebo jiný kontakt. Ale nemějte strach – inspekce má podle zákona povinnost zachovat mlčenlivost o totožnosti člověka, který podnět podal, a chránit jeho osobní údaje. Dále v podnětu popište, jakým způsobem zaměstnavatel porušuje zákon. A přiložte kopie dokumentů, které tvrzení dokládají – tedy například kopie jízdenek a dalších dokladů o služební cestě. A třeba i mailovou nebo písemnou komunikaci se šéfem, kde ho o úhradu cestovních náhrad a stravného v zákonném rozsahu žádáte, včetně jeho odpovědí.
Podnět můžete podat písemně poštou nebo elektronicky, případně i osobně. Kontakty na inspektoráty práce najdete zde.
Na základě podnětu je u zaměstnavatele provedena kontrola, která prověří, zda k pochybení skutečně dochází. Po jejím ukončení obdržíte písemně informace o výsledku. Když inspekce zjistí, že zaměstnavatel pochybil, hrozí mu až dvoumilionová pokuta. Přesná výše trestu závisí na závažnosti prohřešku.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 10. 2016 7:44, František Šimeček
Dobrý den.Inspekce práce vám pomůže,ale trvá to 3 měsíce.Taková stížnost vždy znamená výpověd.A navíc jako zaměstnanec který si stěžuje nemáte právo se zůčastnit projednávání přestupku u zaměstnavatele.Nemůžete se divit že lidi v České republice mají strach se ozvat.
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.