Jednání o zvýšení minimální mzdy doprovázely, jako už tradičně, vášnivé debaty. Nejen v Lichtenštejnském paláci, kde se schůzka konala, ale i na sociálních sítích a prostřednictvím médií. Šéf odborů Josef Středula na svém Twitteru například napsal: „Někteří zaměstnavatelé potřebují zaměstnance, ale minimální mzdu navýšit nechtějí. Co vlastně chtějí? Zisk a bídu.“ Tímhle prohlášením stihl urazit nejen předsedu Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, který jeho výrok označil za největší nehoráznost, kterou od Středuly kdy slyšel a jasnou urážku všech českých podnikatelů, ale také Občanské demokraty, podle kterých by se měl Středula podnikatelům omluvit.
Shoda ale nepanuje ani ve vládní koalici. Zatímco Andrej Babiš se přiklonil k návrhu zaměstnavatelů – zvýšit minimální mzdu na 10 600 korun měsíčně, ministryně Marksová prosazuje zvýšení na 11 tisíc korun. Marksová proto na adresu Andreje Babiše poznamenala: „Andrej Babiš chce od ledna zvýšit minimální mzdu jen na 10 600. To je 9 359 čistého. Před volbami ale sliboval 15 tisíc! Předvolebním slibem nezarmoutíš?“
Stranou samozřejmě nezůstaly ani připomínky blížících se parlamentních voleb a obviňování z politického populismu. Vyjednávání o zvýšení minimální mzdy tak nakonec přineslo jediné – o kolik minimální mzda vzroste, rozhodne vláda až po prázdninách.
A s jakými návrhy jednotliví zástupci Rady hospodářské a sociální dohody přišli?
Odbory: minimální mzda daleko pod hranicí chudoby
Českomoravská konfederace odborových svazů v čele s Josefem Středulou požadovala zvýšení minimální mzdy o 1 600 korun, tedy na 11 500 korun měsíčně. Středula připomněl, že minimální mzda v Česku je dlouhodobě pod hranicí chudoby. Podle údajů Českého statistického úřadu je hranice příjmové chudoby pro jednotlivce 10 220 čistého měsíčně. Rodina se dvěma malými dětmi žije pod hranicí chudoby, pokud je její příjem nižší než 21 461 korun. Ani navýšení minimální mzdy na 11 500 korun měsíčně by tak lidem překonat hranici chudoby nepomohlo, ale byl by to dílčí úspěch. Aby porazila statistická data, musela by minimální mzda vzrůst alespoň na 11 900 korun hrubého měsíčně. Pohled odborářů je jasný, platí, že čím více, tím lépe.
MPSV: Minimální mzda jako motivace pracovat
Spokojená se stávajícím stavem není ani Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ta mimo jiné upozornila, že minimální mzda v Česku je jedna z nejnižších v Evropské unii, respektive z dvaadvacítky členských států, která minimální mzdu zavedla. Podle srovnání Eurostatu Česko opravdu patří mezi deset zemí Evropské unie, které mají minimální mzdu nižší než 500 eur měsíčně – jsme pátí „nejhorší“.
Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí počítá se zvýšením na 11 tisíc korun. Více než 500 eur to není, a není to ani víc, než navrhují odbory, zvýšení to ale přesto je. Za návrh ministerstva se postavil i předseda vlády Bohuslav Sobotka. Ke zvyšování minimální mzdy až na 40 procent průměrné mzdy, se totiž současná vláda zavázala ve svém programovém prohlášení.
Ministryně práce a sociálních věcí i premiér navíc argumentují tím, že příjem lidí pracujících za minimální mzdu musí být vyšší, než příjem lidí, kteří žijí na státní útraty a spoléhají se pouze na sociální dávky. Mít zaměstnání se zkrátka musí vyplatit.
Pozitivní dopad ale vidí například i ve větší chuti lidí utrácet „Posílení kupní síly zaměstnanců by se mohlo ještě více pozitivně projevit v poptávce po výrobcích a službách jednotlivých firem a podniků a jejich odbytu,“ píše Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém návrhu.
Zaměstnavatelé: Minimální mzda může růst, ale jen pomalu
Že by se mělo zvyšovat, uznávají nakonec i zaměstnavatelé. Jejich návrh je ale skromnější, počítá se zvýšením minimální mzdy maximálně o 700 korun. „Akceptujeme postupné a pozvolné navyšování minimální mzdy. Buďme však reální,“ komentoval debatu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Zástupci zaměstnavatelů upozorňují na nutnost zvýšení i dalších mzdových tarifů navázaných na minimální mzdu. Na minimální mzdě závisí například takzvané zaručené mzdy, které musí firmy zaměstnancům vyplácet, pokud mzdové podmínky neupravuje kolektivní smlouva. Výše zaručené mzdy se přitom odvíjí od náročnosti, složitosti a odpovědnosti práce.
Zvýšení minimální mzdy a tím pádem i zaručených mezd tak může mít podle zástupců zaměstnavatelů negativní dopad hlavně na obchod, cestovní ruch a pohostinství. Zástupci obchodu a cestovního ruchu se pak obávají úbytku maloobchodních prodejen na vesnicích.
Místo politiků čísla?
Za zmínku stojí ještě jeden argument. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje vadí zaměstnavatelům na tvorbě minimální mzdy především to, že se o její výši rozhoduje jednorázově. „Každý rok se handrkujeme, o kolik se navýší minimální mzda a zda se zafixuje na 40 procentech průměrné mzdy. Nevidím ale zájem na shodě na samotném principu mechanismu jejího zvyšování,“ komentoval pondělní schůzku tripartity Rafaj.
Podle zaměstnavatelů by se měl pro zvyšování minimální mzdy najít systém, který by ji pomohl stanovovat parametricky, na základě kondice ekonomiky, růstu průměrné mzdy a dalších hospodářských ukazatelů. Podnikatelé by tak jasně věděli, na jaké zvyšování minimálních mezd a jaké náklady na zaměstnance se do budoucna připravit.
A hlavně by se to celé obešlo bez populismu, dohadů a silných slov.
Měli by o zvýšení minimální mzdy rozhodovat politici, nebo je lepší nechat mluvit čísla? A je vůbec minimální mzda potřeba? Napište nám do diskuze – jednomu z vás pošleme za příspěvek knížku. Bonusová otázka: Souhlasíte vůbec s tím, že pracovat se musí vyplatit?
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
27. 11. 2016 13:26 | Honza
To, že "Dežo dostane na podpoře o litr méně" nic nevyřeší - prostě šlohne o jedno jízdní kolo mesíčně navíc.. To vám přijde jako řešení???? Chápete že tento princip nikam nevede?
4. 8. 2016 2:57
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
29. 7. 2016 9:23 | kodiak medvěd
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
28. 7. 2016 23:13 | jezevec
možná.
alternativa je, že zaměstnání našli ti hloupější, zatímco intelektuální výkvět dlí na pracáku.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
28. 7. 2016 20:38 | Jan Solver
Každé jiné řešení bude buď diskriminační, nebo nákladnější se sekundárními negativní dopady. Je naprostá utopie, že někdo netáhla donutí pracovat v systému, který není rovný, plný výjimek a nesmyslných individuálních dávek.
Bohužel dnešní stav je takový, že dávka je limitně blízká minimální mzdě a dostane ji jen privilegovaný - což znamená ve společnosti vyloučení.
Řešení MPSV zvýšit minimální mzdu sice vypadá jako řešení problému, ale jen na papíře. Nerovnost přetrvává - prohlubuje se vyloučení, navíc dochází k zásahu do privátní sféry, a hlavně netáhlo do práce stejně nenastoupí, spíš se mu možnost pracovat vzdaluje. Takže je jasné, že dávky se musí snížit, případně srovnat.
Chtělo by to tam začít na tom MPSV používat hlavu. Statistika nestačí, je potřeba myslet!
28. 7. 2016 15:35 | Jaroslav
28. 7. 2016 14:41
Citace - Radim / 28.07.2016 14:23
Jo, předloni. Trvalo to měsíc.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
28. 7. 2016 14:23 | Radim
Jsem vysokoškolák s technickým vzděláním a příslušnou praxí v tom věku a jsem už téměř dva roky bez práce.
A jen poslouchám, jak se lidem jako já tupí a líní manažeři, majitelé firem a personalisté doslova vysmívají, když na jedné straně řvou na plnou s prominutím hubu, že nemají lidi a na druhé na druhé straně se ani neobtěžují odpovědět na moji reakci na inzerát, i když se jedná přesně o stejnou pozici, na kterou mám zkušenosti a praxi.
Pro takové lidi je uchazeč o práci vyššího věku jen obtížný hmyz, kterého je třeba se co nejrychleji zbavit !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!. Aby mohli ty pracovní místa co nejrychleji obsadit dovezenými ukrajinci a podobnými lidmi.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
28. 7. 2016 13:29
Citace - Radim / 28.07.2016 12:07
Zkusil jste někdy přijímat lidi, co posílá úřad práce? Před časem měly firmy povinnost (dnes to snad už neplatí, ale nevím) všechna volná místa hlásit na ÚP. Tam jsme tam nahlásili, že potřebujeme software engineera s požadavky na vzdělání, kvalifikaci a praxi. A úřad práce nám několikrát denně poslal člověka, co se ani neuměl podepsat (a jehož hlavním cílem, koneckonců, bylo potvrzení, že byl na pohovoru). Tak se nedivte, že firmy lidi z ÚP automaticky odmítají, že to jsou v drtivé většině lidé nesplňující požadavky a kvůli možným výjimkám se nevyplatí ztrácet čas, mají ověřěno letitou praxí. Ale za to nemůžou ty firmy, to je způsobenou špatnou prací ÚP.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
28. 7. 2016 13:26 | Hunter
Reálně se to ale nestane, protože když si určím, že chci minimální mzdu třeba 40% průměru, dá spočítat, kolik musí být, aby mi to vyšlo (i když vezmu v úvahu, že ten průměr se bude také zvyšovat, nicméně v nějaké limitě se budou blížit k rozdílu 0), a vynechat tak ten "nekonečný" přibližovací manévr.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
28. 7. 2016 12:28 | kodiak medvěd
Dobře vymyšlené to mají.
28. 7. 2016 12:19 | Radim
Podle příslušných manažerů firem a personalistů jsou tito lidi totiž všichni šmahem neschopní zastávat pracovní poměr coby zaměstnanec a proto vůbec nemá cenu je do zaměstnaneckého poměru nabírat.
Mnohem lepší je nechat místo neobsazené ( je důvod, proč řvát, že nejsou lidi) a čekat na "dovážené" Ukrajince. Nebo na státní útraty ve státním školství další "vyrobené" absolventy.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
28. 7. 2016 12:14 | kp
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
28. 7. 2016 12:07 | Radim
Pokud totiž nezaměstnaný žije s někým ve společné domácnosti, kdo pracuje, nedostane nic, protože ho ten druhý živí.
Pokud nezaměstnaný něco vlastní, například byt nebo auto,dostane tam 2 - 3 tisícovky, dokud se toho majetku nezbaví a nestane se žebrák.
Taky v tom případě zvyšování minimální mzdy nesouvisí s motivací k práci.
Kromě toho největší motivací k práci by bylo klepnout přes prsty firmy, které všechny nezaměstnané evidované na ÚP coby zájemce o práci šmahem odmítají. A to je většina firem.
Ti lidi by aspoň viděli, že se o ně někdo zajímá a že jim někdo chce pomoct a sami by tím získali motivaci k tomu získat práci.
28. 7. 2016 11:47 | D
Zobrazit všech 29 komentářů