Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Je čas zvýšit minimální mzdu?

Je česká minimální mzda příliš nízká? Jak by pracovní trh ovlivnilo její navýšení, o kterém se teď zase mluví? Zeptali jsme se předáka odborů Josefa Středuly, šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého, ekonoma Pavla Kohouta, sociologa Jana Kellera a dalších osobností.
Očima expertů: Je čas zvýšit minimální mzdu?

Zvýšení minimální mzdy je zase žhavé téma. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v polovině května prohlásil, že odbory budou požadovat její navýšení o tisíc korun, a to minimálně tři roky po sobě. Zástupci zaměstnavatelů okamžitě kontrovali tím, že takto výrazné zvyšování je nyní v Česku absurdní a ve finále by znamenalo nárůst nezaměstnanosti a práce načerno. Stanovování minimální mzdy by se podle nich navíc nemělo řešit s několikaletým předstihem, protože není jasné, jak si česká ekonomika v budoucnu povede. Odbory namítají, že by minimální mzda měla dosahovat alespoň čtyřiceti procent průměrné mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém návrhu zatím preferuje navýšení minimální mzdy o 700 korun. O konkrétním postupu v otázce minimální mzdy by měla zhruba v polovině roku rozhodnout koaliční rada a později i vláda.

Za Evropou zaostáváme

Podle údajů Eurostatu Česko s minimální mzdou 9200 korun za ostatními státy Evropské unie výrazně pokulhává. Ve srovnání s jednadvaceti státy Unie, které minimální mzdu stanovují, je 9200 korun čtvrtá nejnižší hodnota. Žebříčku kraluje Lucembursko, kde je oproti Česku minimální mzda téměř šestinásobná. Následují Belgie, Nizozemsko a Německo. Před námi jsou i státy našeho regionu jako Polsko, Slovensko či Maďarsko. Nižší minimální mzdu mají v Litvě, Rumunsku a Bulharsku.

Co si myslí odboráři, podnikatelé, ekonomové, politici a zástupci akademické obce? Má podle nich nyní smysl v Česku zvyšovat minimální mzdu? Pokud ano, tak o kolik a kdy nebo v jakých krocích? A je vůbec přínosné určovat minimální mzdu zákonem?

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

Vladimír Dlouhý
0
Líbí
Nelíbí

Je těžké odpovědět obecně. Každý podnikatel má jinou strukturu nákladů. Jeho firmě se může dařit, ale prostor pro zvyšování mezd může být přesto omezený, třeba splácí staré úvěry. Je dobře, že jsme byli disciplinovaní v krizovém období a platy nerostly. I v této těžké době jsme zůstali konkurenceschopní a to je důležité. Ohledně zvýšení platů buďme ještě opatrní, zatím jsme slyšeli jen jednu velmi příznivou informaci o rostoucí ekonomice za první čtvrtletí. Nemělo by to znamenat, že se hned utrhneme.

Jestli se v následujících čtvrtletích ukáže, že ekonomika roste rychleji, než jsme čekali, bylo by dobré, kdyby úroveň mezd rostla. Nechci ale předvídat o kolik, nechme to na jednotlivých případech, netlačil bych tam nějaké souhrnné číslo. I když třeba ten zmiňovaný pětiprocentní růst mi připadá až moc vysoký a stejně tak mi přijde hodně nepřiměřené, aby se minimální mzda zvýšila o tisíc korun v průběhu roku 2016. Já bych osobně hlasoval pro úplné zrušení minimální mzdy, ale respektuji, že je tu nějaký politický konsenzus a nevolám po tom.

Josef Středula

předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Josef Středula
+33
Líbí
Nelíbí

Minimální mzda je nejnižší cena práce a odbory odmítají, aby byla pod hranicí chudoby. Člověk, který pracuje za nejnižší mzdu, může žádat sociální dávku, to je nehorázné. Minimální mzda už je vyšší na Slovensku, v Polsku, v Německu je čtyřikrát vyšší než u nás. ČMKOS požaduje, aby vládní koalice dodržela vlastní závazek obsažený v programovém prohlášení, že minimální mzda dosáhne 40 procent mzdy průměrné. Podle odborů má smysl dohodnout do budoucna její valorizaci zákonem.

Občané České republiky v pozici zaměstnanců nejvíc nesou tíži ekonomické transformace. Smyslem minimální mzdy je zabránit pádu zaměstnanců s nejnižšími mzdami do chudoby a zajistit, aby člověk, který pracuje, nebyl závislý na sociálních dávkách.

ČMKOS také dlouhodobě varuje před zaostáváním mzdové a platové úrovně vůbec. ČMKOS zásadně odmítá, aby nadále Česká republika stavěla svou hospodářskou strategii na cestě politiky levné práce. Odsoudili bychom tím naše děti a naši zemi k zaostávání a trvalému uzamčení v pasti chudoby.

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Pavel Kohout
+6
Líbí
Nelíbí

Zvýšit minimální mzdu je samozřejmě výborný nápad. Všichni vědí, že každý zaměstnavatel má ve sklepě ukrytou tiskárnu peněz a jen kvůli svému zlovolnému sobectví se nepodělí o bohatství s dělnickou třídou. Když zvýšíme minimální mzdu na nějakou rozumnou úroveň – pro začátek alespoň na 30 tisíc korun měsíčně – zajistíme, aby se všichni měli dobře. Podnikatelům se zvýšené mzdové náklady vrátí na vyšších tržbách, takže všichni budou šťastně prosperovat až na věky.

Anketa

A kolik berete vy?

Minimální mzda je ovšem jen začátek. Je třeba myslet i na podporu průmyslu. Když například zavedeme minimální ceny automobilů, zvýšíme tržby automobilek, které budou mít na vyšší mzdy. Jak je možné, že některé typy automobilů lze pořídit za méně než dvě stě tisíc? Vždyť se to výrobci skoro ani nevyplatí. Zavést minimální ceny nových vozů asi tak na půl milionu s pravidelnou roční valorizací by báječně podpořilo hospodářský růst a navíc by národní banka nemusela řešit problémy s deflací.

A tak dále. Proč nezavedeme minimální ceny piva? Cožpak dnešní tržní džungle není neférová vůči pivovarům, které vaří levnější značky? Minimální ceny pečiva? Copak si pekaři nezaslouží přidáno, když navíc musejí kvůli letnímu času vstávat o hodinu dříve? Neměli bychom ani zapomenout na minimální sazby u prostitutek, podobně jak to již funguje v advokátních a notářských kancelářích. Není zkrátka oboru lidské činnosti, kde by minimální mzda, cena či sazba nemohla prospět. Železná ekonomická logika hovoří jasnou řečí.

Jan Keller

sociolog a europoslanec

Jan Keller
+11
Líbí
Nelíbí

Ano, minimální mzdu u nás má smysl zvyšovat. V současné době je naše minimální mzda jedna z nejnižších v poměru k průměrné mzdě ze všech zemí Evropy. Za minimální mzdu pracuje u nás zhruba sto tisíc lidí, její zvýšení ekonomiku neohrozí. Neberu argument, že někteří podnikatelé na výplatu vyšší než současné minimální mzdy pro své zaměstnance nemají. Pokud tomu tak je, pak jejich podnikání ve skutečnosti dotují daňoví poplatníci, ti se musejí skládat na sociální dávky, na které mají pobíratelé minimální mzdy zpravidla nárok. Minimální mzda by se měla zvyšovat o tolik, abychom se co nejdříve dostali aspoň na evropský průměr co do relace mezi minimální mzdou a mzdou průměrnou.

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Petr Mach
+39
Líbí
Nelíbí

Aby rostly rychleji mzdy, potřebujeme svobodnější ekonomiku a nižší daně. Nařízením vlády je sice možné zvýšit minimální mzdu, ale blahobyt se tím nijak nezvýší. S rostoucí minimální mzdou bude přibývat lidí, které se nevyplatí zaměstnat, a poroste nezaměstnanost. Větší problém najít práci budou mít zejména mladí lidé po škole, lidé bez kvalifikace a ženy po rodičovské dovolené. V Dánsku, ve Švýcarsku či na Islandu žádnou minimální mzdu nemají, a přitom nezaměstnanost je tam pod čtyřmi procenty a průměrné mzdy vysoké. Minimální mzdu v České republice bych zrušil, snížil daně a liberalizoval trh práce.

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR 

Karel Havlíček
0
Líbí
Nelíbí

Minimální mzda smysl má jedině za předpokladu, že její výše nebude určována na bázi politického handlu, ale na základě hospodářských ukazatelů. Pokud budeme určovat její výši na základě show před televizními kamerami, budeme střílet nesmyslná čísla a čekat, že to dopadne „někde mezi“, tak je to hazard, na který doplatíme všichni. Náš návrh je navázat její výši na tři ekonomické ukazatele a automaticky ji podle předem dohodnutého klíče jednou za dva roky navýšit. Jakkoliv to zní jednoduše, je to nereálné. Ani politici, ani odbory, ani zástupci velkých zaměstnavatelů to nepřipustí, protože by přišli o své chvíle slávy při každoročním handlování.

Zdeněk Škromach

senátor

Zdeněk Škromach
+2
Líbí
Nelíbí

Minimální mzda u nás je jednou z nejnižších ve srovnání s ostatními státy Evropské unie a o nic lepší nejsou ani ukazatele průměrného výdělku a ceny práce. Rozhodně odmítám, že by to reflektovalo kvalitu české práce. Pakliže tedy selhává svobodná ruka trhu a tempo růstu mezd nám v roce 2008 rapidně kleslo a výrazně neroste, je třeba zajistit základní minimum zákonem. Na hranici minimální mzdy se vyplácí velmi malé procento mezd, nedomnívám se, že by skokové navýšení bylo likvidační pro podnikatele. Navíc zákonným ustanovením minimální mzdy eliminujeme takzvané černé mzdy, kdy zaměstnavatelé vyplácejí oficiálně co možná nejmenší částku, ze které platí odvody, a zbytek vyplácejí na ruku.

Zároveň má navýšení minimální mzdy několik dalších pozitivních efektů, ušetří státu na výplatě sociálních dávek, které se odvíjejí od výše příjmů, a bude vytvářet psychologický nátlak na růst mezd ve státě obecně. Vyšší mzdy a platy zároveň znamenají vyšší příjmy z odvodů do státní pokladny. V této věci podporuji návrh odborových svazů, tempo růstu minimální mzdy by mělo být vyšší a mělo by směřovat k tomu, aby do tří let výše minimální mzdy dosáhla zhruba 40 procent průměrné mzdy v zemi. 

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+10
Líbí
Nelíbí

Anketa

Kdo odpovídal nejlíp?

Minimální mzdu chápu jako institut, který koriguje tržní pokřivení vzniklá jinými regulacemi. Takovou regulací jsou například sociální dávky pro nezaměstnané. Jestliže jsou takové dávky jednou vypláceny, minimální mzda získává smysl jako prostředek stimulující zaměstnanost. Je-li vhodně nastavena, motivuje totiž lidi, aby pracovali, a nesnažili se jen žít z dávek. Pokud by nebyla určena legislativně, trh by nakonec zřejmě tak jako tak její úroveň „objevil“ sám. Zaměstnavatelé by prostě zjišťovali, že při určitých úrovních mzdy neseženou v dostatečné míře vhodné pracovníky, protože ti dávají v mnoha případech přednost životu na dávkách. Proto si myslím, že určovat minimální mzdu zákonem není nějak zvlášť přínosné, ale ani škodlivé (z hlediska dopadu na zaměstnanost), pokud je tato minimální mzda určena přiměřeně, tedy relativně blízko úrovně, na které by se ustavila čistě působením tržních sil. Tak tomu nyní podle mě je.

Jestliže minimální mzdu chápeme jako prostředek korigující pokřivení vzniklá regulacemi, pak by její změny měly být navázány na změny těchto regulací. Pokud se změní, například se zvýší dávky v nezaměstnanosti, je kýžené odpovídajícím způsobem změnit úroveň minimální mzdy, adekvátně ji zvýšit. Nemám pocit, že by minimální mzda měla být v nejbližší době zvyšována. K jejímu zvýšení došlo letos v lednu, a to o 700 korun, což je poměrně citelný nárůst. Nemyslím si, že jsme na tom ekonomicky až tak dobře, abychom mohli v nejbližší době uvalovat na zaměstnavatele dodatečné břímě v podobě dalšího zvýšení minimální mzdy.

Také uvažme, že úroveň minimální mzdy je stanovena pro celou Českou republiku na úrovni 9200 korun. Jenže v takové Praze, kde je poměrně velmi vysoká úroveň průměrné mzdy a poměrně vysoké životní náklady, jde o úplně jiné peníze než například na Ostravsku, kde přetrvává relativně vysoká nezaměstnanost, mzdy jsou relativně nízké – a stejně tak životní náklady. Pokud tedy někde hrozí, že je minimální mzda stanovena na příliš vysoké úrovni, a způsobuje tedy částečně nezaměstnanost, pak z daných dvou regionů mnohem spíš na Ostravsku než v Praze.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+23
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

29. 5. 2015 14:26, Anna

Chtěla bych vidět ty pány, kteří jsou proti zvýšení min. mzdy, jak by se jim žilo za nějakých 8-9 tisíc! Atˇsi to vyzkouší a pak o tom mluví!

Reagovat

 

+57
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

29. 3. 2016 23:04, V. Mlich

Pro zastánce minimální mzdy mám dotaz: Proč chcete, aby minimální mzdu místo vás stanovil stát? Když nastupujete do práce, můžete se sami nejlépe domluvit, kolik za svoji práci chcete, na kolik sebe sama ceníte. Když vás zaměstnavatel neumí ocenit, ať si trhne nohou! Ať mu to za ty peníze dělá nějaký břídil a ať zkrachuje, budete mu moct konkurovat.
Stát umělým stanovením hranice nutí zaměstnavatele na místa, které běžný člověk "neuživí", nasadit roboty, poloautomaty, imigranty... A "běžný" človek zůstává na podpoře.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

29. 3. 2016 | 23:04 | V. Mlich

Pro zastánce minimální mzdy mám dotaz: Proč chcete, aby minimální mzdu místo vás stanovil stát? Když nastupujete do práce, můžete se sami nejlépe domluvit, kolik za svoji práci chcete, na kolik sebe sama ceníte. Když vás...více

6. 3. 2016 | 20:40 | Vojtěch

Minimální mzda musí být schopná uživit pracujícího, obětoval bych klidně procenta zaměstnanosti. Je ostuda pracovat a muset k tomu pobírat sociální dávku. Jsme pro minimální mzdu 15 tisíc hrubého. Bez mrknutí oka bych ji...více

29. 7. 2015 | 3:00 | jirka

Pane Josef, co se týče těch 40 % z průměrné mzdy to si nikdo nevycucal z prstu, ale ve většině evropských zemí a Států Severní Ameriky tomu tak je, určitě máte pravdu v tom, když se minimální mzdy mzda vypočítá ze současné...více

29. 7. 2015 | 2:46 | jirka

To co napsal Pavel Kohout, mám na mysli: začal bych na 30000 Kč by nebylo špatné, ale nejde to určitě ze dne na den, ale za takových 20 let by tomu tak mohlo být, já osobně bych začal tak jak navrhují odbory o 1000 Kč tedy...více

7. 6. 2015 | 17:06 | leona

ohledně minimální mzdy se všichni přou jestli zvyšovat či nechat . Čím vice se zvýší, tím větší odvody má zaměstnavatel. Stále je na tom nejlépe stat. Takže ,Vážení poslanci a senátoři!Dejte všem superhrubou mzdu,ať si...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Ziskový výnos, Credit card, Reciproční hodnota, transformované fondy, státní podpora, penzijní společnosti, penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, jan lorenc, pokladniční poukázky, úvěrové skóre, Roman Kakos, Jiří Majstr, likvidace škody, růst blahobytu, AMEX, bytové domy, americký radar

4E16485, 4E16485, 1HCVERVA, 1HCVERVA, 4E16485

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK