Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou na návrh ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09 schválila vláda a nyní o ní rozhodnou poslanci.
Povinný už nebude ani nejméně desetiprocentní příplatek za noční nebo víkendovou práci. Firma se bude moci se zaměstnancem dohodnout na nižší sazbě, tedy prakticky i na zrušení příplatku.
Uvedené změny se mají týkat jen podnikatelské sféry, tedy lidí odměňovaných formou mzdy. U nepodnikatelské sféry (platů) zůstanou dosavadní pravidla – tedy v zásadě 25% příplatek za přesčasy i víkendy a 20% za noční práci.
Cílem změn je podle Drábka zjednodušení současného stavu a posílení smluvní volnosti. Odboráři se však obávají, že obě změny mohou zhoršit postavení zaměstnanců, zvláště v krizovém období.
Příplatek za přesčasy? Už přímo ve mzdě
Dosud platí, že za přesčasové hodiny musí zaměstnavatel poskytnout buď příplatek nejméně 25 procent k průměrnému výdělku, nebo za ně poskytnout náhradní volno.
Pouze u vedoucích pracovníků lze předem ve smlouvě nebo mzdovém výměru dohodnout, že sjednaná mzda už zahrnuje i případnou práci přesčas, maximálně však do limitu 150 hodin v kalendářním roce.
Podle návrhu se má od ledna 2012 rozšířit výše uvedená možnost – zahrnutí práce přesčas do „běžné“ měsíční mzdy – na všechny zaměstnance, tedy nejen vedoucí pracovníky. Pokud se na tom předem výslovně dohodnou.
Takto paušálně půjde ocenit práci přesčas u běžných zaměstnanců až do limitu 150 hodin v kalendářním roce.
Jestliže se na tomto paušálu dohodnou, pak by speciální hodinová odměna ve výši nejméně 25 % mzdy (nebo náhradní volno) náležela běžným zaměstnancům až nad rámec limitu 150 hodin. Ten lze překročit jen s jejich souhlasem.
U vedoucích pracovníků se pak dosavadní limit zvýší. Budou si moci dohodnout, že odměna za práci přesčas bude zahrnuta do mzdy až do hranice 416 hodin ročně.
Celkové limity zůstávají
Na celkových limitech pro práci přesčas se podle návrhu nic zásadního nezmění.
Nadále má tedy platit, že práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen „z vážných provozních důvodů“, maximálně na osm hodin týdně a do limitu 150 hodin za rok. Do ročního limitu se nepočítají přesčasy, za které bylo poskytnuto náhradní volno.
Nad uvedený limit pak lze pracovat přesčas jen tehdy, když s tím zaměstnanec souhlasí. Ani v takovém případě to ale nesmí přesáhnout osm hodin týdně – tentokrát už se ale limit nepočítá pro každý týden zvlášť, ale jako průměr za určité období. To může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích – pouze v kolektivní smlouvě lze toto období prodloužit na 52 týdnů.
Za rok tedy nesmí přesčasová práce překročit 416 hodin. Ani do tohoto limitu se nepočítají přesčasy, za které bylo poskytnuto náhradní volno. Pro zdravotnictví pak zákoník práce stanoví ještě další výjimky.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
9. 7. 2011 21:50, JFK
Toto opatření povede ke 3 faktickým dopadům a oba jsou pro běžné občany této země špatné: 1) menší objem vydělaných peněz, tedy menší částka určená k úhradě potřeb 2) přímo navazující na první - snížení spotřeby se projeví v objemu vybraných daní a tím pádem jejich brzké opětovné zvýšení a 3) snížení počtu volných pracovních míst na trhu práce, neboť firmy přestanou najímat nové zaměstnance, když ty své stávající mohou v práci ponechat delší dobu zadarmo. Toto je špatný krok, občanům nepomůže a ponechá více peněz tam kde jich tam již dost!!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
3. 7. 2011 14:48, FMach
Jo z uvedeného vyplývá, že státní zaměstnanci jsou privilegovaní, jelikož se jich vláda bojí u ostatních nemá strach, že by něco odbory zinscenovali. Pořád samé keci o rovných podmínkách a ejhle, je tu pravidlo, že jsou někteří rovnější.
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.