Komu roste plat, ať se přihlásí

Průměrná hrubá měsíční mzda se na konci 2. čtvrtletí zvýšila na 21 460 Kč, o 1480 korun ve srovnání se stejným obdobím loni. Mzdový růst tak sice nabral docela svižné tempo, nicméně tolik, co průměrný zaměstnanec v Německu, bude našinec brát až někdy kolem roku 2037.

Příznivý hospodářský vývoj v zemi dává lidem vydělat více peněz. Nejen že na svých výplatních páskách v letošním 2. čtvrtletí vidí v průměru o 7,4 % vyšší mzdu, ale po odečtení inflace, která za uplynulých 12 měsíců činila 2,4 %, si za své peníze reálně pořídí o 4,9 % více zboží a služeb, než před rokem. To znamená, že když si loni lidé za hodinu práce vydělali sto korun a pořídili si za ně nákup, tak letos si za stejnou hodinu práce vydělají 107,50, stejný nákup je vyjde na 102,40 a ještě jim pětikoruna zbude.

To jsou ale jen statistické průměry. Ve skutečnosti mají dvě třetiny zaměstnanců plat nižší. Tuto asymetrii způsobují platy natolik nadprůměrné, že i jejich relativně malý počet posouvá celkový průměr výrazně mimo skutečný střed (tzv.medián) směrem k vyšším číslům.

I když se tedy většina zaměstnaných každé čtvrtletí nad novinami zlobí, že jejich plat a statistický průměr jsou od sebe na hony vzdálené, ekonomům průměrná čísla docela vyhovují, protože jim umožňují sledovat vývoj v celé ekonomice a vytvářet analýzy a předpovědi, které se od reálné ekonomiky zase tolik neliší. Shodnout by se ekonomové a občané například mohli na tom, že údaje o průměrné mzdě, jak je vydal Český statistický úřad, dokládají, že příjmy jednotlivců i domácností rostou a zvyšuje se životní úroveň.

Méně už se budou shodovat v tom, zda platy rostou dostatečně rychle. Stěží se asi najde zaměstnanec, který by z roku na rok náhle nevěděl, co s penězi. Ekonomové si však kladou otázku, zda růst mezd není příliš rychlý, jestli platy nerostou inflačně. Ve druhém letošním čtvrtletí nikoliv. Základním měřítkem je celkový růst ekonomiky. Tempo růstu mezd by dlouhodobě nemělo překračovat růst hrubého domácího produktu. A to je situace, ve které se ČR nyní nachází. „Mzdy rostou rychleji než v předchozích letech, vzhledem k dynamice ekonomiky ale zůstává tempo růstu mezd opatrné,“ potvrzuje David Marek, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.

Jinou skutečností, která zůstává za jednoduchým statistickým průměrem skryta, jsou rozdíly ve výši mezd a v tempu růstu mezd v různých odvětvích a oborech. Zvýšení o 7,4 % u padesátitisícového platu je v absolutních číslech samozřejmě pětkrát větší, než z platu 10 tisíc korun. Vysoké mzdy by tím pádem rostly absolutně více a nízké platy méně a docházelo by k prohlubování rozdílů mezi odvětvími a kategoriemi zaměstnanců. Statistika ČSÚ dokládá, že tomu tak je, a dokonce že vysoké platy rostou ještě nadprůměrně rychle.

V podnikatelské sféře meziročně průměrná mzda stoupla o 7,8 %, absolutně o 1571 Kč na 21 687 korun. V nepodnikatelském (státním) sektoru se mzdy zvýšily o 5,9 %, nebo-li 1153 koruny na 20 673 koruny. Nejnižší relativní růst nominálních mezd byl zaznamenán u odvětví rybolov a chov ryb (o 1,9 %), výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody (o 3,2 %) a u odvětví zdravotní a sociální péče a veterinární činnosti (o 4,4 %). Nejvyšší růst vykázala odvětví obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (o 10,6 %), ubytování a stravování (o 10,2 %) a činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelské činnosti (o 9,1 %).

Rozdíly mezi odvětvími se tedy ve 2. čtvrtletí prohloubily. „Protože mzdy rostly rychleji v odvětvích, kde se průměrná úroveň mezd nachází nad průměrnou hodnotou za celou ekonomiku, došlo k dalšímu zvýšení meziodvětvové diferenciace,“ říká David Marek. Nejvyšší nominální mzda (odvětví finanční zprostředkování) byla zhruba 2,7krát vyšší než nominální mzda nejnižší (odvětví ubytování a stravování). Finanční zprostředkování zůstává trvale nejlépe placeným zaměstnáním (v průměru zde činí měsíční hrubá mzda 41 499 Kč), ale jsou i velmi specifická zaměstnání, která jsou placená ještě lépe, například v letecké dopravě činila průměrná mzda 55 tisíc korun. Naproti tomu nejhůře placeni jsou zaměstnanci v zemědělství, rybolovu, stravování a ubytování. „Tyto údaje jsou však zavádějící. Ačkoliv statisticky je v tomto odvětví vykázán nejmenší příjem, v realitě mají zaměstnanci těchto oborů příjmy obvykle vyšší. Statistika totiž nezachycuje například spropitné anebo různé naturální požitky,“ upozorňuje Vladimír Pikora, hlavní ekonom poradenské firmy Next Finance. Zdaleka nejnižší měsíční mzdu mají zaměstnanci samostatně výdělečně činných fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku. Vydělali si průměrně 13 829 korun.

Za první letošní pololetí dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda výše 20 938 Kč. Meziročně tak stoupla o 1485 Kč, to odpovídá 7,6 procenta. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2 procenta, takže reálně mzdy stouply o 5,5 procenta. V podnikatelské sféře se zvýšila průměrná mzda o 1578 Kč (8,1 %) na 21 174 Kč, reálná mzda vzrostla o 6 procent. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 1150 Kč (6,1 %) na 20 106 Kč, reálná mzda vzrostla o 4 procenta.

„To představuje velmi dobrý výsledek, nejlepší za poslední tři roky,“ hodnotí vývoj za pololetí David Marek. „Vzhledem k rychlému růstu ekonomiky a produktivity práce ale zůstává tempo růstu přiměřené až opatrné. Obavy z akcelerace mezd nad bezpečnou rychlost se prozatím nepotvrdily.“

Do budoucna se však nejspíše tempo mzdového růstu nezpomalí a může začít činit problémy. Na pracovním trhu začíná být nedostatek pracovních sil. Ještě loni v červenci na jedno volné místo připadalo v průměru 11,6 uchazeče, letos už jen tři. Podnikům začínají potíže se získáváním zaměstnanců, což vede k dalšímu zvyšování mzdových nabídek, vyšší soukromé spotřebě, zvyšování cen a v důsledku k roztočení inflační spirály. „Klesající nezaměstnanost a problémy s pracovními silami v některých odvětvích by mohly takové tendence zažehnout,“ připouští Marek.

Z jiného konce nahlíženo, ani při tak hbitém tempu růstu mezd, jaký jsme viděli v letošním prvním pololetí, si zaměstnanec v Česku ještě dlouho nevydělá tolik, co jeho kolega v západní Evropě. „Ty nejoptimističtější výpočty ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037,“ tvrdí Pikora.

Máte každoročně vyšší plat také vy?