Zákoník práce projde kosmetickou kúrou

Když vstupoval zákoník práce letos v lednu v platnost, zamlouval se jen málokomu. Odborářům se nelíbilo zmenšování práv zaměstnanců. Zaměstnavatelé si stěžovali na svázané ruce. Teď se oba tábory dohodly na několika změnách, které vycházejí vstříc požadavkům firem.

Ze zákoníku práce zmizí některá problematická ustanovení. Odboráři uznali, že zákon někdy zaměstnavatelům zbytečně komplikuje život, a souhlasili se změnou sporných paragrafů. Většina úprav směřuje k jednodušším pravidlům, podle kterých stanovuje firma zaměstnancům pracovní dobu. Zejména velkým podnikům například vadilo, že s každým pracovníkem musely osobně projednat jeho konto práce. To už by v budoucnu nemělo být nutné. Má se také zvýšit počet hodin, které mohou za týden odpracovat mladiství. Nově by měl zákoník práce upravit mzdu za přesčasy a nejrůznější příplatky za práci. Podle Martina Jahna, který je členem představenstva společnosti Škoda Auto, firmy ušetří především na administrativě desítky milionů korun.

Zástupci firem s odbory vyjednali následující změny:

• K zavedení konta pracovní doby není zapotřebí žádat souhlas jednotlivých zaměstnanců. Stačí vnitřní předpis, nebo kolektivní smlouva. Plán na uplatnění konta pracovní doby je možné během roku měnit.
• Není třeba žádat zaměstnance o souhlas k převedení na jinou práci, pokud byla jeho práce přerušena prostojem nebo počasím.
• Zaměstnanec nemusí vracet odstupné, pokud v období, kdy mu je odstupné vypláceno, vykonává drobné práce pro původního zaměstnavatele. Zatím platí, že odstupné nebo jeho poměrná část se vrací, pokud pracovník nastoupí do dvou měsíců od skončení pracovního poměru opět do zaměstnání u dosavadního zaměstnavatele.
• Pracovní doba mladistvých od 16 do 18 let nemusí být nejvýš 30, ale až 40 hodin týdně. Prodloužení může být domluveno jen na časově omezenou dobu.
• Při pružné pracovní době musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna během čtyř týdnů. Nepočítá se s kratšími termíny.
• Třicetiminutová přestávka na jídlo se může dělit i jiným způsobem, než rozdělením na dva patnáctiminutové úseky.
• Zaměstnavatel se může se zaměstnancem, který pečuje o dítě mladší než rok, dohodnout na přesčasu.
• Ve smlouvě s manažery může být zahrnuto až 150 hodin práce přes čas ročně.
• Dvanáctiměsíční odstupné při výpovědi ze strany zaměstnavatele kvůli tomu, že pracovník není schopen ze zdravotních důvodů vykonávat práci, nedostane zaměstnanec, který si sám zavinil pracovní úraz.
• Odškodnění za zemřelého zaměstnance ve výši 240 tisíc korun se vyplácí, i když se zaměstnancem žil pouze jeden rodič.

V naprosté většině navrhovaných změn odboráři podnikatelům ustoupili a tvrdí, že ústupek nebyl velký. Podle tiskové mluvčí ČMKOS Jany Kašparové si prý podnikatelé uvědomili, že zákoník práce není tak špatný, jak se obávali, a proto se s nimi dalo konstruktivně vyjednávat.

"Je to poprvé v historii našich kontaktů, kdy se podařilo uzavřít dohodu," komentoval jednání místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jan Zavadil. Se závěry je spokojen i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Martin Jahn: "Nejdůležitější je návrh umožňující přesčasovou práci vedoucích pracovníků a možnost pružněji rozvrhnout pracovní dobu."

Spokojenost obou stran nemusí trvat dlouho. Odbory, firmy a vládu čeká jednání o takzvané koncepční novele zákoníku práce, jež má odstranit pasáže, které se pravicové vládě nelíbí. Tato novela by podle některých předpokladů měla začít platit v roce 2009. "Do ní už budeme chtít uplatnit všech 110 našich připomínek," zdůraznil generální ředitel Svazu průmyslu Zdeněk Liška.

O jaké změny jde, už zaměstnavatelé naznačili. Chtějí například, aby se nepovažovala za finanční postih zaměstnance skutečnost, kdy pracovník nedostane pohyblivou složku mzdy, pokud nesplní požadovaný pracovní výkon. Zrušit by se měl paragraf, podle kterého je zaměstnavatel povinen oznámit úřadům práce rozvázání smlouvy se zdravotně postiženým pracovníkem. Firmy rovněž volají po zjednodušení formulace paragrafu, který umožňuje propustit pracovníka za porušení pracovních předpisů. Pokud zaměstnanec vyhraje v budoucnu spor o neplatnost výpovědi, měl by mít nárok na náhradu mzdy za nejvýše šest měsíců trvání soudního sporu, míní zástupci firem. Podniky rovněž nechtějí, aby byly pokutovány za nedoplatky mzdy ve výši desetikorun.

Začátek jednání o koncepční novele zatím odsouvá čekání na výrok Ústavního soudu. Na něj se před časem obrátila se stížností skupina poslanců ODS v čele s nynějším ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem. Tito poslanci chtějí především oslabit roli odborů a zajistit firmám a zaměstnancům větší volnost při uzavírání pracovních smluv. Termín jednání Ústavního soudu však zatím není znám.

Pocítili jste už na vlastní kůži změny, které zavedl nový zákoník práce?