Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Co se píší jinde: The Economist hledá vítěze a poražené globalizace

| rubrika: Životní situace | 6. 4. 2007
Co se píší jinde: The Economist hledá vítěze a poražené globalizace
Prožíváme zlaté časy globálního kapitalizmu. Díky nebývalému ekonomickému růstu se stovky miliónů lidí z rozvojových zemí připojily ke globální pracovní síle, a tím získali svou šanci na únik ze špíny a chudoby. Jak se ale zdá, méně kvalifikovaným pracovníkům ve vyspělých zemích se naopak vede mizerně, jejich platy na rozdíl od manažerských stagnují. Je ovšem skutečně na vině globalizace? Navrhujeme ta správná řešení?

V důsledku neschopnosti konkurovat zemím jako je Mexiko nebo Čína, stará průmyslová odvětví v bohatých zemích strádají. A s nimi pochopitelně i lidé, kteří jsou v těchto odvětvích zaměstnaní. Jeden příklad za všechny, v loňském roce zažilo město Galax ve státě Virginia dosud největší pohromu na trhu práce. Tři velké továrny ukončily činnost během několika málo měsíců. Více než 1 000 lidí, což je přibližně šestina práceschopného obyvatelstva, přišlo o práci.

Tak tomu je v celém bohatém světě. Od roku 2001 se plat typického pracovníka ve Spojených státech nezměnil, reálné mzdy tak vzrostly o polovinu méně než produktivita. To ovšem neplatí pro vedoucí pracovníky. Za posledních 20 let se plat typického vysoko postaveného amerického manažera zvýšil ze zhruba 40násobku průměrného platu na 110násobek průměrného platu.


Svět bez hranic

"Jsou to zlaté časy globálního kapitalizmu," píše The Economist. Kombinace technologie a ekonomické integrace, která mění svět, vytvořila jedinečnou příležitost mnohých zemí na globalicaci prosperovat. Během posledních 5 let svět zaznamenal růst rychlejší než kdykoli jindy od počátku 70. let. V současné Číně každý občan vyprodukuje čtyřikrát více než na začátku let devadesátých. Stovky miliónů lidí z rozvojových zemí se připojily ke globální pracovní síle, a tím získali svou šanci na únik ze špíny a chudoby. Další stovky miliónů se k ním připojit hodlají v blízké budoucnosti. To je příslibem obrovského zlepšení života velké části lidstva.

 Na druhou stranu HDP pracovní síly bohatého světa spadl na historické minimum, přestože zisky rostou. Na veřejnosti se "pokřikuje", že lidé patřící mezi "top 100" nebo možná "top 1 000" populace se zmocní významného podílu na globalizačních ziscích. Mezitím všichni ostatní, nejenom dělníci, ale také širší střední vrstva, zůstanou stát stranou.

Na funkčním trhu práce v bohatých zemích by propuštění pracovníci měli najít novou práci, jejich plat se ovšem pravděpodobně sníží. Ačkoli celkově země slušně prosperuje, tito lidé jsou na tom většinou hůře. Propuštění pracovníci navíc patří tradičně do skupiny starších a méně vzdělaných, kteří jsou povětšinou zaměstnatelní jen v rámci jednoho odvětví. Ti hledají práci podstatně déle, a když už nějakou najdou, musejí s velkou pravděpodobností počítat s tím, že jejich plat bude nižší než před tím.

V Americe, kde je pracovní trh flexibilní, je toto snížení platů patrné více než v Evropě. Více propuštěných lidí si ovšem v zámoří najde znovu práci. V Evropě si novou práci rychle najde mnohem méně propuštěných pracovníků, ale těm, co si práci najdou, se plat zase sníží jen o málo. The Economist uvádí, že během 80. a 90. let si 65 % dělníků v Americe, kteří ztratili práci, do 2 let našli zaměstnání nové. Ovšem většině se plat snížil, jedné čtvrtině dokonce o více než 30 %. Naproti tomu v Evropě v 90. letech méně než 60 % dělníků ve stejné situaci našlo novou práci, ale jenom 7 procentům z nich se snížil plat o více než 30 %.  

Veřejný skepticizmus týkající se volného obchodu se objevuje jak v bohatých tak chudých zemích. Velké ekonomické posuny, jako například zvyšující se příjmová nerovnost, jsou připisovány globální integraci. Státy se tak snaží obětem globalizace pomoci. Např. jeden z prvních návrhovaných zákonů v americkém demokraty kontrolovaném Senátu znamená velkou expanzi programu TAA (Trade Adjustment Assistance, více viz sloupek). TAA nyní pomáhá těm, kteří v oblasti výroby ztratili práci z důvodu přesunu jejich práce do zahraničí. Novela má tuto pomoc rozšířit také na oblast služeb. Přičemž se bude vztahovat nejen na konkrétní "postižené" podniky, ale na celé "globalizací poškozené" odvětví.

Co je TAA
Podpora vlády USA těm, u nichž se předpokládá, že ztratili práci kvůli globální konkurenci. TAA poskytuje až 2 roky dávky v nezaměstnanosti po dobu rekvalifikace či dočasnou podporu s placením zdravotního pojištění.
Stojí za popisovaným propouštěním ale skutečně globalizace? The Economist poukazuje na studii Kalifornské univerzity v Santa Cruz, podle které pouze 14 % z propuštěných dělníků pracovalo v průmyslu s vysokou mezinárodní konkurencí. Z pohledu lidí, kteří dostávají TAA, je toto číslo dokonce ještě nižší: v roce 2005 to bylo méně než 120 000 amerických pracovníků. V mnohem větším sektoru služeb je tento podíl ještě menší.

Zdá se tedy, že se kolem stěhování firemních činností za moře vytváří zbytečný poprask, neboť nejlepší odhady říkají, že pouze 1 milión pracovních míst v sektoru služeb byl z Ameriky přesunut do zahraničí. Stručně řečeno, vliv volného obchodu na ztrátu pracovních míst je mnohem menší, než jak by napovídal strach veřejnosti.


Konkurenční boj o jednotlivá místa, a to jak nekvalifikované tak vysoke kvalifikovaná

 
Globalizace ovlivňuje vysoce kvalifikované pracovníky stejně jako nízko kvalifikované.

Většina ekonomů se domnívá, že hlavní příčinou zvyšujícího se rozdílu mezi platy málo a hodně vzdělaných pracovníků, tedy zvyšující se příjmové nerovnosti, jsou spíše nové technologie než globalizace. Rychlý vývoj informačních a komunikačních technologiích způsobuje, že tradiční obchodní modely a jejich předpovědi vítězů a poražených podle dosažených znalostí zastarávají (více viz např. zde).

Ve 21. století je konkurence mezi jednotlivými firmami a odvětvími, jako například mezi výrobci nábytku a jejich čínskými konkurenty, méně důležitá než konkurence jednotlivých firemních činností v různých zemích. Bez ohledu na to, zda je americký odborník v oblasti informačních technologií zaměstnán výrobcem nábytku nebo nemocnicí, jeho konkurent se nachází třeba v Indii. Globální konkurence zasáhne spíše než celá odvětví či podniky konkrétní pracovní místa stejným způsobem ovlivní jak málo tak hodně kvalifikovaná.

S tím jak se strach z globalizace zvyšuje, násobí se i politické výzvy k realizaci podpůrných programů (jako je již zmíněný TAA). Ovšem ty budou mít mnohem nižší účinek než by měly ty, které směřují více k podstatě problému: globalizace zdůrazňuje potřebu pružného, dynamického pracovního trhu a přizpůsobivou pracovní sílu s kvalitním vzděláním. A pracovník, jehož zdravotní pojištění není svázáno s jeho pracovním místem, se bude volného obchodu obávat mnohem méně než ten, pro kterého ztráta práce znamená i ztrátu zdravotního pojištění (problém USA). Úkoly jako uvolnění pracovního trhu (Evropa), reforma zdravotní péče (Amerika) a zlepšení úrovně vzdělání (všude) jsou mnohem důležitější než jakékoli množství exprimentů s pojištěním mzdy či rekvalifikačními schématy (jako např. TAA). "Jestliže politici chtějí skutečně reagovat na obavy způsobené globalizací, toto jsou pro ně nejlepší oblasti kde začít," navrhuje na závěr The Economist.

Zdroj: The Economist, redakčně kráceno

Co si o rizicích globalizace myslíte vy? Vnímáte vy osobně nějak globalizovaný pracovní trhy? 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

Žádný komentář nebyl vložen.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Zástava, Optimální portfolio, Bludný kruh chudoby, bydlení, petra pospíšilová, marta nováková, andrej babiš, restaurace, daňová novela, protikrizová opatření, stagnace, rada ekonomických poradců, kojení, cukrovinky, garantovaný dluhopis, majetek státu, Stochastický oscilátor, ekonomicky aktivní obyvatelé

3U81647, 5AA3692, 1AA0368, BUBUBUS1, 4AV1462

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK