Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Evropané jsou dražší a méně výkonní než Američané

Evropané jsou dražší a méně výkonní než Američané
Narozdíl od USA vzniká v Evropě nesoulad mezi výší platů a hodnotou, kterou zaměstnanci vytvářejí. Jednou z příčin může být fakt, že investice do rozvoje evropských vedoucích pracovníků jsou vysoké, ovšem jen stěží návratné. Jaké jsou další příčiny?

Podle studie Globální trendy v řízení lidských zdrojů publikované společností PricewaterhouseCoopers neexistuje dostatek dokladů o tom, že v Evropě vysoké investice do vzdělání a rozvoje vedoucích schopností pracovníků mají dostatečnou návratnost. Podniky v USA naopak obecně dokáží na nepříznivé ekonomické podmínky reagovat rychleji a pružněji než evropské společnosti.

Globální trendy v řízení lidských zdrojů

Tato celosvětová studie je největší analýzou personálního řízení na světě. Vychází z dat získaných od roku 2001 do prvního čtvrtletí 2004 od více než 10 000 organizací v Evropě a ve Spojených státech. Její plné změní naleznete na webových stránkách www.ukmediacentre.pwc.com.
Studie se zaměřila na podniky z mnoha průmyslových odvětví. Zpracovaly ji americký institut Saratoga a evropská agenturou EP-First, obě jsou součástí PricewaterhouseCoopers.

Richard Phelps, partner institutu Saratoga, který je součástí PricewaterhouseCoopers, uvádí: "Zaznamenali jsme nárůst potřeby měřit přínos lidského kapitálu tak, aby výstupy byly opravdu užitečné a využitelné v praxi. Domníváme se, že v blízké budoucnosti se standardizované výkaznictví stane i v personalistice nutností, což je dáno také vývojem legislativy."
Personalisté podle něj musí být schopni na tuto situaci reagovat, a to jak úpravou či zaváděním příslušných systémů, tak změnou svého přístupu. "Zaměstnanci nejsou skutečným 'lidským kapitálem', pokud nedokážeme jejich přínos měřit stejně přesně a spolehlivě jako u všech ostatních aktiv podniku," dodává Phelps.

Jaké další výsledky analýza přinesla?

  • Finanční výkonnost - USA jsou pružnější:
    Mezi lety 2001 a 2003 dokázaly Spojené státy obnovit tvorbu zisků a růst výnosů rychleji než evropské podniky. Od roku 2001 vzrostly v USA výnosy na zaměstnance o 18 % a v Evropě o 11,3 %. Za stejné období vykázaly Spojené státy dramatický nárůst zisku před zdaněním na zaměstnance - o 156 % (v roce 2002 se tento nárůst zpomalil na 25 %), zatímco evropské podniky vykázaly od roku 2001 jen 26% zvýšení.
    Rozdílná schopnost evropských a amerických podniků obnovit úroveň výkonnosti na zaměstnance naznačuje, že společnosti v USA jsou schopny reagovat na změny v ekonomice rychleji a pružněji než evropské organizace a dokážou na nepříznivou hospodářskou situaci odpovědět zaváděním inovačních opatření na podporu růstu.
  • Tvorba přidané hodnoty – nesoulad mezi přínosem a odměňováním:
    Metodika měření návratnosti investic do lidského kapitálu porovnává zisk před zdaněním a náklady na platy a zaměstnanecké výhody. Poměr těchto ukazatelů ukazuje, jaká hodnota je vytvořena na každou finanční jednotku vyplacenou zaměstnancům. Jestliže zisky před zdaněním klesají, měla by klesat i míra návratnosti investic do lidského kapitálu (pokud se stejným tempem nesnižuje i odměňování) – k tomu ovšem v období 1999 až 2001 nedošlo v USA ani v Evropě. Studie analyzuje souvislost mezi zisky před zdaněním a způsobem měření návratnosti investic do lidského kapitálu a zabývá se rozdílnými tempy oživení na trzích USA a Evropy.
    Studie také představuje způsoby finančního měření používané v Evropě, například výnosy či odměňování/náklady/zisky přepočtené na ekvivalent plného úvazku, včetně relativních změn mezi lety 2001 a 2003. Studie dochází k závěru, že v Evropě vzniká potenciální nesoulad mezi platy zaměstnanců a hodnotou, kterou vytvářejí.
  • Rozvoj manažerských dovedností – nejistá návratnost investic:
    Investice do rozvoje vedoucích schopností pracovníků jsou i nadále vysoké – v Evropě jsou v roce 2003 odhadovány na 1,5 miliardy euro. Podle studie lze však v současnosti jen stěží prokázat významnou návratnost těchto investic.
  • Uplatnění žen – pokles na vedoucích pozicích:
    Podíl žen na celkovém počtu evropských zaměstnanců zůstal mezi lety 2001 a 2003 stabilní – přibližně 39 %. Nicméně procento žen na manažerských postech se snížilo o 1,9 % na 24,6 %. Podíl žen na odborných pozicích klesl z 33,6 % v roce 2001 na 29,3 % v roce 2003.
  • Investice do vzdělávání a rozvoje – stabilní pokles:
    Investice do formálního školení v Evropě od roku 2001 trvale klesají. V roce 2003 absolvovali zaměstnanci v průměru 23,9 hodiny školení, zatímco v roce 2001 to bylo 25,8 hodiny.
  • Personální oddělení – vliv na řízení podniku v Evropě klesá:
    Počet pracovníků personálních oddělení v USA vzrostl od roku 2002 o 3 % a v roce 2003 bylo dosaženo poměru 85 zaměstnanců na jednoho personalistu. Také investice do řízení lidských zdrojů vzrostly v USA od roku 2000 přibližně o 22 %. V Evropě nedošlo v této oblasti v letech 2001 a 2003 k výrazným změnám.
    V Evropě i v USA musí podniky z hlediska řízení lidských zdrojů reagovat na významné změny, přesto však evropští personalisté nemají na řízení organizace větší vliv než před rokem. Řada studií potvrzuje, že v Evropě klesá počet personálních ředitelů, kteří jsou součástí nejvyššího vedení společností.
  • Outsourcing a offshoring – využívány stále častěji:
    Západoevropské státy zvýšily využívání tzv. outsourcingu (zajišťování některých činností externími dodavateli) o 50 %. Přibližně 80 % dotazovaných organizací uvedlo, že jejich hlavním cílem při využití outsourcingu a tzv. offshoringu (převedení některých činností do zahraničí) je snížení nákladů.
  • Centra sdílených služeb – smíšené dopady:
    Využívání center sdílených služeb v Evropě přináší rozporuplné výsledky. Není zde příliš mnoho dokladů o tom, že by outsourcing nebo centralizace významně snížily náklady na oddělení lidských zdrojů, počet personalistů či že by vůbec výrazněji ovlivnily obchodní činnost podniků.

Vyvíjí se řízení evropských podniků správným směrem? Proč USA dlouhodobě dosahují lepších výsledků než Evropa? Mělo by být ve vedení podniků více žen?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-223
Ano
Ne

Diskuze

17. 3. 2005 | 10:18 | Jirka

Evropské zaměstnance dělá dražší především ochranářská politika. Kdyby museli zaměstnanci více soutěžit o pracovní místa a vyšší mzdy, bylo by i více školení. Zaměstnavatelé by mnohdy rádi nechali vyškolit své zaměstnance,...více

Oblíbená témata

Investice, kariéra, mzda, plat

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Fondy smíšené/balancované, Makroekonomická rovnováha, Hmotný investiční majetek dlouhodobé povahy, mobilní operátoři, podílové fondy, eet, ivnestice, fayn, kampeličky, zákon proti praní špinavých peněz, břidlicový plyn, růst nezaměstnanosti, Krátký prodej, Freddie Mac, Eurogroup, částečné odbytné, obyvatel, inkasní příkaz

4Z14116, 4A06153, 4T94161, 9A91141, 4AC7447

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK