Další návrh důchodové reformy: deponovaný důchod

Jedním z návrhů penzijní reformy je snížení pojistných sazeb, postupné snižování důchodů na úroveň životního minima a posléze nahrazení penze doživotní rovnou dávkou. Důchod nad úrovní rovné dávky by již záležel na "úsporách" jednotlivců, použít by mohli např. to, co ušetřili na pojistném.

Kateřina Havlíčková, rubrika: Články, 28.02.2005, 36 komentářů

Tisknout

TIP REDAKCE: mBank se mění. K horšímu.

Stav důchodového systému vzbuzuje ve společnosti neklid, nejistotu a obavy z budoucnosti. Občané oprávněně očekávají od zvolených politických reprezentantů řešení vzniklé situace. Nejedná se tedy o přání jedné politické strany, ale o nutnost zasáhnout do sice zaběhlého, ale neperspektivního systému.

Cíle navrhované reformy jsou stanoveny podle očekávání společnosti:

stabilita státního důchodového účtu,
slušné důchody,
nízké pojistné (daně).

Návrh této podoby penzijní reformy (metodou komplementární konverze lineární) je koncipován jako nedílná součást celkové reformy veřejných financí. Je propojen zejména s reformou daňovou (zaváděním rovné daně) a sociální (zaváděním rovné dávky). Na její použití však nemá vliv, budou-li dvě zmíněné reformy probíhat postupně, nebo naráz. Pro úplnost ale jedna z variant počítá i s možností, že by institut rovné dávky zaveden nebyl.

Část první: starobní důchody

Předkládaný návrh řešení by měl v krátké době (zhruba 5 let) zajistit trvalou rovnováhu v systému doposud vyplácených starobních důchodů. Během transformačního období se budou důchody ze státního průběžného systému vyplácet ve výši tzv. deponovaného důchodu.

Co je deponovaný důchod

Deponovaný důchod (DD) je důchod, který by člověk dostal, kdyby šel do starobního důchodu v den zahájení reformy ("den D"). Deponovaný důchod má následující charakteristiku:

Jde o důchod ve výši všech nároků, vzniklých ke dni zahájení reformy podle současných pravidel se dvěma výjimkami:
a) budou započítány všechny doby, nikoli pouze celé roky (tedy roky + dny),
b) pro přiznání nároku nebude nutné splnit podmínku týkající se odpracovaných let už ke dni D.
Bude vyplácen po dosažení důchodového věku po splnění podmínky odpracovaných let (25) nebo dosažení věku 65 let a splnění podmínky odpracovaných let (15).
Předčasné a odložené důchody se budou z deponovaného důchodu vypočítávat podle současných pravidel .
Minimální DD bude ve výši rovné dávky (výše životního minima jednotlivce).
DD se bude valorizovat stejně jako dříve přiznané důchody.
DD bude "státní - průběžná" část důchodu. K tomu bude mít každý to, co si sám naspoří.
Zdrojem přispořování k vypočítanému DD bude tzv. vratka pojistného vzniklá snížením sazby povinného pojistného na důchodové zabezpečení a k tomu část rovné dávky (v roce 2007 přibližně 1 000 Kč měsíčně).

Den D pro navrhovanou důchodovou reformu by ideálně měl připadnout již na 1. 1. 2007, nejpozději 1. 1. 2008.
Cílovým stavem reformy je rovný důchod ve výši rovné dávky. Rovná dávka by měla odpovídat výši životního minima jednotlivce, z čehož by vyplývala i nízká pojistná sazba. (Je možná i rovná dávka odvozená od průměrné mzdy, to je ale méně vhodná varianta). Přechod k novému systému je rozdělen do čtyř etap.

První etapa

Pro přechod k novému systému je nejdříve třeba umožnit starším ročníkům naspořit pomocí slevy na pojistném tu část důchodu, o kterou bude krácen jejich "státní" důchod z průběžného systému. Sleva bude vyjádřena v procentních bodech a bude proplácena formou "vratky pojistného". Na výplatní pásce bude uvedeno základní pojistné a z něj odečtena vratka podle ročníku narození.
Za tímto účelem je třeba přeskupit podíly odvodů zaměstnanců a zaměstnavatelů tak, aby zaměstnanci platili svých 12,5 % pouze na důchodové pojištění a zaměstnavatelé hradili ostatní odvody, přičemž výše celkového zatížení se nezmění. Pro konkrétní postup se nabízí několik variant. Ve všech případech je třeba snížit pojistnou sazbu 60letým a starším o 12,5 % bodu (jako zaměstnanci nebudou platit žádné pojistné).

Varianty snižování pojistného starších ročníků

Varianta A:
Lineární snižování konstantní s intervalem 0,5 % bodu. Od osob narozených v roce 1948 (o 12 % bodů) k mladším (až po 0,5 % bodu). Sleva bude konstantní podle ročníku narození - zvyšovat se bude až ve druhé etapě reformy při plošném snižování pojistného.
Varianta B:
Lineární snižování rostoucí s intervalem 1 % bod. Od 60letých (o 11,5 % bodu) k mladším (až o 0,5 % bodu). Sleva bude s věkem narůstat.
Varianta C:
Pro případ, že nebude zaveden institut rovné dávky, je třeba přizpůsobit i postup důchodové reformy. Protože se jedná a specifickou variantu, je popsána odděleně (dočtete se zítra).

Různá reforma pro odlišné věkové skupiny

Osob, které již starobní důchod pobírají, se reforma týkat nebude. U osob starších než 40 až 50 let by měl být vstup do nového systému zásadně dobrovolný. U mladších může být "povinný" v tom smyslu, že se každému sníží pojistná sazba. Zda bude povinné i spoření tohoto pojistného (nebo jeho části) na stáří, nebo bude ponecháno na vůli každého jednotlivce, jak s ním naloží, je jiná otázka. Hranice mezi "povinným a dobrovolným" může být vedena kdekoli. Vždy je však třeba pamatovat na to, že čím nižší je hranice pro povinný vstup do nového systému, tím je reforma nákladnější.
První etapa může být rozložena v čase nebo může být provedena najednou ke dni D. Záleží na tom, jaká rezerva bude na státním důchodovém účtu při zahájení reformy. Snižování pojistného může postupovat tak, aby na státním důchodovém účtu nevznikl žádný deficit.

Konkrétní příklady zpracované v tabulkách naleznete v příloze (doporučujeme).

Všem, kteří půjdou v průběhu první etapy do důchodu a vstoupili do nového systému, bude vyplácen deponovaný důchod. Druhou část jejich příjmu budou tvořit vlastní "úspory", ať již v podobě investic, životního nebo penzijního (při)pojištění.

Druhá etapa

Ve druhé etapě by mělo postupně docházet k plošnému snižování pojistného všem zaměstnancům, zaměstnavatelům a OSVČ bez rozdílu věku postupně až o 12 % bodů. Z toho o 6,5 % bodů zaměstnancům a OSVČ a o 5,5 % bodů zaměstnavatelům a OSVČ. Plošné snižování pojistné sazby bude prováděno automaticky podle bilance důchodového účtu. Vždy, když se důchodový účet dostane do přebytku, sníží se v dalším roce sazba o 0,5 - 1 % bod všem bez rozdílu.
Výsledným stavem by měl být pokles pojistných sazeb na úroveň 16 %, z čehož by 6 % platili zaměstnanci a 10 % zaměstnavatelé. OSVČ by musely odvádět celkové pojistné 16 % samy.
Důchody by byly přiznávány a vypláceny jak podle nového (DD) tak podle starého systému.

Třetí etapa

Cílem třetí etapy je přiznání všech deponovaných důchodů, na které vznikl nárok před zahájením reformy.
Pojistná sazba se bude flexibilně automaticky přizpůsobovat stavu důchodového účtu. Trendem bude další pokles. V této době by mělo již dojít ke spojení odvodů zaměstnanců a zaměstnavatelů na jeden odvod z celkové mzdy.
Nově už budou přiznávány pouze deponované důchody. Čím dál větší podíl z nich budou tvořit ty, které budou přiznány ve výši rovné dávky. V roce, v němž bude přiznán poslední DD vyšší než rovná dávka, skončí třetí etapa reformy. (Teoreticky by k tomu mohlo dojít třeba až po padesáti letech od zahájení reformy. Třetí etapu lze nicméně ukončit dříve a ojedinělé případy vyššího DD řešit individuálně.)
Skončením třetí etapy reformy skončí přiznávání důchodu - každý bude i po dosažení důchodového věku dostávat rovnou dávku stejně jako předtím. Přestane mít smysl pojem důchodového věku, každý bude moci odejít na odpočinek podle stavu vlastních finančních prostředků, svých potřeba rozhodnutí. Nebudou ani předčasné ani odložené důchody, pouze rovná dávka.

Čtvrtá etapa

Nakonec by mělo dojít ke spojení odvodů do jednoho sociálního pojistného, ze kterého budou financovány jak zbývající DD, tak rovná dávka všem ostatním.
Nově přiznávané důchody již nebudou, z důchodového účtu se bude proplácet jen stále klesající počet přiznaných DD ve výši rovné dávky. V den, kdy zemře poslední osoba s DD, reforma skončí.

Ohrožené skupiny

Aby tato reforma, tak jak se u reforem stává, neměla nepříjemné dopady na některé ohrožené skupiny, jako jsou invalidé a ženy na mateřské dovolené, kde jde o dlouhodobý výpadek příjmů, je třeba v jejich případě přijmout zvláštní opatření.

Noví invalidé a osoby na mateřské a rodičovské dovolené po 1. 1. 2008:
V případě plné invalidity bude spoření na stáří pojištěno v rámci invalidního pojištění (viz třetí část). Za plně invalidní osobu bude příslušné procento vyměřovacího základu (valorizovaného o růst mezd) spořit pojišťovna. U osob na mateřské a rodičovské dovolené by měl část pojistného hradit druhý rodič a zbytek do výše odpovídající předcházejícímu příjmu stát. Rovnou dávku dostanou také jako ostatní.
Osoby, kterým vznikl nárok na invalidní důchod před zahájením reformy:
Invalidní důchod jim zůstane v původní výši (nemohou se zapojit do nového systému invalidních penzí, protože do něj jako invalidé nebudou moci vstoupit). Dostanou rovnou dávku a pokud pracují, bude se na ně vztahovat snížení pojistné sazby jako u ostatních.

Nedílnou součástí návrhu je i reforma systému invalidních důchodů, další alternativy (bez zavedení rovné dávky) a finanční nákladnost reformy i vývoj pojistného. Tomu se věnuje pokračování, které najdete na tomto místě.

Autorka článku je také autorkou návrhu reformy.

Co soudíte o navrhovaném přechodu k vyplácení rovného důchodu, resp. rovné dávky? Vidíte nějaké nedostatky nebo významné klady?