Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nejvyšší výnosy nabízí stát

Nejvyšší výnosy nabízí stát
Neexistuje u nás výnosnější produkt než příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a životní pojištění zaměstnance. Onu výnosnost ovšem nezajišťuje samotný produkt, ale nepřímá státní podpora, která nemá obdoby.

Je to opravdu tak, pohled "člověka ekonomického" jasně ukazuje, že státem podporované penzijní připojištění a soukromé životní pojištění jsou nejvýhodnější investiční produkty, které jsou u nás k mání. Pohlédneme-li na ně jako svéprávní občané demokratického státu, měli bychom požadovat, aby byly tyto produkty ve stávající podobě zrušeny. Proč?

Příspěvek zaměstnavatele je bez konkurence

Zapomeňme na oba produkty coby nástroje pojišťovací a zaměřme se na ně čistě z investičního hlediska - hovořme tedy o spoření. Z hlediska výnosnosti je na špičce příspěvek zaměstnavatele. Už jsme si řekli, že neexistuje výnosnější produkt než je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění (PP) a životní pojištění (ŽP) zaměstnance, což platí nejen v krátkodobém, ale i ve střednědobém (až 20 let) horizontu. (Pochopitelně pouze pro investici v daném limitu - pro PP do 3 % hrubé mzdy, pro ŽP do 8 000 Kč ročně.)
"Výnosnost" ovšem nezajišťuje samotný produkt, ale nepřímá státní podpora, která nemá obdoby. K tomu, co platí zaměstnavatel, totiž stát přispívá v průměru 100 %. Vzpomeneme-li si na diskuse o podpoře stavebního spoření ve výši původně 25 %, nyní 15 %, musí nás napadnout, proč se vlastně o této podpoře prakticky nemluví? Možná je tajemství skryto ve slově "nepřímá". V čem vlastně taková podpora spočívá?

Dejme tomu, že na zvýšení naší mzdy má zaměstnavatel k dispozici 1 000 Kč měsíčně. Jestliže nám zvýší mzdu, dostaneme 440 až 550 Kč (podle naší mezní daňové sazby). Zbytek neuvidíme, náš "chlebodárce" ho odvede státu na pojistném a dani ze mzdy. Pokud nám ale zaměstnavatel touto částkou přispěje na spoření, dostaneme ji celou. To, že je příspěvek osvobozen od placení odvodů a daně, znamená, že stát se těchto svých příjmů vzdává, neboli k příspěvku zaměstnavatele formou nepřímé podpory přidává 81 až 127 %. To je 5 až 8násobek toho, kolik přispívá na tolik diskutované stavební spoření.
Názorně vidíme vlastní příspěvek zaměstnavatele a státní podporu na grafu:

Příspěvek zaměstnavatele 1 000 Kč měsíčně zaměstnanci s daňovou sazbou 25 %

Na placení daní z příspěvku zaměstnavatele nakonec dojde, pouze ale u penzijního připojištění, jestliže si vybereme jednorázové plnění. Sazba je v tomto případě 15 %, tedy podstatně nižší, než by bylo původní zdanění. Jinak se daní 15 % pouze výnos, na rozdíl od jiných vkladů ale až při výběru naspořené částky.
Pro úplnost je třeba zmínit, že od odvodů na zdravotní a sociální pojištění je osvobozen i příspěvek zaměstnavatele nad 3 % a do 5 % hrubé mzdy zaměstnance, ten však může zaměstnavatel poskytnout jenom ze zisku - tedy po zdanění (letos 28 %, příští rok 26 %). U zaměstnance ani tento příspěvek nepodléhá zdanění až do okamžiku výběru celé částky. (Poněkud zjednodušeně: zaměstnanec s daňovou sazbou 25 % by z 1 000 Kč k celkové mzdě dostal čistého 490 Kč, pokud zaměstnavatel zdaní 1 000 Kč sazbou 26 % a přispěje na spoření, získá zaměstnanec 740 Kč, po zdanění 629 Kč.)

Celkový výnos v % p.a. ukazuje graf (při vlastním připsaném výnosu 4 % p.a.)




Příklad:

Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění a/nebo životní pojištění 1 000 Kč měsíčně, doba spoření 15 let
Mezní daňová sazba v %
Naspořeno 15 20 25 32
Vloženo 180 000 180 000 180 000 180 000
- z vlastních prostředků 99 000 93 600 88 200 79 200
- nepřímá státní podpora 81 000 86 400 91 800 100 800
Výnos 65 489 65 489 65 489 65 489
Celkem 245 489 245 489 245 489 245 489
Zdroj dat: Vlastní výpočty

Jak je to s vlastními příspěvky

U vlastních příspěvků na PP a ŽP (u zaměstnance nebo OSVČ) hraje roli také především daňový odpočet, u menších příspěvků osob s nižšími příjmy pak také státní příspěvek na PP. Na rozdíl od příspěvku zaměstnavatele ale není vlastní spoření osvobozeno od placení odvodů, je tedy méně výhodné. I tady platí, že čím vyšší daňová sazba a kratší doba spoření, tím vyšší průměrný roční výnos.
Ukázku vidíme na grafu 3.

Penzijní připojištění se státním příspěvkem, poplatník s mezní daňovou sazbou 32 %, 18.000 Kč ročně


Vlastní příspěvky u PP zdanění nepodléhají, daní se pouze výnos, a to stejně jako u příspěvku zaměstnavatele 15% sazbou při výběru naspořené částky při splnění podmínky 60/60, při předčasném výběru 25% sazbou. U ŽP je to při splnění podmínky 60/60 stejné, při předčasném výběru se ovšem celá částka daní odpovídající sazbou daně z příjmu fyzických osob dodatečně.

Jakou nejvyšší částku se státní podporou je možné spořit ukazuje následující graf: 


Co vidí "homo economicus"

Je pochopitelně třeba zvážit některé aspekty: u ŽP si v prvních letech pojišťovna odečítá vysoké náklady, zejména na provize. Jako spoření má tedy ŽP význam pouze v dlouhodobějším horizontu. Rozšířená představa, že u PP se tyto poplatky nehradí, je samozřejmě mylná. Pouze nejsou tak vidět, protože se skrývají v nákladech fondu - o tyto náklady se ovšem snižuje připsaný výnos. (I tohle je jeden z důvodů nízkých výnosů našich penzijních fondů.)
Je také třeba dát si pozor na druh smlouvy, aby nehrozilo nebezpečí, že přestane-li zaměstnavatel přispívat, bude muset ve spoření pokračovat zaměstnanec. Obecně je lépe ŽP volit v případě velké pravděpodobnosti dodržení pravidla 60/60 (tzn. doba spoření minimálně 60 měsíců a výběr nejdříve při dosažení 60 let - pozn. red.) , protože při předčasném výběru je nutno zpětně doplatit daň z příjmu, což výnos snižuje.
Oba produkty také nemají až tak nízkou likviditu, jak se uvádí, u obou je možnost nesankcionovaného výběru. U PP po 15 letech formou výsluhové penze, u ŽP investičního typu formou částečných odkupů (tady ale pozor na druh smlouvy). U PP se může vyplatit i předčasný výběr, sankční úrok ve výši 25 % je podstatně nižší, než by bylo pojistné a daň u příspěvku zaměstnavatele a vlastní příspěvky se nedodaňují zpětně vůbec, pouze se sazbou 25 % zdaní výnos.

Jako investiční nástroj je penzijní připojištění se státním příspěvkem produkt jednoznačně výhodný. Soukromé životní pojištění rovněž, ovšem jednoznačné je to pouze v případě splnění podmínky 60/60 a s vhodně zvoleným typem pojištění (investiční, s minimální nebo žádnou rizikovou složkou). Nejvýhodnější je příspěvek zaměstnavatele, jehož výnos nemá na našem trhu - pokud se investovaná částka pohybuje v limitu - konkurenci.

Co vidí občan

Jako občané bychom se ovšem měli zeptat, kdo tu "výhodnost" zaplatí. Samozřejmě jsou to především ti, co nespoří. To ale není všechno. Platí i ti, kdo spoří. A sice tím, že jsou nuceni investovat do produktu, který by si bez státní podpory, kdyby si museli rozmyslet, jak své již zdaněné peníze investovat, nevybrali. Výběr za ně totiž provádí stát. Platí tím, že dochází k deformaci trhu a nerovnoprávnému postavení subjektů nabízejících služby na tomto trhu, se všemi negativními důsledky. Například tím, že se zvýhodněné produkty (resp. subjekty) nijak zvlášť nemusí snažit být skutečně konkurenceschopné i bez státní podpory (názorně je to vidět na chování stavebních spořitelen). Platí tím, že kvůli daňovým odpočtům jsou daně vyšší, než je nutné.

Otázkou je, jestli takovéhle způsoby "podpory" chceme. Jestli my všichni, kteří platíme daně, chceme, aby se podporoval určitý druh finančních produktů: ať už jde o penzijní připojištění nebo stavební spoření, hypotéky, životní pojištění, nově novomanželské půjčky a k tomu výstavba obecních bytů, družstevních bytů a snad i připojení k internetu (a podle nejnovějších "nápadů" ministra Paroubka i některé spotřební úvěry a kdoví co dalšího). Podle informace ČTK ze 6. 10. vláda hodlá zaměstnavatelům na příspěvky k PP a ŽP zvýšit limit. Vážně, nebylo by už třeba všechny druhy odčitatelných položek a dalších podpor zrušit a vytvořit jak na trhu mezi poskytovateli finančních a dalších služeb, tak v daňové oblasti všem poplatníkům stejné podmínky? Není na čase místo toho všeho prostě snížit daně a nechat nás všechny nakládat s vlastními penězi podle našeho vlastního svobodného rozhodnutí

Co si o tom myslíte vy?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-1
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

3. 11. 2004 11:11, Kateřina

Nenazývala bych to pomoc silnějších slabším. Pomáhat se má těm, ktěří si sami pomoci nemohou. Tedy bezmocným. U nás pomáháme spíš vychytralým a skutečně potřebný postižený skončí tak akorát v ústavu. Vy píšete "rovná daň a nikomu nic nedat ..". Tak to přece není. K rovné dani patří rovná dávka - ta je určena na spoření a pojištění pro případ stáří, invalidity, nemoci. K tomu snížené pojistné - také na spoření na stáří. A zachovaný systém sociální pomoci - ne podpory! To jsou dvě různé věci. Sociální pomoc poskytují obce těm, co ji skutečně potřebují, individuálně. Samozřejmě z ní musí zmizet automatické dorovnávání do životního minima v případech zdravých dospělých lidí.A pro postižené příspěvek na péči podle stupně bezmocnosti - aby si mohli vybrat, jestli ústav nebo domácí péči - prostě jaké služby si koupí.
Vytrhnout jednu část - rovnou daň a vyvozovat z toho dalekosáhlé důsledky nemá přece smysl. Jde o celý systém.

Reagovat

 

+26
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Honza Fredymu 03. 11. 2004 08:01)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

26. 10. 2004 10:03, Kateřina

Paní Aleno, lhát jsem rozhodně nechtěla - na poplatky ŽP poukazuji na jiných místech článku. Možná nedostatečně, v tom případě se omlouvám - vám i ostatním.

Reagovat

 

-6
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Alena 26. 10. 2004 09:35)

Další příspěvky v diskuzi (34 komentářů)

12. 12. 2004 | 16:38 | sualk

Plně se ztotožńuji se závěrem článku pí Keteřiny Havlíčkové.Nejsem nikterak ekonomickým odborníkem.Ovšem těchto podpor prostě nelze nevyužívat.Nemohu býti pouhým poplatníkem.Co by si o mě pomyslel jednoho dne můj syn nynější...více

3. 11. 2004 | 21:06 | Honza- nejen pro Kateřinu

Myslel jsem si, že některé věci vysvětlovat netřeba. Např. když mluvím o rovné dani, tak myslím navrhovanou daň 15%. Tzn., že ve státním rozpočtu bude peněz míň. Na všechno. Mandatorní výdaje, zdravotnictví, atd., vysvětlovat...více

3. 11. 2004 | 11:11 | Kateřina

Nenazývala bych to pomoc silnějších slabším. Pomáhat se má těm, ktěří si sami pomoci nemohou. Tedy bezmocným. U nás pomáháme spíš vychytralým a skutečně potřebný postižený skončí tak akorát v ústavu. Vy píšete "rovná daň...více

3. 11. 2004 | 8:01 | Honza Fredymu

Velice se mýlí každý, kdo si mě představuje jako nějakého naivku. Opak je pravdou. Není většího kritika současného stavu. Ale já mluvím neustále o cestě, o směru kam jít. Proč tedy někde sociální stát jakž takž s občasným...více

2. 11. 2004 | 20:17 | JirkaZ

Pokračování ...: Ikdyby státní rozpočet byl dvojnásobný, stejně se všechno prošustruje. A to je ta tragédie. Švédové investují do budoucnosti, zatímco my své omezené zdroje prožereme. Jak dlouho to může vydržet ? Já osobně...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

ROE, Politický cyklus, Strukturální nezaměstnanost, itálie, unicredit, daň z příjmů, pavel kohout, petr fiala, Anacap Financial Partners, pozadí, puncovní úřad, vývoj trhu, podnikové investice, provedení stavby, evropské úřady, investiční instrumenty, pavel andrt, pachatel

2C29979, 1ST3936, 2AM5311, 2C29979, 4AU1993

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK