Podniky v EU: svoboda podnikání

Podniky v EU: svoboda podnikání
Omezení pro založení podniku v zahraničí pro české občany naším vstupem do EU skončí. Vyplatí se tedy registrovat firmu v jiném státu? Co všechno by to pro české podnikatele znamenalo a na co by si měli dát pozor?

Vedle zaměstnanců (viz článek Podniky v EU: volný pohyb pracovníků) zahrnuje volný pohyb osob také podnikatele. V tomto případě hovoříme jednak o podnikání na základě živnostenského oprávnění, a také o zakládání firem v ostatních členských státech EU. Podle evropské legislativy je jakákoli diskriminace na základě občanství zakázána. Znamená to, že občan kteréhokoli členského státu může kdekoli v EU svobodně podnikat nebo zakládat firmu. Přechodné omezení volného pohybu osob se podnikatelů netýká (platí pouze pro pracovníky se závislou činností). Proto stejný režim budou od počátku letošního května uplatňovat také Češi.

Kde založit firmu?

Základní legislativa na podporu volného pohybu osob samostaně výdělečně činných

Smlouva o založení EHS, článek č. 52 stanovuje základní principy

Směrnice č 68/363 EHS, dosažení svobody podnikání a volného pohybu služeb

Podnikatelům se v této souvislosti nabízí zásadní příležitost. Budou si moci zvolit, ve které zemi budou registrováni nebo kde umístí sídlo firmy. Své zákazníky, dodavatele a dokonce ani zaměstnance nemusejí měnit. Vše zůstane "jakoby postaru", pouze hlavička (sídlo) firmy se změní.

Jaké faktory podnikatelé pravděpodobně nejvíce zohlední při svém rozhodování? Zaprvé daňové zatížení svého podnikání, zadruhé náklady na pracovní sílu (a také její samotnou dostupnost), zatřetí administrativní náročnost spojenou se začátkem podnikání či přestěhováním podniku a začtvrté právní a technická omezení pro výkon podnikání v rámci jednotného trhu. Do poslední kategorie patří zejména pravidla pro volný pohyb služeb a uznávání kvalifikací v ostatních členských státech (o tom si přečtete příští týden).

Podnikatel se řídí daňovým právem země, ve které je registrován. Pro rozhodování není podstatná pouze výše daní z příjmu korporací nebo individuální daň z příjmu. Je nutné zohlednit také konstrukci celého daňového systému zahrnující různé odčitatelné položky, slevy na dani, uznatelné náklady nebo systém odpisů. Tyto věci jsou naprosto individuální pro každou členskou zemi a EU je nijak nereguluje komunitární legislativou (více v článku Podniky v EU: ochrání je legislativa?).
Zohledněny musí být také nepřímé daně, které se projeví v ceně vstupů (v případě, že firma není plátcem DPH) a na straně výnosů především u služeb, protože ty jsou většinou zdaňovány sazbou platnou v zemi poskytovatele služby (více v článku Podniky v EU: DPH čekají velké změny).

A co lidský kapitál

Podnikatelé a firmy podléhají také pracovnímu právu země registrace. Znamená to, že pokud založím podnik například v Maďarsku, budu uzavírat se zaměstnanci pracovní smlouvy podle maďarských zákonů bez ohledu na to, zda zaměstnávám Maďary, Čechy nebo Finy. Pracovní právo z velké míry harmonizuje legislativa ES, proto neexistují výrazné odchylky. Podnikatelé však pocítí hlavní dopad u odvodů na zdravotní a sociální zabezpečení. Jejich výše (i systém) se řídí právem země registrace firmy bez ohledu na národnost pracovníků. Obecně lze konstatovat, že ve státech současné EU jsou nižší celkové příspěvky než v zemích kandidátských pokud sečteme odvody placené zaměstnavatelem i zaměstnancem (více viz tabulka č. 1).

Výše příspěvků na sociální pojištění v jednotlivých státech
Stát Příspěvky zaměstnanec (%) Příspěvky zaměstnavatel (%)
Belgie 13,9 31,3
Dánsko 11,7 0,6
Finsko 6,5 25,0
Francie 13,5 41,3
Irsko 4,9 12,0
Itálie 9,2 33,9
Lucembursko 14,0 13,8
Německo 20,4 20,4
Nizozemí 24,1 16,2
Portugalsko 11,0 23,8
Rakousko 18,1 21,7
Řecko 15,9 28,0
Španělsko 6,4 30,6
Švédsko 7,0 32,8
Velká Británie 7,7 9,1
ČR 12,5 35,0
Estonsko 0,0 33,0
Kypr 6,3 6,3
Litva 3,0 31,0
Lotyšsko 9,0 24,1
Maďarsko 12,5 33,5
Malta 10,0 10,0
Polsko 26,7 16,3
Slovensko 12,8 38,0
Slovinsko 22,1 16,1
Zdroj dat: OECD (za rok 2002) a Ernst&Young (Tax Accession News, č. 5)

Do značné míry se však projeví místo, kde je pracovní činnost prováděna. Pokud se firma "stěhuje" pouze za účelem finančních úspor, předpokládáme, že práce bude vykonávána ve stejné zemi jako původně. Jinými slovy, i když se z české firmy stane slovenská, její zaměstnanci budou dále působit v ČR. V tomto případě se pak bude jednat o tzv. vysílání pracovníků (ze slovenské firmy do ČR).
V rámci EU existují dvě varianty. Pokud doba "vyslání" pracovníka nepřesáhne 5 let, bude firma odvádět příspěvky platné v zemi své registrace. V opačném případě podléhá odvod za zaměstnance systému sociálních odvodů hostitelské země.

Podnikatelé, kteří uvažují o "přetažení" svých původních zaměstnanců, by měli do svých úvah promítnout i další důležité aspekty. Především to, že úroveň mezd v současných zemích EU oproti nově přistupujícím je výrazně vyšší. To úzce souvisí s minimální mzdou, která v některých státech na západ od českých hranic může dosáhnout poměrně "solidní" úrovně. 
A zvážit je třeba i skutečnost, že ne všechny původní zaměstnance se skutečně podaří (a bude možné) udržet. Důvodem mohou být přechodná omezení na zaměstnávání českých občanů až na sedm let dopředu. To znamená, že pokud si český podnikatel zaregistruje firmu na příklad v Německu, bude muset svým českým zaměstnancům zajistit německé pracovní povolení. A to nebude právě jednoduchá věc. Přechodná omezení se týkají pouze většiny současných států EU, není ale jisté, zde je nezavede například Polsko a další kandidátské země.
Promítnout se mohou také subjektivní obavy ze zaměstnání firmy registrované v jiném státu, protože jak firma, tak zaměstnanecký poměr je upraven jiným právním řádem než českým. V některých státech v praxi existují dokonce určitá omezení pro zaměstnávání cizích státních občanů, například v maloobchodních firmách musí mít vedoucí pracovníci občanství země, kde firma působí.

Papírování, papírování, papírování

Likvidace stávajícího podniku a založení nové společnosti ve zvoleném státu s sebou přináší značné časové a finanční náklady. Doby registrace – jinými slovy administrativní náročnost při zapsání do rejstříku podnikatelů (v ČR obchodní rejstřík) se v rámci EU a v porovnání s kandidátskými státy výrazně liší (viz tabulka č. 2).

Doba registrace firmy v jednotlivých státech
Stát Počet pracovních dní Počet procedur
Dánsko 3 3
Irsko 3 16
Velká Británie 4 5
Finsko 5 24
Švédsko 13 6
Lotyšsko 23 7
Nizozemí 31 8
Belgie 33 8
Řecko 36 15
Rakousko 37 9
Maďarsko 39 8
Německo 42 10
Litva 46 10
Slovinsko 47 9
Francie 53 15
Polsko 58 11
Itálie 62 16
ČR 65 10
Portugalsko 76 12
Španělsko 82 11
Slovensko 89 12
Zdroj dat: Světová banka, 2001

Podnikatelé musejí při rozhodování zvažovat také aspekty spojené se zaměstnanci – jejich propuštění podle zákoníku práce a případné zaměstnání stejných osob v nově založené firmě (ovšem již podle pracovního práva země, kde je sídlo).

Konkurence posílí

Změna sídla firmy není jedinou možností pro firmu v rámci volného pohybu podnikatelů. Do konečné bilance kladů a záporů vstupu do EU promluví také samotná možnost expanze na zahraniční trhy (nejde o přestěhování firmy kvůli úspoře nákladů). Pokud tak učiní česká firmy, platí již výše popsané. Vstup zahraničních podniků z členských i ostatních kandidátských států do ČR ovlivní české podnikatele poněkud jiným způsobem. Postupně můžeme očekávat výrazně tvrdší konkurenci. Spotřebitelé to jistě uvítají, ale pro některé firmy to může být otázka existence (o tom v některém z příštích článků).

SME a EU

Další články věnující se problematice malých a středních podniků v EU najdete zde:

Podniky v EU: volný pohyb osob, Podniky v EU: ochrání je legislativa?, Podniky v EU: DPH čekají velké změny,
Podniky v EU: jak na technické předpisy, Podniky v EU: volný pohyb zboží,
Pavučina evropských institucí, Labyrint EU: nezabloudíme?

Myslíte, že se vzhledem k podmínkám pro podnikání v ČR vyplatí přestěhovat podnik do zahraničí? Uvažujete o tom i vy? Pokud ano, z jakého důvodu?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-129
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

5. 3. 2004 12:37, Katerinka

Na Slovensko Uvažuji o přemístění firmy na Slovensko. Tam se již na rozdíl od nás již zřejmě odrazili ode dna. Maji jednodušší zákony, nižší daně, kvalifikované pracovníky a větší zájem vlády o podnikání. Také se tam trvale snižuje šedá ekonomika a poctivě podnikající firma není v takové nevýhodě jako u nás.

Reagovat

 

+53
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Katerinka 05. 03. 2004 12:35)

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

18. 9. 2006 | 17:46

Jiz jsem prostudoval zippus.cz a mam jasno ... více

18. 5. 2004 | 10:36 | Jaroslav Mihal, jaroslav.mihal@centrum.cz

Dobrý den, podnikám jako fyzická osoba a mám projekt, který mě vede na Maltu. Řekněme ale, že chci zůstat fyzickou osobou a že chci dokonce zůstat v České republice. Sháním všemožné informace a procházím desítky serverů,...více

25. 3. 2004 | 3:25

Podnikám od roku 1991, jsme malá firma 6 zaměstnanců, obor výroba potravin(lahůdek) a maloobchodní prodej potravin.Přejdu li všechny vývojové problémy které jsme jako malá firma museli ustát, např. absolutní nedostupnost...více

5. 3. 2004 | 12:53 | Katerinka

Slovensko bych neriskoval.
Dnes je sice pokrokovější než Špidlogrebeníčkostán, je to se může při příštích volbách radikálně změnit. Už dnes si populisté mnou ruce.
více

5. 3. 2004 | 12:37 | Katerinka

Na Slovensko
Uvažuji o přemístění firmy na Slovensko. Tam se již na rozdíl od nás již zřejmě odrazili ode dna. Maji jednodušší zákony, nižší daně, kvalifikované pracovníky a větší zájem vlády o podnikání. Také se tam...
více

Čtenáři také navštívili

18. 2. 2004 |  | 4 komentáře

Podniky v EU: volný pohyb pracovníků

Jak volně budou moci čeští občané a podnikatelé nakládat s možností volného pohybu pracovníků v EU? Domácí firmy budou mít k dispozici větší výběr pracovníků, částečně omezí některé nešvary spojené se...

11. 2. 2004 |

Podniky V EU: ochrání je legislativa?

České firmy se v rámci konkurenčního boje pravděpodobně setkají s žalobami ze strany otrlých firem ze západu, že nedodržují legislativu Evropského společenství. Je jisté, že právo ES významně ovlivní podnikání...

4. 2. 2004 |  | 4 komentáře

Podniky v EU: DPH čekají velké změny

Jak budou čeští podnikatelé uplatňovat DPH při obchodu s členskými státy Unie a jaké přitom budou mít povinnosti? Jak si ověří, zda je jejich partner plátcem daně? Co všechno je čeká v souvislosti se všemi...

28. 1. 2004 |  | 2 komentáře

Podniky v EU: jak na technické předpisy

Rozdílné technické a bezpečnostní požadavky nutí výrobce svůj produkt v každém státě Unie přizpůsobovat. To samozřejmě něco stojí. Co EU podnikatelům nařizuje a kde jim naopak ponechává volnou ruku?

8. 1. 2004 |  | 3 komentáře

Labyrint EU: nezabloudíme?

Stojíme před prahem Evropské unie. Víme ale všichni, co nás uvnitř čeká? Jaké konkrétní dopady pocítíme, až práh překročíme? Odpovědět se pokoušíme unikátním cyklem článků o důsledcích vstupu ČR do EU....

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Klíčová slova

bankovní úschova, úschova peněz, realitní kanceláře, prodej nemovitosti, úschova, TradeFinder, margin, čerpací stanice, Raiffeisen Bank International, blogy, reforma, odstoupení od kupní smlouvy, mimořádná životní situace, stavební firma, internetové platby

6U37856, 3K09138, 2P98125, 1U39355, 3M80019, 3K26425, 2J93041, 2S88208, 3K26426, 2J93044, 2M70898, 2M70899, 3Z15044, 2M70901, 2J93047
Usetri panel

Poradíme zdarma s výběrem finančních produktů

Najdeme vám nejvýhodnější finanční produkty. Zdarma!

Usetri tlačítko

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2014 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.