„Ženy samostatně výdělečně činné“ – ať už skutečně podnikají, nebo jsou „zaměstnané“ na bázi švarcsystému – mnohdy nedomýšlejí, co je čeká, až se rozhodnou založit rodinu. Řada z nich automaticky předpokládá, že „nastoupí na mateřskou a bude“. Jenže ono „nebude“ nebo aspoň „nemusí být“. Práce na živnostenský list sice přináší příjemné úlevy na daních a odvodech, zato ale člověka zbaví většiny základních zaměstnaneckých jistot.
Předně je třeba počítat s tím, že pokud pracujete jako OSVČ, nemusí vám nárok na „PPM“, peněžitou pomoc v mateřství čili mateřskou, vůbec vzniknout. Nejprve si ale připomeňme, co přesně to vlastně mateřská (která se často zaměňuje s „rodičovskou“) je.
Jedná se o dávku nemocenského pojištění, kterou žena pobírá obvykle od začátku šestého (nanejvýš však osmého) týdne před očekávaným porodem. Mateřskou dostává celkem dvacet osm týdnů, v případě dvojčat či vícerčat pak třicet sedm týdnů. Dávka ženě nahrazuje příjem, o který kvůli mateřství přichází. Je tedy logicky podmíněna předchozí pracovní činností, nebo přesněji: účastí na nemocenském pojištění. Ženy, které byly před nástupem na mateřskou zákonem stanovenou dobu zaměstnané, nemusejí nic řešit a dostávají mateřskou ve výši sedmdesáti procent dřívějšího platu. Tuto skupinu však pro dnešek nechme stranou.
Někdy se vyplatí „zaměstnavatelům“ i „zaměstnancům“, jindy jen těm prvním. Stát má ale za to, že jemu se nevyplatí nikdy, pročež se rozhodl vyhladiti švarcsystém ze země dočista a na věky věkův. „Zaměstnanci na živnosťák“ tak může letos přistát na hřbetě pokuta ve výši kulatého sta tisíc korun, jeho „zaměstnavateli“ pak až nejkulatějších deset milionů.
„Žena samostatně výdělečně činná“ má na mateřskou nárok pouze v případě, že byla v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou dovolenou aspoň 270 kalendářních dní a zároveň aspoň 180 dní v posledním roce před začátkem mateřské nemocensky pojištěná. Není přitom nutné, aby se jednalo o dny po sobě jdoucí, záleží jen na jejich součtu. Ale pozor, méně zkušení, – nezaměňujte zdravotní pojištění s nemocenským. Zatímco první si jako OSVČ platíte povinně, druhé povinné není.
První zásadní otázka tedy zní, zda si nemocenské pojištění vůbec platíte. A pokud ano, přijde druhá: v jaké výši. Právě výše měsíčního pojistného (respektive výše vyměřovacího základu, ze kterého se počítá) totiž rozhoduje o výši budoucí mateřské. Dříve bylo možné si pojištění před nástupem na mateřskou na krátkou dobu navýšit a tak se snadno vyšplhat třeba až k maximální výši peněžité pomoci v mateřství, která dosahovala dvaceti tří tisíc korun měsíčně. Ministr Drábek ale udělal této „výhodě“ živnostnic přítrž. Od loňského roku si jako OSVČ musíte platit pojistné na nemocenskou ze stejného vyměřovacího základu jako zálohy na sociální pojištění. Navýšení pojistného na nemocenskou tak automaticky znamená astronomické navýšení záloh na pojištění sociální, a to bez možnosti navrácení přeplatku za sociální pojištění.
Platila jste se minulý rok jen minimální pojistné i zálohy? Pak vás možná výše mateřské nepříjemně překvapí. My jsme si ji nechali vypočítat přímo na České správě sociálního zabezpečení.
Vyjděme z modelového příkladu. Žena OSVČ si celý loňský rok platila minimální pojistné na nemocenskou ve výši 92 Kč a minimální zálohy na sociální pojištění ve výši 1807 Kč, čemuž odpovídá vyměřovací základ pro výpočet dávky 4000 Kč. Prvního ledna 2012 nastoupila na mateřskou. Po dosazení vyměřovacího základu 4000 Kč do kalkulačky MPSV vychází redukovaný denní vyměřovací základ 132 Kč. Denní výše dávky tedy činí 93 Kč (70 procent ze 132 Kč). Měsíčně to dělá necelé tři tisíce. Letos se minimální výše záloh i pojistného na nemocenskou mírně zvýšila, výši mateřské však tyto změny příliš nevylepší.
Pokud byste chtěla například dosáhnout na mateřskou ve výši dvanácti tisíc měsíčně, musela byste si celý rok před ní (tedy v takzvaném rozhodném období) platit nemocenské pojištění ve výši čtyři sta korun a sociální pojištění přesahující pět tisíc (!) měsíčně. Pokud byste ráda mateřskou ve výši patnácti tisíc, musela byste celý rok platit za nemocenské pětistovku a za sociální přes šest tisíc. Pokud byste ráda dosáhla na mateřskou až ve výši třiadvaceti tisíc, musela byste na nemocenském rok platit tisícovku a na sociálním přes dvanáct tisíc.
Snadno si tedy spočítáte, že navyšování mateřské šponováním měsíčních záloh se nevyplatí. Existuje však několik způsobů, jak mohou ženy z finanční tísně na mateřské vybruslit. Předně se samozřejmě nabízí varianta, že mátě štědrého a movitého partnera, který vás i dítě dobře zajistí. Na to se ale každá žena spolehnout nemůže.
Pokud si nemocenskou jako OSVČ vůbec neplatíte, může vás zachránit předchozí studium. Do oněch 270 dní, kdy jste musela být účastna na nemocenském pojištění, se totiž počítá i doba studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole nebo konzervatoři. Úřady ji považují za „soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění“ (a jakkoli to zní strašidelně, právě to v tuhle chvíli chcete) v případě, že jste studium úspěšně dokončila. Na začátku roku 2012 navíc z pravidel vypadla podmínka, podle které nárok na mateřskou vznikal, pouze když začátek šestého týdne před porodem spadal do období 270 dnů od ukončení studia.
Máte i studijní léta dávno za sebou? Pořád ještě nemusí být všechno úplně ztracené. Můžete na mateřskou poslat tatínka (nebo manžela, biologie v tomto bodu není tolik podstatná), peněžitá pomoc v mateřství se dá čerpat z jeho nemocenského pojištění. Aby na ni měl nárok, musí ovšem splnit stejné podmínky jako matka dítěte. Pokud je na rozdíl od vás klasický „zaměstnanec“ a byl v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou zaměstnaný alespoň 270 dní, nebude v tom žádný problém. Má nárok na peněžitou pomoc v mateřství ve výši 70 procent svého platu.
Štěstí, jistě. Ale váš rozpočet rozmetá, ještě než přijde na svět. Připravte se na to:
Dítě, průvan v peněžence. Ještě před narozením!
Partnera ovšem na mateřskou nemůžete poslat hned, nastoupit na ni smí až sedmý týden po porodu. Peněžitá pomoc v mateřství mu pak může být vyplácena dvacet dva týdnů (případně 31 týdnů, pokud půjde o dvě a víc dětí). Nejprve s ním však jako matka musíte uzavřít písemnou dohodu o převzetí dítěte do péče, kterou následně přineste i s rodným listem dítěte na okresní správu sociálního zabezpečení. Musí v ní být uveden den porodu i den, od kterého bude otec o dítě pečovat. O výplatu mateřské pak požádá prostřednictvím jednoduché žádosti.
Poslat muže na mateřskou ještě nutně neznamená, že to bude výhradně on, kdo bude doma přebalovat plenky, zatímco vy budete vydělávat. Není nic proti ničemu, aby váš partner pobíral mateřskou a zároveň si přivydělával nebo regulérně vydělával. Jedinou podmínkou je, že výdělek nesmí pocházet z pojištěné činnosti, ze které čerpá peněžitou pomoc v mateřství. Čili jednoduše řešeno: nesmí si vydělávat stejnou prací u zaměstnavatele, u kterého nastoupil na mateřskou. Jinde si smí vydělávat libovolně. Zákon dokonce ani nevylučuje, aby pro svého dosavadního zaměstnavatele začal vykonávat nějakou jinou činnost. Na výši výdělku nezáleží, o mateřskou kvůli němu nepřijde.
Pokud byste na mateřskou nastoupila vy jako OSVČ, stejně jednoduché podmínky pro přivýdělek mít nebudete. Pokud totiž podnikáte a začnete čerpat mateřskou, neměla byste podle zákona v podpůrčí době podnikatelskou činnost vykonávat. Řešením může být činnost jiného druhu, například práce na dohodu nebo klasické zaměstnání.
Pokud na mateřskou nastoupíte, platila jste si jen minimální nemocenské pojištění a peněžitá pomoc v mateřství vám tudíž vychází zoufale nízká, máte ještě jednu možnost jejího navýšení. I když v důsledku na tom dlouhodobě nevyděláte (ani neproděláte). Pokud bude vaše mateřská nižší než 7600 korun, můžete požádat o dorovnání na úroveň této částky. Částka vám bude dorovnána z 220 tisíc, které má každá matka od státu vyčleněné na rodičovský příspěvek, který se pobírá v průběhu rodičovské dovolené, jež na mateřskou navazuje. Musíte tedy později počítat s tím, že jste část peněz už vyčerpala.
A pokud vy ani partner na mateřskou nárok nemáte? Žádný strach. Když ji přeskočíte, nic zásadního se neděje. Úplně na holičkách nezůstanete. Můžete ode dne porodu rovnou začít čerpat rodičovský příspěvek. Jako matka-OSVČ to ovšem opět nebudete mít úplně lehké. Víc se o rodičovské dovolené žen samostatně výdělečně činných dozvíte v druhém díle našeho mini-seriálu o mateřství, na který se můžete těšit už příští týden.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
21. 3. 2012 20:13, Chinensis
Není vše jen černobílé. Já jsem případ, kdy jsem byla přes 10 let zaměstnaná, odváděla jsem nemalé dávky státu (ze mzdy vždy přes 25tis), pak výpověď, nemožnost najít práci. Tak jsem si vyřídila živnostenský list a začala se živit sama. Musela jsem se pěkně otáčet, abych si na sebe po několika měsících aspoň vydělala. A otěhotněla jsem. V nejméně vhodnou dobu...a nemám nárok na nic víc, než minimum, protože si nemůžu dovolit platit nic víc, než minimální zálohy. A koho zajímá, že jsem jako řádný zaměstnanec odvedla státu v předešlých letech tolik peněz? Nikoho, protože jsem se nevešla do "ochranné doby". Je to fér? Je a není, ale nepláču nad rozlitým mlékem, prostě se stalo, na dítě se těším a hold brzy po porodu budu muset opět nastoupit do pracovního procesu, abychom mohli důstojně fungovat. Ale být jiné národnosti a trochu drzejší při vyjednávání na sociálce, jistě bych dostala něco navíc. A ještě bych mohla na pavlači brblat, jak krutě málo to je :-D Ale to není můj případ a tak hold kloním hlavu a zodpovědně makám na tvorbě rezervy do doby porodu. Držím všem OSVČ maminkám pěsti, ať se daří..
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
9. 3. 2012 15:32, jezevec
tak zaprvé - služná žena by nikdy neměla přistoupit na pracovní podmínky, které nechce, včetně švarce - měla by trvat na pracovní smlouvě, a nebo se uživit jako dobrovolný a svéprávný osvč.
zadruhé podnikatel neušetří švarcem ani kačku, neboť cena zaměstnancovy práce práce pro zaměstnavatele je vždy stejná, bez ohledu na to zda jí dělí mezi zaměstnance a státní odvody 50/50, 30/70, nebo 70/30.
na pojstném tedy ušetří zaměstnanec, a ten by si takto ušetřené prostředky měl škudlit (například na mateřskou, na nemocenskou, na důchod) a ne je prožrat.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.