Čekali jsme to. Bylo to předpovězené. Nemluvím teď o dohodě Řecka s věřiteli, ale o opětovném nastartování měnových intervencí České národní banky. Koruna by ráda nabrala nějakou svalovou hmotu, bez problémů by posílila nad 27 korun za euro – jenže „nesmí“. Centrální bankéři to nedovolí; zažívají při jejím umravňování velmi horké léto, ani klimatizace na plný výkon nepomůže.
Horko je také v Číně, přetopené akciové trhy odpustily páru (burza v Šanghaji za dva měsíce poklesla asi o 30 procent) a zchladily tak dosavadní optimismus. Tamní regulátor začal rychle vytahovat jedno nestandardní opatření za druhým, aby propad cen akcií zpomalil.
Mírné uklidnění přišlo z USA, kde lepší čísla pomalu a jistě tlačí centrální banku k normalizaci úrokových sazeb, tedy jejich zvýšení od nuly přibližně k jednomu procentu.
Není divu, že v této náladě akcie posílily hlavně v Evropě a mírně i v USA. Rozvíjející se trhy opět utrpěly ztráty. Zvětšená volatilita pomáhala také dolaru a takzvaným bezrizikovým investicím: ceny bezpečných státních dluhopisů rostly (výnosy klesaly zpátky k minimům).
Česká koruna, spekulantů ráj
Koruna atakuje úroveň 27 korun za euro. Pokud by dál posílila, zlevnily by nám letenky, mobilní telefony, benzin a podobně. Jenže posílení koruny Česká národní banka odmítá, třeba by došlo ke snížení cen a zase by se blížila „ta příšerná deflace“. A navíc banka už řekla, že se bude do půlky roku 2016 držet kurz u 27 korun za euro a slovo dělá bankéře.
Koruna posiluje hlavně proto, že se ekonomice daří: domácí produkt vzrostl o čtyři procenta, maloobchodní tržby rostly meziročně o jedenáct procent, máme přebytek platební bilance, v přebytku je rozpočet atd. Kdo by to nebral? Všem je vcelku jasné, že koruna by měla být reálně silnější a tak si ji levně nakupují spekulanti. Pokudcentrální bankanepodnikne nějaké radikální kroky, bude se kurz kolem této hranice držet ještě dlouho aintervenovat se budekaždý druhý den.Jednou to ale bude muset přestat – stejně jako v lednu přestala švýcarská centrální banka –, pak koruna skokově posílí. A o co posílí, bude výdělek čistá ruka.
Co se tedy nyní děje: spekulanti nakupují nereálně levnou korunu (za euro mají 27 korun) a touto poptávkou korunu ještě posilují. To se nelíbí našim centrálním bankéřům, kteří rychle tisknou další koruny a vykupují drahá eura. Devizové rezervy raketově rostou a až centrálním bankéřům dojde střelivo a sklepy centrální banky budou plné eur, tak intervence skončí a koruna se skokově přesune výš. Spekulanti spočítají zisky z nakoupených korun, centrální bankéři ztráty z držených deviz a české dobrodružství s intervencemi smutně skončí. Schválně, zkuste počítat, jak se budou množit články a reportáže na témata, kdy koruna prorazí hranici 27 korun za euro, jestli národní banka intervenovala, jak velké jsou rezervy…? A to by mělo pokračovat až do poloviny roku 2016. Horké léto se změní na horký podzim, zimu…
Vzhledem k nízké inflaci a tlaku na korunu asi nelze očekávat posunutí kurzového závazku výše (třeba na 30 korun za euro), ale Česká národní banka může přijít s dalšími opatřeními. Nabízí se například nastavení záporných sazeb. To by znamenalo, že úrokové sazby hypoték, které nedávno po neuvěřitelně dlouhé době maličko poskočily nahoru, nakonec ještě nijak významně neporostou. Ve Španělsku to dokonce došlo tak daleko, že někteří lidé dostali hypotéku se zápornou sazbou!
Tato situace není nereálná, vždyť v současnosti jsou výnosy českých státních dluhopisů se splatností až tři roky záporné. Banky se tedy musí rozhodnout, jestli koupit státní dluhopis s výnosem minus dvě desetiny procenta, nebo někomu půjčit třeba za nula procent – a tím vlastně vydělat.
Krátce ze zahraničí
Ač referendum v Řecku jasně naznačilo, že žádné ústupky věřitelům (tedy těm, co Řecku půjčují, aby mohlo ještě žít) ani šetření nebude, jen o pár dnů později premiér Tsipras kývnul na všechny požadavky a vehementně se pustil do práce na nových zákonech omezující řecký stát blahobytu. Měsíce nejistoty skončily a akcie v Evropě si ulevily a vydaly se opět nahoru.
Čína. Co bylo počátečním impulzem, bude asi dlouho objektem bádání, ale akcie se od půlky června jen a jen sunou dolů a doposud klesly asi o 30 procent. Protože to znamená obrovský odliv kapitálu a ztrátu majetku investorů, snaží se tamní regulátor pád brzdit, a to vcelku neortodoxně (zakázal některým investorům prodávat akcie, půjčil peníze obchodníkům s cennými papíry, apod.). Horší makroekonomická situace Číny však nedává těmto pokusům velkou naději a na opětovný rychlý růst akcií v Číně si nějaký čas pravděpodobně ještě počkáme.
V USA se nadále bedlivě sledují vyjádření centrální banky ohledně stavu trhu práce, který je jakousi brzdou při zvedání sazeb na normální (nenulové) úrovně. Nicméně poslední vyjádření představitelů centrální banky naznačují, že doba s normálními/vyššími sazbami se blíží a přijde pravděpodobně již letos, což pomáhá hodnotě dolaru.
Uklidnění v Řecku, nízká inflace a v Česku navíc posilování koruny posunuly opět výnosy státních dluhopisů níž (ceny výš).
Výnosy vybraných desetiletých státních dluhopisů za posledních pět let
Na grafu vidíme, že výnos desetiletého švýcarského dluhopisu se zase dostal pod nulu! Překvapivě, a asi v očekávání nejbližších kroků České národní banky, jsou i výnosy českých státních dluhopisů v záporu, a to i těch se splatností tři roky. Částečné vyřešení (či spíše odsunutí) problému Řecka pomohlo také snížit výnosy takzvaných periferních států Evropské měnové unie.
Optikou finančních indexů
Trh | Červenec | Od počátku roku | Za poslední rok |
S&P 500 (USA) | 2,0 % | 2,2 % | 9,0 % |
DAX (Německo) | 3,3 % | 15,3 % | 20,2 % |
CAC 40 (Francie) | 6,1 % | 19,0 % | 19,7 % |
CECE EUR (střední Evropa) | -1,9 % | 2,4 % | 0,7 % |
RTS (Rusko) | -8,6 % | 8,6 % | -29,6 % |
MSCI index – rozvíjející se trhy | -7,3 % | -5,7 % | -15,4 % |
EFFAS Index – českých státních dluhopisů | 1,5 % | -0,3 % | 4,5 % |
FX CZK/EUR | 0,9 % | 2,5 % | 2,0 % |
Vývoj některých finančních indexů za poslední rok
Co se týče akciových trhů, bylo v průběhu července vidět, jak si oddechly po kapitulaci Tsiprase a prodloužení úvěrových smluv ve prospěch Řecka. Pravděpodobně to není finální řešení, ale v současnosti se jedná o lepší variantu než nenadálý krach Řecka. U dluhopisů je vidět mírné vzepětí výše, kterému je ovšem přisuzována krátkodobá životnost. Negativně se nadále vyvíjejí akciové trhy nerozvinutých zemí, které trpí jak propadem cen komodit a korekcí akcií v Číně, tak očekáváním vyšších sazeb v USA.
Výhled
I přes pokračující kvantitativní uvolňování v eurozóně, které bude držet nízko výnosy dluhopisů, jsou současné výnosy na tak extrémně nízké úrovni, že případné zisky z pevně úročených instrumentů budou silně omezené a spíše se dá očekávat stagnace či korekce cen. To platí i pro Českou republiku a její dluhopisy. Akcie jsou stále preferovaným aktivem. Lepší makroekonomická data v USA ukazují, že ani dolar by neměl vypadnout z hledáčku investorů.
V současném prostředí, kdy je nabídka vyšší než poptávka, stále trpí ceny komodit. Netýká se to jen ropy, ale několik let nepřetržitě klesá i cena zlata, jemuž nepomohly ani prodělané krize (Řecko, Ukrajina a další). Ceny komodit trpí hlavně také současným útlumem v Číně, která sloužila dříve jako globální „vysavač“ pro všechny komoditní trhy.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 8. 2015 12:02, Zdenek
Mohou, tedy zavést záporné sazby. Jako úročení nad rámec povinných rezerv spadá do kompetence CB.
Střelivo nemůže dojít, ale okolnosti ji donutí střelivo vystřílet. Už jen tím, že by se mohla po ukončení dostat do ztrát a stát by tím pádem přišel o zisky tak dlouho, než se z nich vyhrabe. Můj skromný názor také laika je, že udělala 2 chyby. Stanovila kurz na 27 a dala si termín. Ale ať si z toho vybruslí sama, mandáty v CB budou končit a vše se může vyvíjet poté zcela jinak.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 8. 2015 8:43, Jaroslav Polívka
Ježiši, nejsem tedy odborník ale laik, který se trochu zajímá. Připadá mi to, jako nějaký demagogický článek: záporné úrokové sazby u nás záporné být nemohou, neumožňuje to legislativa. Stále se mluví o tisknutí, ale myslím, že ČNB žádné money fyzicky netiskne, vše se odehrává jen v účetnictví, zvýší položku korun, ty na trhu vymění za devizi a zvýší tedy účetní položku deviz a různých investic. Můžu se však mýlit v ČNB jsem nebyl a neviděl jsem, jak to tam dělají. :)
Jarda
V diskuzi je celkem příspěvků.