Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

K měnové intervenci. Lepší mít slabou korunu než ani korunu

| rubrika: Když se řekne | 25. 6. 2015 | 37 komentářů
Se slabší korunou vás možná nová televize vyjde na jedenáct místo desíti tisíc. Přináší ale vyšší pravděpodobnost, že na ni budete mít z čeho šetřit.
K měnové intervenci. Lepší mít slabou korunu než ani korunu

Za rok a půl od listopadu 2013, kdy Česká národní banka oznámila své měnové intervence, se o její snaze hýbat s kurzem domácí měny napsalo mnoho. Své řekl i prezident, byl toho názoru, že centrální banka měla od „experimentu“ s oslabováním koruny upustit, nejčtenější deník, tedy tabloid Blesk, neváhal v souvislosti s intervencemi mluvit o okrádání. Články, většinou kritické, vycházely i na Finmagu, názory odborníků jste tu mohli číst v anketě Očima expertů:

Mě se neptal nikdo, ale svůj názor stejně napíšu.

Co Česká národní banka svými zásahy sleduje? Oficiálně: Česká národní banka má za úkol udržovat cenovou hladinu – bojem jak s inflací, tak s deflací. Málokterá centrální banka ale bude bojovat s inflací nebo deflací za každou cenu. Pokud je inflace či deflace relativně malá, ale ekonomika nejede, centrální banka bude nejdříve věnovat pozornost ekonomice, až pak cenové hladině. Když britská ekonomika nerostla, Bank of England držela úrokové sazby nízko, přestože inflace vesele přesahovala její dvouprocentní inflační cíl.

K čemu porovnávat ceny, když nic nemůžete koupit?

Česko je exportní země. Ostatně malá země, která chce mít rozumnou životní úroveň, musí být exportérem, ať už komodit, služeb nebo zboží. Zahraniční trh je pro Čechy prostě životně důležitý. V takové situaci je slabá měna požehnáním.

Samozřejmě, na první pohled se vám to nemusí zdát. Je dražší zahraniční dovolená, elektronika, benzin a spousta dalších věcí. Jenže pokud věc vidíte jenom jako volbu mezi levnějšími a dražšími nákupy, vidíte to špatně. Ta opravdu podstatná otázka je, kolik peněz máte na utrácení, ne kolik něco zrovna stojí nebo nestojí.

Pokud jste důchodce nebo žijete z úspor nebo investic v českých korunách, pak máte opravdu smůlu.

Pokud jste ale zaměstnanec (lhostejno, jestli státní nebo v soukromé firmě) nebo žijete z investic v zahraničí, pak je pro vás slabá česká koruna spíš dobrá. Ono je totiž celkem jedno, jestli vás nová televize stojí deset, nebo jedenáct tisíc, když nemáte zaměstnání.

Tvrdé důsledky tvrdého franku

Něco podobného jako naše centrální banka dělala i centrální banka ve Švýcarsku. Dlouhou dobu držela Švýcarská národní banka kurz na 1,20 švýcarského franku za euro. V lednu ho ale neočekávaně uvolnila. Kurz vyskočil o dvacet procent nahoru a ani v době, kdy píšu tenhle článek, se k původní hodnotě zdaleka nenavrátil, je silnější zhruba o třináct procent.

Frank na steroidech: frank a euro

A teď si představte, že jste švýcarský exportér. Posílení kurzu pro vás má velice nepříjemné následky. Speciálně, pokud jste Švýcarské národní bance věřili a nehedgeovali, nejistili se proti pohybu kurzu. Jestliže nemůžete o oněch třináct procent zvýšit ceny, tak se vám právě o tolik propadly tržby ve francích. Pokud máte štěstí, velkou část svých vstupů do Švýcarska dovážíte, takže nic netratíte tam. Pořád ale – speciálně jako malá či střední firma – máte nemalé mzdové náklady, Švýcaři nedělají za české mzdy.

Pojďme to ještě rozvést. Řekněme, že jsme na konci loňského roku, ještě před uvolněním kurzu. Vaše malá exportní švýcarská firma měla roční tržby milion franků, vaše mzdové a jiné přímé náklady ve Švýcarsku tvoří dvacet procent tržeb a váš čistý zisk je deset procent tržeb, zbytek, tedy sedmdesát procent, jsou náklady na vstupy, které dovážíte, takže na ně posílení franku nebude mít dopad. Po posílení franku máte tržby jen zhruba 870 tisíc franků. Přibližně 610 tisíc franků zaplatíte za dovoz, zůstane vám 260 tisíc franků. Pokud jste před posílením měl čistý zisk sto tisíc franků, teď to bude jenom 60 tisíc. Docela rozdíl, že? Samozřejmě, můžete skrouhnout platy zaměstnancům a udržet zisk, ale to také bohatství Švýcarska nezlepší. A to vaše možná jen krátkodobě.

Pokud máte mzdové náklady vyšší a čistý zisk nižší, jste v ještě větším průšvihu. Pro srovnání, v únoru letošního roku zkrachovalo ve Švýcarsku přes 560 firem, více než kdykoli za poslední tři roky, HDP čtvrtletně klesl o 0,7 procenta (z 0,5 na -0,2) a spousta dalších ekonomických indikátorů je v červeném.

Koruně se dolů nechce: koruny a euro

Anketa

Bojíte se někdy o zaměstnání?

Zůstaneme se slabou měnou montovnou?

To co platí pro Švýcary, platí také pro firmy v Čechách. Silnější koruna znamená rozhodně menší zisky, nebo přímo ztráty. A máte jen několik málo možností, jak tomu čelit. Vlastně jen jednu, zvýšit produktivitu. Kdyby ale koruna posílila stejně prudce jako frank, je tu jen jedna možnost jak ji krátkodobě zvýšit – výpovědi.

Lidé by tedy dostali to, co chtějí a po čem volají – silnější korunu. S velkou pravděpodobností ale také něco, co nechtějí: větší nezaměstnanost. A z pracovního úřadu se na dovolenou do zahraničí nejezdí, je jedno jestli se dá koupit za dvacet, nebo za pětadvacet tisíc.

Pan Kovanda v článku publikovaném na Finmagu „nesouhlasí s Českou národní bankou“. Což o to, ona je pravda, že Česká národní banka nemá dvojí mandát, takže kroky k udržení zaměstnanosti – a to byl podle mě pravý důvod oslabení koruny – by dělat neměla.

Obávám se ale, že závěrečný argument jeho textu, totiž že se slabou korunou „zůstaneme montovnou“ je slabý. V první řadě je otázka, jestli dnešní Česko opravdu je montovna, nebo jestli je to jenom prázdná floskule bez reálného obsahu. Podniky jako Škoda Auto, Jablotron, Sellier & Bellot, Linet a podobně musí věčné omílání té fráze pěkně iritovat.

Navíc kurz měny zřejmě nehraje při určování charakteru ekonomiky takovou roli. To, jestli někdo je nebo není, zůstane nebo nezůstane montovnou, je dáno jinými faktory než současným kurzem měny. Hongkong, Singapur a Tchaj-wan mají kurz fixovaný na americký dolar už léta, a i když jako montovny často začínaly, teď bych je tak určitě neoznačil. Ostatně, hlavním plusem eura pro Německo byla a je uměle levná měna. Opravdu si někdo myslí, že kdyby existovala deutsche mark, tak by se obchodovala v podstatě za jeden dolar? Před vznikem eura mělo Německo víc než deset let obchodního deficitu, právě kvůli příliš silné marce. A cílené oslabování franku za posledních pár let ze Švýcarska taky montovnu neudělalo.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-49
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 6. 2015 7:22, Nejvetsi Darebak

Příklad Švýcarska ukazuje kam vede zasahování banky (státu) do měny. V případě nezasahování by se frank vyvíjel postupně a podnikatelé (i zaměstnanci) se postupně přizpůsobili. Pokud koupím dovezenou televizi o 1000 Kč dráž, nekoupím za těch 1000 Kč český výrobek a český podnikatel (neplátce DPH) nedostane 1000 Kč, a pokračuje to podle výkladu Vlada Endera o Švýcarsku, A to nemluvím o tom, že zodpovědný člověk má rezervu pro nečekané výdaje a spoří si na důchod. Ze všech těchto peněz ČNB ukrojila část.

Reagovat

 

+36
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

25. 6. 2015 9:34, josef

Jenze Svycarska banka zacla zasahovat v dobe, kdy kvuli krizi zacal frank hodne posilovat, protoze ho zacli pouzivat investori jako stabilni menu. Tim mela dat svycarska centralni banka cas firmam pripravit se na to posileni. Nektere firmy to evidentne neudelaly. Oceneni aktiv na trzich samozrejme bylo v souladu s tim, ze frank byl oslaben, jinymi slovy aktiva byla nadhodnocena nad svou realnou hodnotu (kterou by mely, kdyby k zafixovani nedoslo). A po ukonceni fixace samozrejme doslo k narovnani cen aktiv. Nic, co by nebylo v souladu s trznimi principy.

Co se tyka obsahu clanku, naprosto souhlasim, umele snizeni hodnoty koruny dalo prilezitost domacim vyrobcum k vetsimu exportu, zaroven jim dalo konkurencni vyhodu na domacim trhu.

To, ze to nebyla zadna katastrofa je ostatne videt na inflaci za rok 2014, ktera byla nula nula nic.

Z meho pohledu je to lepsi zasah, nez napriklad to, k cemu je ted vlivem okolnosti nuceno Recko - snizovani duchodu, snizovani platu, ....

Reagovat

 

-7
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Nejvetsi Darebak 25. 06. 2015 07:22)

Další příspěvky v diskuzi (37 komentářů)

26. 6. 2015 | 1:25 | IT Profesional

... Presne naopak ...netrvalo to tak dlouho a firma pochopila ze presouvanim odborne prace do Indie neni uplne optimalni (kvalita, odbornosti, zvyky, vzdalenost) a radsi presouva do Prahy ... moje zkusenosti s praci Indickych...více

25. 6. 2015 | 21:52 | chlupy ve výlevce

Co se na vás, volenku, valí? více

25. 6. 2015 | 20:38 | eďa

jen tak dál,znehodnocovat korunu vůči propadajícímu euru je vlastizrada.Jak jinak nazvat kupování klesající měny stoupající měnou.Proč toho sígra ještě nezatkla URNA ? více

25. 6. 2015 | 16:58 | josef

nemam tech penez zase tolik, abych mohl mit vsechny rozumnejsi meny na svete. více

25. 6. 2015 | 16:56 | Marius

Nemusíš mi tykat.... Ze si diverzifikuješ rizika v eurech a pak tady děláš chytrolína... že tě devalvace nepostihla...moc neukazuje že bys byl nějaký velký guru... Kdyby jsi byl trošku chytřejší a bystřejší, nebo kdyby...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Nominální roční úroková sazba, Krize, Podílový list, andrej babiš, česká spořitelna, lime, psd2, mobilní operátoři, zásilkovna.cz, obchodní pozice, Nature, tronický boom, reálný růst ekonomiky, Nominální hodnota, nostrifikační zákon, May Wong, Seznam banka, výpis z účtu

4H11215, HUBERT66, 1BB6376, C00LPADX, 9A20656

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK