Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Konec nejsilnější měny v Unii: Lotyši platí eurem

| rubrika: Co se děje | 3. 1. 2014 | 5 komentářů
Lotyšský lat byl až do svého konce nejtvrdší měnou Evropy současnosti. K prvnímu lednu se ho Lotyši vzdali.
Konec nejsilnější měny v Unii: Lotyši platí eurem

V dubnu roku 2009 stál nový lotyšský premiér Valdis Dombrovskis před zásadním rozhodnutím. Po předchozím více než desetiprocentním růstu skončila přehřátá lotyšská ekonomika, zavalená lavinou hypoték a půjček, ve vůbec nejhlubší depresi v celé Evropské unii, hospodářství padalo tempem téměř dvacet procent, stát musel převzít největší banku. Ale kurz latu k euru zůstával stále stejně pevný jako po mnoho předchozích let.

„Když se národní banka pokusila zastavit obrovský nárůst půjček zvýšením úrokové míry, tak si lidé a firmy prostě vzali úvěry a hypotéky v eurech. Osmdesát procent půjček nakonec bylo v eurech. Tehdy vlastně Lotyši sami rozhodli o našem vstupu do eurozóny,“ říkal mi před pár dny Dombrovskis. Lat sice tehdy neopustil svůj pevný kurz vůči euru v rámci ERM II, ale vláda musela provést jedny z nejradikálnějších škrtů v poválečné historii Evropy. Ekonomika se ovšem poměrně rychle stabilizovala a v posledních letech se vrátila k tak rychlému růstu, že už v podstatě propad z roku 2009 smazal.

Dombrovskis, který je od počátku prosince v demisi, nastolil před čtyřmi roky tvrdou finanční disciplínu, dostal pod kontrolu i inflaci, a to i za cenu držení platů na výrazně nižší úrovni, než na jaké byly před krizí. Cenou za to byla emigrace více než stovky tisíc Lotyšů, což je ještě víc, než odešlo po vstupu do Unie v roce 2004. Počet obyvatel Lotyšska, země téměř stejně veliké jako Česko, tak klesl na hranici pouhých dvou milionů.

Tip redakce!

Widget s kurzy ČNB

Vypadá to asi takto. Chcete i vy svým čtenářům umožnit rychlou orientaci ve světě peněz? Vylepšete své webové stránky a umístěte na ně aktuální kurzovní lístek ČNB, vybrat si můžete z až 35 měn – podle toho, co zajímá vaše čtenáře.

Tým Peníze.cz pro vás připravil widget, jehož html kód si jednoduše zkopírujete na svůj web či blog – jen předtím nezapomeňte zaškrtnout, o které měny máte zájem.

Kód ke stažení je k dispozici zde

Dvacetiletá cesta

Z pobaltských zemí už před třemi lety vstoupilo do eurozóny Estonsko. Lotyšům se tedy podařilo předběhnout jen Litvu, ta sice chtěla přijmout euro společně se Slovinskem v roce 2007, ale kvůli vysoké inflaci ji tehdy Evropská komise nedoporučila.

Příchod eura vítá přinejlepším čtyřicet procent Lotyšů. Euro však bylo v zemi zavedeno bez referenda.

Lotyšská cesta k euru ale začala už v roce 1993. „Při zavádění naší národní měny lat jsme rozhodli, že nebude mít plovoucí kurz, ale bude pevně navázána na koš čtyř hlavní světových měn SDR,“ říkal mi ve svém provizorním sídle v Domě Černohlavců lotyšský prezident Andris Berzinš. „Dalším krokem při přípravě na vstup do Evropské unie bylo navázání latu na euro. Naše dohoda o vstupu pak obsahovala závazek přijmout euro. Naplnění tohoto závazku nám pak trvalo téměř deset let,“ dodal Berzinš.

Pevné připoutání latu k SDR bylo nutné, protože Lotyšsko a jeho ekonomika prožívaly po získání nezávislosti velice krušné období. Hospodářství, dřív pochopitelně orientované na Moskvu, spadlo o šedesát procent a propad ekonomiky byl vyjádřen i tím, že se při měnové reformě v roce 1993 měnil jeden lotyšský lat za dvě stě rublů.

Lotyšská měna se v devadesátých letech vrátila k meziválečné tradici, kdy bylo Lotyšsko výrazně nejbohatším státem Pobaltí. Lat jako pevná, stabilní měna byl zaveden v roce 1992 a Lotyšsko tím navazovalo na tradici Rigy jako bankovního centra Pobaltí a částečně i Ruska. Stříbrnou minci o hodnotě pěti meziválečných latů si lotyšské rodiny předávaly jako jednu z nejcennějších památek na zaniklou samostatnost i v dobách, kdy bylo Lotyšsko součástí Sovětského svazu.

Anketa

Chcete taky euro?

Draho jak ve Skandinávii

Když jsem byl v Rize v první polovině devadesátých let poprvé, přišel mi lat jako až neuvěřitelně tvrdá měna a Lotyšsko jsem si zapamatoval jako hodně drahou zemi, kde se ceny blížily Skandinávii. Lat, malinká mince, který má ještě dnes hodnotu čtyřiceti korun, byl tehdy v rámci postkomunistické Evropy opravdu silnou měnou. Toto postavení mu zůstalo dodnes, kdy je s kurzem 0,7 latu za euro je „nejtvrdší“ měnou celé Evropské unie. A lotyšská „pětistovka“ je dnes třetí nejhodnotnější bankovkou na světě. Dlužno dodat, že velká část Lotyšů si ji nevydělá ani za měsíc práce.

Lotyšský lat však se vstupem do eurozóny zcela nezmizí. Podobizna mladé díky, která byla poprvé použita na meziválečném pětilatu a po roce 1993 se pak stala motivem oné pětisetlatové bankovky, bude použita na nové jedno- a dvoueurové lotyšské minci.

Snad si Lotyši nebudou schovávat dnešní laty a vzpomínat na dobu před eurem podobně jako vzpomínali za Sovětského svazu a jeho rublů na meziválečnou samostatnost.

Autor je redaktor Lidových novin a MF DNES

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-22
Ano
Ne

Diskuze

6. 1. 2014 | 7:41 | Pavel

Ještě před pár lety jsem měl stejný přístup. Ale pak se objevily ty strašně vlezlé reklamy, co napřed překrejou čtenou stránku, začnou strašně hulákat (což je zvláště příjemné, když při tom posloucháte třeba Bacha) a nedají...více

5. 1. 2014 | 17:29 | Petr

No brzy zapláčou nad vejdělkem !!!!! více

3. 1. 2014 | 15:49 | Roger

Chápu, že internetové servery, které nabízejí obsah zdarma, musí z něčeho žít, tak si ze zásady žádné ad bloky neinstaluji. Ale co je moc, to je příliš. Dneska už je to lepší, takže předpokládám, že se jednalo o neúmyslnou...více

3. 1. 2014 | 9:34 | Pavel

Jestli používáte Firefox, zkuste AdBlock a Element Hidding Helper. Tím se zbavíte všeho, co leze přes text, rušivě bliká a dělá jiné lotroviny bránící člověku v soustředění na text.
Dost se divám, proč takové hovadiny...
více

3. 1. 2014 | 0:22 | Roger

Uvítal bych, kdybyste reklamy na důchod, půjčku či pojištění umístili tak, aby to nepřekáželo běžnému čtení. Snad toto není novinka pro rok 2014 :-(
Nejde mi to zavřít, cpe se to do textu a navíc nejsem zoufalec, abych...
více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Ex post, Platební bilance, Demokracie, vodafone, start-up, brno, daň z příjmů, fayn, padělání, rok 2011, nemovitá zástava, výběrové řízení, portály, hmotná odpovědnost, bolestné, bankovní domy, zvyšování nájemného, kolaudace

2P67598, 4P65678, 3AE3677, 8T32021, 5M33339

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK