Registry: co všechno o vás ví váš bankéř

Vždy, když žádáte o úvěr, ale dokonce i tehdy, když si pořizujete mobilní telefon s paušálem, prověřuje banka, splátková či leasingová společnost nebo mobilní operátor vaše údaje v tzv. registrech dlužníků. To jsou seznamy sestavované finančními institucemi s cílem vyměňovat si informace (údaje o poskytnutých úvěrech, splátkových prodejích, ale třeba i nesplácených fakturách za mobil) o potenciálních klientech. V případě bankovního registru to probíhá na základě zákona (takže se tomu nevyhnete), u ostatních na základě vašeho souhlasu ve smlouvě. Možná ovšem ani nevíte, že jste k něčemu takovému dali souhlas.

V zahraničí jsou dál

Registry dlužníků nejsou žádnou českou specialitou, fungují ve všech vyspělých zemích. A kromě toho, že chrání banky před chronickými neplatiči, také pomáhají "chronickým platičům" získat úvěry za výhodnějších podmínek. Pokud totiž banka, pro kterou jste noví, zjistí, že jste bezproblémový dlužník, ráda vám půjčí a často i za lepších podmínek než někomu, o kom neví nic.

LLCB

Leasing and Loan Credit Bureau - zahájilo svou činnost v červenci 2005; zakládajícími členy jsou velké leasingové společnosti a dvě splátkové společnosti, stejně jako tomu bylo u CBCB, počet členů se určitě bude rozšiřovat; registr je zpracováván podobně jako CBCB, tj. obsahuje pozitivní informace – vše o probíhajících leasingových kontraktech i historii členy jsou: ČSOB Leasing, GE Money Auto, GE Money Multiservis, CAC LEASING, CCB Finance, ŠkoFIN, Leasing České spořitelny, Autoleasing

Zahraniční varianty registrů mají mnohaletou historii a často v nich nejsou zahrnuty jen banky či splátkové a leasignové společnosti, ale třeba právě i mobilní operátoři (kteří se u nás připojili nedávno), elektrárny, teplárny, vodárny a další firmy. O tom, jak fungují registry v zahraničí, se přesvědčil český student Dušan. Před dvěma lety dostal nabídku jít na rok studovat a pracovat do Německa. Po svém příjezdu se tedy rozhodl otevřít si v bance účet a uzavřít smlouvu s některým místním mobilním operátorem. Nejdříve šel k operátorovi a tam mu sdělili, že se na něj musí podívat do registru – zatím tam o něm žádné informace nebyly. Banka, kterou navštívil o něco později, již při otevírání účtu viděla, že má čerstvě smlouvu s mobilním operátorem. Vzhledem k tomu, že nešlo o nic zvláštního, banka i operátor bez problémů smlouvu uzavřeli. Pokud by ale při pohledu do registru operátor zjistil, že Dušan má už nějaké smlouvy s ostatními operátory a spoustu dluhů k tomu, asi by mu doporučili, ať si raději koupí předplacenou kartu. Bankéř by mu možná i přes tyto problémy účet otevřel, ale nechtěl by mu k němu dát platební kartu a například úvěr by zamítl rovnou.

Všechno má své mouchy

Byť jsme vás v úvodu článku strašili, že váš bankéř o vás ví vše, nemusí tomu tak být vždy. Ve sloupcích najdete informace o třech existujících registrech dlužníků, které působí v ČR. Údaje, kterými disponují, se ovšem vzájemně liší a přístup k nim mají jen členové. Pokud tedy uděláte "botu" u někoho, kdo je členem jen jednoho sdružení, můžete jít za někým, kdo je naopak členem pouze dalšího a zatím o vašem problému nic neví.

Solus

Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům - zahájilo činnost v roce 1999 a jeho iniciátory byly splátkové společnosti, kterých se netýkal připravovaný bankovní úvěrový registr; tento registr obsahuje pouze negativní informace, tj. ostatní členové se dozví jen o úvěrech či dluzích, které nesplácíte, nedozví se ale komu z ostatních členů dlužíte Členy jsou: Beneficial Finance, CCB Finance, CCS Česká společnost pro platební karty, CETELEM ČR, COFIDIS, Český Triangl, eBanka, Eurotel Praha, ESSOX, Home Credit Finance, HVB Bank Czech Republic, Oskar Mobil, Profireal, Raiffeisenbank, T-Mobile Czech Republic, VB Leasing CZ.

Stejně jako v zahraničí, kde probíhal vývoj těchto registrů postupně, časem i u nás vznikne jeden velký registr, kde budou všichni členy. Vzhledem k legislativním omezením je pravděpodobné, že se tímto superregistrem stane Solus, protože ten není omezen jen na některý typ institucí (v CBCB, viz sloupek, – mohou být jen banky), a tak do něj kromě mobilních operátorů přibudou ještě elektrárenské a podobné společnosti (jednání prý už probíhají). Existence ostatních tím ale tím ohrožena není, protože informace, které jsou v CBCB a LLCB, jsou pro členské instituce mnohem zajímavější (detailní informace za poslední půl rok až rok – více viz sloupek) než negativní informace v Solusu (členové se dozví jen to, jestli nejste ve zpoždění se splácením).

Co dělat, když je něco špatně?

Existence registrů může být pro klienta jednoznačným přínosem (tedy pokud vše v pořádku splácí), tedy například pro splátkovou společnost není "cizím člověkem", ale někým, koho oni díky jeho svazku v registru znají možná lépe než životní partner. A s někým, koho banka dobře zná, jedná lépe než s cizím člověkem.

CBCB

Czech Banking Credit Bureau - zahájilo činnost v roce 2002, prvními členy bylo pět velkých bank, v současnosti je členy většina bank působících na českému trhu včetně stavebních spořitelen; podle zákona nemohou být členy registru nebankovní instituce; registr obsahuje pozitivní informace, tj. ostatní členové se dozví o všech úvěrových produktech, které máte u ostatních bank, dozví se, kolik dlužíte na kreditní kartě, hypotéce, kontokorentu, spotřebitelském úvěru... Ke všem těmto informacím mají banky k dispozici roční historii (půlroční u kontokorentů) Členy jsou: Česká spořitelna, Československá obchodní banka, GE Money Bank, HVB Bank Czech Republic, Komerční banka, Živnostenská banka, Raiffeisenbank, eBanka, Hypoteční banka, Citibank, Českomoravská stavební spořitelna, Stavební spořitelna České spořitelny, Wüstenrot - stavební spořitelna, BAWAG Bank CZ, Wüstenrot hypoteční banka, Raiffeisen stavební spořitelna, HYPO stavební spořitelna, Modrá pyramida stavební spořitelna

Tato výhoda ale může mít i problematickou stránku, může se totiž stát, že do registru se o vás dostanou mylné informace. Například autor tohoto článku při vzniku bankovního registru před třemi lety zjistil, že v něm nebyla uvedena jeho kreditní karta, protože výpisy z ní chodily na jinou adresu než bylo jeho trvalé bydliště. Chybějící kreditní karta na výpisu může být někdy výhodou, ale například taková kreditka navíc (a třeba k tomu ještě nesplácená) by vám skóre při žádosti o další úvěr rozhodně nevylepšila.

Největší potíž je, že se o ní můžete dozvědět jen tak, že si zažádáte o výpis z registru. V tomto směru to ale registry vůbec nejsou vstřícné instituce. Kdysi šlo ještě získat jeden výpis ročně z CBCB zdarma, dnes je však tato služba zpoplatněna (100 korun a dostanete jej do měsíce poštou). Pokud byste jej chtěli na počkání v pražské centrále firmy, pak si ještě dalších 100 korun připlatíte a tyto peníze vám nevrátí ani v případě, že v registru je něco špatně. Naštěstí je zdarma alespoň reklamace. Sdružení Solus je o něco vstřícnější, jeden výpis ročně zdarma stále nabízí, můžete si o něj však požádat jen písemně.

Protože problémům je někdy dobré předcházet, před tím, než si podáte žádostí o větší úvěr, například hypotéku či úvěr ze stavebního spoření, může mít smysl nechat si udělat "preventivní" výpis. Pokud vám totiž zamítnou úvěr kvůli omylu v registru, nedozvíte se to. Vaši žádost o úvěr v bance zpracovává počítač, úředník na přepážce vůbec do registru nevidí, ten dostane od počítače jednoduché sdělení, tedy zda úvěr poskytnout či neposkytnout. Také v případě, že úvěr nedostanete, a jste přesvědčeni o tom, že to nebylo právem, je na místě do registru "nahlédnout".

Psáno pro Mladou frontu Plus.

 Co si myslíte o životě na dluh? Který typ finanční instituce preferujete? V jakém registru se vyskytujete? Splácíte podle plánu?