Bývalého diktátora Antonia Salazara by dnes Portugalci mohli oslavovat jako jejich nejlepšího investora. Na konci vlády jim zanechal v devizových rezervách vzhledem k velikosti ekonomiky nadprůměrné zásoby zlata. I přes jejich postupný výprodej, je pořád Portugalsko zlatým magnátem a v poměru k velikosti ekonomiky má největší zásoby žlutého kovu v eurozóně.
Agentura Bloomberg spočítala, že hodnota portugalských 382,5 tun zlata, což představuje 82 procent devizových rezerv země, nyní činí téměř patnáct miliard dolarů. To je 6,8 procenta portugalského hrubého domácího produktu. Pro srovnání, italské zásoby mají hodnotu 4,8 procenta tamního HDPa německé 4,2 procenta HDP. Evropský primát drží Švýcarsko s podílem hodnoty zlatých rezerv na HDP ve výši 8,1 procenta.
Česká národní bankamá v devizových rezervách 12,8 tuny zlata za půl miliardy dolarů. To je při přepočtu aktuálním kurzem dolaru necelých deset miliard korun neboli čtvrt procenta českého HDP.
Hodnota portugalských zlatých zásob, které Salazar dokázal nahromadit díky příjmům z exportu wolframu a konzervovaných ryb, patrně dál poroste. Kvůli obavám o stav světové ekonomiky a vysokému zadlužování států se čím dál víc investorů obrací ke zlatu jako k jistotě, která uchová hodnotu jejich majetku. Jen od začátku roku 2009 vzrostla cena zlata o třetinu. Na konci roku by podle analýzy společnosti Colosseummohla stoupnout z dnešních 1200 dolarů za trojskou unci až k hranici 1440 dolarů za unci.
Portugalci ovšem mají smůlu, že své zlaté bohatství nemohou použít třeba k ozdravení veřejných financí. Jednak jim v tom brání zákon, který říká, že zisk z prodeje zlatých rezerv musí zůstat na speciálním rezervním účtu. Jednak ani prodej veškerého zlata by nestačil ani na pokrytí letošního rozpočtového deficitu. Ten se i po přijetí úsporných opatření má letos vyšplhat na 7,3 procenta HDP.
Portugalské zlaté rezervy spravuje tamní centrální banka. Státu vyplácí každý rok pouze dividendy z úrokových a kapitálových výnosů. Za loňský rok státní rozpočet díky nim zbohatnul o 203 milionů eur, píše agentura Bloomberg.
Výhody zlata jako uchovatele hodnoty začaly v posledních dvou letech oceňovat i jiné centrální banky. Jen loni nakoupily dohromady centrální banky světa 425,4 tuny zlata, což byl první nárůst zásob od roku 1988. Celkem mají centrální banky v rezervách 30 116 tun zlata. Naposledy měly tolik zlatav roce 1964. „Nejaktivnější jsou zejména asijské centrální banky, které se tímto způsobem snaží diverzifikovat své devizové rezervy,“ tvrdí v analýza Colossea analytik Petr Čermák.
I centrální banky si zjevně začaly uvědomovat, že osud dvou největších rezervních měn, dolaru a eura, je nejistý. Může za to vysoké státní zadlužení, které navíc v důsledku finanční krize a následné recese rychle roste. Státní dluh USA se podle výpočtu Banky pro mezinárodní platby (BIS) zvýší ze 62 procent HDP v roce 2007 na sto procent HDP v roce 2011. O zhruba třicet procentních bodů vzroste poměr dluhu k HDP i v evropských zemích, z nichž se řada přiblíží nebo dostane přes hranici sta procent.
Nedávná řecká krize ukázala, že ani do té doby bezpečné státní dluhopisynemusí být zcela bezrizikovým uložením peněz. Jejich alternativou je právě zlato. „Růst dluhů je příznivou zprávou pro zlato, ke kterému se začne obracet čím dál více investorů, kteří přestanou věřit státům,“ tvrdí Čermák.
Rozsah dalšího zadlužování států se ukáže při dalším srovnání se zlatem. „Celkové množství vytěženého zlata v lidské historii se odhaduje na 166 tisíc tun. Jeho hodnota činí při dnešních cenách zhruba 5,2 bilionu dolarů. Spojené státy počítají v příštích čtyřech letech s deficity v celkové výši 5,169 bilionu dolarů. Pokud by tedy Američané získali všechno zlato světa, byli by schopni jeho prodejem zaplatit deficit státního rozpočtu vytvořeného za pouhé čtyři roky,“ vypočítává Čermák.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
