Prodejci investičního zlata rádi argumentují historií, ovšem ani v období před rokem 1971 peníze plně kryté nebyly. Poválečný měnový systém – nazvaný brettonwoodský podle amerického letoviska, kde byl v roce 1944 dojednán – byl ve skutečnosti jen jedním z mnoha neúspěšných státních zásahů v oblasti peněz.
Jeho podstata byla jednoduchá – světové měny měly fixní kurz k dolaru, dolar zase fixní kurz ke zlatu. Vazba peněz na komoditu tedy byla velmi nepřímá. Dolar nebyl směnitelný za zlato pro Američany, ale pouze pro zahraniční vlády či centrální banky. Systém bývá popisován také jako obrácená pyramida – na rezervách kovu stála zásoba dolarů, na rezervě dolarů zase ostatní světové měny.
V podstatě šlo o kartelovou dohodu fixující cenu zlata na 35 dolarech za unci a zároveň kurzy měn. Jenže kartelové dohody mají sklon k nestabilitě a brettonwoodský systém nebyl výjimkou.
Vývoj ceny zlata v minulém kvartále; graf zvětšíte kliknutím
Díky výsadnímu postavení dolaru a velkým zlatým rezervám mohly USA dlouho provádět inflační politiku, tedy zvyšovat množství dolarů v oběhu. V důsledku toho byl ale dolar stále více nadhodnocený – skutečná hodnota naředěné měny neodpovídala fixovaným kurzům. To vedlo k sílícímu odlivu zlata z USA. Nakonec vláda směnitelnost dolaru zcela zrušila, měny ztratily poslední zbytek vazby na drahý kov a svět postupně přešel na volně plovoucí měnové kurzy.
Bude krytí peněz zlatem obnoveno nyní, pod tlakem finanční krize? Pochopitelně k tomu není politická vůle, možnosti provádět inflaci se nechce vzdát žádná vláda – a ekonomové vždy rádi dodají argumenty, proč musí být měna „flexibilní“ (podle převládající teorie musí množství peněz růst s množstvím zboží a zvýšením nabídky peněz je možné dokonce „stimulovat“ hospodářský růst). Jakékoli „nové Bretton Woods“ by patrně bylo podobný hybrid jako poválečný systém, od počátku odsouzený k nestabilitě.
Takový systém by navíc neřešil hlavní problém současných financí, kterým není kolísání měnových kurzů ani nerovnováhy v mezinárodním obchodě, ale morální hazard. Dokud se banky mohou spolehnout, že v případě potíží je vždy někdo zachrání, mají výrazně menší motivaci chovat se obezřetně. Problém nevyřeší stále nové státní zásahy do systému, právě naopak, je třeba je minimalizovat.
Současné problémy předlužených států ale ještě nutně nemusí vést k úprku od dolaru a eura a jejich naprostému zhroucení. I přechod na alternativní měny, ať už kryté drahými kovy, nebo jinými aktivy, má svoje náklady, takže do určité míry lidé tolerují i inflační měnu.
Je zjevné, že centrální banky si zahrávají s ohněm a důvěru trhu notně podkopávají. Apetit po bankovních úvěrech je ale podstatně menší než před krizí a bez úvěrové expanze se inflace „vyrábí“ těžko. Peněžní zásoba v USA, Evropské unii (ani v Česku) neroste nijak nevídanými tempy, navzdory tomu, že fráze „tištění peněz“ už zlidověla.
Co z toho plyne pro investory zvažující přechod od slamníku ke zlatu?
A v neposlední řadě: nenechte se zlákat sliby vysokých výnosů. Peníze samy o sobě nenesou žádný výnos. Ne výnosy, ale dlouhodobá stabilita kupní síly vedla k tomu, že zlato plnilo po tisíce let roli peněz.
Autor je analytikem společnosti Partners. Zkrácená verze komentáře vyšla v MF Dnes.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 8. 2011 8:20, rudolf
Aktivní zlato? To je něco jako aktivní uhlí? :-)
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
16. 8. 2011 21:50, sipak
Na zlato jsem si vsadil. Chápu totiž, že zlato jsou stále peníze, jejichž hodnota stojí a padá na jejich množství. Zlato je totiž jediná mezinárodně uznávaná měna, kterou nelze tisknout. Ten, kdo není finančně negramotný, rozezná spekulativní bublinu od trendu. Poptávka po zlatě je daná postupným drolením ostatních měn. V roce 2010 se po dlouhé době staly centrální banky čistým kupcem zlata. Finančně negramotná vláda Číny doporučuje obyvatelům, aby část svých úspor uložili do drahých kovů. Některé státy USA se snaží o znovu zavedení zlata jako oficiálního platidla. Něco se mění. Uvidíme, jak se vše bude vyvíjet dál...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.