Také se bojíte, že vám inflace znehodnotí úspory o deset či více procent ročně? Tato představa zatím nepůsobí příliš reálně. V Česku navíc nemusí být podle některých odborníků inflace tak velký problém. Přesto stoupá počet těch, kdo z řady důvodů, včetně obav z inflace, investují do zlata. Je to ale pravý protiinflační a přitom výdělečný recept?
Část expertů hovoří i o jiném riziku, a to o deflaci. Investor a provozovatel serveru www.pro-investory.cz Jan Dvořák soudí, že nás čeká mix inflace a deflace. „Za nejpravděpodobnější pokládám růst cen věcí a služeb k životu nezbytných, jako potravin a energií a pokles cen věcí a služeb zbytných,“ sdělil Dvořák serveru Peníze.cz.
Velkou roli hraje vnímání inflace. Když někomu klesne příjem o 5 procent, pocítí to při nominální jednoprocentní inflaci jako reálnou 6% inflaci. A tomu přizpůsobí chování. Ve světě klesajících příjmů a rostoucích cen nezbytných věcí se budou lidé chovat mnohem více inflačně než odpovídá zveřejňovaným datům. Nezbytné výdaje omezí na minimum, což zvýší tlak na snížení jejich cen.
Kdy ale inflace přijde? Petr Čermák z firmy Colosseum v nejbližším půl roce vysokou inflaci nečeká. Alespoň ne pro vyspělé země, jejichž obyvatelé místo utrácení splácejí nadměrné dluhy, což se nepříznivě odráží v poptávce po zboží a službách i v celé ekonomice. Silný růst rozvíjejících se zemí přináší rostoucí inflační tlaky. Případný návrat recese ve vyspělých zemích by je ovšem rovněž negativně ovlivnil.
Oficiální předpovědi inflace počítají podle Dvořáka s plynulým pohybem cenové hladiny. Bez externího šoku a propadu důvěry, které hrají klíčovou roli. Problémem totiž může být hyperinflace, spojená s nedůvěrou v měnu. Pak může inflaceraketově vzrůst v řádu dní a desítek procent, třeba kvůli prudkému růstu ceny ropy. Také Čermák se bojí, že inflace může udeřit rychle a poměrně silně. Třeba kvůli nedůvěře mezi investory, kteří budou prodávat americké státní dluhopisy a dolary, jejichž prudké znehodnocení by přineslo velkou inflaci.
Inflace může být problémem hlavně pro dovozce komodit, k nimž patří i ČR. Ta je však na tom podle Čermáka díky relativně nízkému dluhu a poměrně stabilní měnové politice lépe a hyperinflace (v řádu desítek procent) jí zřejmě nehrozí. Sílící koruna může navíc tlumit růst dolarových cen komodit. V nejbližší době tak nepokládá silný růst inflace za příliš reálný.
Inflace znehodnotí hotové peníze, také úroky spořicích účtů budou stěží dohánět inflaci. Stejně tak dluhopisys pevnou úrokovou sazbou. Ani akcie nejsou, jak uvádí Dvořák, nejlepší ochranou proti inflaci. V uplynulých 110 letech provázel růst inflace v USA pokles P/E (poměrem ceny akcie k zisku na akcii). Při inflačním navýšení zisků v 70. letech se to v růstu cen akcií jako celku neprojevilo.
Dvořák doporučuje opustit akcie firem, vyrábějících zbytné věci nebo služby, třeba automobilek, které nemohou přenést zvýšené náklady na zákazníky. Osobně preferuje producenty drahých kovů, energie a zemědělství, tedy akcie firem, které mohou přenést růst cen na konečné spotřebitele. A není rozhodující, jak vysoké dividendy vyplácejí.
Také Čermák preferuje akcie firem se silnou, nejlépe dominantní pozici na trhu, vůdců ve svém oboru, které si mohou bez větších potíží upravovat ceny výrobků. A vyhnout se předluženým firmám v oborech se silnou konkurencí a nízkými maržemi.
Proti inflaci chrání dluhopisy s pohyblivou úrokovou sazbou. Je ale třeba znát jejich konstrukci, která může zásadně ovlivnit výnos, upozorňuje Dvořák.
Souhrnně řečeno, měl by investor opustit hotovost, běžné, termínované či spořicí účty a dluhopisy a vsadit na reálné investice, zejména nemovitosti, komodity a půdu, dodává Čermák. V případě hyperinflace by byl tento scénář ještě trochu jiný.
Vybrané komodity, jako zlatonebo stříbro, si můžete koupit, ropuči pšeniciale drobný investor reálně získá jen v „papírové formě“, tedy jako ETF, což jsou indexové fondy či akcie, odrážející vývoj na určitém trhu, třeba právě ropy, nebo investiční certifikáty. U ETF je třeba sledovat náklady a nezaměnit je s ETN.
Reálné investice ochrání investora před inflací. Ideální je najít něco vhodného v ČR. Jinak musí totiž řešit drobní čeští investoři jiný problém, a sice, že je dlouhodobě posilující koruna hlavně u zlata, ale i jiných komodit připraví o většinu potenciálního zisku. Investor se může zajistit proti měnovému riziku. To je ale, jak dodává Čermák, u podobných investic jako za 100-200 tisíc korun problém. Někteří správci majetku nabízejí programy s měnovým zajištěním od nižších částek. Jinou alternativou jsou podle Dvořáka tzv. quanto certifikáty. Jsou sice dražší než srovnatelné běžné investiční certifikáty, chrání ale proti měnovému riziku. Vývoj jejich ceny je přitom odvozen jen od vývoje podkladového aktiva.
Inflace může, ale také nemusí být pro ČR závažný problém. Přesto je třeba s podobnou alternativou počítat. Což by si měli uvědomit hlavně ti, kdo mají většinu úspor na různých účtech v bance. Nezbývá také než doufat, že pokud by hrozil výrazný růst inflace, včas na to zareagují penzijní fondya stavební spořitelny, většinou investující do dluhopisů.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 10. 2010 9:22
Pane MIROSLAVe PITÁKu:
Já myslím, že přemýšlet o tom, jaký agregát v USA použít, je zbytečné.
Nevěřím tomu, že by USA organizovaně přešly z USD na zlatý standard.
Buď zavedou novou/paralelní zlatou měnu a dluhy samozřejmě ponechají ve starých dolarech (jinak by jim to zlato hned uteklo do Číny), které si dál budou tisknout.
Nebo, a to je pravděpodobnější, k přechodu na krytou měnu dojde zcela neorganizovaně a spontánně - tak se ostatně zlato (a stříbro) vždy v historii penězi stávalo. Již nyní je mezi lidmi mraky zlatých a stříbrných investičních mincí, od vypuknutí krize mincovny nestíhají razit. V USA již vzniklo několik iniciativ za kryté peníze, skupina pro stříbrný barter, liberty dolar, egold, atd.... Pokud budou USA dál mohutně kvantitativně uvolňovat a státy měnově válčit a vůbec znehodnocovat papírové měny (protože to je jediná cesta, jak se zbavit nesplatitelných dluhů), důvěra v papírové peníze klesne na nulu a lidé mezi sebou začnou používat třeba stříbrné mince.
Dále tu jsou snahy států omezit hotovostní platby, údajně v rámci boje proti praní špinavých peněz. Ale šedá/černá ekonomika reálně existuje a existovat bude. Pokud státy ještě dále stíží hotovostní platby, tak mafie, ale i šedá ekonomika (instalatér, co vám dá slevu, když nechcete paragon/fakturu) přejde také na alternativní měnu: "Paninko, buď mi zaplatíte za instalaci myčky nádobí převodem 2000Kč na fakturu, nebo dva stříbrňáky na ruku (protože s hotovost byla zakázána)." To také přispěje ke vzniku paralelní spontánní tvrdé měny.
Teprve až platba Au/Ag mincemi bude běžná a státní papírky zcela pozbydou kupní sílu (nikdo vám ani za trakař zelených papírků nedá chleba), pak to státy vzdají (nebo zaniknou, zkolabují) a pak časem vzniknou i banky, kde bude zlato možné uschovat a pak platit normálně kartou (ale v miligramech zlata).
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.