Fenomén inflace, riziko pro investice

Jan Jonáš | rubrika: Když se řekne | 25. 8. 2010 | 3 komentáře
Inflace je jev, který se dotýká každého z nás. Především držitelé úspor a investoři by měli být na pozoru před jejími účinky. Znalost nejdůležitějších souvislostí je investorská nutnost.
Fenomén inflace, riziko pro investice

Inflaceje pojem, se kterým se již setkal zřejmě každý investor. Jedná se o fenomén, se kterým se nutně setkává každý člověk účastnící se hospodářského života. Inflace obecně vyjadřuje všeobecný růst cen v čase, který je spojený se znehodnocováním peněz. Ovlivňuje tak každého držitele peněz a také vztahy především mezi kupujícími a prodávajícími a mezi dlužníky a věřiteli. A jsou to především posledně zmínění věřitelé, držitelé úspor a investoři, kteří by si na její účinky měli dát obzvlášť pozor.

Přestože se inflacedotýká každého z nás, je jevem, jehož výskyt a dopady nejsou vždy zřejmé. Jeho komplexnost si vyžaduje studium širší odborné literatury zaměřené na finanční matematiku a makroekonomii. Minimem výbavy každého investora je znalost, jak se inflace měří a jak ovlivňuje reálnou hodnotu investice. Užitečnou nadstavbou je poté znalost, jakým způsobem inflace vzniká a kdy ji v hospodářství můžeme očekávat. Přehled nejdůležitějších souvislostí tohoto rizikového jevu vám přinášíme v následujících odstavcích.

Měření inflace

Zjišťování a zveřejňování inflace pro Českou republiku má na starosti Český statistický úřad (ČSÚ). K jejímu měření využívá několika cenových indexů, z nichž veřejností nejpoužívanější je index spotřebitelských cen (běžně označovaný anglickou zkratkou CPI – Consumer Price Index). Statistické vyjádření CPI vychází z měření změn cen u konkrétních výrobků a služeb pro srovnávané období. Nejkratší interval, za který se změny cen sledují, je jeden měsíc. ČSÚ pro potřeby zachycení inflace provádí terénní šetření cen přibližně 710 reprezentativních výrobků a služeb. Každému ze sledovaných výrobků je přiřazena určitá váha, která představuje poměrné zastoupení daného výrobku ve spotřebním koši reprezentativní domácnosti. CPI je tudíž váženým průměrem změn cen vybraných, reprezentativních výrobků a služeb.

Další sledované indexy nejsou již zaměřeny na spotřebitele, ale na výrobce. Z nich nepoužívanější je index cen průmyslových výrobců, který měří průměrný cenový vývoj přibližně 4 700 reprezentativních výrobků vyrobených a prodaných na českém trhu. V této skupině vykazuje ČSÚ ještě tři úžeji zaměřené indexy – index cen stavebních prací, index cen tržních služeb v produkční sféře a index cen zemědělských výrobců.

Doplňme, že kromě zmíněných indexů, vykazuje ČSÚ také ukazatel deflátoru HDP, který umožňuje rovněž vyjádřit míru změn cen. Deflátor se vyjadřuje jako poměr HDP v běžných cenách k HDP ve stálých cenách. Jeho výhodou je, že umožňuje vyjádřit míru změn cen ve větší obecnosti, a to díky poměřování cen veškeré produkce. Indexy, oproti tomu, jsou vždy do určité míry specifické kvůli výběru sledovaného koše.

Na co si uživatel cenových indexů musí dát pozor, je způsob, v jakém jsou indexy vyjádřeny. Ten totiž ovlivňuje následné zacházení s indexem, především pro potřebné výpočty. Zmínili jsme, že základním sledovaným obdobím je jeden měsíc. Zde ČSÚ publikuje údaje buď za daný měsíc vzhledem k předchozímu kalendářnímu měsíci nebo vzhledem ke stejnému měsíci předchozího roku. Třetím způsobem je vyjádření míry inflace vzhledem k určitému zvolenému základnímu období, tzv. bazickému roku. V tomto případě zvolí ČSÚ za bazický rok např. 2005, a průměr měsíčních inflací v tomto roce dostane indexní číslo 100. Minulé i následné měsíční inflace se poté vyjadřují vzhledem k tomuto základnímu období.

Poslední publikovaná forma se vztahuje k roční inflaci a vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců. Tento způsob je v běžné populaci nejpoužívanější. Využívá se např. pro vyjádření reálných mezd nebo při valorizaci důchodů. Vývoj jednotlivých indexů v tomto meziročním vyjádření v ČR pro období 1999–2009 ukazuje tabulka 1.

Meziroční míry inflace, v %

200120022003200420052006200720082009Za celé obdobíPrůměr p. a. od 1999
Spotřebitelské ceny (CPI)4,71,80,12,81,92,52,86,31,026,442,37
Ceny průmyslových výrobců2,8-0,6-0,45,53,11,54,14,5-3,118,441,71
Ceny stavebních prací4,02,72,23,73,02,94,14,51,232,082,82
Ceny tržních služeb3,93,31,62,3-0,43,41,63,81,522,982,09
Ceny zemědělských výrobců8,4-9,5-2,98,1-9,41,116,58,8-24,8-10,10-1,06
Deflátor HDP4,92,80,94,5-0,31,13,41,82,623,782,16
Zdroj: ČSÚ

Inflace a reálný výnos investic

Hlavním problémem inflace je, že znehodnocuje kupní sílu držených a investovaných peněz. Pro všechny střadatele a investory tak znamená nižší výnosnost z jejich činnosti. Investorům jejich investice přináší určitý výnos, který je vyjádřen nominálně, tedy jmenovitou hodnotou peněz v hotovosti nebo na běžném účtu. Investor však potřebuje vědět, jaká je reálná výnosnost jeho investice, tedy výnosnost vyjádřená v inflací neovlivněných penězích. Nominální a reálná výnosnost se přitom liší v závislosti na míře inflace.

V předchozí části jsme představili několik způsobů vyjádření inflace. Která míra je však ta pravá, o kterou máme nominální výnos tzv. očistit? Odpověď záleží na výsledném použití naspořených peněz, na konkrétním spotřebním koši individuálních střadatelů. Jestliže si člověk spoří např. na stavbu nemovitosti, podléhá v případě ČR vyššímu tempu růstu cen než kdyby chtěl rozpouštět své úspory na běžnou spotřebu. Jeho plánované budoucí pořízení nemovitosti se mu prodražuje, resp. našetření cílové částky v reálném vyjádření se prodlužuje. Pokud by chtěl střadatel rozpouštět své úspory pouze v zemědělských výrobcích, inflace by pro něj nepředstavovala problém.

Pro jednotlivce je užitečné brát tyto rozdíly v úvahu. Ve většině případů se však od těchto individuálních odlišností odhlíží a využívá se index spotřebitelských cen. Předpokládá se, že běžný člověk je především spotřebitel. Nájemní smlouvy se tak upravují nebo důchody valorizují především podle CPI.

Vliv inflace na znehodnocení úspor si ilustrujme na příkladu, znázorněném v grafu 1. Předpokladem je, že hypotetický jednotlivec pravidelně spoří 50 000 Kč ročně a to po dobu 10 let. V grafu počítáme s průměrnou roční mírou inflace 2,7 %, která byla v ČR v období 1999 až 2009. Od ní poté odvozujeme průměrný výnos z krátkodobých vkladů za stejné období. V případě ČR se na dlouhodobých datech ukazuje, že úrokový výnos z krátkodobých vkladů je přibližně o čtvrtinu nižší než míra inflace. V našem příkladě proto uvažujeme s úrokem 2 % ročně. Na základě těchto dat jsme dopočítali nominální a reálný výnos pro případ, že si investor naspořené prostředky nechává doma, neúročené a pro případ, že je ukládá na spořícím účtu. Přestože střadatel díky úročení vkladů získává vyšší nominální výnos, než kdyby peníze zůstaly pouze doma, reálný výnos je v obou případech záporný. To znamená, že střadatel si může koupit menší část spotřebitelského koše, než by si mohl pořídit na začátku.

Příklad ukazuje, že na čem záleží, je reálný výnos na konci období. Není přitom důležité, jak vysoké jsou nominální sazby z vkladů na spořícím účtu. V případě ČR jsou dlouhodoběji nižší než inflace a reálné sazby jsou tudíž záporné. Chce-li střadatel nebo investor dosahovat kladných reálných výnosů, musí umět překonat inflaci.

Výnos za 10 let při pravidelném spoření 50 000 ročně

Výnos za 10 let při pravidelném spoření  50 000 ročně

 

 

Inflace a deflace

Inflace byla v ČRi ve vyspělých zemích během posledního desetiletí poměrně nízká, viz graf 2. Investoři by však neměli zapomínat na základní investorské upozornění, které říká, že minulý vývoj není zárukou pro budoucí. Toto platí nejen pro ceny akciía akciové indexy, ale i pro všechny ostatní ceny a cenové indexy.

Vývoj v inflace ve vyspělých zemích, v %

Vývoj v inflace ve vyspělých zemích, v %

Zdroj: MMF, ECB


Míra inflacese může výrazněji zvýšit, snižovat nebo být i záporná. Pro extrémní růst inflačních hodnot se používá pojem hyperinflace. Tento jev je naštěstí v hospodářství méně častý. Častějším jevem je dezinflace, která označuje situaci, kdy je inflace sice kladná, ale dochází k snižování její míry oproti předchozímu období. V současnosti hojně diskutovaným tématem je otázka deflace, při které dochází k poklesu cenové hladiny.

Mezi ekonomy není v poslední době shoda, jaký vývoj cenové hladiny bude následovat. Představme proto ještě ve stručnosti hlavní argumenty pro různé scénáře vývoje inflace.

První skupina argumentuje pro pokračování dosavadního trendu relativně mírné inflace. Důvodem by měla být vyšší zkušenost centrální banky při provádění měnové politiky, projevená v předchozích dvou desetiletí mírné inflace, a také její politická nezávislost. Zjednodušeně řečeno, centrální banky mají svůj cíl v podobě mírné inflace a pokud jim politici nesváží ruce, umí jej dosáhnout.

Zastánci inflace se přiklánění k jejímu výskytu spíše v delším časovém horizontu. Pro inflaci zde hovoří především rostoucí ceny zlata, které bylo historicky využíváno jako zajištění proti znehodnocování peněz. Dalším faktorem je rostoucí poptávka po komoditáchze strany rozvíjejících se zemí. Ta zvyšuje jejich ceny, které se poté promítnou v růstu cenových indexů ve vyspělých zemích. Inflačním faktorem v delším horizontu se může ukázat i potřeba vlády vypořádat se se svým dluhem, projevená v tlacích na centrální banky k financování dluhu z nových peněz. V současnosti se však nezdá být pro toto řešení politická podpora.

Poslední a odhadem nejpočetnější skupina, se přiklání k deflaci a především v kratším časovém horizontu ji vnímá jako nejpravděpodobnější scénář. Hlavním argumentem je přitom snížená poptávka v důsledku potřeby subjektů snižovat svoji zadluženost. Nižší poptávka znamená nižší ceny a tedy deflaci. Doplňme, že nižší ceny přitom mohou dále podporovat odkládání spotřeby v očekávání jejich dalšího poklesu a tím oslabovat poptávku, pomáhající naplnit toto očekávání. Za signály podporující očekávání deflace bychom přitom mohli považovat stagnující ukazatele množství peněz v oběhu a úvěrovou aktivitu bank ve vyspělých zemích. Rovněž relativně nízké krátkodobé i dlouhodobé úrokové sazby naznačují, že investoři nyní neočekávají růst cen.

Článek vyšel v časopisu FOND SHOP 16/2010.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

0
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 3 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Kdo hledá jistotu, jen se zlatem při investování nevystačí

14. 7. 2010 | František Mašek | 3 komentáře

Kdo hledá jistotu, jen se zlatem při investování nevystačí

Nejistota nahrává zlatu. Jeho cena může dál překonávat rekordy, často ale kolísá. Ani nákup tohoto drahého kovu tedy není bez rizika. Víte, které investice jsou nejbezpečnější a jak... celý článek

Investice do stříbra: cena kovu musí porazit českou DPH

12. 1. 2010 | František Mašek | 23 komentářů

Investice do stříbra: cena kovu musí porazit českou DPH

Obavy z inflace nahrávají investicím do drahých kovů i dalších komodit. Cena zlata loni vzrostla asi o čtvrtinu, stříbra dokonce o 46 procent. Přesto je o stříbro menší zájem. Trh s... celý článek

Není už příliš pozdě investovat do zlata?

18. 11. 2009 | Jiří Tyleček | 7 komentářů

Není už příliš pozdě investovat do zlata?

Cena zlata láme rekordy. Pro investora z mimodolarové oblasti nemusejí současné vysoké ceny ovšem nic znamenat. Třeba od února až do půlky června se cena zlata vyjádřená v českých korunách... celý článek

Mystérium drahého zlata: strach z inflace, kterou nyní nikdo nečeká

13. 10. 2009 | Jan Stuchlík | 9 komentářů

Mystérium drahého zlata: strach z inflace, kterou nyní nikdo nečeká

Ceny zlata přeskočily tisíc dolarů za unci a budou růst dál. Investoři se prý bojí inflace po opadnutí recese. Jenže řada ekonomů a centrálních bankéřů v dohledné době raketový růst... celý článek

Vysoká inflace nejspíš ještě pár let nehrozí

31. 8. 2009 | Jan Vedral | 2 komentáře

Vysoká inflace nejspíš ještě pár let nehrozí

Vlády a centrální banky pumpují do ekonomik spoustu peněz, aby porazily recesi. Někteří ekonomové upozorňují, že důsledkem bude vysoká inflace. Ta ale nehrozí, dokud se ekonomiky nedostanou... celý článek

Partners Financial Services