Řeckou dluhovou krizi a výprodeje některých státních dluhopisůpocítili i čeští investoři do dluhopisových fondů. Jejich hodnota na přelomu dubna a května klesla. Některé fondy ztratily v průměru kolem jednoho procenta. Část investorů, kteří považují dluhopisy za nástroj, kde ztráta téměř nehrozí, mohl tento vývoj vyděsit. Nebo jim alespoň připomenout jinou nedávnou krizina dluhopisových trzích po pádu investiční banky Lehman Brothers.
Potíže řecké ekonomiky stáhly dolů akciové , dluhopisové i další trhy, nemluvě o euru. Korunové dluhopisypodle portfoliomanažera Conseq Investment Management Ondřeje Matušky ale tolik postiženy jako maďarské či polské nebyly. Podobně jako u Lehman Brothers neodpovídal podle jeho názoru velký prodejní tlak realitě. Hedgeové fondyči další spekulanti se ale snažili využít příležitosti ke snadnému výdělku.
Tříletý plán, díky němuž má Řecko získat 80 miliard eur od členských států eurozóny a 30 miliard od Mezinárodního měnového fondu, může zemi pomoci. Navíc nedělní zasedání ministrů financí Evropské unie, kteří se shodli na podobě nouzového fondu, který by pomáhal i jiným zadluženým zemím eurozóny v případě hrozby bankrotu, světové investory částečně uklidnilo.
Přehnaná reakce trhů na řecké problémypodle Matušky nebere v úvahu velikost tamější ekonomiky. Ta představuje 2 až 3 procenta hrubého domácího produktu EU. Horší jsou obavy z přenosu řecké nákazy, tedy že světoví investoři dají ruce pryč i od dluhopisů dalších států s vysokými deficity veřejných financí. Matuška soudí, že makroekonomická situace Španělska a Portugalska je jiná. Jejich zadlužení je výrazně nižší, strukturální problémy snáze zvládnutelné. Během dnů či týdnů by se tak mohla situace uklidnit. Pak půjdou zase nahoru i české dluhopisové fondy.
Portfoliomanažer ČP Investu Milan Tomášek se obává, že u Řecka jde jen o odložení problému a země časem vyhlásí bankrot.Investovat do dluhopisů v prostředí vysokých státních dluhů, závislém tedy na akceschopnosti státu dluhy platit pokládá za problematické.
„Kvalitní jsou německé a americké státní dluhopisy. Jsou ale drahé, což do určité míry platí i pro ty korunové, i když u nich ještě je prostor pro růst cen,“ myslí si Tomášek. Bojí se ale nečekaných nepříjemných událostí, jejichž původ spočívá v levných penězích (nízkých úrokových sazbách). Například tvorby bublin v některých sektorech finančních trhů.
Za zajímavé pokládá kvalitní firemní dluhopisy západoevropských firem, byť už asi neponesou tolik jako dřív, nebo dluhopisy firem z USA či z rozvíjejících se trhů. Inflace, před níž varuje řada analytiků, a která dluhopisům, příliš nesvědčí, není podle Tomáška na pořadu dne. Výrobní kapacity ve světě jsou mnohem vyšší než poptávka, takže ji nepokládá za pravděpodobnou. Vysoké zadlužení navíc brzdí rychlejší růst vyspělých zemí.
Potřeba řešit vysoké státní deficity může ovšem časem inflaci vyvolat. Nicméně větší riziko inflace je nyní v rozvíjejících se zemích, jejichž dluhopisy představují kromě firemních dluhopisů další zajímavou investiční příležitost. Země s vysokou inflacíby na ni mohly reagovat zvyšováním úrokových sazeb, takže by již vydané dluhopisy následně ztrácely hodnotu. Na to by si investoři do fondů, které drží v portfoliu tyto typy obligací, měli dát pozor.
V posledním roce si nicméně dluhopisové fondy vedly dobře. Těžily hlavně ze zotavení dluhopisových trhů po prudkém pádu, který následoval po krachu banky Lehman Brothers na podzim roku 2008. Roční výnosy korunových i dalších fondů přes 10 procent nejsou výjimkou, dluhopisové fondy, zaměřené na firemní obligace vynášejí za 12 měsíců 20 i více procent. Jde ale o minulé výnosy, které se nemusí opakovat.
Ze statistiky fondů, které spravují členové Asociace pro kapitálový trh(AKAT), za první letošní tři měsíce vyplývá, že objem majetku v zahraničních dluhopisových fondech vzrostl o 6,16 miliardy na 12,09 miliardy korun. Vzestup objemu aktiv těchto fondů přitom podle dat AKATu z více než 95 procent souvisí s růstem trhu. Hůře se vedlo podle téhož zdroje domácím dluhopisovým fondům. Nové čisté prodeje dluhopisových fondů činily 1,11 miliardy korun. Jenže aktiva těchto fondů vzrostla o 0,93 miliardy korun. To vypovídá o letošním záporném zhodnocení jejich majetku.
Dluhopisy jsou pokládány za jistější investici než akcie– jejich cena obvykle méně kolísá. Zpravidla se navíc pohybují opačným směrem než akcie. Ztrátu akcií tak může vyvážit zisk z dluhopisu a naopak. Nicméně vzhledem k nejistotě, která na trhu dluhopisů panuje, je dobré si investici do dluhopisových fondů důkladně rozmyslet a zvážit, zda není lepší vsadit místo toho na smíšené fondy, jejichž akční rádius je přece jen širší a může lépe vyhovovat situaci na trhu.
Sdílejte článek, než ho smažem