Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak se rozhodují investoři: Věří, čemu věřit chtějí

| rubrika: Analýza | 16. 10. 2009 | 1 komentář
Jak se rozhodují investoři: Věří, čemu věřit chtějí
Potvrzování je odchylka od racionality a projevuje se tím, že lidé selektivně vybírají především myšlenky a fakta, které potvrzují jejich názory a vyhýbají se těm opačným.

Potvrzování (confirmatory bias) je mechanizmus, jímž si lidé dosvědčují pravdivost svých představ a názorů. V případě, že těmto představám protiřečí závažné skutečnosti, vzniká kognitivní disonance, kterou lidé řeší za pomoci různých harmonizujících postupů.

Věřím, čemu chci věřit

Potvrzování je na finančních trzích velmi častým jevem. Pokud jednou investor vloží někam své peníze, chce mít jistotu, že udělal správné rozhodnutí. Bude vyhledávat všechny zprávy, které budou jeho rozhodnutí potvrzovat a ignorovat informace opačného charakteru. Zvlášť bizardní situace vyprodukovala akciová bublina koncem 90. let minulého století. V časech vrcholící „dotcomové“ horečky investoři masově vkládali peníze do různých firem zaměřených na internetové technologie (šlo o firmy s příponou „tečka com“). Když střízliví analytici řekli, že kromě internetové adresy v těchto firmách není nic, co by stálo za řeč, rozhořčení investoři jim posílali stovky nenávistných a výsměšných e-mailů. Namísto chladné analýzy fundamentálních hodnot technologických firem si investoři potřebovali potvrdit svoje názory.

Ukazatel P/E: mýty a pravda

Rozšířenou pověrou na akciových trzích jsou předpoklady o prediktivní síle některých ukazatelů, jako jsou například P/E (price to earning ratio = podíl ceny akcie a zisku na jednu akcii), dividendový výnos (podíl vyplacených dividend na ceně akcie) anebo P/B (price to book ratio = podíl ceny akcie a účtované hodnoty firmy připadající na jednu akcii). Jestliže se na začátku roku vyplácí nízké dividendy, jde o znamení, že se firmě nedaří a výnosy ze zhodnocení akcií budou za daný rok nízké. Podobné úvahy se vztahují i na poměr P/E. Tuto pověru si v roce 2000 vzali na mušku profesor Meir Statman a investiční bankéř Ken Fisher a rozhodli se ověřit si její platnost na sérii údajů za 128 let (1872 až 1999). Nejprve si definovali výnos ze zhodnocení akcií jako rozdíl mezi minimální a maximální cenou akcií v procentech, v roce následujícím po zveřejnění údajů o dividendách a P/E. Poté porovnali, zdali předpověď o vztahu dividend (P/E) a výnosu akcií souhlasila (tabulka 1). Tabulka má pro každý ukazatel čtyři políčka. V prvním jsou zaznamenané případy, kdy dividendový výnos v daném roce byl nižší než medián dividendových výnosů a současně výnos z akcií byl nižší než mediánový výnos z akcií. Připomeňme si, že medián je hodnota, která nám rozdělí údaje seřazené podle velikosti na dvě poloviny. V tom případě je její užití vhodnější než užití průměru, protože se tak vyloučí vliv extrémních hodnot. Když se vrátíme k prvnímu políčku tabulky, zjistíme, že jestliže jsou dividendy (P/E) a výnosy současně nižší než jejich mediány, předpověď o vztahu nízkých dividend a nízkých výnosů bude správná. To samé platí i pro šesté políčko tabulky, kde se předpokládá, že vysoké dividendy předpovídají vysoké zhodnocení. Druhé a třetí políčko tabulky zaznamenávají nesprávné předpovědi, kdy dividendy (P/E) byly vysoké a výnosy ze zhodnocení nízké, resp. kdy dividendy (P/E) byly nízké a výnosy ze zhodnocení vysoké. Stateman a Fisher svou analýzu vypracovali jak pro jednoleté, tak i pro dvouleté prognózovací období a podívali se, jak vyšly předpovědi různých akciových analytiků. Například v roce 1987 byly rekordně nízké dividendy, dokonce nižší než v roce 1929. Indikovalo to, že akcie jsou velmi předražené. A skutečně. V říjnu 1987 došlo k druhému nejstrmějšímu pádu na americkém akciovém trhu v historii. Tuto prognózu bychom umístili do prvního políčka tabulky jako správnou. Mnoho investorů se tehdy potvrdilo svůj názor o vztahu dividend (P/E) a zhodnocení akcií. Na ověření správnosti těchto prognóz je však třeba najít a započítat i předpovědi, které nevyšly. Pokud se podíváme do tabulky 1, vidíme, že v případě dividend byl výskyt správných a nesprávných odpovědí téměř srovnatelný, a to v případě jednoročního i dvouletého období. Přesnost předpovědi se jen nepatrně lišila od náhodného výsledku dosaženého při házení mince. V řeči statistiky byly pozorované odchylky od skutečného výsledku příliš malé na to, aby byly statisticky významné. Pro vztah mezi P/E a výkonností akcií platí přesně to samé. Statman a Fisher provedenou studii uzavřeli konstatováním, že „dividendové výnosy a poměry P/E poskytují nespolehlivé předpovědi budoucích výnosů z kapitálového zhodnocení akcií, neboť jsou generují stejný počet správných i nesprávných prognóz“.

Výnos pod mediánVýnos nad mediánDohromady
Dividendy (P/E) pod mediánsprávněnesprávněx
Dividendy (P/E) nad mediánnesprávněsprávněx
Vztah mezi výnosem z dividend na začátku roku z výnosem z akcií v daném roce
Dividendy pod medián333164
Dividendy nad medián313364
Dohromady6464128
Vztah mezi výnosem z dividend na začátku roku a výnosem z akcií v dalších dvou letech
Dividendy pod medián171532
Dividendy nad medián151732
Dohromady323264
Vztah mezi hodnotou P/E na začátku roku a výnosem z akcií v daném roce
P/E pod medián323264
P/E nad medián 323264
Dohromady6464128
Vztah mezi hodnotou P/E na začátku roku a výnosem z akcií v dalších dvou letech
P/E pod medián191332
P/E nad medián131932
Dohromady323264
Zdroj: Statman, M. and Fisher, K. (2000): Cognitive Biases and Market Forecast, Jomal of Portfolio Management, Fall 2000
Poznámky: Mediánová hodnota P/E v letech 1872 až 1999 byla 13,6 %, mediánový výnos z akcií během jednoho roku byl 10,5 % a mediánový dividendový výnos byl 4,43 %.

Rozum proti pověře

Potvrzování je sice rozšířená, ale ne nepřekonatelná odchylka od racionality. Dokud nedochází ke kognitivní disonancii, dá se nahradit vhodným poradenstvím. Finanční poradce může klientovi prezentovat problémy vyplývající z možné existence potvrzování následujícími způsoby.

Začít lze tím, že se poukáže na existenci potvrzování u daného investora. Investorovi je třeba nejprve prezentovat informace, které potvrzují jeho názory, ale také ty, které je vyvracejí. Samotná existence rozdílných názorů neznamená, že investice byla v principu špatná. Důkazy pro i proti je třeba seřadit, porovnat a rozhodnout se, které jsou závažnější. Už samotný sběr údajů z různých zdrojů například pomůže překonat problémy plynoucí ze selektivního výběru informací.

Jakmile klient věří, že pro určité odvětví či investiční nástroj existuje nějaký trend, kterého lze využít v investičním rozhodování, je vhodné ho analyzovat. Existenci trendu je třeba potvrdit na dostatečně dlouhém období, na statisticky významné úrovni a také pro jiná odvětví a finanční nástroje.

Vybrané odchylky od racionálního rozhodování

Vliv módní tendence
Tendence slepě následovat rozhodnutí ostatních. Toto chování bývá často přirovnáváno k chování stáda (tzv. státní chování). V rámci investování na akciových trzích lze takové chování pozorovat před obratem trendu. I když neexistují informace, které by vedly k potvrzení růstu, investoři stále nakupují již nadhodnocené akcie jen proto, že nakupují i ostatní.

Profesní deformace
Tendence hodnotit pouze z profesionálního hlediska při současném opomenutí hodnocení dané věci či situace ze širšího pohledu. Tato tendence se někdy označuje jako profesní slepota, tedy neschopnost vyhodnocení situace z více možných hledisek.

Dojem bohatství
Tendence lidí zvyšovat hodnotu něčeho, co sami vlastní. V oblasti investování se může jednat o tendenci přisuzovat drženým cenným papírům či jiným hmotným aktivům vyšší hodnotu, než skutečně mají.

Iluze kontroly
Lidé věří, že dokážou řídit nebo alespoň ovlivnit průběh či konečný výsledek věci, který ale ve skutečnosti ovlivnit nemohou.

Ponákupní racionalizace
Snaha přesvědčit sám sebe pomocí racionálních argumentů, že koupě byla výhodná. V praxi se jedná o klasické potvrzení nákupu za výhodnou cenu. Tato tendence se může vyskytovat při odhadování dna akciového trhu a časování vhodného okamžiku nákupu. Po nákupu se investor pomocí racionálních argumentů ujišťuje, že nákupní cena již nemohla být výhodnější.

Zdánlivě bezpečná nečinnost
Tendence hodnotit činnost, která se ukázala jako špatná, hůře než nečinnost, která se ukázala stejně špatnou.

Orientace na výsledek
Sklon hodnotit rozhodnutí podle výsledku a ne podle okolností, za nichž bylo učiněno.

Článek byl převzat z časopisu FOND SHOP. Původně vyšel v časopise Investor.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

16. 10. 2009 | 10:21 | cedr

Well, P/E ve skutecnosti funguje jako velice dobrej indikator, ze se blizi bud velkej propad nebo velka rally. Problem toho pruzkumu je, ze porovnaval P/E a vynos, cili relativni velicinu. Ale P/E se musi brat absolutne....více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Bludný kruh chudoby, Tržní úroková míra, Movitý majetek, banky, psd2, daně, andrej babiš, start-up, pasivní, celní unie, Jan Maňák, odpis, menopauza, zanedbání povinné výživy, priority, část I., specifikace doplňků, výběr auta

1AX2171, 1AS4630, 1M31960, 4AJ9183, 4AT7794

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK