Spoření a inflace - jak reálně nepřijít o peníze
Ještě doporučujeme:
Technická analýza: Japonské umění, které Evropě unikalo 200 let
Občas je až s podivem, jak dlouho můžou Evropanům některé věci zůstat neznámé. Starou japonskou grafickou technickou analýzu – svíčkové grafy – neznali Evropané a Američané až do 90. let 20. století.
Vyzkoušejte nové grafy na akcie.penize.cz
Pro zvětšení klikněte na obrázek.
Nové grafy s technickou analýzou, svíčkovými a sloupcovými grafy můžete vyzkoušet na stránkách jednotlivých akcií na akcie.penize.cz. Například u akcie ČEZ.
Pro zvětšení klikněte na obrázek.
Více jak sto let po sjednocení Japonska se v roce 1724 narodil Munehisa Homma jako poslední syn do bohaté rodiny z města Sakata. Zde začal v 50. letech 18. století obchodovat s rýží a později rozjel obchodování i na hlavní rýžové burze v Osace. Homma byl úspěšným obchodníkem z několika důvodů. Jeho rodina kontrolovala rozsáhlá rýžová pole, takže měl dobrý přehled o tom, jaká bude pravděpodobně budoucí úroda. Navíc zvyšoval informační náskok i tím, že si zaznamenával údaje o počasí v průběhu roků.
Posledním krokem jeho analyzování byla psychologie obchodování , kdy se pokoušel pochopit historický vývoj cen na osacké burze, která byla založena již na konci 17. století. S těmito znalosti, když byl již dominantním obchodníkem i na této burze, se přesunul do dnešního Tokia, na jehož regionální burze prý dokázal vydělat ohromné jmění. Traduje se, že dokázal udělat sto úspěšných obchodů za sebou. „Jeho obchodní principy, jak je aplikoval na trhu s rýží, se vyvinuly ve svíčkovou metodiku, která se dnes používá v Japonsku,“ napsal Steve Nison, autor knihy o japonských svíčkových grafech, která poprvé vyšla v roce 1991.
Svíčkový graf zobrazuje pro zvolenou periodu, nejčastěji den, svíci, která vzniká složením čtyř hodnot. Minimální a maximální ceny a otevírací a zavírací ceny v průběhu dané periody. Oproti sloupcovému grafu se ale liší konstrukcí. Pokud cena akcie přes den vzrostla, otevírací cena byla níže než zavírací, je takzvané tělo svíce (tak je ho zobrazujeme na grafech na akcie.penize.cz) zelené, v opačném případě červené. Minimální a maximální cena se do grafů promítá jako „stín“ či „knot“. V případě, že otevírací či zavírací cena splývá s nějakým extrémem, nemá tato svíce knot. Může se stát, že stejná je otevírací a zavírací cena. Takovým svícím, které nemají žádné tělo, se říká „doji“.
Interpretace doji závisí i na tom, jaké má knoty. Obecně doji vypovídá o nerozhodnosti na trhu. Chvíli mají na vrch kupci, chvíli prodejci, ale za celý den se cena prakticky nezmění. Pokud se jedná o doji, která má tři ceny stejné – maximální, otevírací a zavírací – pojmenovává se vážka. Kromě nerozhodnosti má ale prý také býčí, tedy vzestupnou tendenci. Jak je vidět na obrázku, na vždy se další den musí odehrát podle toho, co říká svíčka. Existují i mnohá další neméně mystická pojmenování, na která se můžete podívat zde ( příloha: Typy japonských svíček – jak vypadají a co znamenají ).
Svíčkový graf má také, vzhledem k jeho podobnosti s grafem sloupcovým, stejnou analýzu mezer . Rozdíl je jen v pojmenování. Ve svíčkovém grafu jsou mezery okna, která se nezaplňují, ale uzavírají. Některé další analýzy je možné v tomto grafu provádět také, ale vzhledem k menší přehlednosti než při použití čárového grafu se používají zřídka.
