Jak řešit „riziko“ dlouhého věku

Roman Stuchlík | rubrika: Jak na to | 15. 4. 2008 | 3 komentáře
Jak řešit „riziko“ dlouhého věku
Řízení finančního majetku v době, kdy si člověk chce vybírat naspořené peníze na stáří, se stalo vyhledávanou službou. Variabilní doživotní anuity byly dlouho zatracovány pro vysokou nákladovost. Nyní se hlásí o slovo.

Řízení soukromého investičního majetku v distribuční fázi (tj. klientům v důchodu) se stává stále žádanější službou. Investiční poradci musí reagovat. Akademici prestižních univerzit i týmy analytiků prestižních správců majetku propočítávají různé strategie zajištění soukromého, doživotního, stabilního, reálného příjmu a snaží se odhadnout úrovně rizika u jednotlivých strategií.

Geograficky se potřeba řízení soukromého investičního portfolia v distribuční fázi nejvíc vyskytuje v zemích s anglosaskou tradicí individualismu. S oslabováním sociálního státu se však potřeba poměrně rychle přesouvá i do kontinentální Evropy, kde byli obyvatelé zatím zvyklí na kolektivní zajišťování starobních důchodů státní mocí.

Nejjednodušší metodou řízení portfolia v distribuční fázi je tzv. pravidlo čtyř procent. Toto pravidlo radí seniorům zainvestovat portfolio z poloviny do dluhopisů a z poloviny do akcií, vybírat z něj každý rok 4 % původní sumy a výběry upravovat o inflaci. Za takových podmínek by mělo portfolio přežít majitele, tj. s vysokou pravděpodobností vydržet až do jeho smrti (více ve Jak dlouho vydrží úspory na stáří).

Jak dlouhý bude horizont?

Při řízení soukromého investičního portfolia v distribuční fázi pomocí pravidla čtyř procent nebo některé z jeho úprav dominují z investičních nástrojů otevřené podílové fondy (v poslední době stále častěji nahrazované indexovými fondy typu ETF). Přestože analytici propočítávají riziko pomocí stále složitějších modelů, naráží na stále stejný problém – šedesátiletý člověk neví, kdy zemře. Může to být za rok nebo také za 45 let. Jak dlouho se bude rozpouštět jeho našetřená finanční rezerva? Nezbývá, než počítat pro jistotu s velmi dlouhou periodou kolem 40 let.

O předpokládaném věku dožití jednotlivců právě vstupujících do důchodového věku v ČR informuje graf 1. Každý si může zjistit, s jakou pravděpodobností se dožije jakého věku (podle aktuálních úmrtnostních tabulek). To ale investičnímu poradci při řízení investičního portfolia konkrétního klienta v distribuční fázi příliš nepomůže. Musí počítat s variantou, že klient je dlouhověký, jinak by mu portfolio mohlo „vyschnout“ dřív než zemře.

Pravděpodobnost dožití určitého věku

Fixní anuity: a co inflace?

Nejistotu ohledně věku dožití konkrétního člověka se snaží řešit tzv. doživotní anuity. Již několik desítek let existují fixní doživotní anuity. Emitenti doživotních anuit jsou silné finanční instituce, zpravidla pojišťovny. Popsat doživotní fixní anuitu lze zhruba takto: Klient vloží do pojišťovny určitou sumu peněz a pojišťovna se zavazuje vyplácet mu například 8 % z vložené sumy ročně až do konce jeho života. Výše vyplácené roční sumy závisí na věku, pohlaví a zdravotním stavu klienta, na regionu, v němž žije, na aktuální úrokové míře na středním a dlouhém konci výnosové křivky, na předpokládaných (generačních) úmrtnostních tabulkách a dalších faktorech.

Fixní doživotní anuita dává klientovi velkou výhodu v tom, že zcela eliminuje „riziko“ dlouhověkosti. Emitent doživotní anuity (pojišťovna) pracuje s velkými čísly (velkým počtem klientů). Ti se dožijí nějakého odhadovaného průměrného věku. Pojišťovna například předpokládá, že skupina šedesátiletých mužů má před sebou v průměru 18,5 let života (což je případ současné ČR). Roční dávky může rozpočítat na 18,5 roku a ne na 40 let, jak by to bylo potřeba v individuálních případech. Ti, kteří zemřou dříve „zaplatí“ dávky těm, kteří zemřou později.

Výhodou fixní anuity v popsané nejjednodušší formě je transparentnost. Klient přesně ví, co kupuje a kolik ho to stojí. Existují tři základní způsoby výplaty. První již byla zmíněna, a to do konce života pojištěného. Druhým způsobem je do konce života pojištěného nebo konce života manžela (manželky). Výplata bude pokračovat, dokud nebudou oba po smrti. Třetím způsobem je výplata do konce života pojištěného nebo konce života manžela (manželky), avšak minimálně určitý počet let. Pokud by oba náhle zemřeli, například při nehodě, bude výplata pokračovat, a to dědicům po stanovený zbývající počet let. Čím více dodatků na prodlužování výplaty i po smrti pojištěného, tím menší pravidelná výplata.

S fixní doživotní výplatou je spojena zásadní nevýhoda, kterou je riziko inflace. Reálná kupní síla vyplácených dávek v čase klesá. V případě několika po sobě jdoucích let zvýšené inflace (například 10 % ročně) může reálná kupní síla dávek klesnout dosti podstatně. To je hlavní důvod, proč finanční poradci fixní doživotní anuitu v popsané nejjednodušší formě nedoporučují a raději konstruují portfolio z otevřených podílových fondů, z něhož investor pravidelně vybírá podle pravidla čtyř procent. Nelze při tom sice propočítat výši výběrů na průměrnou dobu dožití, musí se počítat s maximální, ale zato chrání před inflací a umožňuje podílet se na výkonnosti akciového trhu.

Poměrně velkou nevýhodou anuit obecně je i riziko emitenta. Investor musí věřit, že svěřil peníze instituci, která nezkrachuje. Při řízení soukromého investičního portfolia v distribuční fázi pomocí otevřených podílových fondů je kreditní riziko eliminováno. Majetek ve fondu je oddělen od majetku správce fondu.

Nevýhodu inflačního rizika se snaží odstranit varianta doživotní anuity, která výši pravidelné doživotní výplaty každoročně upravuje o oficiální inflaci. Tento typ je poměrně nový a nabídka na trhu (USA, západní Evropa) omezená. Investiční poradci si podle odborné literatury stěžují na vysokou cenu, resp. nízkou počáteční výplatu, u těchto anuit. Při zvažování plusů a mínusů vychází zpravidla lépe portfolio podílových fondů s řízenými výběry zvyšovanými o inflaci (pravidlo čtyř procent).

Variabilní: a co náklady?

Další nevýhoda fixních anuit, a to prosté i s výplatou pravidelně zvyšovanou o inflaci, spočívající v tom, že investor se nepodílí po řadu let či desetiletí na výkonnosti akciového trhu, je zásadní. Tuto nevýhodu odstraňují tzv. variabilní doživotní anuity. Silné prodeje mají například v USA variabilní anuity s doživotní garantovanou výplatou. Fungují následovně. Investor vloží peníze do akciových fondů v nabídce pojišťovny a ta mu garantuje roční výplatu například 5 % z vložené počáteční částky do konce života. přičemž každých pět let dochází k revizi pravidelné výplaty. V případě, že si akciové trhy vedly dobře, výše výplaty je zvýšena a pod tuto výši již nemůže nikdy klesnout. Produkt chrání reálnou kupní sílu na dlouhých periodách nepřímo, prostřednictvím akciové složky.

Vůči popsanému investičnímu produktu se strhla vlna kritiky ze strany nezávislých investičních poradců. Důvodem je nízká transparentnost a vysoká nákladovost. Za prvé, ukazatel celkové nákladovosti, tzv. expense ratio, ve fondech pojišťovny zpravidla není známý a ostatní poplatky jsou také zamlžené. Za druhé, způsob participace investora na vývoji akciového trhu není jasný. Dochází ke zkreslování výnosového potenciálu při prodeji (misselling). Participace na výkonnosti akciových trhů nemůže být vzhledem ke garanci nulové poklesovosti výplat stoprocentní, je nějakým způsobem snížená. Zjistit jakým způsobem je snížená, není většinou jednoduché ani pro zkušené analytiky. To je hlavní důvod (vedle kreditního rizika), proč velká část nezávislých investičních poradců variabilní anuity nedoporučuje. Převládá názor, že jsou drahé. Nevýhoda vysokých a často skrytých nákladů převáží jejich jedinou výhodu – zprůměrování doby dožití na velkých číslech.

Strategie dvou kbelíků

Investiční seminář MONECO

Pozvánka na bezplatný investiční seminář pořádaný společností MONECO.

Mnoho investorů zajímá, jaký je současný investiční výhled a jak adekvátně přizpůsobit strategii. Na tyto otázky se Vám budeme snažit odpovědět v první části přednášky. Ve druhé části nezapomeneme na aktuálně diskutovanou problematiku, jak si vybudovat dostatečnou finanční rezervu na seniorská léta a které produkty jsou pro to nejvhodnější. Závěr semináře bude věnován diskuzi s širší investiční tématikou.

Seminář se koná: 24.04. v areálu golfového centra ERPET Praha, Strakonická 2860/4 od 17 do 19 hodin

PROGRAM SEMINÁŘE:

17:00 Zahájení
17:05 – 17:45 Aktuální výhled na trhy a investiční strategie
17:45 – 17:55 Přestávka s občerstvením
17:55 – 18:25 Vaše penze začíná již dnes!
18:25 – 18:45 Dotazy a odpovědi

Zájemci se mohou registrovat pomocí e-mailu na adrese ondrej.danek@moneco.cz, telefonicky 721 752 540, 541 219 737 telefonicky 721 752 540, 541 219 737 nebo vyplněním registračního formuláře.

Vedle velké skupiny odpůrců mají variabilní doživotní anuity také příznivce. Jedním z nich je Ty A. Bernicke, majitel finančně poradenské kanceláře ve Wisconsinu, který zveřejnil závěry svých analýz v odborném časopisu Journal of Financial Planning v srpnu loňského roku. Variabilní anuity mají podle něj „negativní stigma“, protože finanční poradci si myslí, že „výhody jsou zcela vymazány vyšší nákladovostí produktu“. Tento názor se snaží vyvrátit. Nezpochybňuje vyšší poplatky v porovnání s investicemi do otevřených podílových fondů. Podle jeho odhadu „ukousnou“ investorům dluhopisové fondy v průměru 0,90 % roční výkonnosti trhu a akciové fondy 1,20 % výkonnosti trhu, avšak v rámci variabilní anuity se musí investor připravit na to, že poplatky sníží na dlouhých periodách výkonnost investic na 2,50 % pod výkonnost trhu (benchmark fondu). Jedná se o průměrné výše nákladovostí, existují dražší fondy a levější variabilní anuity, upozorňuje Bernicke.

I přes více než dvojnásobnou nákladovost variabilních anuit v porovnání s přímou investicí do fondů doporučuje Bernicke investorům před důchodem vložit větší část našetřených peněz do variabilní anuity s doživotní garantovanou výplatou a menší část do portfolia otevřených podílových fondů. Celý vtip je podle Bernickeho v tom, že v případě variabilní anuity s doživotní garantovanou výplatou si může klient dovolit díky garanci minimální výplaty zainvestovat portfolio zcela do akcií. Nemusí držet, na rozdíl od přímých investic do podílových fondů, polovinu v dluhopisech. Větší expozice na akciový trh podle jeho propočtů způsobí i přes vyšší nákladovost produktu v konečném výsledku v průměru vyšší průběžné příjmy během distribuční fáze. Popsanému způsobu řízení portfolia v distribuční fázi říká strategie dvou kbelíků (two-bucket strategy). Menší část peněz umístěná do fondů má za úkol zvyšovat výplaty o inflaci. Popsaná metoda byla testována na datech 1926 až 2004. Metoda dvou kbelíků údajně vycházela v průměru o něco lépe než výběry z portfolia fondů pravidlem čtyř procent.

Článek vyšel v časopisu FOND SHOP 7/2008.

Jak naložíte s úsporami, které si na stáří vytvoříte? Podělte se o názor.

 

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+5
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 3 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Jak dlouho vydrží úspory na stáří

18. 1. 2008 | Roman Stuchlík, Igor Bielik | 15 komentářů

Jak dlouho vydrží úspory na stáří

Známé "pravidlo čtyř procent" říká: V seniorském věku držte polovinu portfolia v dluhopisech, polovinu v akciích. Čerpejte čtyři procenta původní sumy ročně a výběry zvyšujte o inflaci. celý článek

Do čeho investovat v roce 2008

28. 12. 2007 | Petr Čermák | 4 komentáře

Do čeho investovat v roce 2008

V roce 2008 si užijí lidé milující riziko. Ti ostatní mohou zvolit konzervativnější investiční strategie. Třeba investice do zajištěných fondů, dluhopisů či akcií firem, které vyplácejí... celý článek

Na čem závisí výše důchodu

8. 10. 2007 | Ludmila Řezníčková | 5 komentářů

Na čem závisí výše důchodu

Člověk, který neplatil v životě alespoň patnáct let důchodové pojištění, nebo nevykonával činnost, která by se do této doby mohla započítat, má smůlu. Důchod nedostane a bude závislý... celý článek

Nechoďte do důchodu!

27. 11. 2006 | Simona Ely Plischke | 1 komentář

Nechoďte do důchodu!

Přemýšleli jste již nad tím, jak se vyrovnáte se svým důchodem? I když by se to mohlo zdát, jednoduché to rozhodně není. Spíše naopak. Úspěšně zvládnout přechod z pracovního trhu na... celý článek

Nejvíc prodělá, kdo neinvestuje. Inflace mu zdaní úspory

23. 11. 2005 | Roman Stuchlík, Milan Šmíd | 1 komentář

Nejvíc prodělá, kdo neinvestuje. Inflace mu zdaní úspory

Za posledních deset let "ukradla" inflace českým občanům 35 % neinvestovaných úspor. Obrana proti tomuto "zloději" je jediná – investovat. Přinášíme výpočty reálného zhodnocení v jednotlivých... celý článek

Partners Financial Services