Zlato je předražené, přesto zájem o něj roste

V Americe znovu výrazně klesly úrokové sazby, dolar sice na chvíli posílil, jeho oslabování se však čeká dál. A přesto cena zlata spadla. Na první pohled to zní nelogicky. Investoři a spekulanti už několik měsíců nakupují zlato a ženou tak jeho cenu na rekordní hodnoty právě z obavy, že dolar bude kvůli klesajícím úrokovým sazbám čím dál slabší. Přesto má středeční největší jednodenní zlevnění zlata od roku 2006 celkem jednoduché vysvětlení.

Trh čekal, že americká centrální banka FED sníží hlavní úrokové sazby o jeden procentní bod. Investoři proto do cen zlata toto očekávání promítli a poslali jeho cenu na začátku týdne nad tisíc dolarů za trojskou unci. Jenže FED jim udělal čáru přes rozpočet, když úroky snížil jen o tři čtvrtiny procentního bodu. „Proto muselo zlato tak náhle zlevnit,“ řekl agentuře Bloomberg Joel Crane z Deutsche Bank.

Nicméně tato epizoda je nejspíš pouze drobným škobrtnutím na stoupající cestě zlata po finančních trzích. Nic z toho, co dosud hnalo drahý kov vzhůru, zatím nepominulo. Dolar je pořád slabý. Inflace nejen v Americe neklesá. Nejistota ohledně osudu americké ekonomiky a krize na finančních trzích je stále velká.

„Dokud bude dolar slábnout, bude růst poptávka po zlatě a s tím i jeho cena,“ vysvětluje Petr Sklenář, hlavní ekonom Atlantik FT. Díky zlatu totiž dolary investorů neztrácí hodnotu. Spíše naopak, od začátku roku oslabil dolar vůči euru zhruba o šest procent, zatímco cena zlata vzrostla o více než 18 procent. Takže kdo v lednu za padající dolar nakoupil zlato, vydělal na tom, i kdyby svou investici dnes převedl zpět do dolarů.

Čeká se, že americká měna bude i přes středeční posílení vůči hlavním světovým měnám dál oslabovat. Analytici očekávají, že americký FED bude ve snižování úrokových sazeb pokračovat, což bude snižovat výnosnost dolarových aktiv a poptávku po nich. Do konce roku by mohly spadnout pod dvě procenta, odhadují finanční trhy. To dál srazí i hodnotu dolaru. „Obrat by mohl přijít nejspíš koncem roku či v polovině roku 2009,“ odhaduje Matthew Turner z londýnské společnosti Virtual Metals.

Objektivní důvody pro zdražování zlata v poslední době neexistují. Většina analytiků soudí, že nabídka a poptávka po fyzickém zlatě je zhruba v rovnováze. Navíc v Americe a Evropě klesá zájem o zlaté šperky kvůli jejich vysoké ceně. To částečně vyrovnává větší hlad po zlatých ozdobách v bohatnoucích asijských státech.

Na historická maxima ženou zlato spekulanti a investoři, jako třeba hedgeové fondy či banky. Lze to vyčíst například z počtu kontraktů futures, které se obchodují na newyorské komoditní burze NYMEX. Čisté pozice investorů dlouhodobě rostou. To znamená, že spekulují na další zvyšování ceny zlata. Nyní navyšují běžnou poptávku spotřebitelů fyzického zlata o zhruba sedmdesát tun drahého kovu, což jsou necelá tři procenta roční světové produkce.

Mezi významné hráče se zařazují arabské či ruské státní fondy, které potřebují ochránit před znehodnocením dolarové příjmy z prodeje ropy. „Není vyloučené, že za značnou část těchto peněz nakupují právě zlato,“ říká Sklenář. Do hry vstupují i některé centrální banky, zejména z Asie, kterým slábnoucí dolar výrazně znehodnocuje devizové rezervy. „Pár bank už naznačilo, že za dolary raději koupí do svých rezerv zlato,“ tvrdí Frederic Panizzutti z ženevské firmy MKS Finance.

K nim se přidávají i samotní producenti zlata. Ti nyní ve velkém ruší staré kontrakty, prostřednictvím nichž prodávali dosud nevytěžené zlato za předem sjednané ceny. Ty jsou podstatně nižší, než za kolik se žlutý kov obchoduje dnes. Rušení kontraktů přitom znamená, že na finančních trzích kupují toto dříve prodané zlato zpět a zvyšují už tak vysokou poptávku a cenu.

Nynější zlatá horečka začíná připomínat bublinu, která nedávno praskla třeba na americkém nemovitostním trhu. Podle odhadů Johna Reada z investiční banky UBS bylo zlato už na úrovni 870 dolarů za unci předražené o 150 a 200 dolarů. Dnes se přitom obchoduje kolem 950 dolarů a jedna unce s dodáním na konci roku se nyní v New Yorku prodává za 980 dolarů. Ještě v pondělí to bylo skoro 1 100 dolarů.

Kdy bublina praskne, je podle analytiků velmi těžké předpovědět. Bude záležet, jak se bude dařit americké ekonomice. Ta by se podle většiny z nich měla začít zotavovat ve druhé polovině letošního roku. „Poslední takto výrazná zlatá bublina trvala sedm let od roku 1973 do roku 1980, kdy zlato zdražilo z 65 na 850 dolarů. Pak přišlo dvacet let, během něhož se zlato pohybovalo kolem 250 dolarů za unci. Finanční historie se přitom často opakuje,“ naznačuje Jeffrey Rhoes z INTL Commodities, kam až by zlato mohlo spadnout. A tajemně dodává, že i nynější býčí hon na zlato se letos přehoupl do svého sedmého roku.

Kam až se vyšplhá cena zlata na světových trzích? Koupili byste ještě cenné papíry navázané na zlato? Podělte se o názor.