Šéf české pobočky Saxo Bank Pavel Drahotský má jasno. Pokud se Češi nezačnou o svoje finance aktivně starat a zároveň se v téhle oblasti nebudou vzdělávat, bude je život jen vláčet. „Bohatí lidé jsou bohatí i kvůli tomu, že jsou ochotní na sobě neustále pracovat. Jsou schopní sledovat nejnovější trendy a dění, učit se nové věci. Přece si nemyslíte, že vyjdete z vysoké školy a dalších čtyřicet let budete bez problémů fungovat bez toho, abyste musel aktivně vstřebávat nové informace a poznatky. Moje účetní se před lety taky domnívala, že se jí vyhnou počítače a že bude svou práci zvládat jen s papírem a tužkou. Výsledkem je to, že paní účetní už nedělá účetní. Nahradili ji jiní, kteří se nezastavili v čase,“ říká s vážným výrazem jinak usměvavý osmatřicátník.
Když se spolu bavíme o vývoji na finančních trzích, o vyhlídkách jednotlivých ekonomik a firem, všechno se snaží hned demonstrovat na on-line grafech. Zapáleně gestikuluje a tvrdí, že základ všeho je pochopit souvislosti a zákonitosti trhů. Konkrétní investice mi pak ukazuje přímo na svém traderském účtu. A nutno dodat, že v tomhle případě kovářova kobyla bosa nechodí. „Akciové trhy už šest let v kuse rostou. Ale nejde o zdravý růst. Ekonomiku uměle stimulují centrální banky. Investoři to cítí, jsou z toho dost nervózní a zkracují investiční horizont. Z mnoha z nich se pak stávají tradeři, kteří obchodují v horizontu týdnů, dnů nebo i hodin,“ vysvětluje Pavel Drahotský.
V roce 2004 začal pracovat v Citibank, kde měl na starost prodej investičních nástrojů včetně spolupráce s třetími stranami. Americkou banku opustil na konci roku 2011 v pozici viceprezidenta a ředitele investičních produktů. Poté se soukromě věnoval wealth managementu a v čele Saxo Bank stojí od června 2014. Titul MBA získal na barcelonském ESMA. Ve volném čase se věnuje myslivosti a rychlým lodím. Je ženatý a má syna.
Máte pocit, že už Češi přicházejí investování na chuť?
Češi jsou pořád hodně konzervativní. To se nezmění jako mávnutím kouzelného proutku. Nějakou dobu to potrvá. Jednoznačně ale přibývá lidí, kteří berou správu peněz do svých vlastních rukou. Pochopili, že na pobočce v bance jsou jim schopni nacpat úplně cokoli. Osvěta jde také ruku v ruce s rozvojem technologických inovací. V tomhle ohledu jsme mezi špičkou Evropy.
Drtivá většina lidí si tu ale stejně úspory nechá v bance. Chce jistotu, že má pojištěný vklad a že jim v ekonomicky horších časech nebude z účtu ubývat, alespoň tedy na první pohled…
Ano, člověk se může nechat slepě vláčet a pak být na konci života zklamný, že mu jeho úspory nestačí. Jestli se někdo domnívá, že si jen odkládáním peněz na spořicí produkt v bance našetří na důchod, tak je naivní. Na kolik měsíců nebo let vám to pak v důchodu vystačí? Zhodnocení přes bankovní depozita dlouhodobě nepokryje inflaci. A to jsme ještě nevstoupili do eurozóny. Zeptejte se Slováků, jak jim přijetí eura zredukovalo kupní sílu úspor.
Opravdu si ale myslím, že se bude čím dál víc lidí o svoje peníze zajímat. A díky tomu začne vysychat rybníček klasickým kamenným bankám. Nemá cenu u nich na účtu držet víc peněz než na placení složenek. Všechno ostatní je zbytečné plýtvání, kvůli kterému vám bude ujíždět vlak.
Jasně, nachystat se na stáří. To je: Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty. To bude asi tak nejjistější.
Ale k tomu pořád investovat a šetřit!
Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat:
Určitě ale nečekáte, že se klasičtí bankovní klienti hromadně zvednou a budou obchodovat na vašich investičních platformách.
To je mi jasné. Cílíme na lidi kolem čtyřicítky a výš, kteří mají peníze a také čas, aby se vzdělávali. Rádi bychom naopak odradili ty, kteří by to měli jako gambling. Nechceme, aby u nás lidi se svými posledními penězi zoufale zkoušeli, jestli jim náhodou nevyjde nějaký riskantní obchod. Velká část našich klientů jsou bývalí obchodníci s cennými papíry nebo bývalí tradeři v bankách.
Pro obchodování na svých platformách jste zavedli poměrně vysoký vstupní limit ve výši deseti tisíc dolarů. Proč?
Kvůli tomu, aby lidé k obchodování přistupovali vážně. Musíte se na to podívat racionálně. Má smysl obchodovat pár akcií nějaké společnosti? Musíte počítat s fixními poplatky a především s cenou vašeho času. Když nakoupíte akcie za dva a půl tisíce korun a po roce vám vyrostou o deset procent, tak je to sice fajn, ale člověk na tom vydělal dvě stě padesát korun. Pro seriózní obchodování mi ale moc nedává smysl dělat jednotlivé transakce pod tisíc dolarů.
Je trading vůbec vhodný pro začátečníky? Neskončí to v jejich případě právě tím, že se svými penězi budou hrát jako v kasinu?
Trading je vhodný i pro začátečníky, jen je důležitá obezřetnost. Je to podobné jako když se učíte cizí jazyk, plavat, nebo jezdit na kole. Když budete moc zbrklí nebo na vás bude někdo příliš tlačit, tak z toho budete mít životní fobii. Ideální je zkoušet všechno pomalu, postupně se učit, sledovat, jak na různé situace reagují finanční trhy. Člověk si může ze začátku v reálném obchodování nakoupit pár akcií, dluhopisů a komodit. V demoverzi si pak zkoušet forex, burzovně obchodované fondy, deriváty a další. Důležité je začít chápat zákonitosti a souvislosti, které se pak dají využít při skutečném investování. Pokud klient ani po delší době nepochopí, jak tyhle investice fungují, tak je samozřejmě není vhodné zařazovat do portfolia.
Láká vás burzovní spekulace? Jste dobrodružná povaha a máte dost peněz na hraní? Zvažte zemědělské komodity. Jejich ceny jsou nejníž za posledních šest let a některé ukazatele prý věští na příští rok hurikány – nejsilnější El Niño od roku 1998. To by mohlo zamávat s úrodou v USA, Austrálii, Brazílii a celé jihovýchodní Asii. Pak by ceny některých komodit letěly nahoru jak raketa.
Můžete uvést nějaký příklad, jak si člověk při tradingu zkouší zákonitosti trhu?
Vezměme si třeba komodity. Například kukuřici, které teď sám hodně věřím. Z médií víte, že posledních několik let dochází k historicky největšímu osevu plochy kukuřicí. Také byly statisticky nejvyšší sklizně z jednoho hektaru. Výhodou je, že na komodity nemá tištění peněz velký vliv. Vědci tvrdí, že je teď nejvyšší pravděpodobnost přírodních extrémů způsobených El Niñem. Zatím to ještě není patrné, ale až bude sklizeno, tak začnou překupníci pracovat s cenou a je dost pravděpodobné, že vyletí nahoru. Za dva měsíce pak můžete vidět stejné zhodnocení jako za třicet let na spořicím účtu s výnosem jedno procento.
Člověk ale musí počítat i s tím, že můžou přijít neočekávané výrazné ztráty. To není pro dlouhodobé zajišťování moc komfortní pozice. Stačí se podívat na situaci, která nastala poté, co na začátku roku skokově posílil švýcarský frank. A řada vašich klientů přišla o velké peníze…
A spousta jich naopak hodně vydělala, ale o tom se už nepíše. Při obchodování s měnami, navíc přes páku, musíte počítat s rizikem. Nikdo sice netušil, že švýcarská centrální banka udělá takhle nestandardní věc, ale jednou za čas k takovým situacím zkrátka dochází a některé klienty to pak bolí. Řízení rizika vlastního portfolia je jednou ze základních dovedností, kterou je nutné si osvojit, nejen pro trading.
Kurzy dalších měn hledejte na Peníze.cz, kromě měn obvyklých zde najdete i kurzy měn exotičtějších
Vy jste ale byli ze všech zdejších brokerů vůči svým klientům nejtvrdší a zpětně jste jim ještě dokonce dopočítávali další ztráty. Nekazí vám to zbytečně pověst?
Neřekl bych, že nejtvrdší, ale nejobjektivnější. Bohužel investorů, kteří spekulativně využívali švýcarský frank, bylo hodně, takže těžko mohl někdo čekat, že za ně jejich nečekanou ztrátu budeme sami hradit. Snažili jsme se všem vyjít vstříc a domluvit s nimi individuální splátkový kalendář, neboť jsme jen dočasně profinancovali jejich vlastní ztráty. Jak by k tomu přišla druhá strana obchodu, které bychom nevyplatili její zisk?
Někteří klienti se s vámi budou přesto soudit…
Je to možné, ale toho se neobávám. Náš hlavní regulátor, dánská FSA, nám dal zapravdu a uznal, že jsme profesně nepochybili, takže z našeho pohledu není co řešit.
Pojďme přejít k ekonomickým tématům. Podaří se Evropě vymanit z hospodářské stagnace?
Domnívám se, že západní Evropu čeká osud japonské ekonomiky. Je tady spousta podobných paralel – především stejné demografické problémy, jako měli Japonci před pětadvaceti lety. Stárnoucí a velmi bohatá populace je saturovaná. Volné prostředky už neinvestuje do vlastní ekonomiky, ale do zahraničí, kde jsou zajímavější růstové příležitosti.
Také tvrdíte, že v Evropě po krizi neproběhl dostatečný ozdravný proces.
Ano, zejména co se týče nemovitostí. Ty v Americe propadly o desítky procent. Ekonomika se tam pak ale odrazila ode dna. My tady pořád podivně levitujeme. V Evropě jsme viděli pokles cen nemovitostí sotva o deset až patnáct procent. Realita je teď taková, že tu mají banky v zástavě propadlou spoustu administrativních budov a developerských bytových projektů. Jejich cenu ale nechtějí nechat výrazně klesnout, protože by hrozily problémy na hypotečním trhu. Je to stejné, jako kdybyste otevřenou zlomeninu nastříkal septonexem a zavázal obvazem. Rána nekrvácí, ale nevíte, co všechno ještě hrozí. A všichni se jen modlí, aby to nějak srostlo.
A jaké jsou podle vás vyhlídky čínské ekonomiky, která byla letos také ve středu pozornosti? Skrývá ještě hodně kostlivců ve skříni?
K čínské ekonomice jsem obecně skeptický, protože je pořád centrálně plánovaná. Když se strana a vláda pro něco rozhodne, tak to prostě udělá, i když to není ekonomicky zdravé.
Na druhou stranu teď přichází celkem zásadní změna – konec politiky jednoho dítěte. Tím se Číně otevírá obrovský potenciál. Pro jejich ekonomiku to bude neuvěřitelný stimul. Postupně se budou stavět nové školy, domy, bude se rozvíjet infrastruktura. Peníze navíc zůstanou v domácí ekonomice. Těžko si ale brát příklad z čínského sociálního inženýrství…
Samozřejmě se to tady nedá replikovat. Politika jednoho dítěte byla hodně nebezpečná a mohlo to skončit velkým demografickým fiaskem. I tak se musí Západ připravit na příliv mladých čínských mužů, kteří jsou nesmírně motivovaní k tomu vymanit se z masy. Makají na sobě, mají diplomy z amerických škol, jsou neskutečně pracovití a cílevědomí. Až se tihle chlapci vydají do Evropy, tak jim nebudeme stačit.
To samé Indie. Demograficky velmi mladý stát. Spousta Indů hladových po úspěchu se rozjela do světa. Část z nich se pak vrátí s kapitálem domů a s nízkými náklady budou schopní vybudovat podnikatelská impéria. Bollywood je jen začátek, počkejte si na indické Silicon Valley. Pokud nebudou Evropané hloupí a nakoupí tamější aktiva, tak jim růst tohoto regionu vydělá na důchody.
Nedávno jste v naší anketě Očima expertů zmiňoval jako zajímavou investiční příležitost i velké banky v Rusku a Latinské Americe. Proč? Zrovna tyhle země teď přece nevypadají příliš zdravě…
V Rusku i Brazílii platí, že některé firmy jsou tak velké a důležité, že je prostě nelze nachat padnout. Jejich kolaps a následná sanace by ohrozily celé hospodářství, protože spousta lidí a firem přijde o kapitál. Nedávno jsme takový experiment viděli na Lehman Brothers. Možná by jim stačilo také 25 miliard dolarů státní a politické podpory, jako dostaly ostatní velké banky, a Spojené státy by nemusely vydávat přes 800 miliard na kvantitativní uvolňování.
Máte pravdu, že v Rusku se teď peníze netisknou, je pod hospodářským embargem, cena ropy je nízko. Stačí ale, aby se to v jednom z těchto bodů začalo obracet a první peníze, které do této ekonomiky poputují, protečou přes největší banky. Možná to nějakou dobu potrvá, ale jsem přesvědčený, že to přijde. Podobná situace je i v Brazílii.
A co politické riziko? Zvlášť Vladimír Putin dokáže být ve svých krocích dost nevypočítavý.
S politickým rizikem musíte počítat všude. Samozřejmě, že Vladimir Vladimirovič může přijít a ztrestat západní investory tím, že naředí akcie polostátních firem a jejich cena půjde skokově dolů. Určité riziko ale patří ke všem investicím, u kterých se dá dosáhnout atraktivního výnosu.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 12. 2015 9:06, D
Na investice mě již po zkušenostech nikdo nenaláká. Akorát se na nich živí řada lehkoživků, jako tento pán. To pořád, jak vaše investice poroste a výsledek je, že jste rád po letech investování, že máte to, co jste tam dal na začátku. Navíc se pak k penězům ani nemůžete dostat. Pořád mě s investicemi někdo otravuje, ale jak říkám, nikdy více.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
6. 12. 2015 21:36, Kubik
Tak začínat obchodovat s 50000 Kč je nesmysl, navíc mluvili o limitu 10000 USD. Poplatky jsou proti pohybům ceny futures kontraktů poměrně malé. Nezatracoval bych to takto jednoznačně, záleží na tom kolik kdo obchoduje a jakou má strategii a tam musí započítat veškeré náklady. samozřejmě psychologie u toho hraje velice významnou roli. Také je třeba podotknout, že futures mají svůj hluboký smysl a nezastupitelnou roli v ekonomice. POkud třeba někdo ví, že bude vydělávat příštích deset let v EUR, ale bude nakonec tyto peníze ať už průběžně nebo najednou převádět na CZK, tak se může pojistit proti posílení CZK právě shortováním na měnový pár EUR/CZK. Bohužel spousta hráčů to nepoužívá na budoucí zajištění, ale snaží se vydělat na pohybu cen komodit apod.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (29 komentářů) příspěvků.