Superlevné indexové fondy v ČR chybí

Spor ohledně pasivního a aktivního investování nebyl doposud vyřešen ani v statistické, ani v teoretické rovině, přestože různé studie a analýzy na toto téma přibývají každým rokem. Řady investorů a správců majetku, kteří dávají přednost levným pasivním produktům, však rostou.

Tzv. indexové fondy pro běžné investory existují už od 70. let 20. století. Jejich cílem je kopírovat daný index co nejpřesněji a co nejlevněji. Snaží se mít nízký ukazatel tracking error a nízký manažerský poplatek. Podle zastánců pasivního investování jsou to dva hlavní faktory, které přinesou investorům v dlouhém horizontu největší výkonnost.

V USA je podle publikace ICI Fact Book 2007 investováno v indexových fondech 12 % majetku celkově investovaného v akciových fondech. Nejznámější značkou indexových podílových fondů je Vanguard, který je také leaderem ve snižování nákladovosti investičních produktů. Nejlevnější indexový fond - Vanguard 500, který kopíruje index S&P 500 (profil, názory) - účtuje běžným investorům s nízkými vklady manažerský poplatek jen 0,18 % ročně. Ostatní indexové fondy z dílny Vanguard stojí investory od 0,2 % do 0,4 % z hodnoty majetku ročně. Tím se superlevné otevřené podílové fondy kopírující index, tzv. indexové fondy, dostaly nákladovostí před většinu exchange traded funds (ETF). Přitom mají oproti ETF výhodu v tom, že reinvestují dividendy.

V Evropě se investičním společnostem do vytváření levných indexových fondů zatím moc nechce. Leader typu Vanguard tady chybí. Indexové fondy v nabídce evropských investičních společností sice existují, ale jsou spíše trpěny na okraji zájmu poskytovatelů produktů. Nejsou aktivně nabízeny. Navíc jsou v porovnání s americkou superlevnou první ligou poměrně drahé.

Indexové fondy má v Česku v nabídce zatím jen KBC

Tuzemský investor nemá na výběr příliš mnoho indexových fondů. Jediná investiční společnost poskytující v České republice relativně širší nabídku "indexovek" je KBC (profil, názory) se svojí řadou KBC Index Fund (profil, názory). V současné době lze v ČSOB (profil, názory), investovat do šesti indexových akciových fondů KBC.

KBC Index Fund Euroland (profil, názory) kopíruje akciový index Dow Jones Euro Stoxx 50 (profil, názory). Index je složený z akcií 50 velkých firem obchodovaných na burzách v zemích eurozóny. Manažerský poplatek 0,6 % ročně by se mohl zdát vysoký, porovnáme-li jej s nejlevnějšími existujícími indexovými fondy nebo ETF. Na druhou stranu, manažerský poplatek většiny akciových fondů nabízených v ČR se pohybuje kolem 1,5 % a jen část z nich na něj aktivní správou vydělá. Jak se poplatek za správu a další náklady související s fungováním fondu KBC Index Fund Euroland projevují na výkonnosti fondu v porovnání s výkonností benchmarku, ukazuje graf 1.

Expozici na akcie velkých firem z eurozóny lze získat i pomocí fondu KBC Index Fund Euronext 100 (profil, názory), který replikuje stejnojmenný index. Na rozdíl od předcházejícího zmíněného indexu (fondu) v něm chybí Německo a převažuje Francie (60 %).

KBC Index Fund Europe (profil, názory) je regionálně širší než předchozí dva fondy. Zahrnuje i Velkou Británii (30 %) a Švýcarsko (10 %).

KBC Index Fund USA (profil, názory) kopíruje index S&P 500. Index je složen z akcií 500 velkých amerických firem. Jeho relativní výkonnost vůči indexu za posledních 5 let ukazuje graf 2. Vnímavějším pozorovatelům je na první pohled divné, jak může být výkonnost fondu za 5 let o 6 % nižší než výkonnost indexu, když roční manažerský poplatek činí jen 0,7 % (5 × 0,7 = 3,5). Důvodů je několik. Zmíníme čtyři hlavní. Za prvé, manažerský poplatek je jen část celkových nákladů na fungování fondu. Investiční společnost strhává i jiné poplatky nad rámec ročního manažerského poplatku. TER (total expense ratio) bývá u většiny podílových fondů o několik desetin procenta vyšší než deklarovaný manažerský poplatek. Navíc ani TER ještě neobsahuje všechny náklady, které investorům "ukusují" z výkonnosti. Za druhé, portfolio fondu není každou minutu přesnou kopií složení indexu. Technicky to není možné. Navíc, kdyby se o to portfolio manažer fondu snažil, výrazně by zvýšil náklady na obchodování. Existuje několik základních způsobů tzv. replikace ("kopírování") indexů. Vždy se ale jedná jen o přiblížení se složení indexu. Třetím důvodem jsou přítoky a odtoky peněz do portfolia fondu a tím i určité procento hotovosti v portfoliu. Čtvrtým důvodem jsou dividendy. Total return indexy předpokládají okamžité reinvestování vyplacených dividend. V praxi převod peněz a nákup nových podílů nějaký čas trvá.

Ještě výraznější podvýkonnost vůči benchmarku vidíme u fondu KBC Index Fund World (profil, názory) (graf 3). Po 5 letech je 7 % pod indexem. Jedním z důvodů je také skutečnost, že replikovat index složený z několika set akciových titulů obchodovaných na různých světových burzách a v mnoha měnách je složitější, než replikovat index složený z několika akciových titulů, obchodovaných na jedné burze a v jedné měně. Svoji roli hraje také likvidita jednotlivých titulů. Méně likvidní tituly dělají portfolio manažerům indexových fondů potíže - zvyšují náklady i tracking error.

Nabídku indexových fondů KBC uzavírá KBC Index Fund Japan (profil, názory). Zastánci indexového investování mohou s pomocí KBC dostat do portfolia všechny hlavní akciové trhy (Evropu, USA, Japonsko) i všechny dohromady (svět). Sympatická je minimální výše vstupní investice 500 CZK. Vedle automatického reinvestování dividend je to další výrazná výhoda v porovnání s ETF. I když je pravda, že správcovské poplatky v ETF na hlavní zmíněné trhy se pohybují mezi 0,2 % a 0,5 %.

V ČSOB lze investovat i do fondů EMIF. V nabídce je mimo jiné i 13 indexových fondů na národní akciové trhy jednotlivých západoevropských zemí. Na indexové fondy jsou ale poměrně drahé. Roční manažerský poplatek 1,15 % nikoho neoslní. Vyšší správcovský poplatek se projevuje na výkonnosti fondů. Příkladem je EMIF UK Index Plus (profil, názory) (graf 4). Za 5 let je víc než 10 % pod indexem. Pořád ale lepší, než certifikát navázaný na cenový index.

Po jednom fondu na Ameriku také u SGAM a HSBC

ČSOB není v nabídce indexových fondů v ČR zcela osamocena. Expozici na americký akciový trh lze získat ještě pomocí dalších dvou indexových fondů - od SGAM (profil, názory) a HSBC (profil, názory).

SGAM Fund Index US (profil, názory) lze pořídit na pobočkách Komerční banky (profil, názory). Existuje v dolarové a eurové třídě. Nejedná se však o měnové zajišťování do eura. Třída tohoto fondu měnově zajištěná do eura existuje, ale není licencovaná pro prodej v ČR. Podkladovým indexem je S&P 500. SGAM má v ČR licencovány k prodeji ještě indexové fondy SGAM Fund Index Euroland (profil, názory) a SGAM Fund Index Japan (profil, názory), ale ty zatím nejsou přes pobočky Komerční banky běžně prodávány.

HSBC US Index také replikuje index S&P 500. Ze všech fondů nabízených v ČR má nejnižší manažerský poplatek, pouhé 0,3 %.

Maskované a drahé indexové fondy

Pasivní strategie řízení portfolia používají i některé fondy, které nemají slovo index přímo v názvu. Jejich nevýhoda je v tom, že manažerský poplatek zpravidla nechávají na stejné výši jako aktivně řízené fondy (mezi 1 % a 1,5 %). Pro investora je to nevýhodná situace. Ztrácí šanci na nadvýkonnost oproti indexu a zůstává mu nevýhoda podvýkonnosti způsobená relativně vysokým manažerským poplatkem. Pro indexové investory je nákladovost produktu jedním ze základních rozhodovacích kritérií při výběru fondu.

Článek vyšel v časopisu FOND SHOP č. 23/2007.

Zaujali vás indexové fondy? Máte chuť do nich investovat a proč?