Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Michal Špaňár z Partners: Plavat jsem se musel naučit rychle

| rubrika: Rozhovor | 2. 11. 2013 | 8 komentářů
„Jakkoliv se tu dokážeme plácat po ramenou, vždycky budeme malý trh a pořád jsme také trh nevyvinutý. Jiné věci je možné naučit se jen tak, že Čech vyrazí do ciziny načerpat zkušenosti, nebo přijde cizinec ze zahraničí,“ říká Michal Špaňár, nový výkonný ředitel Partners. On sám se do ciziny vydal, transformoval největší brazilskou banku a pracoval na vrcholových postech pro ING v Jižní Koreji.
Michal Špaňár z Partners: Plavat jsem se musel naučit rychle

Za dva týdny oslavíme čtyřiadvacáté výročí sametové revoluce. Jak jste ji tehdy jako čerstvě plnoletý prožíval?

Měl jsem možnost být při tom a byla to úžasná zkušenost. Dokonce jsem byl i osobně na Národní třídě onoho slavného 17. listopadu – a ještě vyvázl bez rány… Všichni jsme žili politikou. Také proto jsem si na vysoké škole zvolil studium politické vědy a mezinárodních vztahů. Lákala mě cesta kariérního diplomata.

Nelitujete dnes, že jste nestudoval nějaký víc byznysový obor?

Vůbec ne. Ekonomické vysoké školy byly v té době stále plné socialistických kantorů. A tomu odpovídala i výuka. Jednou z mála výjimek byla právě naše Fakulta sociálních věd na Univerzitě Karlově, kde se dala velmi rychle dohromady úžasná skupina kantorů, kteří měli s minulým režimem společné maximálně to, že proti němu aktivně vystupovali nebo žili v emigraci. Přednášeli nám třeba Jacques Rupnik nebo Vojtěch Mastný a řada dalších, kteří se vrátili do Československa, protože chtěli aktivně pomoci s obnovou země.

Michal Špaňár

Mgr. Michal Špaňár, MBA, vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy a MBA na U. S. Business School v Praze ve spolupráci s Rochester Institute of Technology, N. Y., USA.

Pracoval na ministerstvu vnitra a v pojišťovně Allianz, v roce 2000 pak nastoupil do nizozemského holdingu ING, kde pracoval dalších třináct let na různých postech. V letech 2000 až 2004 postavil pro ING velmi úspěšný model korporátního byznysu, se kterým se společnost z nuly stala lídrem trhu v zaměstnaneckých benefitech. V následujících čtyřech letech transformoval největší brazilskou pojišťovnu SulAmérica v moderní finanční společnost. Poslední tři roky se věnoval strategickým projektům ING pro český a slovenský trh a řízení penzijních produktů. Od září 2013 je výkonným ředitele Partners Financial Services.

Co vám – opět především s ohledem na vaši dnešní profesi – studium dalo? Základy účetnictví to nebyly určitě…

Naučilo mě přemýšlet o věcech jiným způsobem – kriticky, s nadhledem. Nikdo nám nevnucoval kuchařku plnou zaručených receptů se slovy takhle to dělejte, právě naopak, neustále jsme byli nuceni hledat souvislosti. To je jedna z klíčových vlastností úspěšného manažera. Byznys základ mi ale opravdu chyběl, proto jsem se později rozhodl vystudovat ještě MBA.

Celá řada vašich vrstevníků se ale vydala jinou cestou – začala podnikat. Lepší dobu pro „postavení na vlastní nohy“ byste ostatně hledal jen těžko. Zvažoval jste i takovou možnost?

Zvažoval, ale necítil jsem se připravený. Chtěl jsem se nejdřív něco naučit a pak až do toho jít. Samozřejmě, když se na všechno podívám nyní zpětně, vidím, jak neuvěřitelné možnosti jsme tehdy měli. I tak si ale říkám, že jsem se snad rozhodl správně.

Po škole jste nastoupil na ministerstvo vnitra jako tajemník ministra Jana Rumla. Václav Klaus, nebo Jan Ruml?

Určitě Jan Ruml. Velmi si vážím jeho aktivního boje proti komunismu v letech minulých i práce, kterou tehdy na ministerstvu odvedl. Václava Klause respektuji pro jeho pracovitost. Lidsky bližší je mi ale Jan Ruml.

Během svého působení na ministerstvu vnitra jste absolvoval stáž na prestižní americké námořní vojenské škole Naval Postgraduate School.

Ano. Dokonce i přesto, že mám modrou knížku. (smích) Ale vážně. Ona to nebyla klasická vojenská college, jaké známe z amerických filmů, kde je všechno podřízené přísnému drilu, místo chůze musíte běhat a seřvou vás za jakýkoliv prohřešek proti pravidlům – i když ani tady si nikdo nedovolil přijít na přednášku byť jen o vteřinu pozdě. Na Naval Postgraduate School se vychovávají budoucí američtí vysocí důstojníci – je to jediná postgraduální škola ozbrojených sil, a je tedy pro všechny, nikoliv jen pro námořnictvo. Všechno je tam přísně praktické. Filozofování není na pořadu dne, protože nutnost uřídit takový kolos, jakým jsou americké ozbrojené síly, nějaké sáhodlouhé debaty zkrátka neumožňuje. Když někdo přijde s opravdu chytrým nápadem, dostane šanci ho obhájit. Pokud to nedokáže, druhá šance není, pokud to zvládne, okamžitě je novinka implementována do praxe.

NESPOLÉHEJTE NA NÁHODU!

Čím později si sjednáte životní pojištění, tím více zaplatíte. V tom lepším případě…

V Ušetři.peníze.cz dokážeme mnohem víc. Přesvědčte se sami.

Tady už by se inspirací pro byznys a vedení lidí našlo určitě víc…

Jednoznačně. Napadá mě třeba jednoduchá ale nesmírně podceňovaná schopnost rozsekat celek postupným dělením na co nejmenší funkční jednotky, odhalit jádro problému a odstranit ho a následně celek opět složit tak, aby fungoval efektivněji. Vojska takhle odhalují slabiny protivníka i své vlastní už tisíciletí, ve velkých firmách se ale tahle schopnost najít problém ztrácí.

Po návratu do České republiky jste se zase ztratil vy z ministerstva a vydal se do finančního sektoru. Proč?

Důvod byl prozaický. V roce 1998 vyhrála volby ČSSD a vznikla první levicová vláda. V den, kdy přišel ministr Grulich, jsem za sebou – dobrovolně – zabouchl dveře. Tím skončilo mé působení na pozici tajemníka ministra vnitra a po letech strávených na ministerstvu ochabla i má touha stát se kariérním diplomatem. Postupně jsem zjišťoval, jak v reálu funguje zahraniční služba, a jsem rád, že jsem se touhle cestou nevydal. Mohl jsem mít klidný život v relativním dostatku, ale po několika takhle strávených letech je člověk nepoužitelný pro jakoukoliv jinou práci. V pět vám vypadne tužka a konec. Diplomacie je chomout, který vás spoutá. Zavřou vás do pěkné stáje a nasypou vám do žlabu, tím to ale hasne a máte jen malou možnost něco reálně ovlivnit. Samozřejmě i tam jsou lidé, kteří svou práci dělají zodpovědně a poctivě, ale motivující prostředí to zrovna není.

Politika vás nelákala?

Kandidovat do parlamentu a stát se poslancem byla určitě jedna z cest, ale když jsem viděl, jak funguje vysoká politika a i státní správa, bylo rozhodnuto. Nechtěl jsem vést ani politický, ani úřednický život. Místo toho jsem plný elánu nastoupil do Allianz, ani tam jsem ale v té době nenašel takový drajv, který jsem hledal, a tak jsem se nakonec rozhodl odejít a znovu se věnovat vzdělávání a udělal jsem si náročnou – a tedy kvalitní – MBA školu. No a ke konci studia mě oslovila ING Pojišťovna, což byla v té době první velká zahraniční pojišťovna, která v Česku vybudovala vlastní retailovou distribuční síť a byla s ní nesmírně úspěšná. Já jsem pak dostal na starost nově vznikající část firemních benefitů.

Jako manažer, nebo jako prodejce?

Jako obojí, byl jsem na to sám… Když jsem byl v práci zhruba týden, zavolal mi generální, že s ním mám jít na schůzku do jedné velké nadnárodní firmy a prodat jejich vedení náš koncept firemních benefitů. Bylo to strašně fajn – až na to, že jsem po týdnu v práci nevěděl o firemních benefitech absolutně nic. Plavat jsem se musel naučit opravdu rychle. I díky tomu jsme ale měli jako první připravenou obchodní strategii pro získávání korporátních klientů ve chvíli, kdy byla schválena daňová uznatelnost životního pojištění. Naše masivní retailová distribuční síť nám dodávala kontakty na potenciální firemní obchody a my je uzavírali, nastavovali technické parametry a procesovali. Během čtyř let jsme pod křídla ING Pojišťovny přivedli několik tisíc firem. Polovina celkového byznysu pojišťovny v Česku tehdy šla z firemních obchodů a v tomto businessu ING postupně dosáhla 49 procent pojistného trhu. Díky tomu se samozřejmě rozrostl i náš tým. Když jsem odcházel, čítal náš tým pro firemní byznys v Čechách i na Slovensku celkem 47 lidí.

Proč jste odešel?

Chtěl jsem získat reálnou zkušenost z velkého trhu s vyspělejšími produkty, a navíc se zase ozvaly mé toulavé boty – život v zahraničí mě vždycky lákal a každá taková zkušenost je nezastupitelná. Jakkoliv se tu dokážeme plácat po ramenou, vždycky budeme malý trh a pořád jsme také trh nevyvinutý. A to jak produktově, tak distribučně. Jiné věci je možné naučit se jen tak, že Čech vyrazí do ciziny načerpat zkušenosti nebo přijde cizinec ze zahraničí. Tomu ale zase dělají problémy jazyk a některá česká specifika.

Proč jste si tedy vybral Brazílii? To není země, která by na první pohled působila dojmem, že je produktově ne distribučně před námi.

A to je obrovský omyl! Brazílie je v obojím o mnoho let dál než my. Investiční byznys, bankovní byznys, důchodový byznys, riziková pojištění. O produktech, které tamní finanční instituce nabízejí, si u nás můžeme zatím nechat jen zdát. Jasně, životní pojištění má v Brazílii jen zhruba dvacet procent populace, ale těchto dvacet procent je jednak zhruba čtyřicet milionů lidí, tedy několikanásobně větší trh než u nás, a jednak jsou tito lidé zvyklí uzavírat životní pojištění posledních šedesát let. Ani tradicí, ani objemem jim tedy konkurovat nedokážeme. 

Brazilská inflace

Inflace 1985–1995

Inflace 2003–2013

Grafy zvětšíte klikem

A nedokážeme to ani produktově? V čem jsou finanční produkty v Brazílii lepší než ty u nás?

Pokud bych to zjednodušil, tak ve všem. Skutečně. Asi nejsnáze se to ukáže na investičních a bankovních produktech. Pokud chcete přežít hyperinflaci, která v Brazílii byla, musíte být extrémně efektivní a peníze okamžitě točit, investovat, jinak nepřežijete. Stejně jako každý Polák znal a možná ještě zná aktuální cenu zlata, každý Brazilec, který má střední školu, díky hyperinflací ví, co to inflace je, jak se proti ní bránit, co je to prefix a co postfix, a tak dále. A mnohem dál jsou Brazilci i v technologickém zázemí. Je to zřejmě stále jediná velká země na světě, kde funguje on-line bankovní clearing. Pokud strčíte peníze do bankomatu v Porto Allegre na jihu země, můžete ty samé peníze o dvě minuty později vybrat v jiné bance na severu země v Manau – a to je šest hodin letadlem. A to fungovalo už v době, kdy jsem byl v Brazílii já, tedy v roce 2004. To samé platí u penzijního připojištění – u nás komunismus jednak zlikvidoval trh a navíc sebral lidem odpovědnost za sebe sama. V Brazílii sice byla diktatura, neexistovala svoboda slova, ale byznys vždycky jel. Sociální a strukturální problémy ovšem přetrvaly dodnes. To je ale jiný příběh…

Jaký je život v Brazílii, pokud jste úspěšný manažer, a kam se vydal Michal Špaňár dál, se dozvíte příště…

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-4
Ano
Ne

Diskuze

5. 1. 2014 | 19:02 | němec

v brazílii byl, znal to tam od dětství., více

3. 11. 2013 | 17:01

Tak nevím, jestli to nějak souvisí, tenhle mistr světa tam – podle rozhovoru – už není pěknejch pár let. – více

3. 11. 2013 | 12:19 | Beneš

Tak nevím, ale EB v ING je nyní dleší dobu v rozpadu. více

2. 11. 2013 | 19:51 | gp

Omlouvám se, někdy nám trochu zablbne redakční systém. více

2. 11. 2013 | 19:37 | Bouček Antonín

Ano, je to lepší. Díky. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Průměrné roční náklady, Rozptyl, Podílový fond, marta nováková, bankovnictví, banky, paušální daň, petr mach, eKonto Flexi, rýže, CAPE, rčení, vývoz elektřiny, lokální německé burzy, státní služba, přehlášení, Pakt růstu a stability, zbrojní dodávky

007S0JAK, 8T62491, 8T62491, 8B84344, 8S21068

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK