„Češi jsou na rozdíl od našich západních, ale i některým východních sousedů spíše nedůvěřiví a zdrženliví. I přes značný nákupní boom v posledních dvou letech značně zaostáváme za jinými zeměmi,“ říká v rozhovoru Jan Žák, obchodní ředitel obchodu Zlaťáky.cz.
Možností, jak zhodnotit své peníze je v současnosti spousta. Proč by měl člověk investovat právě do zlata?
Zlato určitě není jedinou správnou ekonomickou investicí, kterou by měl člověk ve svém životě zrealizovat. Existenci zlata jakožto pravého aktiva znají generace lidí již více než 5000 let. Jinými slovy se jedná o jediné, historií prověřené peníze, jejichž existenci neurčují politici či bankéři, ale omezená zásoba drahých kovů na naší planetě. Hovoříme o aktivu, které nelze libovolně „natisknout“ ani virtuálně zhodnocovat. Staré židovské pravidlo říká, že třetina peněz by měla být uložena v akciích, třetina v nemovitostech a třetina ve zlatě či jiných drahých kovech.
Podle analytiků cenné kovy poskytují spíše ochranu před inflací než zisk. Komu byste takovou investici doporučil?
Investici do zlata bych de facto doporučil komukoliv. Na rozdíl od papírových peněz je investice do drahých kovů vždy bezpečná a garantuje ochranu před znehodnocením.
Samozřejmě pravdou zůstává, že čím je delší interval vaší investice, lze lépe pozorovat tento vývoj a lépe demonstrovat skutečnou hodnotu těchto faktorů.
Můžeme tedy říci, že tyto drahé kovy by neměly chybět v portfoliu každého, kdo vnímá rizika dnešní doby, stejně jako svou povinnost uchovat majetek pro další generace.
Zlato či stříbro lze brát jako uchovatel aktuální hodnoty majetku, nikoliv jako garantované růstové aktivum. Ekonomika vždy prochází určitými cykly a rozhodně je někdy lepší proměnit zlato na hotové peníze, za které realizujete nákup dalších reálných aktiva – například zmiňované nemovitosti.
Rozhodně se však jedná o reálnou ochranu proti inflaci, kterou jsou vaše peněžní úspory každoročně znehodnocovány.
Je třeba si uvědomit, že reálná inflace je více než 10 % ročně. Reálnou inflaci poznáte na ceně spotřebního koše, nikoliv na papíře ministerstva financí.
Co se vyplatí nejvíce? Kupovat šperky, mince a medaile, nebo přímo zlaté cihly?
Pokud budeme hovořit o investici, nikoliv potěšení, určitě se vyplatí nakupovat mince či slitky. Šperky a medaile tedy lze vnímat spíše jako zmiňované potěšení či ryzí sběratelství. Avšak i pokud zúžíme výběr na slitky či mince, není odpověď úplně jednoduchá. Je třeba se dále zorientovat v nabídce, a to především mincí.
Rozhodně je značný rozdíl mezí investicí do tzv. cihliček, či investičních mincí a tzv. numismatiky. Pro zjednodušení orientace si dovolím přiblížit a zjednodušit portfolio drahých kovů. Obecně se tento druh investic dělí do dvou základních kategorií.
První kategorii tvoří tzv. investiční zlaté a stříbrné mince či slitky (cihličky). Tyto mince a slitky nemají žádnou sběratelskou (numismatickou) hodnotu a jsou pouze samotnou investicí do drahého kovu.
Rozdíl mezi investiční mincí a slitkem spočívá pouze v jiné formě afinace, tj. někomu se více líbí „kolečka“, jinému „cihličky“. Všechny tyto investiční mince a slitky se razí v nelimitním nákladu, a tedy pouze dle přijatých objednávek.
Druhou kategorii tvoří tzv. zlaté a stříbrné pamětní mince. Na rozdíl od první kategorie mají tyto mince další přidanou hodnotu. V oboru numismatiky je samotné sběratelství dáno především limitním emisním nákladem, konkrétní událostí či tématem, ke které je daná mince vázána, a také významností emitenta či zpracovatele. Na českém trhu se jedná pouze o mince od České národní banky.
Každá z těchto kategorií má rozhodně své výhody a nevýhody. Investiční mince a slitky mají výhodu především v likviditě. Tyto mince či slitky lze ihned odprodat za předem definovanou cenu, a to kdekoliv ve světě v bance či u obchodníka.
Nevýhoda této investice je v její volatilitě (výkyvu ceny přímo závislé na burze). Hodnota vaší investice je přímo závislá na vývoji ceny zlata na komoditní burze a také měny, ve které je mince obchodována. Není zde žádná další přidaná hodnota.
Pamětní mince představují výhodu především ve stabilitě investice. U těchto mincí dochází ke sběratelskému zhodnocení, a to nad rámec zhodnocení samotného růstu ceny drahého kovu. V případě poklesu či turbulencí na komoditním či měnovém trhu, jste chráněni před ztrátou. Máte totiž jakousi spodní cenovou hladinu, pod kterou vaše investice neklesne.
Za nevýhodu lze považovat pouze delší likviditu. Samozřejmě je vše otázka prodejní ceny. Pokud chcete minci prodat okamžitě, není také žádný problém, avšak cena nebude samozřejmě ta nejvyšší možná. Pokud ale nabídnete tuto minci na sekundární trh (sami či skrze obchodníka), obdržíte obvykle odpovídající cenu – avšak musíte chvíli počkat.
Určitě také hraje roli trh, na kterém mince nabízím tj. z pohledu emitenta mince – zdali se jedná o českou či zahraniční minci. Na českém trhu budou rozhodně likvidnější české mince a na mezinárodním poli zpravidla zahraniční emise renomovaných mincoven.
Jaký vztah mají Češi ke zlatu? Ražba mincí tu má poměrně dlouhou tradici a sbírá po světě různá ocenění. Jaké zlato se v Česku nejvíce prodává?
Po pravdě řečeno Češi jsou na rozdíl od našich západních, ale i některých východních sousedů spíše nedůvěřiví a zdrženliví. I přes značný nákupní boom v posledních dvou letech značně zaostáváme za jinými zeměmi.
Obvyklá hodnota aktiv drahých kovů ve vyspělých zemích představuje zhruba 10–15 % majetku. Samozřejmě je to ještě trochu méně než zmiňované židovské pravidlo, ale jedná se o průměr. Nicméně v České republice je objem těchto investic zhruba 3–5 %. Což je určitě velice málo. Pokud se bavíme o ražbě mincí, tak samozřejmě máme úspěšnou historii.
Nicméně pro upřesnění je třeba mít na paměti, že vyjma mince z emise České národní banky razí české mincovny (na trhu jich je několik) pouze medaile. Tyto medaile se následně prodávají s 20% DPH, a nejsou tedy úplně ideální investicí z pohledu přidané hodnoty a následné likvidity.
O nákupu zlata přesvědčoval své komplice i exhejtman David Rath. Chtěl tak schovat špinavé peníze. Podle odposlechů si pochvaloval, že zlato zabere méně místa než bankovky. Jak náročný je tento materiál na péči? Můžeme ho skladovat třeba v krabici od vína?
Právě jedinečné vlastnosti fyzického zlata dělají z tohoto kovu uchovatele hodnoty, a tedy jedinečné aktivum. Unikátní fyzikální vlastnosti tohoto kovu jej činí věčným. Zlato je jeden z nejstálejších a chemicky nejodolnějších materiálů. Nekoroduje a ani se neopotřebovává.
Jediná sloučenina, se kterou tento kov reaguje, je kyselina lučavka královská. Nezničí jej tedy ani kyselina sírová či jiné agresivní sloučeniny. Díky své vysoké hustotě dokáže i v relativně malém objemu koncentrovat značnou hodnotu. Z tohoto pohledu je tedy ideální též jeho skladování či následná mobilita.
Ze všech těchto důvodů se samozřejmě stává tento kov velice oblíbený též pro ukrytí nelegálně nabytých prostředků či pro jeho anonymitu držení. Což je myslím dnes i v budoucnu velmi tíživá otázka.
Před prodejci zlatých mincí a medailí jsou lidé často varováni kvůli nekalým obchodním praktikám. Snad každý někdy objevil ve schránce dopis se „zaručeně výhodnou“ nabídkou. Nekazí vám takový letákový byznys pověst?
Bohužel, kvůli některým nestandardním praktikám několika málo společností může být objektivní posouzení této investice narušeno a zpochybněno. Aktuálně se nejedná na našem trhu pouze o některé zásilkové společnosti.
Současný trh je také deformován podomními prodejci zlata, kteří sice dělají „medvědí“ službu osvěty informací, avšak prodají vám tyto drahé kovy se značnou marží. Jejich marže musí totiž pokrýt celou strukturu takto vytvořené obchodní sítě. Také si dovolím varovat před některými druhy „spoření do zlata“.
Některé programy samozřejmě nepředstavují riziko, ale jsou zde i některé společnosti, které nemají dobré úmysly. Vyvarujte se společností, které vám dávají do ruky pouze jakýsi certifikát či smlouvu o svěření a uchování „vašeho zlata“.
Myslím, že z informací, které si lidé předávají celé generace, pramení pravidlo, že lze věřit pouze tomu, co vidím či mám reálně k dispozici. Doporučují tedy nakupovat u ověřených obchodníků, kteří jsou registrování u ČNB či u Puncovního úřadu a mají svoji dlouhodobou tradici na trhu.
Určitě je z těchto důvodů lepší nakoupit fyzicky 1 g zlata – slitku než posílat někam peníze. Samozřejmě argument nižší ceny za 1 g může mít svou váhu, ale z dlouhodobého hlediska je určitě riziko pádu těchto společností závažnější argument než několik málo korun navíc za 1 g čistého fyzického zlata.
Toto samozřejmě platí pro ty, kteří mají tzv. hlouběji do kapsy. Ostatní lidé, kteří mají lepší osobní ekonomickou bilanci, by měli určitě investovat ve vyšších gramážích a ve formě výše popsané.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 10. 2013 17:50, Jan Žák
Po pravdě nevím, co jste chtěl úplně tímto výpočtem dokázat.. Snad jen, že nyní je trojnásobně lepší zlato nakoupit než kdykoliv před tím. Z pohledu inflace i reálného života je přeci jasný tento (příklad) budu vycházet z Vašich údajů:
Pokud v roce 1991 stála unce 400 USD a při kurzu 29 CZK/USD je to tedy 11.600,- Kč za unci. Kupní síla této unce byla například 1160 litrů benzínu (počítáno cenou 10,- Kč/l). Dnes si za 1 unci koupíte 695 litrů benzínu (počítáno za 36,-Kč/l) - tedy o 50% méně .
Neřeším zde, zda-li roste nebo klesá cena zlata. Tvrdím pouze, že pokud jste v roce 1991 "investoval" 11.600,- Kč, tak v roce 2013 byste si za stejné bankovky pořídil například o 50% méně benzínu než kdybyste za tyto peníze pořídil zlato! A TO JE REÁLNÁ INFLACE! Přepočtěte prosím všechny věci běžné spotřeby (energie, bydlení, pohonné hmoty, potraviny) a podrobte je tomuto příkladu. Je myslím nepodstatné, kolik je udávaná inflace, kterou eviduje stát. Jak se počítá, neleznete například zde: http://edu.uhk.cz/~jindrvo1/files/maek1/texty/08_Inflace.pdf. Občanům je například jedno, kolik jsme exportovali turbín pro jaderné elektrárny...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
8. 10. 2013 13:51, Lukáš
Stačilo úvodní slovo "jako investice vydrží léta a přitom neztratí hodnotu" a článek jsem nedočetl. I když se jedná o PR článek, tak mi vadí nepravdy. Investice do zlata má pro určité lidi smysl, ale rozhodně by se neměla prodávat jako "bezpečná". Pokud tato investice dokázala udělat - 40%, tak jí rozhodně jako bezpečnou nepovažuji.
V diskuzi je celkem (19 komentářů) příspěvků.