Martin Mašát: Po práci sednete k internetu, trochu zainvestujete a vyděláte balík? Naivní!

Jací jsou Češi investoři?

To se nedá úplně jednoznačně definovat. Obecně platí, že jsou Češi při nakládání s penězi hodně opatrní. Asi to vychází z historických zkušeností. Spousta lidí si ještě pamatuje měnovou reformu z roku 1953. Další se spálili při divoké privatizaci v devadesátých letech. Ani několik finančních krizí za posledních 15 let zrovna nepomohlo zvýšit chuť investovat. Před revolucí byli navíc všichni zvyklí chodit pouze do Spořitelny a podle hesla Kdo šetří, má za tři ukládat peníze na vkladní knížky. Proto tak velké částky ještě dnes leží a reálně ztrácí hodnotu na běžných bankovních účtech. Většina lidí, zvláště starší ročníky, nemá o dlouhodobém investování žádné povědomí. U mladších je to ale už lepší. Víc se zajímají o to, jak by mohli aktivně spravovat svoje peníze.

Jakou část příjmů by měl člověk při pravidelném měsíčním investování odkládat? Jde to vůbec podobným způsobem paušalizovat?

Nemůžeme jednoduše srovnávat mladého studenta, podnikatele či učitelku před důchodem, a dát všem jednotný návod. Každý má jiné potřeby a odlišné možnosti. Někdo má děti, někdo staré rodiče, někdo si chce do roka koupit auto, jiný zase stan. Samozřejmě, že existují určitá doporučení, kolik procent z příjmu si má člověk šetřit například na stáří, ale nakonec je vše velice individuální.

Mgr. Ing. Martin Mašát, CFA

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou (Fakultu financí a účetnictví) a Institut ekonomických studií při Univerzitě Karlově. V roce 2004 získal prestižní mezinárodní titul CFA® (Chartered Financial Analyst). Na finančních trzích se pohybuje od roku 2000. V letech 2004 až 2013 pracoval v ING Investment Management jako investiční manager pro portfolia podílových fondů, pojišťoven a penzijních společností skupiny ING v Česku a na Slovensku. V rámci Partners má na starosti řízení investičního týmu a sestavování a správu portfolií od privátní po korporátní sféru. Je ženatý a má dvě děti, kterým věnuje takřka veškerý svůj volný čas. Pokud mu čas a rodina dovolí, vyráží na trekking do hor (i s rodinou).

Jde vůbec určit, kdy člověk ještě spoří a kdy už investuje?

Pokud člověk není profesionální investor, tak se u něj tyto dvě kategorie hodně prolínají. Aby stát nebo finanční instituce nalákaly dostatek klientů, mají tendenci všemu říkat spoření. Investování si už spojujeme s určitými riziky. Ta ale můžou být i u produktů, které se na trhu označují jako spoření. Důležité je vždy dbát na diverzifikaci. Nevsázet na jedinou kartu, snažit se co nejvíc pokrýt případná rizika.

Češi ovšem riziko, jak se zdá milují: životní pojištění má v porovnání se Západem sjednané poměrně málo lidí, na důchod moc nešetříme, spousta lidí ani nemá rezervu, kdyby ztratili práci. To tolik spoléháme na pomoc státu? Má to co dělat s historickou zkušeností?

Asi ano. Většina z nás byla vychována tak, že stát se postará. Že na to až moc spoléháme, si ale uvědomíme teprve ve chvíli, kdy nás potká něco špatného. V duchu si říkáme, že tady přece bydlíme, platíme daně, sociální a zdravotní pojištění, takže bychom měli mít nárok na nějakou úroveň jistoty. Státní dávky, příspěvky, podpora v nezaměstnanosti a důchody ale opravdu žádnou velkou jistou neznamenají. Motivaci postarat se sám o sebe, a přitom být v určité míře solidární, bychom měli našim dětem vštěpovat už od základních škol. Je také potřeba obecně zlepšovat finanční gramotnost. Lidé by se měli naučit se svými penězi lépe hospodařit a vytvářet rezervy na horší časy. Měli by taky umět najít finanční produkty, které jsou pro ně výhodné a samozřejmě znát jejich základní principy.

Říká se, že člověk by se neměl hrnout do něčeho, čemu nerozumí. Nejsou pro většinu lidí investice právě ten případ?

Když se někdo rozhodne investovat svoje peníze, neměla by to být žádná impulzivní huráakce. Od toho jsou finanční poradci a další profesionálové, kteří by vám měli dobře a nezávisle poradit. Měli by s vámi vyplnit investiční dotazník, zanalyzovat vaši finanční situaci a navrhnout možná řešení. Když už se někdo rozhodne odkládat peníze, měl by mít jasno v tom, kvůli čemu si vlastně spoří, jaký je jeho investiční horizont a jaké riziko je ochotný podstoupit. Začít by se samozřejmě mělo od jednodušších a bezpečnějších produktů. Nemá smysl hned analyzovat burzu a obchodovat s jednotlivými akciemi, případně zkoušet spekulovat s deriváty.

V začátcích jsou tedy optimální například podílové fondy?

Určitě. Ty totiž zahrnují celou škálu produktů. Můžete jednoduše zainvestovat do relativně konzervativních dluhopisových fondů nebo v případě akceptace většího rizika současně s možností většího výnosu či ztráty do akciových fondů. Investor si může zjistit, jestli je fond licencovaný a dozorovaný nějakým regulátorem. Velmi důležité je to, že tyto investice jsou už určitým způsobem diverzifikované. Pokud zkoušíte trefit akcie pouze několika firem, můžete na nich rychle prodělat. Když ale přes podílové fondy investujete do celých stabilních a progresivních oborů, případně regionů, tak se rizika výrazně rozmělní.

Finanční krize zvýšila zájem lidí o alternativní investice například do umění, mincí nebo vína. Jsou takové investice vhodné pro člověka, který tomu příliš nerozumí?

Nemyslím si. Už jen pouhé transakční náklady jsou v tomto případě obrovské. Je sice pěkné, když máte doma malinký obrázek od Borna, ale že by se dalo počítat s tím, že ho za pět let nějak výrazně zhodnotíte a draze prodáte, to si nemyslím. Investice do umění nebo vína jsou dobré pro lidi, kteří se v těchto oblastech orientují a kteří je mají rádi. Jinak to nemá smysl. Navíc likvidita je u těchto investic mizivá, tedy pokud nenajdete zrovna dalšího nadšence.

Má smysl sledovat, jak investují matadoři, jako je například Warren Buffett, nebo to není dobrá inspirace?

Určitě je zajímavé vědět, co si Warren Buffett myslí o aktuální situaci případně jaké má názory. Můžeme zohledňovat i nějaká jeho investiční doporučení. Na druhou stranu ale musíme brát v potaz, že ani on ani jiní nebyli konzistentně dobrými proroky. Vy si navíc na rozdíl od něho celou americkou železniční firmu nekoupíte. Tohle už je zkrátka úplně jiný byznys s jinými penězi.

Jaký je váš pohled na investování do zlata?

Investice do zlata vždy fungovaly jako určité zajištění proti inflaci. Jde také o spekulaci na růst či udržení ceny komodity v době, kdy nevěříme bankám ani akciím. Musíme si taky uvědomit, že zlato nenese žádný úrok a navíc jsou zde náklady na uskladnění a dopravu, které se musí započítat do ceny. A jaké je praktické využití této komodity? Dává se do zubů a do počítačů, občas na krk, tím to končí. Investice do zlata jsou tedy pouze buď jakousi diverzifikací oproti jiným aktivům, nebo spekulací na růst ceny.

A co obchodování na forexu? Je to seriózní investice, nebo jen ruleta?

Osobně čistým cizoměnovým investicím nevěřím vůbec. Samozřejmě, že existují fundamentální analýzy měn a ekonomických výhledů jednotlivých států. Na druhou stranu kurzy můžou rychle poskočit nebo klesnout i kvůli věcem, které nemáte šanci jakkoli předvídat. Když někdo láká úplné začátečníky na to, že se dá na forexu rychle a snadno vydělat, tak lže. Podle mě se takové obchodování od té rulety v kasinu opravdu téměř neliší.

Dnes může na internetu obchodovat doslova každý. Párkrát klikneme myší a máme nakoupené akcie, komodity nebo obchodujeme s měnami. Není ale tenhle snadný přístup k finančním trhům právě to, co investování přibližuje ke kasinu?

Člověk samozřejmě musí mít disciplínu a sebekázeň. Když začne na internetu bezhlavě obchodovat, tak je to cesta do pekel. Důležité je dobře vyhodnotit, kdy naše investice (ne)splňuje své cíle a zohlednit to v následujících krocích. Nakupovat umí „každý blbec“, včas prodat je ale už mnohem těžší. Ti, kteří se nedokážou držet předem stanovených strategií a neukočírují své emoce, by se měli agresivnímu investování obloukem vyhnout. A internetové investování, tak jak ho tady popisujete, je opravdu spíš jen hra. Člověk by tam měl obchodovat jen s penězi, o které může přijít a se kterými nijak nepočítá. A ne, že tam nechá peníze na dům. Samozřejmě, že se na tom dá i vydělat. To už ale dělají profesionálové, kteří rozumí finesám trhu; a na druhou stranu ani oni nejsou pokaždé na straně vítězů. Pokud si někdo myslí, že si večer po práci na hodinku sedne k internetu, trochu si zainvestuje a vydělá na tom balík, tak je hrozně naivní, anebo měl prozatím štěstí.

Pokračování příště

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem