Vysoká politika a strategická makroekonomická rozhodnutí premiérů a guvernérů mají přímý dopad na rodinné rozpočty. Chování takzvaných obyčejných lidí reaguje na podněty, o jejichž původu a podstatě tito lidé ani nemusejí vědět.
Příkladem je politika velmi nízkých úrokových sazeb. Připadá vám, že úrokové sazby na spořicích účtech jsou tak nízké, že nedokážou ani krýt růst cen? Pak vězte, že za nízkým úročením vězí měnová politika Federálního rezervního systému ve Washingtonu, Evropské centrální banky a řady dalších centrálních bank konče tou na pražských Příkopech.
Spiknutí? Ani ne. Evropa, USA a Japonsko cítí potřebu řešit své finanční krize politikou levných peněz. Mohl by pan guvernér Miroslav Singer dát českým střadatelům dárek a zvýšit sazby třeba na pět procent? Kdyby tak udělal, mohli bychom možná litovat. České dluhopisy a bankovní vklady v koruně by získaly velkou atraktivitu pro zbytek Evropy: dobrý rating v kombinaci s vysokými sazbami je finanční magnet. Mohlo by se nám stát to, co potkalo Island: jeho krizi zavinil obrovský příliv peněz do země – příliv, který několikanásobně převýšil velikost ekonomiky vyjádřenou hrubým domácím produktem.
Příliš velký růst objemu peněz v ekonomice je vždy problém, ať už jde o přítok ze zahraničí, anebo o tvorbu nekrytých peněz vlastní centrální bankou. Peněžní inflace má vždy za následek cenovou inflaci. Nejspolehlivěji rostou ceny zboží, jehož výrobu nelze snadno automatizovat nebo přemístit do levnějších zemí. Ceny kancelářské i spotřební elektroniky, textilu nebo automobilů postupně klesají, protože robotizace dělá své, stejně jako výroba v Číně.
Naopak kvůli inflaci postupně rostou ceny nemovitostí (pravda, s přestávkou způsobenou prasknutím úvěrové bubliny), ceny komodit (ne, zlato ani ropu nelze levně vyrábět v Číně) a ceny vysoce kvalifikovaných služeb. Nenahradíte jednoho špičkového právníka deseti průměrnými; totéž platí pro špičkové univerzity, lékaře, sportovce nebo umělce.
Tím se nabízí odpověď, jak investovat, aby inflace nesnižovala hodnotu majetku, ale aby ji naopak nafukovala. Špičkovou univerzitu si asi nekoupíte, nemocnici pravděpodobně také ne. Je však možné investovat do nemovitostí nebo do akcií, což jsou typy investic považované tradičně za štít proti inflaci. Akcie znamenají podíl na firmě a firma znamená majetek. Dobrá firma znamená rostoucí majetek.
Chcete investovat, ale máte obavy o své úspory? Chcete spravovat své finance s jistotou, ale přesto vydělávat? Investujte s Garancí Plus, která vám přináší 100% návratnost investice a možnost zajímavého zhodnocení.
Více informací o produktu
Nyní sjednáte i přes internet! Sjednat online >>>
Příklad. Na jaře 1992 akciový index Dow Jones kolísal kolem hodnoty 3300 bodů. Nárůst cen akcií od té doby odpovídá ročnímu zhodnocení o 7,1 procenta. Zdrojem akciových výnosů je inflace. Ve vyspělých ekonomikách, jakými jsou zejména USA anebo Německo, se objem peněz v ekonomice přibližně zdvojnásobí každých deset let. To odpovídá růstu kolem 7,2 procenta ročně. Tedy prakticky stejnému tempu, jakým statisticky dlouhodobě rostou ceny hlavních akciových indexů.
Lahůdkou svého druhu jsou ovšem inflační a hyperinflační ekonomiky, kde akcie jsou jedním z mála typů investic, který neztrácí svoji hodnotu. V Brazílii od konce roku 1987 do září 1994 hodnota akcií vzrostla více než 287329687krát (není to překlep, opravdu více než 287milionkrát). Díky hyperinflaci investoři nejenže neprodělali, ale dosáhli velmi slušného reálného zhodnocení.
Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a byl členem Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners For Life Planning, v níž působí jako ředitel pro strategii.
Nemusíme ale jezdit do Brazílie. Hlavní pointou příběhu o finanční krizi je fakt, že centrální banky Evropy i Ameriky pumpují peníze do ekonomiky. Pumpují, aby zachránily růst, zaměstnanost, banky i veřejné rozpočty. Česká republika je malá otevřená ekonomika, která toto vše pocítí na vlastní kůži. Lidé si stěžují na pokles reálné hodnoty svých úspor.
Je ovšem pravda, že nelze nikdy bezrizikově investovat do majetkových investic. Ať už hovoříme o akciích, nemovitostech, uměleckých dílech, nebo o cihle zlata, všude je nějaké riziko. Ceny kolísají, ať už hovoříme o jakémkoli majetku. Některé typy majetku se prodávají dlouho a tak dále. Ale znáte jinou cestu, jak obrátit inflaci ve svůj prospěch?
Centrální banky patrně ponechají velmi nízké sazby ještě řadu let. Možná i deset a více. Je třeba připravit se na toto období. Peníze na účtech se budou zvolna rozpouštět.
Psáno pro Lidové noviny
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
