Ekonomie pozornosti aneb strčte si „Dobrý den, máte rád přírodu?“ do špic

Michal Kašpárek | rubrika: Komentář | 15. 7. 2011 | 5 komentářů
Ekonomie pozornosti aneb strčte si „Dobrý den, máte rád přírodu?“ do špic
Rozdáváte svou pozornost na potkání kdejaké konině a čekáte to samé od ostatních lidí? Chyba. Vždyť jde o jeden z nejvzácnějších zdrojů. Nepřemýšlejte nad pozorností jako nad nekonečnou rolí toaletního papíru, ale jako nad penězi.

Každý červenec centrum Brna zaplní brigádníci a začne hon: „Dobrý den, máte rád přírodu?“ – „Dobrý den, přispějte na děti z dětských domovůůů!“ – „Jestlipak vás můžu na minutku zastavit a zeptat se vás, jakého máte operátora?“

Rozhodnete se kvůli těm otravům odjet z města, ale přes cedule nenajdete kudy:

Ekonomie pozornosti: zloději pozornosti

Cesta z města? Ale kudy? Obrázek zvětšíte kliknutím

Tak si aspoň chcete udělat dobře sklenkou vína, jenomže po stole v restauraci se válí tohle:

Kam s ním?

Slovy legendárního běsnícího mechanika Luboše: neřešitelný problém, hoši!

Čím platíme za informace zdarma

Konzervativní ekonom by mohl namítnout, že to přece problém není. Brigádníci si legálně vydělávají, reklamky taky, k vyššímu zisku si pomáhá i výrobce zmrzlin. HDP roste, daně se platí, společnost je bohatší...

... až na to, že nás to všechny stojí jednu z nejcennějších věcí, co máme: naši pozornost.

Ekonom, psycholog a počítačový vědec Herbert Simon přišel před čtyřiceti lety s jednoduchým postřehem: v informační éře povede nadbytek informací zákonitě k nedostatku toho, co potřebujeme k jejich přijímání. Čeho tedy? „To je zcela zřejmé. Lidé za konzumování informací platí svojí pozorností. Proto hojnost informací znamená nouzi o pozornost. Tu je pak nutné kvůli nesčetným informačním zdrojům, které ji mohou zkonzumovat, investovat mnohem rozumněji.“

Pozornost je tedy omezený, stále vzácnější zdroj. A my jsme se s ním přitom naučili zacházet, jako kdyby to byla nekonečná role toaletního papíru.

Začněte u sebe: nechovejte se jako ocasové

Co s tím? Seth Godin, jeden z nejprodávanějších autorů knih o marketingu, v článku Věnujte pozornost ekonomii pozornosti radí, abyste si před otravováním lidí položili pár otázek. Třeba: „Když pošleme zprávu všem našim zákazníkům, kolik tím utratíme z pomyslného fondu pozornosti?“ nebo „Kolik času ušetříme našim klientům, když přepíšeme manuály tak, aby jim bylo rozumět?“

Když si totiž říkáte o čas svých zákazníků, klientů nebo nadřízených, je to prakticky to samé, jako když po nich chcete peníze. Rozmyslete si to tedy radši dvakrát. A rozhodně nepovažujte za samozřejmé, že vám někdo nějakou pozornost věnuje. Jak v jiném Godinově článku vysvětluje sedmnáctiletý Nathaniel Johnson: „Na počítači si můžete otevřít pět nebo šest programů, pracovat na projektu, psát zprávu, sledovat YouTube a koukat na film.“ Jo, možná ho oslovíte nějakým malým bannerem, který někde bliká, možná ho zaujmete newsletterem nadepsaným OBCHODNÍ NABÍDKA. A možná taky vyhrajete milion ve sportce!

Když daníme fosilní paliva, proč nezdanit vyrušení?

Pořádně radikální je spisovatel Michael Erard: „Představte si, že se cena informačního zboží stanoví v nepřímé úměře k tomu, kolik pozornosti si vyžádá. Všechny cukrovinky pro lidský mozek – haiku, vyzváněcí tóny, nálepky na nárazníky – by pak byly drahé, protože jde o luxus. Málo peněz by zato stály věci, které vyžadují dlouhou pozornost. Možná by dokonce mohly být zdarma, a zaplatily by se z peněz vybraných prodejem zmíněných cukrovinek. Jeden díl televizního seriálu by stál víc než celá série, stejně jako kapesní balení sušenek na benzince stojí víc než celá krabice v samoobsluze.“ A k tomu navrhuje daň, kterou zaplatí každý, kdo se pokusí nějakou pozornost ukořistit.

Jako praktický nápad neuskutečnitelné a pro liberály děsivé, jako myšlenkový experiment vynikající. – Ačkoliv, přesně tuhle poznámku si dokážu představit pod návrhem někoho, koho by před půlstoletím napadlo, ať státy víc zdaní ty zdroje energie, které čadí a smrdí.

Lepší svět ve třech krocích

Anketa

Pozor! Který způsob upoutávání pozornosti na webu vám leze nejvíc na nervy?

Jak tedy v ekonomice založené na pozornosti nezkrachovat?

  • Pozornost je kapitál, který je záhodno dobře investovat. Není to metafora, fakt vám pozornost může pomoci k penězům: Další velký podnikatelský projekt nejspíš nevymyslí člověk, který se nevydrží na nic soustředit déle než třicet sekund. A i kdyby vám nevydělala ani kačku, pořád se žije líp s ní než bez ní.
  • Neobírejte ostatní lidi při své práci o pozornost jen tak pro nic za nic. Že jsou newslettery zdarma? Zkuste tedy poslat zákazníkům tři každý den a uvidíte, jakou cenou za to zaplatíte.
  • Šiřte osvětu! Zdvořile poproste telemarketéry, aby si našli pořádnou práci. Podpořte iniciativu za zákaz reklam u silnic. Sdílejte tenhle článek.

Kratší text jsem na Peníze nikdy nenapsal, ale i tak — díky za pozornost.

Redakce radí: neztrácejte ho z pozoru

Michal Kašpárek sleduje trendy, zajímavosti, hračičky. Malé věci, ze kterých se možná stanou velké věci. Anebo skončí jako kuriozity. Buďte s ním u toho, když se věci dějí.

Budoucnost počítačů: data v mračnech, mračna nad peněženkou
Zdá se, že přestáváme být vlastníky svého hardwaru a softwaru a stáváme se jejich nájemníky.

Proč e-booky nejsou a nebudou za pusu
E-booky stojí skoro stejně, někdy i víc než tištěné knihy. Nehoráznost? Má to přinejmenším čtyři rozumné důvody.

Místo rodinného fota banda trpaslíků: 3D tisk přichází!
Zatím je trojrozměrný tisk technologií v plenkách. Změní svět, jako to udělaly mobily, internet či on-line obchody?

Další články Michala Kašpárka pro Peníze.cz

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+9
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 5 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Facebook se bude platit a Romové dojí ČEZ. Finanční báchorky ze sociální sítě

8. 7. 2011 | Michal Kašpárek

Facebook se bude platit a Romové dojí ČEZ. Finanční báchorky ze sociální sítě

Nevěřte technologickému pokroku. Facebook Nefacebook, pořád je rok 1991 a lidé se u poštovní schránky nad barevným kuponem radují, že vyhráli miliony.

Stát podpoří nové firmy: dá jim víc blbých absolventů

4. 7. 2011 | Michal Kašpárek | 6 komentářů

Stát podpoří nové firmy: dá jim víc blbých absolventů

Vzít si úvěr je od června pro nové firmy snazší: stát se za ně zaručí. Nakonec na tom ale vydělají hlavně banky – a největší problémy, které čekají na české podnikatele, vláda tlačí... celý článek

138 natvrdlých. Poslanci se spletli, „návrh na omezení hazardu“ nic neomezí

24. 6. 2011 | Michal Kašpárek | 14 komentářů

138 natvrdlých. Poslanci se spletli, „návrh na omezení hazardu“ nic neomezí

Buď ve sněmovně sedí 138 natvrdlých, nebo 138 loutek majitelů kasin a loterií. Moc dalších možností schválení novely zákona o loteriích nedává. Stát bude dál hazard podporovat víc než... celý článek

Vyfotíš, zaplatíš! Pozor na dovolené, i architektura může být chráněná autorským právem

3. 6. 2011 | Michal Kašpárek | 15 komentářů

Vyfotíš, zaplatíš! Pozor na dovolené, i architektura může být chráněná autorským právem

Vyfotit si na dovolené město, most anebo sochu v parku a pak se albem pochlubit ostatním vypadá jako samozřejmost. Přesto za to nad vámi v některých oblíbených destinacích visí pokuta,... celý článek

Crowdsourcing: 13 512 investorů pro jeden dobrý nápad

18. 3. 2011 | Michal Kašpárek | 1 komentář

Crowdsourcing: 13 512 investorů pro jeden dobrý nápad

Kasičku, do které prostý český lid sbíral příspěvky na Národní divadlo, někdo čmajzl z depozitáře Národního muzea a připojil ji k internetu. Tak nejlíp lze popsat crowdsourcing, „skupinové... celý článek

Partners Financial Services