Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Složené úročení aneb deset milionů stříbrných zeměkoulí II.

Složené úročení aneb deset milionů stříbrných zeměkoulí II.
Minule jsme si „představili„ sílu složeného úročení, na příkladu římského vojáka. Ten by uložením jediného denáru na 4 % a 2006 let získal tolik mincí, že stříbro v nich obsažené by vážilo jako 10 milionů zeměkoulí. Dnes si přečtete, proč takto jednoduše nemůže složené úročení fungovat.

V článku Složené úročení aneb deset miliónů stříbrných zeměkoulí I. jsme spočítali, že uložením jediného denáru na 4 % a 2006 let bychom teoreticky získali 1,475*1034 denárů. Proč by tomu tak ale v praxi nemohlo být?

V ekonomické teorii existuje pojem "bezriziková úroková míra", což má být úrok, za který je možné bezpečně ukládat, aniž byste o peníze přišli. Za ideální případ "bezrizikového aktiva" jsou považovány státní dluhopisy s krátkou dobou splatnosti. "Bezriziková úroková míra" je v ekonomii používána jako mezní míra výnosnosti peněz.
Rozhoduje-li se například pekař, zda má napéct dalších tisíc rohlíků, provede podle představ ekonomů v hlavě rychlý výpočet a srovná výnosnost napečení tisíce rohlíků s uložením peněz ve státních pokladničních poukázkách. Pokud zjistí, že mu peníze investované do napečení tisíce rohlíků vydělají více, zadělá podle ekonomických teorií těsto. Pokud vydělají méně, pečení rohlíků si odpustí a vloží peníze do státních dluhopisů.

Tohle zní pěkně, pokud si neuvědomíme, že si za uplynulých 2006 let evropské státy zcela určitě v průměru půjčovaly za více než 4 % ročně, životní úroveň však vzrostla jen o 0,22 %. Jinými slovy, pokud by státní závazky byly tak bezpečné, jak ekonomická teorie tvrdí, pak by pekař vydělal více investováním do státních dluhopisů než pečením rohlíků. Všichni bychom byli investory a nikdo by nebyl pekařem. Protože však tato eventualita nenastala, musí existovat i jiné vysvětlení - ve skutečně dlouhodobém horizontu je "bezriziková úroková míra" pouze teoretický pojem. Jinými slovy, z pohledu 2006 let ani státní dluhopisy nejsou tak zcela bezpečné.

Vraťme se zpět k legionáři. Pokud by půjčil císaři Augustovi, jakého subjektu by dnes byli jeho potomci věřiteli? Téměř dva tisíce let mrtvého císaře? Nebo o něco později zaniklé juliánsko-klaudiánské dynastie? Římského císařství? A které části po jeho rozdělení v roce 395 - té západní či té východní? Pokud té západní, kterého z mnoha státních útvarů po pádu římské říše v roce 476? A pokud té východní, jak by se k dluhu po zániku Byzance v roce 1453 stavěla vítězná Osmanská říše? Vítězné státy zřídkakdy uznávaly dluhy těch poražených. Dokonce i u neporažených, protože v případě finančně vyčerpaných panovníků bylo poměrně častou metodou vyvázání se z dluhu vyhlášení státního bankrotu anebo neschopnosti splácet, v horším případě znehodnocení měny, popření dluhu či dokonce zabavení majetku věřitelů.

Otestovali jsme pro vás!

Průběžně podrobujeme kritickému redakčnímu oku či oku externí poroty různé produkty a finanční instituce. Co vše jsme zatím otestovali:

  • Přemýšlíte o tom, že byste využili služeb finančního poradce? Podívejte se, jak dopadly námi testované poradenské firmy.
  • Je vaše internetbankingová aplikace bezpečná, uživatelsky příjemná a cenově výhodná? Podívali jsme se jí na zoubek.
  • Jak kvalitní poradenství a služby poskytuje vaše banka? Za kolik půjčují společnosti, které by někdo označil slovem "lichvářské"?
  • Otestovali jsme 10 pojišťoven, zda poskytují svým potenciálním klientům všechny důležité informace, jak jim to nařizuje zákon. Výsledky byly skoro k pláči.
  • Nabízejí banky úvěry skutečně za ty úžasně nízké sazby, které inzerují? Podívali jsme se "na zoubek" i firmám poskytujícím spotřebitelské úvěry.
Výsledky našich testů naleznete ve zcela nové sekci Otestovali jsme pro vás.

Pokud státní dluhopisy nebyly v dlouhém horizontu dostatečně bezpečné, co jiného mohlo uchovat hodnotu legionářových investic?


Nemovitosti?

Existuje řada římských staveb z počátku letopočtu, všimněte si však, že se výhradně jedná o obrovské veřejné či státní stavby. Z tisíců Crassových činžovních domů nepřežil ani jediný. Stavby, které přežily (mauzolea císařů, stadióny, chrámy, hrobky, vítězné oblouky), se v době vzniku jevily jako neuvěřitelné mrhání peněz. Přesto zbyly jen některé, neboť i "úmrtnost" velkých staveb je z historického pohledu vysoká - například ze sedmi antických divů světa stojí už jen pyramidy. V městech navíc často hořelo, stavby staré se rozebíraly ve prospěch nových, města byla i obléhána a drancována, v horších časech chátrala, občas jimi prošel mor či válka a sem tam se přihodila i přírodní katastrofa. Zkrátka a dobře, soukromé budovy, do kterých se vložilo peněz méně a státní moc je nechránila, neměly šanci přežít dva tisíce let.


Akcie či majetkové podíly?

Žádný podnik nepřežil 2000 let - životnost soukromých organizací bývá kratší než životnost států, v kterých působí. Vztah státní moci k podnikatelům se navíc může v čase dramaticky měnit. Od naprosté ignorance, pokud podnikatelé platili včas a řádně, co po nich stát vyžadoval (jak tomu bylo po většinu doby), přes vyzdvihování, podporu a upřednostňování (italské městské republiky v 16. století, Nizozemí v 17. století, Británie v 19. století) až po třídní, rasovou, náboženskou či ideologickou nenávist, vrcholící v daňovém ždímání a fyzické likvidaci (střední a východní Evropa ve 20. století, ale také období náboženských válek v 15. - 17. století a středověké pogromy na Židy).


Zlato, stříbro či hotovost?

Ano, drahé kovy jsou věčné, jejich problém je však v tom, že jsou snadno přemísťovatelné, tudíž je nájezdníci ukradnou jako první. Ve skutečně špatných časech mohou ztrácet hodnotu ve prospěch jiných věcí (například jídla, trpíte-li hladem, anebo života, vykupujete-li se ze zajetí). A byl-li majetek v zlatých či stříbrných mincích, bylo třeba dávat pozor na obvyklou praxi panovníků ve "zlehčování" peněz (snižování objemu stříbra či zlata v kovu). "Lehčí" mince měly tendenci vytlačovat ty lepší - kdokoliv platil kvalitními penězi, musel si dávat velký pozor, jak kvalitní dostává nazpátek drobné. Například v římském denáru mezi prvním a třetím stoletím našeho letopočtu ubylo 99,98 % stříbra.

Znehodnocování měny římskými císaři však bledne před výkony moderních vlád a centrálních bank, které nejen, že zjistily, že v měně nemusí být vůbec žádný kov, ale navíc podlehly dojmu, že pomocí množství peněz v oběhu dokáží ovlivnit ekonomický růst. Co trvalo Římu dvě století, zvládla Francouzská republika za prvních šedesát let dvacátého století. A to byl francouzský frank poměrně tvrdá měna - 20. století zná horší hospodářské experimenty. Připomeňme Výmarskou republiku, které se v letech 1919 - 1923 podařilo srazit německou marku vůči americkému dolaru na dvě biliontiny původní hodnoty, anebo velkolepý makroekonomický pokus komunistických vlád, který pomocí gigantických státních projektů, znárodňování a kolektivizace v letech 1947 - 1955 zničil téměř paralelně životní úspory od Aše k Vladivostoku, od Baltu k Černému moři a od Berlína po Peking.

Zkrátka a dobře, z pohledu dvou tisíciletí všechny investice vypadají rizikově. Můžeme se sice bavit o budoucí průměrné roční výnosnosti investic ve výši čtyř, šesti, osmi anebo deseti procent, historická míra dlouhodobé výnosnosti je však daleko nižší. Tuším, že vám pravnuci vašich pravnuků budou vděčni, pokud vy a vaši potomci dokážete v průměru ročně vydělat alespoň jedno jediné kladné procento.

Jaká investice je podle vás v dlouhém období nejméně riziková? Považujete nějaké investování za "bezrizikové"? Jaké a proč? Jakým způsobem byste spořili svým vnukům?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

26. 11. 2006 21:21, Michal Kára

Ad a) Popisujete situaci dnes. Za ranneho stredoveku v Ceskych zemich (jinde bych rekl, ze to bylo podobne) bylo misto kneze docela terno - bylo to jedno z mala zamestnani. Ne nadarmo se na kneze posilali studovat druho- a vice-rozeni synove slechticu, aby byli nejak zabezpeceni, kdyz prvorozeni zdedi panstvi (coz tedy mohl byt taky vetsi selsky dvur s polnostmi, ale to je jina).

Pokud vim, tak opravdu zakaz zeneni je proto, aby nemohli existovat legalni dedicove (opet se bavime o rannem stredoveku).

S temi krizovymi vypravami mate ovsem pravdu - viz napriklad detska krizova vyprava.

Reagovat

 

+45
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (oddTom 25. 11. 2006 12:14)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

23. 11. 2006 17:44, MSpacek

Píšete jak Jirásek, paní Jarmilo. Jenom malá poznámka - nebýt katolické církve, obzvláště irských mnichů, nevyprávěly by dějiny Evropy o ničem, neb by obyvatelé západní a střední Evropy mezi 5. a 8. stoletím našeho letopočtu zapomněli číst a psát. Nebýt pravoslavných mnichů, pak by nečetli a nepsali obyvatelé Evropy východní (Řekové by si snad gramotnost dokázali zachovat).

Reagovat

 

-18
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Jarmila 23. 11. 2006 14:35)

Další příspěvky v diskuzi (24 komentářů)

28. 11. 2006 | 9:24 | Jirka

Vzdělání je určitě jeden z nejpraktičtějších darů, které si umím představit. Současně je to oblast, kde lze hodně pokazit. Pokud bych podporoval finančně vzdělávání, zajímal bych se i o kvalitu a obsah výuky. Vzdělávání je...více

27. 11. 2006 | 14:09 | oddTom

Ale ano, já proti ukončení rozdávání ryb nic nemám. Ale což není - v kontextu s tím, co napsali předřečníci - podpora vzdělání právě onou žádanou cestou od ryby k síti?
Jinak, co se týká Annana - tady http://www.irinnews.org/report.asp?ReportID=56393&SelectRegion=East_Africa,...
více

27. 11. 2006 | 13:44 | Pavel

Asi to chce ten správný vzor, to jest přestat rozdávat ryby. Ostatně Kofi Annan (snad jsem to jméno moc nezkomolil) se nechal slyšet, že chceme-li Africe opravdu pomoci, máme jí přestat pomáhat. více

27. 11. 2006 | 12:53 | oddTom

Jak jinak než vzděláním byste tedy těm dětem vysvětlil, že je lepší mít jednu síť než jednu rybu, když kolem sebe vidí jen vzor pro to druhé?
P. S. Nevím, proč do toho motáte běžce. To, že nikoho jiného z Keni neznáte,...
více

27. 11. 2006 | 12:43 | SocPredator

Podle mě ne. Už se to dělá nějaký ten pátek a nefunguje to. Nebo máte pocit, že úspěšní běžci z Keni a Etiopie jsou právě ti podporovaní?
Jinak u nás to je podobné - sociální síť a zvyšující se státní dluh. Když někdo...
více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Manko, Býčí trh, Kompromis, daň z příjmů, petr dvořák, psd2, andrej babiš, fintech, COMEX, členský příspěvek, Radim Juchelka, DDT, Andorra, Ministerstvo zahraničních věcí, a karta, délka praxe, 183/2006 Sb., Výzkumný ústav práce

1AL0293, MINKA001, 5AC3307, 2M42777, 4M00544

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK