Evropské univerzity se brání potřebným změnám

Evropské univerzity se brání potřebným změnám
Otázka financování vzdělání na vysokých školách patří nejen mezi ty, které ve veřejných diskuzích vyvolávají největší emoce, ale kde se vyskytuje i nejvíce nedorozumění až demagogie. Podívejme se, kam nepochopení veřejnosti vede, kam evropské vysoké školy přivedla chybějící přímá finanční zainteresovanost na uplatnění svých absolventů. Máme pro vás i unikátní žebříček světových univerzit podle kvality vzdělání a výsledků vědeckovýzkumné činnosti.

Konkrétní příklad: Je velké množství těch, kteří zarputile hájí názor, že vzdělání na vysokých školách musí být bezplatné. Vědí však vůbec o čem hovoří? Vždyť "bezplatné" vzdělání, tak jak je praktikováno u nás či v některých jiných zemích, znamená, že každý platí za vzdělání v rámci daňového systému. Bez ohledu na to, zda měl možnost tuto službu hrazenou z veřejných zdrojů čerpat, či ne, příp. zda si ji pro sebe musel plně uhradit.
A co je horší - poskytovatel vzdělávacích služeb, tj. příslušná veřejná vysoká škola, dostává finanční prostředky nezávisle na tom, jak se její absolventi uplatňují. Systém je nespravedlivý i neefektivní současně. Mimo jiné je zřejmé, že jak při výběru studentů, kteří mohou na veřejných školách studovat, tak i při jejich uplatnění v praxi rozhodují v důsledku působení tohoto systému mnohem více známosti než schopnosti. Systém tak spíše přispívá k sociální segregaci společnosti založené na obnovování rodových výsad, což je pozorovatelné a doložitelné zejména u prestižních oborů.

Dalším obecně oblíbeným omylem je, že alternativou tohoto systému je školné, které omezuje přístup ke vzdělání méně majetným.
Ve skutečnosti se u nás i v jiných zemích navrhuje systém, kde by mohl každý platit až z toho, co mu vzdělání vynese, podle toho, kolik mu vynese, a přímo tomu, kdo mu vzdělání poskytl. Takové systémy v některých zemích úspěšně fungují, neomezují nemajetným přístup ke vzdělání a především - motivují vysoké školy k tomu, aby poskytovaly co nejkvalitnější vzdělání z hlediska uplatnění svých absolventů. U nás má tento systém v programu nejen ODS, ale, což možná leckoho překvapí, i KSČM. Rozdíl je jen v tom, že KSČM navrhuje, aby příslušná částka byla odváděna ze zisku zaměstnavatele, ovšem podle výše mzdy zaměstnance. Rozdíl je pouze ideologický, nikoli praktický. Více si o tomto systému můžete přečíst v článku Zavést školné na vysokých školách? Ano, ale jak?.


Financování studia? Není to jen školné

Hovoříme-li o podílu těch, kterým jsou či byly poskytnuty vysokoškolské vzdělávací služby (studenti, absolventi) na financování vysokých škol, musíme uvážit nejrůznější formy. Jedná se nejen o školné, ale i o tzv. registrační poplatky, které mohou dosahovat obdobné výše. Rozdíly jsou také v tom, jak a za jakých podmínek je školné spláceno, resp. jak fungují různé podpory splácení školného či registračních poplatků. Rovněž ve způsobu podpůrného systému studentů vysokých škol existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Státy totiž poskytují studentům různé formy přímé nebo nepřímé pomoci za účelem dosažení dostupnosti vzdělání.

Ucházíte se o dotaci z Evropské unie?
Nevíte přesně jak na to? Informujte se u nás jak postupovat! Zhodnotíme, zda má váš konkrétní projekt šanci na získání dotace, poradíme, na jaké dotace má šanci firma vaší velikosti a zaměření. Potřebujete zjistit, jaké je finanční zdraví vaší firmy, což je nutná podmínka pro získání dotace, nebo "jen" chcete pomoci se zpracováním žádosti či s výběrem vhodného dotačního titulu? Přečtěte si naše poradenské texty a obraťte se na naši novou unikátní poradnu získávání dotací ze strukturálních fondů EU! Čím více konkrétních informací nám poskytnete, tím přesnější odpověď získáte.

Rozdíly jsou v podpoře školného či zápisného za registraci studentů, příspěvku na náklady na vzdělávání, které nesou školy či v podpoře při poskytování půjček, které jsou vratné. Dále v podpoře studentů formou stipendií, která vratná nejsou, v podpoře formou poskytování sociálních dávek či daňových zvýhodnění pro rodiny se studujícími dětmi. Také to může být poskytování sociálních příspěvků na ubytování studenta, jeho dopravu anebo zdravotní péči. Srovnání situace v jednotlivých zemích je tak poměrně obtížným úkolem.


Platba z budoucího příjmu studenta se osvědčuje

Pokud bychom se pokusili shrnout nejvýznamnější trendy ve světě a v Evropě, mohli bychom říci následující:

  1. Zemí, která jako první úspěšně realizovala systém podílu nabyvatele vysokoškolských služeb na jejich úhradě formou odvodu z budoucího příjmu absolventa, je Austrálie. Zde byl tento systém (HECS) zaveden v roce 1988 a je postupně zdokonalován. Student buď platí přímo s výrazným zvýhodněním (40 %), nebo jako absolvent po dosažení průměrného příjmu odvádí maximálně 10 % ve prospěch své "mateřské" vysoké školy do doby vyrovnání neúročeného závazku. Systém je všeobecně považován za úspěšný, zavedly jej další země (Nový Zéland, částečně Anglie), některé jeho zavedení připravují (Čína, Maďarsko).
  2. V USA byl v roce 2003 zaveden obdobný systém na soukromé bázi (MyRichUncle). Student se zavazuje po absolvování vysoké školy splácet po dohodnutou dobu určité procento ze svého příjmu odvozené od výše půjčky, která mu byla na studium poskytnuta. Poté je závazek vyrovnán bez ohledu na to, kolik fakticky zaplatil. Systém je v rané fázi vývoje.
  3. Evropa se vyznačuje silnou podporou vysokých škol z veřejných rozpočtů. Školné bylo zavedeno v Irsku (3 000 - 5 000 eur/rok), ve Velké Británii (2 740 - 4 820 eur/rok), Nizozemsku (1 450 - 2 300 eur/rok), Portugalsku (300 - 2 500 eur/rok), Belgii (400 - 700 eur/rok), Itálii (450 - několik tisíc eur/rok), Rakousku (363 eur/rok), Španělsku (mělo by dosahovat až 30 % příjmů univerzit, zatím je nízké a zvyšuje se jen o inflaci v důsledku odporu studentů).
    Některé další země vybírají registrační poplatky dosahující výše školného - Francie, Island, Lichtenštejnsko a od roku 1996 i dvě spolkové země SRN (Bádensko-Württembersko, Berlín).
    V Norsku je zaveden systém financování podle výstupu (uplatnění absolventa), který však tvoří jen zanedbatelnou část celkového financování.

Situace v Evropě si zasluhuje podrobnější komentář, protože otázka školného je zde mimořádně citlivá. Mimo jiné i proto v již zmíněných dvou spolkových zemích SRN byly zavedeny "registrační poplatky". Ovšem v takové výši, že se v podstatě jedná o školné. Jiné země zase musely odstoupit od původních záměrů. Např. Slovensko, které školné zavést chtělo, ale pro velký odpor nedokázalo.
Portugalsko zavedlo vyšší školné v roce 1992 a chtělo jej postupně zvyšovat až na částku 50 % celkových nákladů. V důsledku silného odporu studentů i veřejnosti se zde od roku 1997 školné ustálilo na úrovni 8 % nákladů.
Podobně je tomu i v Itálii, kde by školné mohlo dosahovat až 20 % nákladů, ale většina vysokých škol pro odpor studentů vybírá částky podstatně nižší.
Irsko v roce 1994 vybíralo nejvyšší školné v Evropě. To doložitelně působilo sociálně segregačně. Výrazné zlepšení ekonomické situace a rozpočtových příjmů umožnilo, že stát začal studentům přispívat na studium. V roce 1995/1996 hradil polovinu školného, v následujících létech převzal veškeré výdaje.


Nejúspěšnější školy jsou pod tlakem konkurence

Pokusme se ve stručnosti shrnout zkušenosti z peripetií, kterými procházejí pokusy o reformu financování vysokých škol v evropských zemích, ze sociálních reakcí i z toho, co se odehrává ve světě. Postavení evropského vysokého školství ve světové konkurenci i jednotlivých zemí částečně postihuje tabulka na konci článku. Při její interpretaci si musíme uvědomit, že změny ve financování studia vedoucí k větší motivaci vysoké školy jako poskytovatele vzdělávacích služeb se projevují až se značným zpožděním. Efekty se však dostavují již dříve v některých ekonomických parametrech - např. v Austrálii již několik let výrazně rostou příjmy z exportu vzdělávacích služeb. Každopádně nelze přehlédnout, že se jako nejlepší umísťují univerzity působící v podmínkách konkurence, která je nutí usilovat o co největší kvalitu poskytovaných vzdělávacích služeb. To je zřejmé nejen z hodnocení, z něhož vychází tabulka, ale i z dalších, které byly zveřejněny v dřívějších letech.

Tomuto požadavku vyhovuje systém odvodu z příjmů absolventů, který zatím v Evropě využívá pouze Velká Británie. Zde je však - na rozdíl od Austrálie - odložené školné zatíženo úrokem, byť i nízkým. To vytváří nejen psychickou bariéru (proto zde existuje silný odpor studentů a veřejnosti proti školnému). I tak se britské univerzity v hodnocení zcela zjevně umísťují mezi nejlepšími.

Naopak univerzity v dalších evropských zemích dlouhodobě ztrácejí své postavení. Je to mj. dáno i neujasněností hlavního cíle reforem, které zde probíhají. Místo toho, aby reformy vedly k přímé finanční zainteresovanosti na uplatnění jejich absolventů, orientují se zejména na zvýšení počtu studentů, resp. "otevřenost" vysokých škol. Zcela neúspěšné jsou pak snahy udržet kvalitu vzdělání administrativními nástroji. Neutěšená situace vede k selhávání lisabonského procesu. Je dána prorůstáním administrativy vysokých škol s administrativou příslušných ministerstev. Projevuje se to pak ve snaze nepřipustit reformy, které by vyvolaly konkurenční tlaky a vedly ke zodpovědnosti za kvalitu poskytovaných vzdělávacích služeb.

Žebříček univerzit v roce 2005 podle kvality vzdělání a výsledků vědeckovýzkumné činnosti

Zpracoval Institut vysokého školství Šanghajské univerzity podle všeobecně uznávaných kritérií - počet pedagogů a absolventů, kteří jsou nositeli Nobelovy ceny či některých dalších reprezentativních ocenění, počet publikací a citací v renomovaných časopisech. Mezi předními univerzitami jsou veřejné i soukromé.

Prvních 10

Celkové pořadí Název univerzity Kontinent Pořadí na kontinentu Země
1 Harvard Univ Americas 1 USA
2 Univ Cambridge Europe 1 UK
3 Stanford Univ Americas 2 USA
4 Univ California - Berkeley Americas 3 USA
5 Massachusetts Inst Tech (MIT) Americas 4 USA
6 California Inst Tech Americas 5 USA
7 Columbia Univ Americas 6 USA
8 Princeton Univ Americas 7 USA
9 Univ Chicago Americas 8 USA
10 Univ Oxford Europe 2 UK


Dalších 10 (mimo USA)
Celkové pořadí Název univerzity Kontinent Pořadí na kontinentu Země
20 Tokyo Univ Asia/Pac 1 Japan
22 Kyoto Univ Asia/Pac 2 Japan
23 Imperial Coll London Europe 3 UK
24 Univ Toronto Americas 19 Canada
26 Univ Coll London Europe 4 UK
27 Swiss Fed Inst Tech - Zurich Europe 5 Switzerland
37 Univ British Columbia Americas 30 Canada
41 Univ Utrecht Europe 6 Netherlands
45 Karolinska Inst Stockholm Europe 7 Sweden
46 Univ Paris 06 Europe 8 France


Nejlepší australské univerzity
Celkové pořadí Název univerzity Kontinent Pořadí na kontinentu Země
56 Australian Natl Univ Asia/Pac 3 Australia
82 Univ Melbourne Asia/Pac 7 Australia


První (a jediná, která se do tabulky dostala) z ČR
Celkové pořadí Název univerzity Kontinent Pořadí na kontinentu Země
203-300 Charles Univ Prague Europe 80-123 Czech


Nejdůležitější roli při reformě financování vysokého školství u nás či v kterékoli zemi bude proto hrát otevřené, pravdivé a plné seznámení veřejnosti s tím, co, jak a proč se v dané oblasti chce učinit. Místo zpolitizovaných a zarputilých půtek používajících pojmu "školné" jako strašáka (a to i tam, kde se o školné v podstatě nejedná), by se měl otevřít prostor pro osvětu a kvalifikované veřejné diskuse. Jde o to, aby na zavedení efektivního systému každý získal a nikdo neztratil.

Psáno pro čtvrtletník Přítomnost.

Absolvovali jste vysokou školu? Byli byste ochotní za vzdělání platit? Myslíte si, že systém odloženého školného je ten nejideálnější? Nebo je současný stav dostačující?

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

0
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 13 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

2. 11. 2006 14:09, Larus

Souhlasím, ale nic z toho, co uvádíte, se v žebříčku neprojeví, protože podle toho školy nebyly hodnoceny. Vliv má počet nobelovek a nobelistů, počet a kvalita vědeckých publikací, vysoce citovaní pracovníci a poměr výkon/velikost instituce. V tomhle jsou možná Indové prostě pozadu. Navíc si myslím, že od stého místa dál už v podstatě není podle čeho hodnotit (UK žádné nobelisty nemá a vysoce citovaných pracovníků je v celé ČR asi 10), takže těch 200 míst bych nebral stejně jako rozdíl mezi první a dvoustou institucí. Taky neznám poměry v Indii, třeba jsou špičkoví na Indické poměry a na Evropské už ne...

Zobrazit celé vlákno

+43
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

4. 11. 2006 23:04, X

Dobrý den, vystudoval jsem při zaměstnání veřejnou VŠ, za školné jsem si pak rozšířil dalším studiem znalosti v oboru. Jsem veřejný zaměstnanec, pracuju v náročném a mizerně placeném oboru. Dělám nadnormativní výkony za státem regulovanou mzdu - odpovídá platu brusiče či soustružníka s dvouletou praxí v našem kraji...
Buďme upřímní. Většina čtenářů stejně vnímá jen tu stránku školného. Školné - klidně, ale není možné jej zavést v současné situaci. Víte proč ? Kdyby bylo jen trochu ekonomické (vysoké) - znamenalo by zavření mnoha škol. Nevěříte ? Mám kamaráda ze studií, pracujícího částečně i pro Akademii věd. Sám přiznává že se Boloňská deklarace, Bc. studia a rozšiřování fakult je jen výchova budoucích nezaměstnaných.
Pokud dnešní magistři neumí ani tolik co někteří pamětníci z klasických G (gymnázií) - tak se nedivte...
Otázka kvality vš - citační indexy, nositelé Nobelovek - to je vše v pořádku. Ale výkonnost vš se měří ve světě jen a hlavně penězia tzv. produktivitu. To ale není správné a asi ani nejlepší. Ti kdo znají život VŠ a vědu, vědí proč...

-6
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Zavést školné na vysokých školách? Ano, ale jak?

2. 12. 2005 | Radim Valenčík | 1 komentář

Zavést školné na vysokých školách? Ano, ale jak?

Školné na vysokých školách je nezbytnost. Jak ale systém nastavit tak, aby na něm vydělali všichni, tedy schopní studenti bez ohledu na bohatství jejich rodin, kvalitní vysoké školy... celý článek

Děti bez vlastní rodiny pomoc státu potřebují

22. 4. 2005 | Kateřina Havlíčková | 2 komentáře

Děti bez vlastní rodiny pomoc státu potřebují

Tam, kde chybí láska, péče a starostlivost rodičů k dětem, musí nastoupit stát. A to jak s pomocí dětem, tak s represí vůči rodičům, kteří neplní své povinnosti. Jak financovat výchovu... celý článek

Jak financovat náklady na vzdělávání dětí?

15. 4. 2005 | Kateřina Havlíčková

Jak financovat náklady na vzdělávání dětí?

Základním principem financování vzdělávání dětí i jejich mimoškolních činností by měla být zásada financování konečného uživatele, tedy žáka. Co a jakým způsobem by měl hradit stát,... celý článek

Náklady na výchovu dětí: má či nemá platit stát?

13. 4. 2005 | Kateřina Havlíčková

Náklady na výchovu dětí: má či nemá platit stát?

Má nebo nemá se stát, tedy všichni ekonomicky aktivní občané, podílet na nákladech spojených s výchovou dětí? Postarat se o dítě je povinností obou rodičů. Neměl by tedy být spíše rozvedený... celý článek

Pomůže novela vysokoškolského zákona?

7. 7. 2004 | Jiří Šedivý

Pomůže novela vysokoškolského zákona?

Jistě jste zaznamenali senátní "ANO" v otázce vlastní novely vysokoškolského zákona, což se dá přeložit jako ano pro školné. Pokoušíme se nalézt argumenty pro a proti. Budou VŠ moci... celý článek

Partners Financial Services