Česká republika pod palbou čísel aneb rodná hrouda v kostce

Magazín The Economist sestavuje každý rok publikaci Pocket World in Figures, která srovnává země světa podle různých statistik ze všech možných oblastí. Ponořili jsme se do čísel a podívali se, jak si stojí Česká republika.

Vymíráme...

Česká republika je 14. nejpomaleji rostoucí země světa. Přesněji řečeno nejsme ani tak rostoucí jako vymírající zemí. Průměrný roční růst populace v letech 2000-2005 dosáhl negativních 0,09 %. (Na tom nic podstatného nemění ani fakt, že - podle pondělní zprávy Českého statistického úřadu - v 1. pololetí 2006 u nás bylo poprvé od roku 1993 více narozených dětí než zemřelých osob).
Všech 16 zemí, kterým populace klesá, jsou země střední a východní Evropy a asijské státy bývalé SSSR. Prvenství s "růstem" -1,1 % drží Ukrajina. Z našich "kolegů" jsou na tom ještě hůře než my Maďaři (13. příčka, -0,25 %), o něco lépe naopak Poláci (- 0,06 %) a Slováci spolu se Slovinci "nejlíp" (nulový úbytek, tzn. ale také nulový růst populace).

S mírou plodnosti dosahující v letech 2000-2005 hodnoty pouhých 1,17 nejsou ani naše vyhlídky do budoucna nijak "populačně růžové". Toto číslo, které říká, že na jednu českou ženu průměrně připadá jen 1,17 živě narozených dětí (k prosté reprodukci populace je potřeba 2,1 dítěte), nás staví na 4. příčku zemí s nejnižší plodností. Při srovnání s "krajany" z EU pak na úplnou špičku. (Více na toto téma viz článek Bude mít pokles porodnosti fatální důsledky?.) Není proto divu, že se podle prognóz do první dvacítky nejpomaleji rostoucích zemí s 0,62% úbytkem dostaneme i v letech 2045-2050.

... a stárneme

Nejen pokles počtu obyvatel trápí naši kotlinu. V roce 2005 byl každý pátý Čech či Moravák starší 60 let. Ve statistice nejvyššího počtu seniorů tak zastáváme 23. místo (nejvíce obyvatel starších 60 let mají Japonci - 26,3 %, následovaní evropskou "jedničkou", Italy - 25,6 %).
Že 23. místo není tak strašné? A co takhle předpověď pro rok 2050, podle které se Česká republika s 39,3 (!) procenty populace starší 60 let dostane již na příčku osmou?

Na tomto místě doplňme, že očekávaná délka života u mužů dosahuje 73,1 let a u žen 79,4 let. Na 100 žen u nás připadá 95 mužů. (Pro zajímavost, ve Spojených arabských emirátech na 100 žen připadá neuvěřitelných 214 mužů, v Kataru 206 a v Kuwaitu 150 mužů. Naproti tomu na 100 žen žije nejméně mužů v Lotyšsku - 84, v Estonsku a na Ukrajině, shodně 85 mužů na 100 žen).

Možná nám ale jak s klesající plodností tak stárnoucím obyvatelstvem pomůžou imigranti. Žádost o azyl u nás v roce 2003 podalo 11 400. lidí, což z nás mezi vyspělými zeměmi dělá 12. "nejžádanější" zemi. Žebříček vede Spojené království s 61 100 žadateli, středoevropskému čtyřlístku vévodíme my. (Na toto téma doporučujeme článek Zachrání EU více dětí, více imigrantů, nebo více pracujících?.)

Produkujeme dost?

Se svými 10,2 milióny obyvatel vytvořila ČR v roce 2003 HDP přesahující 2 500 miliard korun, což z nás dělá 40. největší ekonomiku světa. Přepočteno na dolar jde o 89,7 miliard. (Pozn. autorky: z hlediska srovnatelnosti s dalšími zeměmi se držíme dat, která poskytuje letošní publikace Pocket World in Figures, 2006 Edition, a proto ne vždy uvádíme poslední známá čísla týkající se ČR. Novější data naleznete např. v článku Platy v ČR: na vrcholu středoevropské čtyřky, v evropském srovnání bída, kde se mimo jiné dozvíte, že podle statistik Mezinárodního měnového fondu jsme v současnosti ze 176 zemí světa 34. nejbohatším státem - hodnoceno kritériem HDP na obyvatele a také tím, co si člověk může za vydělané peníze koupit.)
Největší ekonomikou, což asi nikoho nepřekvapí, jsou se skoro 11 000 miliardami dolarů v roce 2003 USA, následované Japonskem (4 300 miliard) a evropským "ekonomickým tlouštíkem" Německem (2 400 miliard USD).

Ačkoli průměrný Čech vytvoří asi jen 16,5 % toho, co průměrný Lucemburčan, český životní standard se opatrně blíží. Podíváme-li se na kupní sílu českého HDP na hlavu, dosahujeme 28 % úrovně Lucemburska a 41,3 % úrovně USA a celkově v této statistice zastáváme 51. příčku. Z našich "kolegů" nás opět (a opět o 10 míst) předběhlo Slovinsko.

Jsme konkurenceschopní?

Při pohledu na žebříček tzv. celkové konkurenceschopnosti, se nabízí jediná odpověď: "Jde to, ale dře to." V této statistice sestavené podle výsledků 259 kritérií pokrývajících otevřenost ekonomiky, roli vlády, rozvinutost finančních trhů, kvalitu infrastruktury, technologií, vedení podniků a politických institucí a pružnost pracovního trhu jsme se umístili až na 30. příčce. Jedničkou jsou Spojené státy, dvojkou Hongkong a trojkou Singapur. Ze států střední a východní Evropy dopadlo lépe než my jen Estonsko.

Pokud se podíváme jen na kritéria toho, jak vláda země napomáhá konkurenceschopnosti celé ekonomiky, propadneme se ale na 37. místo a před nás se dostane nejen Estonsko, ale také Maďarsko a Slovensko (i když to se asi změní, viz článek Slovenský tygr pod novým bičem zkrotne: reformy reforem). Nejvstřícnější jsou vlády v Hongkongu a Sinagapuru a z Evropy pak (v pořadí) Finska, Dánska a Rakouska.

Podnikatelské prostředí

Česká republika v letech 2000 až 2004 získala 6,72 bodů ve "známkování" svého podnikatelského prostředí. Nejvyšší známku (8,46) získalo Dánsko. Číslo odráží vstřícnost země k zakládání a vedení podniků. Hodnotí se kategorie jako je tržní potenciál, pracovní právo, rozvoj infrastruktury, politické prostředí a kvalifikace pracovní síly země. ČR ve zmíněných letech obsadila 29. místo, v letech 2005-2009 by měla o pět příček poposkočit a získat 7,45 bodů.

Mnohem hůř jsme na tom s podporou vývoje, výzkumu, inovací, moderních technologií apod. V hodnocení spolupráce mezi podnikatelskou a vědeckou sférou jsme až na 43. místě. Celkově jsme do vývoje a výzkumu (v roce 2002) investovali jen 1,3 % HDP - vede Izrael s 4,66 %, následovaný Švédskem (4,27 %) a Finskem (3,44 %). A např. do žebříčku počtu patentů přiznaných vynálezcům podle jednotlivých zemí jsme se vůbec nedostali.

Závěrem se podívejme na další zajímavé údaje:

• Českých 78 864 km² křižuje 127 204 km silnic a 9500 km železnic. To nás staví na 33. příčku, resp. 22. místo v žebříčku zemí s nejdelší sítí cest, resp. železnic a na 17. příčku co do hustoty silniční sítě.
• Na jeden kilometr silnice v ČR připadá 31,4 aut (50. místo), pro srovnání - v Hongkongu to je neuvěřitelných 286,7 aut na 1 km.
• Na 1 000 obyvatel je u nás registrováno 356 automobilů (28. příčka, s 732 auty na 1 000 lidí vede žebříček Libanon). 29. pozici zaujímáme ve smutné statistice "počet lidí usmrcených na silnicích", před nás se dostaly jen dvě jiné země EU: Švédsko (23.) a Portugalsko (26.).
• ČR je 33. nejnavštěvovanější zemí světa, ročně pohostí přes 5 miliónů cizinců.
• Na 100 000 obyvatel u nás ročně zemře 19,3 žen na rakovinu prsu (smutná 15. příčka) a 55,9 lidí na rakovinu plic (ještě smutnější 10. pozice).
• Čeští muži jsou ze všech evropských zemí nejtlustší (24,7 % jich je obézních). Stejně tak české ženy dosahují tohoto neradostného evropského prvenství (obézních je 26,2 % Češek).
• Na 1 000 obyvatel ČR připadají jen 4 svatby, což nás řadí na 18. příčku zemí s nejnižší mírou sňatečnosti. Naopak dosahujeme 10. pozice v žebříčku nejvyšší míry rozvodovosti. Na 1 000 lidí u nás připadá 3,2 rozvodu.
• Úplné prvenství držíme v konzumaci piva. Průměrný Čech vypije 157 litrů piva ročně. Na alkoholické paty nám šlapou Irové (141,2 l) a Němci (117,5 l). Čistého alkoholu si nalijeme v průměru 11 litrů za rok (3. příčka) a cigaret vykouříme denně 5,7.
• 99,0 % dospělých je gramotných.
  

Co si o tomto "rychlovýčtu" myslíte? Jak tyto statistiky ovlivňujete vy? Zapadáte do nich? Co si myslíte o ekonomickém a co o demografickém vývoji?