Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Obchodování na burze: konec snadných zisků

Obchodování na burze: konec snadných zisků
V posledních dvou letech jsme stále mohli číst články o tom, jak moc naše i zahraniční burzy rostou a kolik investoři vydělávají. Letošní květen ale investorům ukázal, že jen nahoru to nejde a že je také možné se pořádně spálit. Jak se chovat na vlnitém burzovním moři?

Mám kamaráda, říkejme mu třeba Martin, loni si koupil nový dům a velkou limuzínu. Kde na to vzal? Vydělal na burze. Je třeba přiznat, že peníze měl už dříve, ale burza mu pomohla k ještě větším penězům. Pražská burza loni vzrostla o 40 %, akcie některých firem dokonce o více než 100 %. Vložený kapitál se tak mohl i více než zdvojnásobit.

Nicméně Martinův veselý výraz ve tváři během několika týdnů trochu zkysnul. Burza šla začátkem léta silně dolů (o 20 % za měsíc) a on poprvé pořádně prodělal. Jako jedna z příčin, proč šla burza dolů, byly uváděny volby, nicméně ty možná jen trošku zesílily pád, který je způsobem propadem na všech rozvíjejících se trzích. Ačkoliv jsou propady burz z pohledu historie častou záležitostí, přesto se vždy najdou takoví (jako třeba i Martin), kteří se tomu diví.


Nahoru a dolů

Burza roste a klesá podle toho, jestli je více kupujících nebo prodávajících, neboť burza funguje na starém dobrém principu vyrovnávání nabídky a poptávky. Je-li více kupujících, pak prodávající zvyšují ceny tak dlouho dokud se nabídka nezmenší a síly nabídky a poptávky se nevyrovnají. Funguje to samozřejmě i naopak - více prodávajících znamená pokles ceny. Problém je, že tyto pohyby nahoru a dolů nenásledují rychle za sebou a tak díky tomu, že míváme krátkou paměť, se často divíme, že burza klesá (to poté co pořád rostla) nebo naopak roste (poté co šla pořád dolů).

Obrat burzy přinesl krach
Možná si pamatujete na krach české firmy Private Investors (PI) v květnu 2001. Tu položilo něco co přineslo krachy řady bank či makléřských firem - porušení pravidel některými zaměstnanci. Zde to byl jeden ze spolumajitelů, který jednomu klientovi prodělal značnou částku, tu se pak snažil vydělat spekulací na virtuálním účtě, k jehož vytvoření použil peníze dalších klientů. Jeho snaha skončila ještě větší ztrátou a nakonec krachem celé firmy. Jednou z vedlejších příčin celého krachu byl ale i obrat na amerických burzách, kde PI investovala peníze klientů. Zatímco do počátku roku 2000 burzy pořád rostly a doslova by na nich vydělal i opičák nakupující akcie podle házení šipek, po březnu 2000, kdy došlo ke splasknutí internetové bubliny, vyžadovalo vydělávání trochu snahy a především vědomí, že burza nejde jen nahoru. A tak obrat burzy s sebou vzal firmu, kde tradeři nebyli připraveni na to, že burza nejde jen nahoru.

Výše popsaná krátká paměť má ještě při růstu burzy nahoru za důsledek to, že skutečnost, kurzy akcií rostou, přiláká řadu nových (a často nezkušených) spekulantů, kteří tím, že investují další a další peníze ženou trh nahoru. I náš Martin je jedním z takových, začal investovat proto, že chtěl nastoupit do jedoucího vlaku... Přesně takto vznikla v historii řada tzv. spekulačních bublin. Výraz bublina se používá proto, že vysoké ceny už nemají žádný reálný základ (například skutečnou nabídku či poptávku dlouhodobých investorů, všichni nakupují, jen aby zítra se ziskem prodali), jde pouze o nafouknutou bublinu, která většinou praskne za doprovodu pořádné rány a hlavně velký ztrát.

Kurzy pak často padají o desítky procent během několika dní. Takové propady se nazývají burzovní krachy (o řadě z nich jsme psali např. v článcích Od burzovního krachu k Hitlerovi, Krach jako z divokého západu, Finanční šílenství aneb půl království za tulipán). Například během několika dní v říjnu 1929 se akcie propadly o několik desítek procent. Během následujících tří let ztratily ještě dalších 80 % své hodnoty, a tak ten, kdo, nakoupil na úplném vrcholu bubliny, ztratil 90 % své investice. Vzhledem k tomu, že po říjnu 1929 následovala jedna z největších hospodářských krizí moderní historie, mnoho investorů asi trápily jiné věci než nějaké burzovní ztráty. Aby nebylo všem hrůzám konec newyorské burze trvalo plná dvě desetiletí než kurzy dostaly na úroveň roku 1929.

Narozdíl od Martina z úvodu článku mají Američtí investoři propad z října 1929 na paměti stále. Občas však bohužel ke své škodě - pouhá obava, že se rok 1929 zopakuje, vedla k tomu, že mezi 16. a 19. říjnem 1987 se americká burza propadla o více než 23 procent. Narozdíl od krize v roce 1929 nebyly příčinou ekonomické problémy, ale pouze obava, že se bude opakovat velký pokles burzy jako v třicátých letech, a tak všichni bezhlavě prodávali za jakoukoliv cenu. Tentokrát se kurzy vzpamatovaly velmi rychle, a tak ten, kdo při propadu nakoupil, mohl slušně vydělat již během několika týdnů.

Burzovní pověry

Martin z našeho příběhu si mohl svůj "kyselý obličej" ušetřit, pokud by znal burzovní pověry. "Sell in May and go away" (v květnu (vše) prodej a jdi pryč) je stará pověra, která letos zafungovala nebývalou silou - burzy na tzv. rozvíjejících trzích (nejen česká, ale třeba polská, brazilská, turecká, ruská či indická) se propadly o téměř 20 %. Jak květnová pověra vznikla není známo, nicméně v posledních několika letech spolehlivě funguje (ne vždy tedy tak silně jako letos). Jedna z verzí o
vzniku pověry říká, že si ji vymysleli sami makléři, aby klientům zdůvodnili, proč jedou v květnu na dovolenou
.

Dalším měsícem, kdy byste neměli být na burze, je říjen. Důvody jsou velmi přesvědčivé - v říjnu přišel burzovní krach v roce 1929, velký pád burzy v roce 1987, o něco menší propad v roce 1997 a navíc v posledních dvou letech také nebyl říjen na burze procházkou růžovým sadem.

Poslední kalendářní burzovní pověstí je leden - tzv. lednový efekt, ten naopak znamená, že kurzy v lednu rostou. Příčina je opět neznámá, jednou z variant je i tvrzení, že drobní střádalové si dají k novému roku nové předsevzetí a své peníze vrhnou na burzu, a kurzy díky tomu rostou.

Nejen s ročními obdobími jsou spojeny investiční pověry. Na dluhopisové burze v Chicagu mají na pánských záchodcích jeden pisoár, který nikdo nepoužívá - prý ti, co jej použili, pak v daný den utrpěli velké ztráty...


Pozor na úroky

Pokles kurzů z letošního května si sice nedá nazvat krachem, nicméně přesto určitě způsobil pořádný masakr v peněženkách spekulantů i řadových investorů, a pokud máte své peníze v akciových či smíšených podílových fondech, pak i vás připravil o část úspor. Nicméně mírná korekce (jak spekulanti nazývají dočasný pokles kurzů) už byla dlouho očekávána a spustila ji zdánlivá banalita - obava ze zvyšování úrokových sazeb v USA.

Možná si řeknete, co mají co úrokové sazby společného s burzou, ale spojitost je velká. Výše úrokových sazeb je důležitá pro firmy a podnikatele, kteří si půjčují v bankách na své podnikání - vyšší sazby tak znamenají vyšší náklady a menší zisky. Ty zase znamenají méně peněz pro akcionáře, a tím pádem nižší reálnou hodnotu akcií.
Vyšší úroky také znamenají, že se zdraží spotřebitelské úvěry a hypotéky a spotřebitelé si méně půjčují - tedy i méně utrácejí, což je opět špatné pro firmy a podnikatele.
Posledním propojením úroků a burzy je skutečnost, že konzervativní investoři, jako například penzijní fondy, investují na burze proto, že jim nabízí vyšší výnosy než dluhopisy či termínované vklady, pokud ale vzrostou úrokové sazby, tak tito investoři své peníze přesunou do jistějších aktiv. Aby své peníze mohli investovat jinde, musí prodat dříve nakoupené akcie, a tím srazí jejich ceny dolů.


Jak tedy na to?

Velké a malé vlny
Jak jsme již zmínili v textu, pohybuje se burza ve vlnách nahoru a dolů. Stejně jako na moři jsou ale vlny velké a vlny malé. Zatímco květen byl na burzách v Praze, Varšavě, Moskvě, Istanbulu či Sao Paolu ve znamení pořádného tsunami, kdy kurzy padaly o desítky procent, pak na burzách západní Evropy či USA to taková divočina nebyla, poklesy dosahovaly maximálně jednotek procent. Obdobně jako surfaři na mořských vlnách i na těch burzovních se "vozí" spekulanti - ti zkušení na velkých, kde je větší šance vydělat, ale také ztratit, a ti méně zkušení na těch menších.

Pokud vás velké burzovní vlny nezastrašily, a přesto se do nich chcete vrhnout, pak mějte na paměti, že kurzy nejdou jen nahoru. Obranou je především investujete dlouhodobě a pravidelně. Vkládejte každý měsíc (či jinak pravidelně) stejnou částku přímo do akcií nebo do podílových fondů. Tento přístup je nejlepší cestou jak nad výkyvy vyzrát - občas sice nakoupíte draho, ale také občas nakoupíte levně.

I přes všechno strašení krachy, které jste si přečetli v textu výše, vynáší burza dlouhodobě ze všech aktiv nejvíc. Průměrný roční výnos amerických akcií za posledních 50 let je 8 %. Důležité je slovo průměrný - jeden rok můžete vydělat 20 %, druhý rok 9 % ztratit. Pokud ale budete mít své peníze v akciích dostatečně rozloženy, bude se váš zisk blížit průměru, který je kladný.

Minimální doporučovaná doba na investice do akcií je 5 let. Při jejím dodržení se běžných menších propadů nemusíte bát. Nicméně opatrnosti není nikdy nazbyt, a tak když se bude blížit moment, kdy budete chtít své peníze vybrat, je dobré je stejně pravidelně jako jste je vkládali po částech přesouvat do bezpečnější fondů - dluhopisových či peněžního trhu. Jejich kurzy nelétají tak divoce nahoru a dolů, a tak se vám nemůže stát, že vás nějaký propad připraví o desítky procent vašich úspor během několika týdnů.

Psáno pro MF Plus.

Investujete na burze? Kolik jste průměrně v čase vydělali? Kolik jste ztratili letos v květnu? Věříte burzovním pověrám?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+1
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 8. 2006 17:14, Sam

10% z čeho? Snad ne z tržní hodnoty? Pokud by to bylo z nominální, potom 10% ze 100Kč je jen 10Kč.

Reagovat

 

+57
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Maruška 16. 08. 2006 15:12)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

18. 8. 2006 12:00, Alfons Karásek

? Jak je to mozne , ze C. Telekom plati vyssi dividendu nez ma netto zisk , ze ktereho by se ta dividenda mela odecist ?
Tedy letos dosahne C.Telekom asi 24 korun netto zisk a z toho plati dividendu asi 39 korun a to nejde , tedy budto dostanou penize od Telefonica , nebo si bere C.Telekom kredit , aby mohla tu prehnane vysokou dividendu zaplatit.
C.Telekom dosahuje kazdy rok vyssi zisk a o akcie je velky zajem s dnesnim asi P/E 22 a neni tedy duvodu platit prehnane vysokou dividendu jen , aby se ta akcie lidem zalibila.
To jen podniky se spatnym ziskem se chteji zalibit a plati proto vysoke dividendy financovane kreditem , ale to C.Telekom prece nepotrebuje a proto by mela byt dividenda placena z netto zisku nizsi nez netto zisk. Je to tak ?

Reagovat

 

-23
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Rejpal 16. 08. 2006 14:51)

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

5. 2. 2013 | 19:32 | david

publikovane obchody a ucet
http://mytradingaccount.com/
více

31. 8. 2012 | 22:58 | obchodní strategie

Obchodní strategie popsaná v několika bodech: http://www.euinvest.cz/__pravidla_strategie více

31. 8. 2012 | 22:56 | obchodní strategie

Obchodní strategie popsaná v několika bodech: http://www.euinvest.cz/__pravidla_strategie (Podstatné je však mít minimální poplatky za obchod!) více

5. 10. 2006 | 16:39 |

:o)))) více

18. 8. 2006 | 12:55 | Petr

Pro výplatu dividend lze použít i nerozdělený zisk minulých let. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Dluhové trhy, Central Order Book, Liberalismus, architektura, martin stára, brno, operátoři, mobilní operátoři, Dow Jones-UBS Metals, poradenská firma, Unie, regulační instituce, OSA, poplatky za soudní spory, splastnost, možnosti trhu, daň z hlavy, typ pojištění

4C74273, 4M27565, 3K13410, 3K13410, 4T11050

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK