Ptejte se Miroslava Hořejšího!

Ceny energií, hlavně zemního plynu a elektřiny, se neustále zvyšují a ještě zvyšovat budou. Nejúčinnější varianta jak se proti tomu bránit je omezit její spotřebu, například vhodnou tepelnou izolací, výměnou oken, vhodnou regulací, instalací nuceného větrání nebo dvěma svetry. Úsporu energie je také možno kombinovat s použitím alternativních zdrojů energie. Vhodným příkladem je tepelné čerpadlo.
Zatím byla tepelná čerpadla v pozadí zájmu zejména pro svou vysokou pořizovací cenu, avšak s nárůstem cen energií by se toto mělo podle Hořejšího změnit. Jejich větší odbyt by pochopitelně mohl přinést i snížení ceny. Jakékoliv otázky zahrnující problematiku tepelných čerpadel můžete položit na tomto místě.

Kdo odpoví na vaše otázky?

Ing. Miroslav Hořejší v roce 2001 ukončil studium na Českém vysokém učení technickém v Praze, obor Technika životního prostředí. Svoji diplomovou práci věnoval studii využívání alternativních zdrojů energie pro vytápění historických objektů. Je spoluzakladatelem a v současné době šéfredaktorem internetového portálu TZB-info, který se věnuje především vytápění, úsporám energií v budovách a souvisejícím stavebním oborům.

Od začátku roku jste u nás měli několikrát příležitost dozvědět se více o tepelných čerpadlech či zdražování energií (více se dočtete na konci článku). V diskuzích se objevoval mimo jiné názor, že tepelné čerpadlo se nikdy nemůže vyplatit, že jeho návratnost je příliš dlouhá nebo že náklady na údržbu jsou příliš vysoké ve srovnání s ostatními druhy vytápění. Miroslav Hořejší z portálu TZB-info, zaměřeného na stavebnictví, úspory energií a související obory nazývané souhrnně technická zařízení budov (odtud původní zkratka TZB), vám tedy odkryje pravdu.

Na dotaci mají nárok jen vyvolení

Snížit náklady na pořízení tepelného čerpadla byste si mohli i díky dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Nelze však hovořit o žádném velkém sejmutí břemene, loni nedosáhl poměr podpory vůči nákladům ani 14 %. Navíc dotační podmínky jsou velmi přísné a ani při jejich splnění nemáte jistotu, že alespoň nějakou finanční injekci dostanete. "Fond přijme žádosti v celkové výši dvojnásobku alokovaných prostředků, aby tak byla zajištěna možnost výběru kvalitních projektů k podpoře. Po dosažení takto stanovené hranice bude příjem opět uzavřen," najdete v tiskové zprávě Fondu. Loni i letos se program zahltil zhruba po čtvrt roce. I na smysl takovýchto dotací se ptejte Miroslava Hořejšího.

"Peníze na tepelná čerpadla tedy vláda nemá. Ovšem peníze z tepelných čerpadel už ano, a to v podobě 19% sazby DPH. Pořízení čerpadla včetně montáže totiž spadá do základní sazby DPH, ovšem pořízení kotle na spalování téměř čehokoli už ale spadá do snížené 5% sazby DPH," psali jsme v článku Tepelná čerpadla a DPH: logika i ekologie vyčerpány. Nevidíte v tom logiku? Máte jedinečnou příležitost se zeptat.

Zemní plyn, nebo tepelné čerpadlo? Kolik můžete ušetřit? je studie provedená Asociací pro využití tepelných čerpadel, která nechala porovnat náklady na vytápění, ohřev vody a spotřebu elektřiny domácích spotřebičů pro tři různě veliké rodinné domy (a to pomocí tepelného čerpadla a zemního plynu).
Podle Asociace vycházelo čerpadlo jednoznačně levněji, podle vás, našich čtenářů, to tak jednoznačné rozhodně nebylo. Výsledky jsme proto předložili dvěma nezávislým odborníkům, jejich odpovědi najdete v článku Reakce na článek Zemní plyn, nebo tepelné čerpadlo? Kolik můžete ušetřit? Pokud vám některá vysvětlení chybí, neváhejte se zeptat.

Miroslav Hořejší, šéfredaktor portálu TZB-info, čeká na vaše dotazy do 16. června 2006. Využijete příležitosti se zeptat.