Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Od burzovního krachu k Hitlerovi

Od burzovního krachu k Hitlerovi
Velkou hospodářskou krizi si možná pamatujete z dějepisu, případně z vyprávění prarodičů. Většinou se ale nedozvíte, jak to vše začalo – velkým burzovním krachem, který připravil mnoho lidí o peníze, třetinu Američanů o práci a mnoho z nich ještě o veškerý majetek. A celá ta špatná doba skončila začátkem ještě horší doby, druhé světové války.

Vše začalo slibně. Počátkem 20. let se vyspělé země a především USA velice rychle vzpamatovávaly z první světové války, mezi lidmi vládl optimismus. Továrny ve velkém produkovali luxusní zboží, které si dříve mohl dovolit jen málokdo.

Nejlepším příkladem je automobil, pásová výroba u Forda jej výrazně zlevnila. Produkt, který byl ještě před prvním světovou válkou luxusem za několik tisíc dolarů (což v té době byly skutečně velké peníze), se náhle dal pořídit za řádově stovky dolarů, což si v poválečném období mohli dovolit i dobře placení dělníci. Pravda, šlo o velmi "masové" auto, kde se vám jediný dodávaný model buďto líbil, nebo jste měli smůlu. Slovy Henryho Forda: "zákazník bude mít auto v té barvě, jakou chce, pokud to bude černá." Nicméně jeho obchodní model velmi levného pro všechny úplně stejného vozidla fungoval, do konce 20. let vyrobil více než 10 milionů kusů Fordu T, kterého v počtu vyrobených kusů až o mnoho desetiletí později překonal "brouk" od Volkswagenu.

Burza rostla do nebes

Velký optimismus měl za následek i růst burzy cenných papírů. O vývoji svědčí několik čísel. Po skončení války Dow Jonesův index (profil, názory) dosáhl úrovně 100 bodů, burza však v té době byla mimo zájem většiny obyvatel, obchodovalo zde jen pár investorů a index pomalu zamířil dolů až na 65 bodů (ztráta 35 %) v roce 1921.

Mezi těmito dvěma úrovněmi (65 a 100 body) se doslova plácal až do roku 1924, kdy pomalu a nenápadně začala burzovní mánie. Z necelých 100 bodů na začátku srpna 1924 posílil do konce roku na 120 bodů, což přepočteno na roční úrok by znamenalo zhodnocení o 48 %. Během následujícího roku index přidal dalších 33 %. O tom, že tehdy šlo ještě o zdravý vývoj, svědčí to, že během roku 1926 burza stagnovala, jednoduše řečeno se snažila rozdýchat předchozí rychlý růst. Do doku 1927 burza vstupovala na 155 bodů.

Mezitím byl ale rychlý růst až na 380 bodů v srpnu 1929. Zhodnocení mezi začátkem roku 1927 a srpnem 1929 tak dosáhlo úrovně neuvěřitelných 76 % ročně. To vše za situace, kdy už na tom hospodářství nebylo tak růžově jako o několik let dříve. Všichni už totiž měli, co chtěli, utráceli tedy méně za zboží. Továrny se však nepřizpůsobily a stále vyráběly, tentokrát ale spíše na sklad. Začínalo být čím dál více cítit, že se blíží krize.

Už letech 1927 a 1928 se do problémů dostává zemědělství, paradoxně díky vysoké úrodě, která však srazila ceny dolů. Burzovní krach byl v té době již mnohými očekáván a tak není s podivem, že skutečně přišel.

Jak může krach burzy poškodit ekonomiku
Propad cen akcií má jiný dopad na ekonomiku země, kde s akciemi obchoduje pár specialistů a jiný na zemi, kde je majiteli akcií významná část obyvatel. Tím druhým případem byly USA konce 20. let. Pokud totiž občané použijí na investice do akcií i půjčené peníze (získané třeba i hypotékou na vlastní dům) vystavují se riziku ztráty doslova střechy nad hlavou v případě poklesu cen. Pokud takto riskuje jednotlivec, je případný pokles cen akcií (kvůli kterému není schopen vrátit celý úvěr i s úrokem) a jeho osobní bankrot jen jeho osobní tragédií. Pokud to ale postihne větší skupinu lidí, je to tragédie pro celou ekonomiku. V okamžiku, kdy klesnou ceny, banky požadují vrácení poskytnutých úvěrů. Na trh se dostává více a více aktiv, které jejich majitelé potřebují přeměnit v hotovost, a tak ceny aktiv (čehokoliv hodnotnějšího - firmy, domy, auta apod.) klesají.
Pokud spekulanti zastavili i své firmy, tak to pro ně většinou znamená bankrot a pro zaměstnance ztrátu místa. Všichni bankrotáři přestávají utrácet peníze, a tím ztrácí i dodavatelé zboží, kteří z jejich útrat žijí. Tak začíná kruh, na jehož konci zchudnou všichni - je méně pracovních míst, klesají mzdy i ceny aktiv. Většinou jsou všechny tyto problémy ještě horší proto, že krach burzy má příčinu ve špatné ekonomické situaci, což bylo problémem i během velké krize.

První náznak přišel už 24. října 1929, kdy burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr. Obchodování muselo být několikrát přerušeno s tím, jak se kurzy rychle propadaly. V poledne se sešli velcí američtí finančníci a rozhodli se trh podpořit velkými nákupy akcií. Trh se opravdu uklidnil, nicméně index se propadl pod 300 bodů, což znamenalo ztrátu 27 % oproti kurzům dosahovaným o dva měsíce dříve.
Zprávy o poklesu kurzů v Americe přispěly k poklesu evropských burz o den později.

Ani přes víkend se však situace neuklidnila. V pondělí byla burza opět zavalena příkazy k prodeji, nepomohla ani intervence sdružení amerických finančníků. Kurzy se propadly o 13 % a o podobnou úroveň se propadly i další den. Během několika dní ztratily akcie třetinu své hodnoty.

Krach měl neblahé důsledky na celou ekonomiku, důvěra v ni byla úplně pryč. K ničivosti dopadu krachu na burze přispěla i skutečnost, že spekulace s akciemi se stala oblíbenou činností široké veřejnosti, všichni se hrnuli zbohatnout na burzu. O investování do akcií psaly koncem 20. let i časopisy pro hospodyňky. Vidina snadného zisku vedla mnoho lidí k tomu, aby investovali nejen to co měli ale ještě si na spekulaci půjčili. Nikdo se nepoučil z toho, že při podobných mániích o několik desetiletí dříve přišly, byť ne tak široké masy, také o spoustu peněz.

Černé burzovní dny, aneb jak to bylo ve skutečnosti
Krizové dny na burzách bývají většinou označovány jako černý pátek. A to i tehdy, když to pátek nebyl. Možná hodně z nás si z dějepisu v souvislosti s počátkem hospodářské krize vybaví "černý pátek na burze", ve skutečnosti to ale bylo úterý. Termín černý pátek vznikl už v roce 1869, kdy v pátek 26. září došlo ke zhroucení trhu se zlatem a následně i akciového trhu. Aby černých dnů nebylo dost, můžete se ještě potkat s černým pondělím, kdy se 19. října 1987 během jedno dne ceny zhroutily o 22 %. Více o černém pondělí viz sloupek Deja vu.
Černý pátek ale nemusí mít jen negativní význam, Black Friday říkají američtí maloobchodníci pátku po dni Díkuvzdání, protože od tohoto dne, který je považován za začátek vánoční nákupní sezóny, prodeje zboží prudce rostou a oni se tak dostávají do zisku, v řeči účetních do černých čísel.

30 let nezájmu

Krach přivedl do problémů i bankovní sektor, v roce 1930 zkrachovalo 1 300 amerických bank, o rok později to bylo dalších 2 300, v roce 1932 se už bankovní systém úplně zhroutil, hotové peníze se staly nedostatkovým zboží, o práci přišla do té doby třetina Američanů, což byl růst nezaměstnanosti na více než jedenáctinásobek z předkrizových 3 %.

V té době se také burza propadla na 42 bodů. Pokud by někdo nakoupil akcie v srpnu 1929, kdy byla burza na svém vrcholu 380 bodů, tak by do srpna 1932 prodělal 88 % investice. Na úroveň 100 bodů se pak index dostal až za více než dvě desetiletí v roce 1952. Vrcholné úrovně 380 bodů pak dosáhl až v šedesátých letech. Důvěra Američanů v akcie se vracela hodně pomalu. Samotná ekonomika se vzpamatovávala lépe. Úrovně hrubého domácího produktu (hodnota veškerého zboží vyrobeného v dané zemi za rok) z roku 1929 dosáhla americká ekonomika opět "už" po druhé světové válce.

Deja vu o 58 let později

Burzovní krach roku 1929 působil na investory ještě o mnoho let později. Když koncem 80. let rostly ceny akcií, některé analytiky napadlo porovnat grafy vývoje cen koncem dvacátých let a v polovině 80. let, přišly jim velmi podobné. Koncem roku 1928 ceny akcií prudce rostly a tak to pokračovalo i v roce 1929, kdy však nakonec přišel v říjnu rychlý pád. Podobně se jevil i graf roku 1987 - ceny prudce rostly, a tak očekávání poklesu jej samo přivodilo. 19. října bez jakékoliv rozumné příčiny začali investoři panicky prodávat. Ceny akcií se doslova zřítily - během jednoho dne poklesly v průměru o 22 %.
Za poznamenání také stojí, že od velkého krachu v roce 1929 je říjen označován za černý měsíc burz, kdy kurzy klesají. Výjimkou nebyl ani říjen 2005, kdy klesaly kurzy na většině světových trhů.

Hitlerovi krize pomohla

Často se říká, že velká hospodářská krize byla jednou z příčin nástupu Hitlera k moci v roce 1933. Pravdou však také je, že to nebyla jen velká hospodářská krize, která dostala Německo do problémů, to celá dvacátá léta krvácelo i kvůli válečným reparacím, které muselo vyplácet vítězům první světové války. Země tak značně hospodářky trpěla, a zatímco okolní země směřovaly k prosperitě, samo mělo velké hospodářské problémy. Hitlerův nástup k moci obsahoval "recept" v boji proti hospodářské krizi a tímto receptem bylo zbrojení. To, co začalo burzovním krachem (byť rozhodně nebyl jedinou, natož hlavní příčinou krize), tak skončilo až druhou světovou válkou. Která vlastně pomohla i ekonomice USA, které zbraněmi zásobovaly nejen svou armádu, ale i další země.

Obáváte se akciového krachu? Zadlužili byste se kvůli nákupu akcií? Zajímá vás spíše dividendový výnos akcie, nebo její např. meziroční zhodnocení?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+10
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

21. 4. 2006 13:29, Honza

Fyzické zlato znárodněno bylo, souhlasím. Poté byd dolar devalvován. jediné, co nebylo tehdy znárodněno, byly vzácné zlaté mince (ne ty běžné Gold Eagly...). Takže pokud chce někdo masimální možné bezpečí, měl by nakoupit prábě tyto vzácné mince.

Nebo můžeš koupit akcie zlatých dolů (i když i ty skýtají utčité riziko), že ETF na zlato, Perth Mint Cetrifikáty či jiné...

Reagovat

 

+88
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (MSpacek 21. 04. 2006 13:22)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

24. 4. 2006 10:37, podhrazsky

Opel ale byl v té době ještě německý.

Reagovat

 

-5
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (HammerLang 23. 04. 2006 23:35)

Další příspěvky v diskuzi (14 komentářů)

13. 8. 2006 | 19:06 | tisbi @ volny.cz

Pokud je kapitál v rukou soukromníků a to v rozhodující míře, kdy se neprovádí další reprodukce všech lidských činností, musí zákonitě přijít ke krizi a to dříve nebo později. Hitlér je produkt mezinárodního kapitálu. Ještě...více

24. 4. 2006 | 13:02 | Maya

Nebyl. Od roku 1929 patřil Opel GM. http://www.gm.com/company/corp_info/history/gmhis1920.html více

24. 4. 2006 | 10:37 | podhrazsky

Opel ale byl v té době ještě německý. více

23. 4. 2006 | 23:35 | HammerLang

Ten článek nemá konec. Chybí tam, že Hitler ve vozech od Forda, Opela obsadil ČSR, Polsko, Francii, používal čtečky od IBM k evidenci a rychlejší likvidaci Židů. Více dokument Hitlerovi američtí obchodní přátelé http://gaming.cz/01/75/42.html...více

22. 4. 2006 | 20:49 | petr

kratkodobe je zlato prepalene, ale dlouhodobe poroste více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Spotřební jednotka domácnosti, Sazba P plus, Očekávaná výnosnost, pavel bělobrádek, eet, e-shopy, miloš zeman, vánoce, KB 8,00/04, realizace, expirace, tarify pro mladé, co-brandované karty, alokační poměr, back office, giovanni guidi, pokuta, peter bukov

5B24756, 4AH3531, 5E12272, 5B24756, 8B21777

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK