Akademičtí a finanční experti zformulovali při sledování basketbalu tři rady, které investorům mají pomoci vylepšit jejich investiční strategii.
1. Jděte na to s "chladnou hlavou"
V USA je v plném proudu hlavní basketbalová soutěž týmů vysokých škol. Pokud ji sledujete, určitě během zápasů uslyšíte sportovní komentátory o jednom či dvou hráčích prohlásit, že mají "horkou ruku" (hot hand). Poslední řekněme 3 střely totiž umístili do koše. Důsledkem je, že ostatní hráči mají těmto střelcům přihrávat, lze přece předpokládat, že "horká ruka" míč opět umístí.
Akademici by ovšem s tímto doporučením nesouhlasili. Studie o střeleckých rekordech hráčů týmu Filadelfie v letech 1980- 81, která v roce 1985 vyšla v časopisu Cognitive Psychology, totiž ukázala výsledky jiné. Badatelé vypočítali, že pravděpodobnost toho, že hráč zaboduje, byla v průměru o něco nižší, pokud střela přímo následovala po předchozím úspěšném umístění balónu do koše.
Jak to tedy s těma "horkýma rukama" je? Statisticky prokázáno, zavěšení tří nebo čtyř košů po sobě, nebo také investiční výnos v několika po sobě jdoucích letech, nejsou situace neobvyklé. (Podobně když vy a několik kolegů 20krát hodíte mincí, polovině z vás se povedou nejspíš čtyři panny za sebou.)
"Přesto, pokud investoři vybírají své peníze z nevýkonných fondů a umísťují je do těch 'horkých', dělají to na své vlastní riziko. Minulá výkonnost totiž dobrý rádce není, není zárukou výnosů," říká Thomas Gilovich, spoluautor studie "horké ruky" a profesor psychologie. Více jsme o tomto tématu psali v článku Neinvestujte podle zpětného zrcátka.
Čím to tedy je, že lidé dělají důležité závěry postavené na nedostatečných datech? Částečně to lze svést na tzv. zaujaté potvrzování. Jestliže je investor přesvědčen, že má například čuch na výběr těch správných akciových titulů, nebo hráč basketbalu, že má "horkou ruku", pravděpodobně si proto najde i nezbytný důkaz. "Mozek hledá šablony," říká profesor finančnictví Meir Statman a dodává, že jakmile si člověk určitou šablonu vytvoří, hledá potvrzující důkazy a nevnímá, nepřipouští nebo svádí na náhodu to, co se mu do modelu nehodí.
2. Optimismus stranou
Zatímco lze jen těžko říct, že někteří manažeři fondů jsou nadřazení ostatním, je zcela zřejmé, že určité basketbalové týmy jsou podstatě lepší než jiné. Dříve než půjdeme dál, zkuste uhodnout, jakou šanci na výhru má basketbalový tým, který v polovině utkání ztrácí? Než se podíváte dál, zaklikněte vaši odpověď v anketě vlevo.
Podle finančního poradce Allana Rotha lidé obvykle hádají, že týmy, které v poločase prohrávají, nakonec zvítězí ve 30 - 60 % případů. Ve skutečnosti, podíváme-li se na vývoj více než 3 300 studentských basketbalových utkání odehraných tuto sezónu během listopadu až ledna, z týmů, které v polovině zápasu prohrávaly, jich utkání nakonec vyhrálo jen 20 %. Proč tedy oslovení hádali o tolik víc?
Zaprvé, Američané mají sklony k přílišnému optimismu. "Věříme neúspěšným týmům. A věříme malým investorům," říká Allan Roth a dodává: "Ačkoli studie ukazují, že většina investorů zaostává za trhem, rádi si namlouváme, že zrovna nám se povede potíže překonat a dostat se na vrchol."
Zadruhé, týmy, kterým se podaří opakovaně vystoupat na nejvyšší stupeň, obvykle získávají největší mediální pozornost, takže si jejich jména spíše zapamatujeme. Stejně tak to je s "horkými" investičními fondy a "horkými" manažery fondů. Protože investoři slyší pouze o vítězích, myslí si, že je jednoduché na trhu uspět.
3. Nebojte se být racionální
Investoři nemají prohry rádi. Stejně tak to platí o trenérech basketbalu. Obě skupiny se ale paradoxně právě z tohoto důvodu někdy chovají dost nerozumně.
Tým prohrává o dva body a má čas na poslední střelu. Předpokládejme, že má 50% šanci získat 2 body, a docílit tak prodloužení, a 33% šanci získat body 3, a zápas tedy vyhrát. Co by měl v této situaci kouč udělat? Racionální volba je zkusit 3bodový koš. Důvod? Jestliže tým zkusí a promění střelu za 2 body, stále ještě musí hrát v nastavení, kde je jeho šance na výhru opět 50%. Jinými slovy, pokud se trenér rozhodne pro pokus o 2bodový koš, postaví tým do pozice, kdy musí vyhrát ve dvou situacích, v obou přitom s 50% šancí na výhru. Celkově má tedy jen 25% pravděpodobnost na úspěch. Přesto trenéři většinou volí tuto 2bodovou strategii.
Neradi totiž něčeho litujeme. Kdyby se trenér rozhodl pro 3bodovou střelu a ta se nepovedla, nejenže by tým okamžitě prohrál, ale na kouče by rázem kritikové nahlíželi jako na jedince nedbalého, lehkomyslného a chamtivého.
Obdobně se investoři často obávají toho, že v krátkém období budou jejich rozhodnutí vypadat nerozumně a hloupě. Stejně jako je před konečným písknutím nejlepší 3bodová střela, mohou být nejlepší investice do akcií. Mnoho investorů se ale akcií bojí, představa krátkodobých ztrát a "pláče nad rozlitým mlékem" je pro ně prostě neúnosná.
"Jestli věříte, že akcie vydělávají, byli byste blázni do nich neinvestovat," říká profesor ekonomie Richard Thaler. "A neměli byste se tak trápit denní a měsíční volatilitou titulu."
Psáno podle The Wall Street Journal.
Zaujala vás paralela mezi basketbalem a investováním? Napadlo vás někdy toto srovnání? Sledujete basketbal? Bojíte se investic do akcií?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
31. 3. 2006 10:21, človíček
to jsou přeci jasné poučky známé každému kdo se alespoň trochu rozhodl starat se o své finance. A to nemusí být jenm investování ale obecně každý, kdo se čas od času zamyslí nad tím co dělá a co bude dělat se svými penězi.
Jenomže problémem je, že mnoho lidí to stejně nikdy nebude dělat. Chybí jim vlastní odpovědnost, která je tady dost důležitá.
Pak holt vždy budou ti chytřejší, kteří pak budou bohatší než ti druzí . A nebude to díky žádným lumpárnám, ale prostě proto, že se jednom více starají o své peníze a víc přemýšlejí.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
31. 3. 2006 16:39, PlischkeS
Asi proto, ze ve fotbale ani hokeji nejsou 3bodove strely. Basket mam mnohem radsi nez fotbal a hokej dohromady. Nad clankem jsem se prijemne pobavil.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.