Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Finanční šílenství aneb půl království za tulipán

Finanční šílenství aneb půl království za tulipán
Dali byste celý dům, několik krav a pole za jedinou cibulku tulipánu? Možná vám to přijde jako hloupá otázka. Jenže během tulipánové mánie v Holandsku 17. století docházelo i k takovým obchodům.

"Akciové či jiné finanční horečky, tedy situace, kdy ceny akcií rostou 'do nebes', jsou záležitostí maximálně uplynulého století." Možná si to taky myslíte, nicméně tenhle názor má k pravdě daleko. Divoké finanční spekulace už byly zaznamenány v antickém Řecku i Římě a v posledních staletích se takováto "šílenství" odehrávala v podstatě skoro pravidelně v intervalu pár desítek let.

Jednou z takových divokých spekulací, která poznamenala život Holandska 30. let 17. století, byla tulipánová horečka. Tulipány sice s akciemi nemají moc společného. Nicméně způsob, jakým se staly předmětem spekulace hodně připomíná začátek a průběh většiny pozdějších akciových mánií. Lidé v touze po zbohatnutí ztratili rozum a hnaní vírou v neomezený růst cen vrhli do spekulace velkou část svého majetku a nezřídka i půjčené peníze.

Cibulky za všechny peníze

Tulipán, krásná rostlina, z dnešního ekonomického pohledu snadno dostupná, byla v Holandsku počátku 17. století vzácností, která se rychle stala módou. Brzy bylo mezi bohatými Holanďany vlastnictví "sbírky" tulipánů projevem dobrého vkusu, což samozřejmě podporovalo další růst cen již tak velmi drahých tulipánových cibulek. Zájem o tulipány, ale především skutečnost, že se na růstu jejich cen dalo vydělat, začal lákat k zapojení další ziskuchtivce. A to nejen menší obchodníky (ti větší už v tulipánech dávno "jeli"), ale i běžný lid, který bychom dnes asi nazvali "řadoví občané", jako byli zemědělci, řemeslníci, ale třeba i kominíci či služebnictvo. Ti všichni se snažili přeměnit svůj majetek na peníze, aby se mohli zůčastnit spekulace na růst cen tulipánových cibulek. Ceny majetku (nemovitostí, zemědělských zvířat apod.) však klesaly, protože se všichni snažili sehnat hotovost na spekulaci s tulipány.

Brzy už transakce probíhaly na směnné bázi, tulipány se tedy měnily přímo za majetek. Jeden velký harlemský obchodník dal dokonce polovinu svého majetku za jedinou cibulku. Jiný dobový soupis uvádí "dvě tuny pšenice, čtyři tuny žita, čtyři tuční voli, osm tučných prasat, dvanáct tučných ovcí, dva velké sudy vína, čtyři bečky piva, dvě tuny másla, půl tuny sýra, kompletní postel včetně přikrývek a povlečení, velký kufr šatstva a stříbrný pohár", to vše v celkové hodnotě 2 500 guldenů bylo vyměněno za jedinou cibulku odrůdy tulipánu zvané "Místokrál".

Po celý rok 1636 a část roku 1637 pokračovaly ceny v růstu (jen za toto období se více než zdvojnásobily), dokonce několik burz zařadilo mezi obchodované komodity právě tulipánové cibulky. Když ale ceny v průběhu roku 1637 začaly dosahovat závratných výšin - jediná cibulka byla prodána za 10 tisíc guldenů, což byla hodnota měšťanského domu v Amsterodamu, začalo už být některým účastníkům jasné, že to celé špatně skončí.

Když to došlo více lidem, bylo už pozdě. Ceny se během pár týdnů propadly o devadesát i více procent, například ona cibulka za 10 tisíc guldenů teď stála už jen tisíc nebo i méně. Ti, kteří nedokázali z tohoto šílenství včas vystoupit, tedy své zásoby cibulek prodat, často přišli o podstatnou část majetku. To mělo neblahý vliv na tehdejší ekonomiku Holandska, která se z následného šoku vzpamatovávala řadu let. Prvním problémem bylo zchudnutí řady obchodníků, kteří byli před krachem cen velmi významní pro ekonomiku. Druhým faktorem bylo, že ti, kteří na horečce zbohatli (bylo jich mnohem méně než těch, kteří zchudli), z obavy ze závisti či pomsty svůj nabytý majetek skrývali či investovali v zahraničí. Tyto peníze pak pochopitelně v ekonomice chyběly.

Proč ztrácí lidé rozum

Především na předmětu tulipánové mánie je vidět její nesmyslnost. Zatímco na začátku byly tulipány pouze luxusním zbožím, ke konci se v očích řadových Holanďanů staly něcím více, strojem na vydělávání peněz. Ale jaký je ekonomický či jiný přínos tulipánu? Kromě krásy vykvetlé rostliny žádný…

Jen o něco větší smysl nacházíme ve finančních šílenstvích následujícího století. Během tzv. "Bubliny Jižních moří" řadou dobře šířených fám vedení Společnosti Jižních moří vytvářelo v investorech naději na obrovské zisky z obchodů se španělskými koloniemi v Jižní Americe. Ceny akcií společnosti rychle rostly. Na této růstové vlně se svezla spousta dalších firem slibujících rychlé zisky, například i v tak obskurních aktivitách jako v obchodu s vlasy, vývoji perpetum mobile, pojišťování koní, dovozu bobřích kožešin či přeměně rtuti v kujný kov! Investoři hnáni vidinou rychlých zisků v nových oborech podnikání zastavovali své domy, aby mohli kupovat další akcie nově vznikajících společností.
Ceny rostly a rostly, až bylo opět jasné, že je něco špatně. To už ale bylo pro většinu pozdě. Propady a ztráty sice nebyly tak velké jako u tulipánů, neboť například Společnost Jižních moří vykonávala alespoň nějakou činnost a realizovala zisk (mnohem menší než slibovala). Na rozdíl od tulipánové horečky, kde odmítla holandská vláda zasáhnout a nechala spekulanty, ať své ztráty nesou sami, v Anglii zasáhla Bank of England a zmírnila tak ztráty řady velkých investorů. Díky tomu nebyl šok ze splasknutí bubliny tak velký jako v Holandsku, přesto i tady nastala řada krachů a mnoho šlechticů značně zchudlo.

Klamná naděje na zázračné zisky, která hnala jak spekulaci s tulipány v Holandsku, tak s akciemi o sto let později v Anglii, zdaleka není věcí minulosti. V průběhu internetové horečky, kdy na konci 90. let ceny akcií firem spojených s podnikáním na internetu (často vykazujícím pouze velké ztráty) vzrostly do obrovské úrovně. Jejich tržní hodnota byla vyšší, než hodnota firem jako Coca-cola či General Motors, přestože kromě "pár počítačů" majitelé nevlastnili žádný majetek. Když se o pár let investoři "vzpamatovali" a bublina praskla, opět byla ztráty realizované řadou z nich velmi podstatné. Mnozí kvůli tomu, že spekulovali s půjčenými penězi, přišli o všechno.

Myslíte si, že současný vývoj na americkém nemovitostním trhu je bublina? Ztratili jste na internetové horečce? Co má podle vás nejblíže k tomu stát se další investiční pastí?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-48
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

25. 11. 2005 16:23, Jedna pani povidala u pumpy J. P. P. u P.

Nynejsi BUBLINY nedaleko pred padem na polovicni kurz :
CETV ,
Orco ,
CEZ , C.Telekom , Zentiva
Ostatni ceské cenné papíry jeste nebezpecne precenené nejsou.

Reagovat

 

+73
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

25. 11. 2005 9:33, Jirka

Při obchodování s akciemi se především neřídím vírou, ale fakty. Snažím se udělat si o firmě celkový obrázek a vyčíst z něj hlavně možná rizika. Pokud mi firma nepřipadá dostatečně stabilní, konkurenceschopná, se snahou rozšiřovat svoji klientelu a trhy, hledat nové možnosti, nebo v ní došlo v poslední době k nějaké levotě, nechám ji být. Vyhýbám se ale i firmám, jejichž akcie vytvářejí velké bubliny, i když jinak ty firmy jdou správným směrem a jsou úspěšné. Takové firmy lákají svým růstem spoustu investorů a to jen zvyšuje jejich růst. Fundamentálně i podle technické analýzy jsou téměř trvale silně nadhodnocené. Pak lze velmi těžko předvídat, zda pokles kurzu zahajuje pouze malou korekci nebo hluboký propad. Např. LCAV - firma provozující zdravotnická zařízení pro laserovou korekci zraku. Vede si opravdu dobře, staví nová a nová centra. Před necelým půlrokem korigovala z ceny cca $50 na $34 během necelých 4 měsíců. Kurz ani nedosedl na trendlinku a opět zběsile vyrazil vzhůru, ještě popohnán příznivým kvartálním reportem. Za měsíc ztrátu téměř vyrovnal. Trend se ohýbá do stále strmějšího růstu. Propad o 90% sice nečekám, ale 60% považuji za reálnou možnost. Nebude to první velká bublina, která u tohoto titulu praskla.

Velmi prudké praskání bublin lze pozorovat u farmaceutických a biotechnologických firem. Nejprve zpráva o nově vyvíjeném léku na zákeřnou chorobu nebo zázračného kosmetického elixíru krásy vyvolá velký zájem a prudký růst kurzu. Pak stačí neschválení léku nebo objevení vedlejších účinků a je po bublině. Do takovýchto vysoce rizikových akcií je třeba investovat velmi decentně. V žádném případě celým majetkem nebo dokonce vypůjčenými penězi. A nejlepší je nečekat na moment, až se lék bude schvalovat. Pouze se svézt na růstové vlně a včas sklidit ovoce.

Reagovat

 

-33
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (9 komentářů)

28. 11. 2005 | 21:19 | Petra

ty budeš asi borec, co? více

26. 11. 2005 | 12:35

Banky je prodají pod cenou třeba mě a dalším, kteří v nemovitostech umíme chodit. Jen více naivních investorů, kteří skočí na špek propagátorům touhy po bohatství ala Kiyosaki. Alespoň bude z čeho vybírat. více

26. 11. 2005 | 12:01 | Jirka

Nemyslím, že se autor snaží oceňovat tulipány. Převedeno do Vašeho příkladu bych to četl: "K čemu jsou žíznivému na poušti dobré diamanty?" Ovšem ta tulipánová horečka už nebyla o ocenění formou nabídky a poptávky. Kdyby...více

25. 11. 2005 | 20:39 | Sysel

Jenom pro pořádek a pro osvěžení - toto téma bylo opravdu velmi dobře zpracované pod názvem "Burzovní krachy: Tulipánová horečka (1630-37) " a zveřejněné na serveru "Peníze" dne 15. února 2002. Téma zpracoval pan Stanislav...více

25. 11. 2005 | 16:23 | Jedna pani povidala u pumpy J. P. P. u P.

Nynejsi BUBLINY nedaleko pred padem na polovicni kurz : CETV , Orco , CEZ , C.Telekom , Zentiva Ostatni ceské cenné papíry jeste nebezpecne precenené nejsou. více

Čtenáři také navštívili

23. 11. 2005 | ,  | 1 komentář

Nejvíc prodělá, kdo neinvestuje. Inflace mu zdaní úspory

Za posledních deset let "ukradla" inflace českým občanům 35 % neinvestovaných úspor. Obrana proti tomuto "zloději" je jediná – investovat. Přinášíme výpočty reálného zhodnocení v jednotlivých typech investic...

15. 11. 2005 |

Budování majetku aneb finanční plán pro fajnšmekry VIII.

Náš seriál svým 8. dílem vstupuje do cílové rovinky. Poslední díl upírá své kritické oko na nejmasověji nabízené produkty pro účely spoření si na stáří: penzijní připojištění a životní pojištění. Srovnává...

25. 10. 2005 |

Jak měřit riziko investice do fondu

Jedním z největších rizik, které hrozí investorům do otevřených podílových fondů, je riziko kolísání kurzu fondu. Zjistit jak se kurz v minulosti "vlnil" nahoru a dolů, je pro investory při výběru fondu...

14. 10. 2005 |

Penzijní připojištění: pozor, stát dává, ale i bere

Říkali vám při uzavírání smlouvy, že peníze z penzijního fondu se nezdaňují? Vždycky tam nějaká daňová povinnost je. Na druhou stranu systém také využívá různých úlev. Přinášíme přehled kladů a záporů,...

20. 9. 2005 |

Vývoj trhů po prasknutí investiční bubliny

Spekulativní investiční bubliny jsou staré jako lidstvo samo. Jak vznikají? Které jsou ty nejznámější? Co je tržní mánie? A jak a kdy bubliny splaskávají?

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

zaměstnání, zákoník práce, volný čas, soukromí, vzdělávání, příspěvek na zapracování, puberta, zateplený dům, Investiční profily, Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, FOND SHOP, balení, státovka, pilsner urquell, ote, hypotéční kalkulačka, elektřina, plyn, srovnání cestovního pojištění, povinné ručení, rychlá půjčka

6H00625, 6H00626, 6H00627, 6H00626, 6H00625

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.