V jakých portfoliích pojišťovny rozmnožují zlaťáky?

Myšlenka podílů na zisku je jednoduchá: hospodaří-li pojišťovna lépe, než při stanovení pojistného očekávala, o část zisku se rozdělí s klienty. Jedním ze zdrojů na výplatu pojistného, a také zdrojem připisovaných podílů na zisku, je investování technické rezervy pojišťovny na kapitálový trh (o technické rezervě se více dočtete zde).

Skladba finančního umístění rezervy pojišťovny je předurčena zákonem o pojištění (39/2004 Sb.). Ten je navíc konkretizován vyhláškou Ministerstva financí (303/2004 Sb.), která k jednotlivým zákonem vyjmenovaným kategoriím povoleným pro investování stanovuje limity, tedy konkrétní maximální procento z technické rezervy, které může pojišťovna do daného instrumentu umístit.
Když tyto dvě úpravy spojíte, zjistíte, že pojišťovna může například za 75 % objemu technické rezervy nakoupit dluhopisy ČNB. Pokud se ale rozhodne svoje prostředky rozmnožovat třeba půjčováním a úvěrováním (i pojišťovna může půjčovat), smí na to použít jen 10 % rezervy, přičemž stejnému vypůjčovateli lze poskytnout půjčku maximálně do výše 5 %. A to jen pokud je půjčka jištěna bankovní zárukou nebo směřuje pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění.

Stačí to? Nestačí to?

Konkrétní přehled skladby a limitů naleznete na konci článku, a jak asi předpokládáte, zjistíte, že si pojišťovna smí pro své rezervy vytvořit jen velice konzervativní portfolio. Pojišťovny jsou ale s vytyčenými mantinely vesměs spokojené. "Skladba finančního umístění zahrnuje všechny standardní nástroje kapitálového trhu, lze konstatovat, že je pro pojišťovnu dostatečná. Akceptovatelné a splnitelné jsou i limity nastavené vyhláškou," uvádí třeba David Kuchař, vedoucí správy aktiv ČSOB Pojišťovny.

Povolenější uzdou by si ale stát pojišťovny nijak nerozhněval. Třeba podle vyjádření mluvčí Uniqa pojišťovny Petry Stejčkové by do budoucna stálo za úvahu zvýšení limitu na nákup kotovaných akcií ze současných 10 % na 15 %. Širší využití akciových nástrojů (klidně s určitou mírou protekce proti případnému poklesu trhů) by vyhovovalo i České pojišťovně. Pojišťovna České spořitelny by zase v rámci lepší diverzifikace aktiv uvítala možnost přímé investice do komodit (např. i ve formě "spekulativního" derivátu). Jak funguje takovéto investování, se dozvíte zde.

ČSOB Pojišťovna by upravila limity dluhopisů vydaných státy EU a pokladničních poukázek. "Státní dluhopisy představují bezrizikové investice, není tedy důvod je omezovat. Adekvátní se nám zdá limit 100 % místo stanovených 75 %," upřesňuje Kuchař.

Nejen limity by ale zasloužily "revizi". Robert Mareš z oddělení investic Allianz by se zasadil o změnu v části týkající se jednotek kolektivního investování (viz skladbu limitů na konci článku). Není totiž zcela zřejmá jejich definice. Např. u některých otevřených podílových fondů je investování formou jednotek nebo podílů, aniž tyto musí mít podobu cenného papíru. "Doporučili bychom toto vyjasnit," říká Mareš.

Nereálné zajišťovací deriváty

S menšími připomínkami pojišťovny s limity a skladbou finančního umístění souhlasí. Stejně jednohlasně je ale naopak všem trnem v oku současná úprava zajišťovacích derivátů, konkrétně definování podmínek pro posouzení derivátu jako zajišťovacího.

Podívejme se na tento problém blíže. Na trhu bohužel není k dispozici dostatek instrumentů s dlouho dobou splatnosti, s denominací v českých korunách a s dostatečnou kreditní kvalitou, tedy státních, bankovních a korporátních dluhopisů. Bylo by tedy vhodné pojišťovnám umožnit širší používání derivátů, které by zajistily časové sladění splatnosti investic a technických rezerv. "Zejména technické rezervy životního pojištění jsou totiž tvořeny na dlouhá časová období a k zajištění reálné hodnoty těchto dlouhodobých závazků jsou velmi vhodné úrokové swapy," vysvětluje mluvčí České pojišťovny Václav Bálek.
Při použití derivátu je ale legislativou (viz konec článku) vyžadováno prokázat tzv. efektivitu zajištění, tedy úzkou vazbu konkrétního derivátu a zajišťovaného nástroje (o kterém se v legislativě implicitně předpokládá, že je to opět investiční nástroj). "Prokázání této těsné vazby je v praxi proveditelné např. při zajištění měnového rizika, nicméně v popsaném případě je prokázání prakticky neproveditelné," upozorňuje Bálek. Jednoduše řečeno, v praxi například nelze jednoduchý úrokový swap do skladby finančního umístění prostředků technických rezerv vůbec zahrnout.

Jak vypadají konkrétní portfolia?

Skladba finančního umístění je i přes zákonná omezení poměrně široká a postihuje všechny položky finančního umístění, pojišťovny se tedy ve svých portfoliích jakžtakž odlišovat můžou. Podívejme se na ně:

Z tabulky je zřejmé, že pojišťovny sestavují svá portfolia výrazně konzervativně. Nejvíce v nich převládají dluhopisy (vydané státem EU, jeho centrální bankou, organizacemi jako je Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj apod.). Vzhledem k tomu, že se současný výnos státních dluhopisů pohybuje někde pod 3,5 %, nelze očekávat o moc vyšší výnosy.

Zakončeme radou: klienti pojišťoven, buďte realističtí a s připisováním vysokých podílů na zisku nepočítejte. Zájemci o rezervotvorné pojistky, vězte, že modelové výpočty s celkovým zhodnocením 5 % - 6 % neodpovídají skutečným výnosovým možnostem.

Co si o investování technických rezerv pojišťoven myslíte? Je podle vás zákonem stanovená skladba dostatečná? A co limity stanovené vyhláškou?