Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Komu škodí české banky?

Komu škodí české banky?
Jsou české banky tím líným mastodontem, který ubíjí domácí hospodářství, bankovní sektor a neumí si vydělat "ani na chleba"? Nebo jsou několikamiliardové zisky předmětem obyčejné závisti? Chceme přestupovat mezi bankami a jsme za rychlé a hladké vyřízení ochotni platit?

V první etapě diskuze k otázkám českého bankovního sektoru vyjádřila veřejnost své připomínky, náměty a požadavky směřující ke zlepšení fungování bankovního sektoru. Ministerstvo financí zpracovalo zhruba 200 námětů, které dorazily na adresu banky@mfcr.cz. V komentářích klientů se podle ministerstva mnohokráte objevily formulace typu "materiál vystihl velmi přesně hlavní problémy klientů bank" a "chováním bank se cítím poškozován".

Spokojení klienti poukazují na pošramocenou pověst bankovního sektoru…?!

"Veřejnost naši snahu o férovější vztah bank ke klientům jednoznačně podporuje," říká Tomáš Prouza, podle kterého je z reakcí jasně vidět, jak pošramocená je pověst bankovního sektoru. "Je potřeba rychle se dohodnout na změnách, které tento vztah narovnají a otevřou prostor pro pokračování rozvoje bankovních služeb. Náš finanční sektor stojí právě na bankách a negativní zkušenosti klientů snižují poptávku po moderních produktech, což omezuje růst celého sektoru," dodává.

Banky však velmi rychle na toto prohlášení reagovaly a výňatek z jejich reakcí vám přinášíme.

Drtivá většina klientů ČSOB (profil, názory) a Poštovní spořitelny (profil, názory) je se svou bankou spokojena. Více než 94 % jejich klientů uvedlo, že je s ČSOB i Poštovní spořitelnou velmi nebo celkem spokojeno. Na pětibodové škále, kde jednička je nejhorší a pětka nejlepší hodnocení, uvedli klienti průměrnou známku 4,72

… Česká republika je zřejmě jedinou demokracií na světě, kde ministerstvo financí hazarduje s důvěryhodností v bankovní sektor. Svědčí o tom prohlášení Ministerstva financí ČR, která na základě nepodložených tvrzení z velké části podrývají důvěryhodnost bank. České spořitelně (profil, názory) není zřejmé, z čeho vychází tvrzení náměstka ministra financí Tomáše Prouzy o snižování poptávky klientů po moderních službách a o pošramocené pověsti bank.
Česká spořitelna nezaznamenala pokles poptávky po moderních produktech: správa aktiv, telefonní a internetové bankovnictví, kreditní karty, spotřebitelské úvěry, hypotéky, úvěry pro malé a střední podnikatele či stále oblíbenější balíčky produktů zaznamenávají každoročně doložitelný růst počtu klientů v řádech procent či dokonce desítek procent.

Komerční banka (profil, názory) zásadně odmítá prohlášení Ministerstva financí ČR, které uvádí, že "finanční sektor stojí právě na bankách a negativní zkušenosti klientů snižují poptávku po moderních produktech, což omezuje růst celého sektoru." Ministerstvo financí by si mělo uvědomit, že to byli zahraniční investoři, kteří stabilizovali český bankovní sektor, investovali významné finanční prostředky do jeho technologického rozvoje a přinesli také nabídku produktů a služeb obvyklou v západní Evropě. Komerční banka navíc v posledních letech sleduje rostoucí zájem ze strany klientů o nové a inovativní produkty, které byly úspěšně uvedeny na trh a které naši klienti hojně využívají.

Na každém šprochu pravdy trochu

Samozřejmě, že banky mohly postavit své dotazy tak, aby klienti zkrátka spokojeni byli. Například s úrovní služeb. Kdo se ale ptal na spokojenost s poplatky? Toto mějme na paměti.
Celou situaci velmi přesně vystihuje velmi známě rčení: "Jede to, ale dře to." Nedře to zas tak moc, protože trh bankovních služeb skutečně dynamicky roste. Ale fakt, že by to mohlo jít i rychleji, kdyby banky více lpěly na objemech transakcí a nikoliv zisku, vyjádřilo ministerstvo ústy náměstka Tomáše Prouzy příliš silnými slovy, která navíc zástupci bank přečetli s ještě větší dramatičností než bylo nutné. Ale nedivme se jim. Jsou teď ve střehu, protože čekají, odkud se na ně zase vyhrnou jaké nepříjemnosti. Navíc způsob tvorby zisku je otázkou podnikatelské strategie a je na majitelích, zda chtějí vydělávat na množství operací nebo na vysokých cenách.

Pamatujme si také dobře na argumentaci České spořitleny. Ta doposud pohotově reagovala v případě porovnávání poplatků s mateřskou Erste Bank tím, že u nás neprobíhá tolik transakcí, aby se dala používat strategie vydělávání na počtu operací. Najednou však počty transakcí rostou, jsou dynamické, klientů přibývá... Možná proto se tedy ČS rozhodla zlevnit a zrušit pár poplatků jako třeba platbu za zrušení účtu.

Klienti jsou spokojení

Bankovní statistiky (při již zmíněné možnosti dezinterpretace, manipulace a propagandy) ukazují, že poptávka po službách roste a těch běkolik nespokojenců, co je slyšet, si nakonec také nějaký ten účet již pořídili a využívá jej.
Kdyby účet neměli, nemohli by mít tak bohaté zkušenosti s tím, co jim, kdo provedl. A kdyby jim služby účtu nepřinášely užitek, jen těžko by si jej zřizovali.
Banky mají velké zisky. Korunka ke korunce se promění v miliardy a není divu, že se to klientům nelíbí. Závist obchodního úspěchu se v zemí pěstované socialistickým rovnostářstvím nosí. Ovšem, banky klienty možná škubou, leč klienti k bankám přicházejí dobrovolně. Tak alespoň nejzákladnější princip zůstává v pořádku.
Ovšem pozor, místo bank nutí mnoho lidí k zřizování účtů zaměstnavatelé, kteří mnohdy nehodlají výplaty předávat jinak než bezhotovostně.

Podle bankéřů je problém popsaný ministerstvem poněkud umělý a bankovní trh funguje standardně. Ano, je možné diskutovat o řadě opatření. Jak ministerstvo samo uvedlo, měly by banky na základě diskuze především samy dobrovolně přijmout některé body návrhů. Jinak by musel zasáhnout stát.
Faktem je, že banky neuznávají kritiku jako oprávněnou, přestože ty vstřícnější se diskuzi nebrání. Šéf ČSOB a prezident České bankovní asociace Pavel Kavánek se nechal slyšet, že o řadě bodů je možno diskutovat, ale ministerstvo vytváří problém tam, kde není. Bankéřům se také příliš nelíbí, že ministerstvo se nejdříve obrátilo na veřejnost, místo toho, aby pěkně v klidu s bankami probralo, co je potřeba zlepšit. Zde je těžké hodnotit, jak měl stát postupovat, zda nejdřív upozornit veřejnost, ať vysloví svá přání, nebo naopak na základě svých dojmů přemlouvat banky k nějakým krokům. Takhle má alespoň volič dojem, že v této zemi sem tam nějaké kořínky demokracie klíčí.

I "dobrovolná" regulace je regulace

Hledat pravdu je samozřejmě složité a relativní, navíc závěr nikdy nemůže sednout všem. Nicméně by místo celé diskuze zahájené ministerstvem, která sice pojmenovala řadu problémů, stačilo zajistit, aby trh fungoval pružně. Ministerstvo se dalo na politiku silných slov o destabilizaci sektoru, místo toho, aby celý problém postavilo do takového úhlu, že hodlá české ekonomice pomoci. A sice tím, že zlepší vztahy bank a klientů. Všimněme si i toho, že za státní peníze je dokonce ministerstvo ochotno oslovovat klienty a zjišťovat, jak jsou spokojeni se službami. Tento, moderním pojmem, marketingový výzkum za peníze daňových poplatníků by mohl bez větších přínosů znamenat zbytečný špás a plýtvání svěřenými prostředky státu.

Některé ministerské návrhy znamenají chvályhodné jednoduché a nenákladné změny, které mohou zprůhlednit trh. Jde především o sjednocení ceníkové terminologie a zamezení možnosti maskovat cenu transakce rozepsáním do několika složek.
Jinak prakticky všechna ostatní navrhovaná opatření mají regulační charakter. Možná charakter dobrovolné regulace, ale stále regulace. Proč tedy nevybrat jen minimum, když už se bez regulace obejít neumíme a nechceme? Umožní-li banky a stát absolutně bezbolestné přechody nespokojených klientů tam, kde spokojeni budou, nemusí se dělat žádné další opatření. Navíc tedy míra dobrovolnosti s dovětkem "nebudete-li akceptovat, nastoupí síla státní moci" nebude nijak vysoká.

Přechody a odchody jako servis?

Některé banky také již po rozpoutání diskuze ohledně tzv. výstupních poplatků tuto praxi opustily a poplatek zrušily. Dobře si spočítaly, že těch pár stovek u těch několika klientů, kteří účet zruší, není potřeba medializovat a je lépe je jako náklady obětovat.
Problém výstupních poplatků je často diskutován a v souvislosti s návrhem ministerstva padlo spojení "povinný přestupní servis". Chceme-li se chovat o něco tržněji, vypusťme povinnost a ptejme se, zda je zákazník ochoten za to, že bude moci mezi bankami efektivně přejít, nějaký poplatek jako za každou jinou službu platit. Hlavně, aby to šlo rychle a bez obíhání mnoha institucí. Možná budeme překvapeni, jak bude cena najednou až na druhém místě a rozhodne kvalita poskytované služby. Navíc je otázkou, zda je přestupní servis pouhá možnost převést účet z banky do banky na základě jednoho podpisu a se změnou čísla konta, nebo jde o plný komfort. Tedy o stav, kdy zákazník nemusí obíhat úřady a měnit své bankovní spojení, protože mu zůstává původní číslo.

A vy jste ochotni za přestupní servis platit? Vyjádřit se můžete také v naší anketě. Myslíte si, že problém je spíše v tom, že banky hodně vydělávají a nejsou pro mnohé klienty levné, nebo v tom, že skutečně brzdí rozvoj bankovního sektoru?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+2
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 7. 2005 21:45, Docent

A co jeBanka? Ta přece za převod do jiné banky připočítává 2,- Kč, jenže to má cudně skryté v "poplatku za zaúčtování platby clearingovým centrem ČNB"...

Reagovat

 

+15
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Pavel 22. 07. 2005 02:14)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

22. 7. 2005 11:43, Mira

Ale to si asi nerozumíme. Příchozí mezinárodní platby by přece musely jít ze Swiftu do vámi navrhovaného národního clearingu a až potom do bank. V případě odchozích obráceně. Ve Swiftu je všechno mezi bankami napřímo, pokud to hodně zjednoduším a neuvažu o korespondenčních bankách apod.
Bohužel Swift není jenom o vlastních platbách a banky (nebo spíše finanční instituce) ho používají na daleko více věcí. Takže národní centrum by muselo sloužit i jako distributor těchto informací (a taky jako brzda).

Reagovat

 

-17
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (KarelM 22. 07. 2005 11:32)

Další příspěvky v diskuzi (32 komentářů)

2. 8. 2005 | 16:43 | Nothing

Skodí vsem a hlavní skodic je GE MONEY. Rok a pul se snazim zrusit ucet dcery která jiz trvale zije mimo evropu. Nikdo nic nevi, nikdo nic neumí, nepouziva (ani nema aktivované) platebni karty, presto ma na vypisu uctované...více

2. 8. 2005 | 16:42 | Nothing

Skodí vsem a hlavne GE MONEY. Rok a pul se snazim zrusit ucet dcery která jiz trvale zije mimo evropu. Nikdo nic nevi, nikdo nic neumí, nepouziva (ani nema aktivované) platebni karty, presto ma na vypisu uctované platby platebni...více

29. 7. 2005 | 22:39

Tak ja zhodou nahod tiez "pracujem s pocitacmi" a vravim vam ze to vsetko co ste tu napisali je vyhovorka. Inteligentna, hnusna, prespekulovana vyhovorka. Ak verite tomu ze to tak musi byt a NIKDY INAK tak mi je vas luto....více

23. 7. 2005 | 23:57 | Pavel

Samozřejmě jsem si všechny příchozí platby přesměroval a nový účet založil v předstihu 1 měsíc. Souběh poplatků jsem oželel. Odchozí platby provádím zásadně jednorázovými příkazy protože trvalky jsou 2x dražší. SIPO a svolení...více

22. 7. 2005 | 21:50 | Docent

Raiffeisen stavební spořitelna je banda lhářů a podvodníků. Když jsem zakládal stavební spoření pro děti, slibovali písemně "vedení účtu ve fázi spoření zdarma". Po roce z toho "zdarma" bylo 20,- Kč ročně. Na reklamace reagují...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Depozitář fondu, Garanční fond obchodníků s cennými papíry, Převis poptávky, zbyněk stanjura, architektura, andrej babiš, podnikání, martin stára, sazka telecommunications, plánovaná ekonomika, MoneyExpo, miliony, srovnání spořicích účtů, spotřeba, watchdog, ruleta, barvivo, obce

8B55591, 320LIMIT, 3H62646, 7B77777, 2B70026

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK