Registrační pokladny: vítězství hlav nad mozkem

Zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (dále jen zákon), a to již svojí podstatou, je strašákem v každé civilizované společnosti a je prostě úžasné, že se Česká republika zařadila mezi ty státy, které si tímto legislativním "výdobytkem" vracejícího se reálného socialismu, zaneřádily svůj již beztak dosti zmatený právní řád.

Posuďte sami

Již ustanovení § 1 stanovící předmět úpravy praví: "Tento daňový zákon stanoví způsob evidence plateb vedené fyzickými a právnickými osobami při provozování maloobchodu nebo hostinské činnosti na základě živnostenského oprávnění a upravuje další povinnosti související s evidencí plateb, a to pro účely správného a úplného zjištění a stanovení daňových povinností při výkonu správy daní." Takže poskytovatelé služeb, například kadeřníci, kosmetičky, automechanici, samostatně hospodařící zemědělci (kteří živnostenské listy nemají) a další poskytovatelé služeb za hotové takříkajíc "přes pult", jsou osobami, které státu za znepříjemňování jejich života nestojí. Zatímco hostinští a provozovatelé maloobchodů to podle tohoto zákona "schytají s plnou parádou" a nejpozději od 1. ledna 2007 budou povinni zajistit evidenci plateb v souladu s tímto zákonem (§ 23 odst. 3 zákona).

To je opravdu velmi sofistikované dělení podnikajících osob na 2 skupiny, které sice dělají to samé, samostatně podnikají a starají se o své živobytí, ale je na ně dvojí metr. Ústavní soud bude mít určitě zamotanou hlavu, až se tím bude muset zabývat. Čekal jsem, že v § 2 "Vymezení pojmů" se třeba tato nejasnost vysvětlí, ale kdeže. Zato tam jsou úplně jiné skvosty, jako například:

• "databáze pokladen" - evidence vedená Ministerstvem financí pro účely správy daní, do které finanční úřady zaznamenávají nezbytné údaje o pokladnách a jejich provozu,
• "kontrolní pokladní blok" - kopie pokladního bloku, popřípadě kopie paragonu (hned na to přispěchal zákonodárce s vysvětlením jak pro "hlupáky", že "paragonem" se rozumí náhradní zúčtovatelný doklad vyhotovený místo pokladního bloku, obsahující náležitosti pokladního bloku).

Pak následují opravdové skvosty.

• "Obratem" se rozumějí příjmy za dodání zboží a za poskytnutí hostinské činnosti, což je součet všech přijatých plateb uložených do provozní paměti po odečtení záporného obratu. (Panečku, představte si, že by to byl součet i nepřijatých plateb; také jsem si dosud myslel, že můj hostinský mně poskytuje službu spočívající v tom, že mně donese on nebo jeho manželka nápoj nebo jídlo, ale že mě poskytuje hostinskou činnost, to mně ten pacholek opravdu zamlčel.)
• "Platba" je příjem nebo výdej bankovek a mincí české nebo cizí měny a úhrady vykonané prostřednictvím elektronického platebního prostředku, ceninou nebo šekem, a to při provozování maloobchodu nebo hostinské činnosti na základě živnostenského oprávnění. (Kdo by to byl řekl, že toto je platba. Opět se navíc opakuje vymezení předmětu úpravy, které je již v § 1 uvedeno.)
• "Pokladním blokem“ je originál dokladu o plnění, tedy o prodeji zboží nebo o poskytnutí hostinské činnosti vytištěný pokladnou (kdyby nebyl vytištěný pokladnou, asi by to nebyl „pokladní“ blok)
• "Pokladnou" se v jedné alternativě myslí "elektronické zařízení s fiskální pamětí a s tiskárnou, opatřené zobrazovacím zařízením, které tvoří jeden funkční celek a umožňuje evidenci plateb" (ještě aby tak netvořily celek).
• "Servisem pokladny“ se rozumí údržba, opravy, kontrola funkce a další činnosti stanovení pro servisní středisko tímto zákonem (kdo by to byl řekl).
• Úplný trhák je pak vysvětlení, že "pokladní místo" je každé místo, kde se v prodejním místě uskutečňují platby v maloobchodě a za hostinskou činnost. (Napadlo by vás to vůbec?)

Zapněme pokladnu podle litery zákona

Kouzelné je ustanovení § 3 odst. 3 zákona, které pod písm. b) zcela masochisticky uvádí, že v pokladním místě musí být umístěno upozornění daného znění v minimálním formátu A5 a následuje text upozornění. V odstavci 9 je pak zcela odzbrojující přiznání neschopnosti zkontrolovat vše, kdy se zde praví: "Povinnost zaznamenávat platby prostřednictvím pokladny se nevztahuje na prodej zboží prostřednictvím prodejních automatů a na podomní a pochůzkový prodej." To mě velmi zamrzelo, protože bych chtěl vidět podomního obchodníka nebo Avon Lady s "přenosnou nebo záložní pokladnou", kterou zákon kouzelně definuje jako pokladnu bez určení stálého pokladního místa a kterou by vozil patrně v příručním vozíku. Tento ústupek musel ale autory stát opravdu velké skřípění zubů.

Úplné orgie činností obsahuje § 9 "Zahájení provozu pokladny" stanovící povinnému subjektu povinnost předložit svému úřadu servisní knihu, označit pokladní místo a dále předložit uvedené doklady. Za to se mu dostane od FÚ daňového kódu pokladny s úředním razítkem s rozkošnickým zdůrazněním "se státním znakem", proti kterémuž rozhodnutí nejsou připuštěny opravné prostředky (to jsem si nevymyslel, to se tam opravdu píše). Nádherné jsou pasáže o servisní knize (§ 10), kde z povinností vyniká například povinnost povinného subjektu zaznamenávat bezodkladně každou poruchu pokladny, popis poruchy a přesný čas vzniku poruchy a jejího oznámení servisnímu středisku. Exceluje odst. 6, podle kterého záznamy v servisní knize musí být provedeny čitelně, podepsané příslušnou osobou, s uvedením čísla průkazu servisního technika nebo služebního průkazu pracovníka správce daně nebo jiného kontrolního orgánu (jakého asi?) s uvedením času provedení záznamu. Kdo bude mezi tím v obchodě nebo v lokále, zákon nepraví. A vězte, že ztráta servisní knihy má za následek takové rozpohybování povinného subjektu a servisního střediska, že proti tomu je napadení státu cizí mocností úplná selanka.

Rozbila se pokladna? Zavřete krám...

Bezkonkurenční je § 11 upravující "Poruchu provozu pokladny", kde je posloupnost činností povinného subjektu v této sekvenci: přestane bezodkladně na pokladně evidovat platby a zaznamená čas poruchy do servisní knihy (no jo, když je porucha, tak se prostě přestane...), dále uvědomit bezodkladně (tj. okamžitě nejpozději ihned) servisní středisko o poruše a čas ohlášení poruchy zaznamenat do servisní knihy. A konečně ve finále nahradit pokladnu záložní pokladnou, popřípadě pronajatou záložní pokladnou od servisního střediska nebo (slyšte!) evidovat platby pomocí paragonů, a to pouze po dobu nezbytně nutnou. Přičemž z takto vystavených paragonů sestaví povinný subjekt závěrku, jejíž náležitosti jsou detailně vpředu v zákoně uvedeny.

Pak následuje další odstavec (§ 11 odst. 2), který praví: "Nemůže-li povinný subjekt postupovat podle odstavce 1, uzavře pokladní místo." Skoro bych řekl, že povinný subjekt si nad tím vším "umyje ruce", což je možnost, se kterou zákon zjevně nepočítá. Resp. počítá v ust. § 12 s nádhernou rubrikou "Ukončení provozu pokladny" a kdo si to přečte a přečte přílohu č. 2, tak ví že to není jen tak.

Bravurní je také § 14 s rubrikou "Povinnosti při změně vlastníka nebo uživatele pokladny", po jehož přečtení si každý rozmyslí, jestli na sebe převede pokladnu či ji bude používat po někom jiném, protože bude mít opravdu problém, aby rozběhl svůj malý byznys do 10 perně poúřadovaných kalendářních dní.

V tomto zákoně je ještě řada dalších zaznamenání hodných ustanovení, ale to je třeba opravdu vidět na vlastní oči. Nemohu si odpustit poslední větu § 19 upravující správní delikty, které postihuje servisní středisko, jež je právnickou osobou. Na to trochu koukáte, ale pak se pročtete k § 20 odst. 5, kde se praví: "Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při činnosti servisního střediska, které je fyzickou osobou, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby." A už tomu rozumíte, už to začínáte chápat a je jasné, že tento zákon psaly hlavy, kde mozek není tak úplně na prvním místě, je-li tam vůbec.

Italská praxe? Ruce za hlavou 

A teď zpět z hrušky na zem. Itálie je zemí, kde je také povinnost mít registrační pokladny v pizzeriích, tratoriích, osteriích a ve stáních na všemožných tržištích. Takže když jsem v posledních měsících v této zemi pobýval, soustředil jsem se na tuto záležitost. A tu jsem viděl, jak Italové tento zákon ignorují. O pokladnu jsem hned tak nezavadil, jeden prodavač mi s omluvným úsměvem vysvětlil, že mně musí dát bloček s nějakou částkou (byla nižší než ta skutečná o asi 70 %), aby měl klid. Odzbrojujícím dojmem působila praxe vystavování bločků v restauracích: pěkně propiskou napsané na papírku (v jednom případě na nastříhaných kartonech a v jednom dokonce na čtverečkovaném papírku). A to berní úředníci v Itálii poctivě papkají v restauracích ctíce siestu, o tom nemusí pochybovat vůbec nikdo.

Tento zákon, nebude-li zrušen, se v honbě za efemérními a zcela zanedbatelnými daňovými výnosy jen zařadí do řady četných, život otravujících předpisů, kterými naši úředníci, poslanci a politici všeho zabarvení otravují život v domnění, že ty daně vyberou na 99 %, ne-li více. Jejich ambice v tomto případě byla nepochybně živena lobbyingem výrobců registračních pokladen. Jenže až tam bude zaznamenána jen každá 5. nebo 8. položka, co s tím nadělají správci daní. Zblázní se patrně a ušoupou si podrážky. Je tu však přec jen jedno řešení, které by nádherně zatočilo s nezaměstnaností: nasaďme na každého živnostníka, na kterého se jako na potvoru vztahuje § 1 zákona jednoho nezaměstnaného, kterého zaměstná resort financí. Bude to mít tyto důsledky:

1. okamžitě se z dosavadních nezaměstnaných stanou státní zaměstnanci,
2. stát ušetří na podporách v nezaměstnanosti,
3. stát krátkodobě zvýší daňové výnosy, protože dosáhne na všechny daňové výnosy z maloobchodu a hostinců,
4. stát se bude těšit, že mzdové náklady nových berních úřadníků zcela pokryjí nové daňové výnosy,
5. z obchodníků a hostinských, kteří své podnikání brzy hodí za hlavu, se ovšem stanou velmi rychle noví nezaměstnaní
6. daňové výnosy nebudou a nebude ani z čeho platit bývalé nezaměstnané nyní zaměstnané na FÚ,
7. důsledkem situace 5) a 6) bude následné znásobení počtu nezaměstnaných.

Protože však mezi situací v bodech 1 - 3 a tou, která je popsána v bodech 4 - 6, bude časový úsek asi 6 měsíců, umožní to našim politikům vykazovat několik měsíců nulovou nezaměstnanost a to se počítá.

Co si o tomto zákonu myslíte? Jde o zbytečné znepříjemňování života podnikatelů, nebo má svoji fiskální hodnotu? Vadí vám zákon jako takový, nebo některá jeho ustanovení?