Nové trendy v kolektivním investování

Většina odborníků na investování do fondů na svých přednáškách i ve svých knihách ukazuje, že nejlepších výsledků lze dosáhnout pravidelnými (např. měsíčními) investicemi relativně malých částek bez ohledu na aktuální cenu podílového listu. Naopak ten, kdo se snaží své investice časovat, se málokdy "trefí" do optimální doby pro investování a pokud ano, pak mimo patřičné dávky štěstí potřebuje i dostatečné znalosti o fungování kapitálového trhu. Naopak pravidelné investice tyto znalosti nevyžadují.

Problém je ovšem v tom, že tuto teorii lze v praxi naplnit pouze tehdy, pokud bude dostatek možností, kam takto malé částky investovat. Donedávna docházelo k paradoxním situacím, kdy odborníci z investičních společností předvedli grafy prokazující výhodnost těchto pravidelných investic a vzápětí odprezentovali produkty s minimální úložkou od 10 tisíc do miliónu Kč. To rozhodně není to "pravé ořechové" pro pravidelné měsíční investování, alespoň ne pro průměrného občana. Pouze fondy peněžního trhu již delší dobu umožňují investovat pravidelně částky v řádu stokorun, ovšem jejich výnos logicky nikoho neláká k založení programu dlouhodobého pravidelného investování.

Pojišťovny zareagovaly, ale…

Na tuto situaci velmi pružně zareagovaly pojišťovny a přišly s nabídkou tzv. investičního životního pojištění (IŽP). Pomocí tohoto produktu lze skutečně investovat stokoruny měsíčně i do akciových fondů. Bohužel tato nabídka má několik velkých "ale":

1. Poplatky
   Na rozdíl od investičních společností spravujících otevřené podílové fondy, pojišťovny vybírají vysoké poplatky, které si strhávají ze zaplaceného "pojistného". Nejde samozřejmě jen o tzv. netto pojistné, které pojišťovně právem náleží za krytí rizika, ale o všechny ostatní poplatky, které s krytím rizik nemají nic společného. Pojišťovny dnes běžně nabízejí produkty IŽP s nulovou (nebo velmi nízkou) pojistnou ochranou, netto pojistné je tak nulové nebo prakticky zanedbatelné. Protože pojišťovna u IŽP negarantuje žádnou pojistnou částku pro případ dožití, nemají všechny ostatní strhávané platby charakter pojistného, ale pouze charakter poplatků. Těch je u IŽP hned několik:
   • počáteční náklady – jsou účtovány ve výši až 2 ročních plateb klienta,
   • správa pojistky – účtována ve výši 30 až 70 Kč měsíčně (podle pojišťovny) bez ohledu na výši platby klienta,
   • vstupní poplatek do fondů – je účtován v podobě rozdílných nákupních a prodejních cen podílových jednotek, pohybuje se od 1 % do 2 % z investice do fondů a je stejný pro všechny typy fondů u dané pojišťovny,
   • manažerský poplatek – poplatek za správu fondů.
   Některé pojišťovny některé z těchto poplatků neúčtují, ale zavádějí místo nich poplatky jiné, takže si na své nakonec stejně přijdou.
2. Právní postavení fondů
   Fondy, do kterých je pojistné IŽP (resp. jeho část zbylá po odečtení poplatků) investováno, nejsou zřízeny podle zákona o kolektivním investování, jde zpravidla pouze o účetně zřízená portfolia. To má hned několik důsledků:
   • Majetek pojistníků není oddělen od majetku akcionářů pojišťovny, což je dnes u otevřených podílových fondů již zcela standardní.
   • Neexistuje depozitář, který má u otevřených podílových fondů nezastupitelnou kontrolní funkci
   • Neexistuje povinná dokumentace – statut fondů.
   • Fondy nejsou regulovány a dozorovány státem (Komisí pro cenné papíry)
   • Podílové jednotky fondů IŽP nejsou cennými papíry, z jejich výnosu tudíž pojistník vždy platí daň z příjmu.

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že za možnost pravidelně investovat malé částky do smíšeného či akciového portfolia, klient pojišťovně tvrdě zaplatí.

Na tahu jsou investiční společnosti a stát

Až donedávna se investiční společnosti bránily malým pravidelným investicím, neboť tyto jsou logicky spojeny s vyššími náklady. Pro investiční společnost je nákladově mnohem zajímavější jednou za čas přijmout a zadministrovat velkou platbu, než administrovat tisíce malých plateb. Nicméně trend poslední doby ukazuje, že si i investiční společnosti uvědomují potenciál těchto opakovaných malých investic a začínají vytvářet programy pro pravidelné investování. Oproti pojišťovnám však mají investiční společnosti dvě zásadní konkurenční nevýhody:

• Relativně nízké vstupní poplatky nedovolují vyplácet zprostředkovatelům ani zdaleka tak vysoké provize, jako vyplácejí za uzavření IŽP pojišťovny. Kdyby si investiční společnost dovolila na provize "zabavit" až dva roční vklady klienta, asi by z toho byl velký povyk na trhu. Pojišťovny to však dělají u IŽP zcela běžně a nikomu to kupodivu nevadí – možná proto, že to téměř nikdo neví….
• Stát umožňuje odpočítat od základu daně platbu do IŽP, srovnatelnou platbu do otevřených podílových fondů však nikoliv. Přitom IŽP nepředstavuje pro klienta žádnou jistotu výplaty částky na důchod – nese zde plné investiční riziko stejně jakou u investice do otevřených podílových fondů. I podílové jednotky IŽP lze předčasně odkupovat. Z logiky věci tedy vyplývá, že pokud by si daňový poplatník zřídil sám investiční program do otevřených podílových fondů a podílové listy zakoupené za částky odpočítané od základu daně by držel do svých 60 let, měl by mít zcela stejné možnosti, jako když platí pojistné do IŽP.
  Bohužel tomu tak zatím není a nabízí se otázka, zda záměrem státu je podporovat cíl, tedy tvorbu vlastní rezervy na důchod, nebo produkty a jejich tvůrce (pojišťovny). To, že dnes lze od základu daně odpočítat pojistné zaplacené do IŽP, ale investice do OPF nikoliv, svědčí spíše o tom druhém. Přitom většina (ne-li vše) z daňových výhod u IŽP skončí nikoliv u klienta, ale v podobě poplatků v pojišťovně. Stát tak svojí daňovou politikou nahání občany do drahého produktu a odrazuje je od srovnatelného a mnohem levnějšího produktu.

Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky vnímá pozitivně nastupující trendy v kolektivním investování směřující k programům pravidelného investování malých částek do fondů a za tímto účelem pořádá ve spolupráci s odborným časopisem Finanční poradce 19. dubna 2005 pro své členy i odbornou veřejnost seminář zaměřený právě na tuto problematiku. Více informací naleznete zde.

Jaký je váš názor? Má pravidelné investování malých částek budoucnost? Zvýhodnili byste je daňově obdobně jako IŽP?